Ladovská zima na ondřejovské hvězdárně. Autor: Astronomický ústav.
O nás
Astronomický ústav Akademie věd České republiky (AsÚ) je veřejná výzkumná instituce zabývající se základním výzkumem v oblasti astronomie a astrofyziky, především hvězdnou a galaktickou astronomií, fyzikou meteorů, sluneční astronomií a pohybem kosmických těles.
Rádi se podělíme o výsledky naší práce. Pravidelně pořádáme nejrůznější akce pro děti i dospělé, kde vám rádi povíme více o tom, co děláme.
Novinky
Čerenkovské dalekohledy na hvězdárně v Ondřejově mají první data
Ve středu 23. února 2022 při testování na hvězdárně Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově zaznamenal čerenkovský dalekohled SST-1M (obr. 1) první události způsobené vysokoenergetickými částicemi (protony a fotony) přilétajícími z vesmírných zdrojů.
Vedení Astronomického ústavu AV ČR a Rada pracoviště jednoznačně stojí za vyhlášením Akademie věd ČR k událostem na Ukrajině, s jehož textem se plně ztotožňujeme a vyjadřujeme podporu ukrajinským vědcům.
Výzkumný program Strategie AV21 - Vesmír pro lidstvo
Astronomický ústav AV ČR má široký záběr zájmů v oblasti kosmických projektů - sluneční fyzika, Sluneční soustava, exoplanety, galaxie a černé díry, gravitační vlny, pozorování Země. Ke každému tomuto tématu se váže několik misí. A práce bude dost i do budoucna, spolupracujeme na dlouhodobých projektech - např. u mise ATHENA je předpokládané vypuštění v roce 2031, mise LISA počítá s rokem startu 2034/5.
Na čem pracujeme: Nejmladší známý pár asteroidů byl zřejmě chvíli kometou
Tým astronomů vedený Petrem Fatkou z ASU studoval dvojici planetek 2019 PR2 a 2019 QR6 s nápadně podobnými oběžnými drahami. Ve své práci ukazují, že tato tělesa jsou nejspíše produktem rozpadu, ke kterému došlo jen před několika málo stovkami let. Současně ukazují, že po svém oddělení muselo být alespoň jedno z těles nějakou chvíli kometárně aktivní.
Obrazem začínáme na ondřejovské hvězdárně Astronomického ústavu AV ČR, ale brzy se přesuneme na Evropskou jižní observatoř, k dalekohledům VLT na hoře Paranal, do nejsušší pouště světa - pouště Atacama v Chile. Česká republika je členským státem ESO od roku 2007, a tak nahlédneme také do pracoven a počítačů vědců z Astronomického ústavu AV ČR, kteří se věnují výzkumu centra naší galaxie Mléčné dráhy. Takže řeč bude i supermasivní černé díře.
V roce 2021 se pracovníci Hvězdárny a planetária Brno spojili s Keplerovou hvězdárnou v Linci, aby společně natočili krátký snímek o tom, proč nám přemíra světla škodí. Vznikl v rámci projektu česko-rakouské příhraniční spolupráce Interreg a za pomoci Astronomického ústavu Akademie věd České republiky.
Na čem pracujeme: Polarizace záření akrečních disků kolem černých děr
Kosmické mise zaměřené na studium polarizace rentgenového záření slibují vnést nový vítr do výzkumu akrečních disků kolem kompaktních objektů. J. Podgorný a M. Dovčiak z ASU v mezinárodní spolupráci s pomocí počítačového modelu studovali modelové situace akrece v okolí černé díry a určili, jaké spektrální a polarizační vlastnosti by mělo mít elektromagnetické záření pocházející od těchto zdrojů.
Věděli jste, že Annie Cannon (1863 - 1941) vytvořila dnešní klasifikaci hvězd OBAFGKM, která je založena na jejich spektrálních vlastnostech? Nebo, že Jocelyn Bell (*1943) objevila zvláštní rádiové signály, které označila jako "malé zelené mužíčky" a které, jak se později ukázalo, pocházejí z rychle rotujících kompaktních hvězd vyzařujících velmi pravidelné pulsy, tzv. pulsarů? V minulosti se sice našly výjimečné ženy, které měly štěstí a mohly se věnovat své vášni pro studium astronomie, bohužel často byla práce těchto průkopnic spíše upozaděna. Naštěstí, časy se mění! Rády bychom s vámi oslavily Mezinárodní den žen a dívek ve vědě!
Vesmírný dalekohled Jamese Webba v 90 minutách České televize. Dalekohled sice už mezitím dorazil na svoji pozici bodu L2 ve Sluneční soustavě, ale co plánuje pozorovat, k čemu to celé bude, co astrofyzikům umožní, tak o tom mluví mj. Dr. Jiří Svoboda z Astronomického ústavu AV ČR. Podívejte se na popis jedné z nejúžasnějších kosmických misí.
Na čem pracujeme: Hydrodynamické simulace expandujících obálek supernov v blízkosti obřích černých děr
Autorský tým složený převážně z pracovníků Oddělení galaxií a planetárních systémů Astronomického ústavu AVČR s pomocí numerických simulací prověřoval, kolik látky mohou do blízkosti obřích černých děr v centrech galaxií doručit vybuchující supernovy. Přispěli tak do probíhající debaty nad jednou z nejdůležitějších nevyřešených otázek současné astrofyziky.
Mise na hledání "druhé Země" dostala zelenou pro další přípravu
Každá mise Evropské kosmické agentury (ESA) prochází kontrolními přezkumy. Pro PLATO - "lovce exoplanet podobných Zemi" - přezkoumání probíhalo v období mezi červencem a prosincem 2021. Hodnotící týmy se skládaly z více než 100 lidí z ESA rozdělených do dvou panelů - jeden pro kosmickou loď a jeden pro užitečné zatížení. 11. ledna 2022 ESA oznámila závěry: vše je v pořádku a s přípravou lze pokračovat.
Jak s tím pomůže dalekohled na Evropské jižní observatoři La Silla v Chile, který teď čeští vědci modernizují? A jak se k němu vlastně dostali? V prvním díle Czech Space News v roce 2022 odpovídá Petr Kabáth z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky. Podcast Czech Space News vám přináší Ministerstvo dopravy a agentura Czech Invest a provedou vás jím bývalý vědecký redaktor Českého Rozhlasu Vojtěch Koval a Jan Spratek z Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy.
Prémie Jana Friče za rok 2021 udělena Galině Motorině
V pondělí 24. ledna 2022 od 13:00 proběhne slavnostní předání Prémie Jana Friče za rok 2021. Laureátkou je Galina Motorina, Ph.D. ze Slunečního oddělení, která toto ocenění získává za soubor prací "Mnohakanálové studium slunečních erupcí a souvisejících jevů". Při příležitosti předání Prémie Jana Friče přednese Galina Motorina na dané téma přednášku (v angličtině) na platformě zoom, také pro veřejnost (bez možnosti dotazů) na facebooku Astronomického ústavu AV ČR.
Na čem pracujeme: Výrony hmoty u ρ Cas zachycené vizuálními i digitálními technikami
Michaela Kraus ze stelárního oddělení ASU spolu s Grigorisem Maraveliasem z Řecka studovala výrony hmoty hvězdy ρ Cas zachycené pozorovateli používajícími jak digitální technologie tak vizuální pozorování. V práci ukazují, že pro výzkum významných změn jasností hvězd jsou vizuální techniky dostačující a vzhledem k délce časové řady i nenahraditelné. Hvězda se nejspíše v Hertzsprungově-Russelově diagramu posunuje k hraně žluté mezery.
Jasný a velmi dlouhý bolid 13. ledna 2022 nad česko-slovenskou hranicí podrobně zachycený přístroji Evropské bolidové sítě
Ve čtvrtek 13. ledna 2022 večer krátce po osmnácté hodině středoevropského času proletěl podél česko-slovenské hranice velmi jasný meteor – bolid. Jeho jasnost byla natolik vysoká, že i přes značný svit Měsíce, který byl čtyři dny před úplňkem a svítil vysoko nad jihovýchodním obzorem v souhvězdí Býka, se tento bolid na několik sekund stal nejnápadnějším objektem na obloze. Jeho jasnost byla tak vysoká, že byl velmi dobře viditelný na velkém území i několik set kilometrů od jeho dráhy.
Hlubinami vesmíru s dr. Petrem Kabáthem - exoplanety 1. díl
Co jsou exoplanety za objekty? Jak vypadají a jaké jsou jejich vlastnosti? Kde je nejbližší exoplaneta a kam až k jejich detekci prozatím dohlédneme? Extrasolární planetární systémy jsou velmi rozdílné od našich znalostí ze Sluneční soustavy. Objevujeme u nich i atmosféry, např. u WASP 76b zjistili čeští astronomové, že v její atmosféře je sodík. Exoplaneta GJ 1214b má v atmosféře vodu – je voda ve vesmíru běžná? Exoplanety jsou jiné světy, které současným výzkumem obrovským tempem obohacují naše poznání.
Profesor Petr Heinzel, emeritní ředitel Astronomického ústavu AV ČR, se desítky let věnuje Slunci.
Podílel se také na přípravě sondy Solar Orbiter, která nyní letí k naší nejbližší hvězdě. Poprvé v historii budeme moci pozorovat sluneční póly. Rozhovor vyšel v magazínu Víkend (text Jiří Kratochvíl / foto Tomáš Krist). Přečíst si ho můžete i zde.
Existence párů nebo dokonce skupin mezi meteory je dlouho otevřenou otázkou. Geneticky spjatá tělíska, k jejichž oddělení došlo jen pár dní před jejich destrukcí v zemské atmosféře, jsou velmi lákavou myšlenkou. Pavel Koten z ASU vedl tým, který několika metodami vyšetřoval, zda jsou zdánlivé páry nebo skupiny meteorů skutečností nebo jen náhodným efektem. Studii založil na videosledování Geminid v roce 2006.
S dalším končícím rokem vám krásné prožití vánočních svátků a šťastný nový rok 2022 přeje kolektiv Astronomického ústavu Akademie věd na observatoři v Ondřejově a v Praze.
Ve čtvrtek 9. prosince se na raketě Falcon 9 vydala na oběžnou dráhu jedna z nejpokročilejších rentgenových observatoří, která bude zkoumat především neutronové hvězdy a černé díry ve vzdálených končinách vesmíru. Astronomický ústav AV ČR ve spolupráci s Planetum a Czech Space News přinesl komentovaný start a informace, co od této mise čekat.
Zima znamená krátké dny a dlouhé noci. Astronomická zima nastane 21. prosince v 16:59 středoevropského času (tedy toho, který teď aktuálně používáme), nastane zimní slunovrat. V tu chvíli se Slunce nejvíce odkloní od naší severní polokoule a pro nás to znamená, že Slunce bude v den zimního slunovratu v pravé poledne nejníže nad obzorem z celého roku a my tak prožijeme nejkratší den a nejdelší noc v roce. A proč "zimní slunovrat"? Protože právě od toho dne se už budou dny prodlužovat až do letního slunovratu. Za vše může sklon zemské rotační osy. A to také znamená, že rozhodně není pravda, že zima u nás je díky tomu, že v tomto období je naše Země od Slunce nejdál. Země sice obíhá kolem Slunce po mírně eliptické dráze, ale nejblíže ke Slunci je každoročně začátkem ledna. Za střídání ročních dob může právě skloněná rotační osa naší planety.
Na čem pracujeme: Sondáž koronálního magnetického pole Slunce rázovou vlnou
Kosmické počasí v okolí Země a také atmosféry dalších planet Sluneční soustavy jsou ovlivňovány neustálým proudem nabitých částic od Slunce, slunečním větrem. Indukce meziplanetárního magnetického pole, která je v popisu slunečního větru jednou z klíčových veličin, je odvozována z matematických modelů, v nichž parametry koronálního magnetického pole určují počáteční podmínky. Artem Koval z ASU společně se svými kolegy ukazuje, že v určitých situacích lze indukci magnetického pole v koróně změřit.
Může astronomie pomoc s hledáním nalezišť ropy a plynu? Může a dělá to!
Astronomie a astrofyzika je typickým příkladem tzv. základního výzkumu. Zkoumá vesmír, ale bezprostředně se její výzkum neaplikuje do oblastí běžného života (resp. mnohem později, kdy např. dnes létáme do vesmíru díky Keplerovým zákonům formulovaným před 400 roky). V Astronomickém ústavu AV ČR však pracuje skupina odborníků na dráhovou
dynamiku umělých družic Země a gravitační pole Země, která tento mýtus bortí. Zcela mimo obor astronomie a astrofyziky nyní vyšla v recenzovaném a impaktovaném časopisu vědecká práce kolektivu vedeného profesorem Jaroslavem Klokočníkem z Astronomického ústavu AV ČR.
Meteorický roj Geminidy má maximum 14. prosince ráno
Maximum jednoho z nejaktivnějších a nejspolehlivějších pravidelných meteorických rojů nastane v letošním roce v ranních hodinách 14. prosince. Měsíc jen několik dnů před úplňkem bude ovšem pozorování po větší část noci rušit a je třeba počkat opravdu až na ranní hodiny. Geminidy jsou aktivní zhruba od začátku prosince, jejich počty ale zpočátku rostou pomalu. Nejvíce jich je obvykle možno spatřit kolem 13. a 14. prosince. V dalších nocích po maximu aktivita velmi rychle klesá. V letošním roce by mělo maximum nastat 14. prosince za svítání. Noc z pondělí na úterý bude tedy pro pozorování meteorického roje nejvhodnější. Ovšem i několik předcházejících nocí bude aktivita poměrně vysoká.
Čerenkovské dalekohledy na hvězdárně v Ondřejově mají první data
Ve středu 23. února 2022 při testování na hvězdárně Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově zaznamenal čerenkovský dalekohled SST-1M (obr. 1) první události způsobené vysokoenergetickými částicemi (protony a fotony) přilétajícími z vesmírných zdrojů.
Vedení Astronomického ústavu AV ČR a Rada pracoviště jednoznačně stojí za vyhlášením Akademie věd ČR k událostem na Ukrajině, s jehož textem se plně ztotožňujeme a vyjadřujeme podporu ukrajinským vědcům.
Výzkumný program Strategie AV21 - Vesmír pro lidstvo
Astronomický ústav AV ČR má široký záběr zájmů v oblasti kosmických projektů - sluneční fyzika, Sluneční soustava, exoplanety, galaxie a černé díry, gravitační vlny, pozorování Země. Ke každému tomuto tématu se váže několik misí. A práce bude dost i do budoucna, spolupracujeme na dlouhodobých projektech - např. u mise ATHENA je předpokládané vypuštění v roce 2031, mise LISA počítá s rokem startu 2034/5.
Na čem pracujeme: Nejmladší známý pár asteroidů byl zřejmě chvíli kometou
Tým astronomů vedený Petrem Fatkou z ASU studoval dvojici planetek 2019 PR2 a 2019 QR6 s nápadně podobnými oběžnými drahami. Ve své práci ukazují, že tato tělesa jsou nejspíše produktem rozpadu, ke kterému došlo jen před několika málo stovkami let. Současně ukazují, že po svém oddělení muselo být alespoň jedno z těles nějakou chvíli kometárně aktivní.
Obrazem začínáme na ondřejovské hvězdárně Astronomického ústavu AV ČR, ale brzy se přesuneme na Evropskou jižní observatoř, k dalekohledům VLT na hoře Paranal, do nejsušší pouště světa - pouště Atacama v Chile. Česká republika je členským státem ESO od roku 2007, a tak nahlédneme také do pracoven a počítačů vědců z Astronomického ústavu AV ČR, kteří se věnují výzkumu centra naší galaxie Mléčné dráhy. Takže řeč bude i supermasivní černé díře.
V roce 2021 se pracovníci Hvězdárny a planetária Brno spojili s Keplerovou hvězdárnou v Linci, aby společně natočili krátký snímek o tom, proč nám přemíra světla škodí. Vznikl v rámci projektu česko-rakouské příhraniční spolupráce Interreg a za pomoci Astronomického ústavu Akademie věd České republiky.
