Světelné znečištění

Problém s přehnaným nočním osvětlováním

Světelné znečištění ruší přirozenou noční tmu a biorytmy všech živých organismů (včetně člověka), které tmu potřebují k efektivnímu spánku. Osvětluje oblohu na desítky kilometrů daleko a je tudíž svízelným problémem i pro všechny profesionální i laické pozorovatele noční oblohy.

Budoucí generace mají právo na nezničenou a neznečištěnou Zemi, včetně práva na čistou oblohu.

Deklarace práv UNESCO pro budoucí generace (přijata v roce 1994)

Světelné znečištění v oblasti Ondřejova se v posledních letech znatelně zhoršuje. Souvisí to s rozšiřováním zástavby kolem dálnice, v obcích a především s velkými průmyslovými areály a se zaváděním osvětlené reklamy. Jde nám o zachování unikátních vědeckých pozorování z observatoře Ondřejov (pozorování planetek, aktivních galaktických jader, nestabilních hvězd, meteorů atd.). Světelné znečištění zvyšuje jas a šum pozadí. Znemožňuje tak pozorovat slabé objekty a vede k menší přesnosti při pozorování jasnějších objektů. Výzkum v Astronomickém ústavu AV ČR je financován ze státního rozpočtu a má vynikající mezinárodní ohlas. V Ondřejově se nachází největší dalekohled v České republice o průměru dvou metrů a řada dalších přístrojů. Řešení pro účelné svícení v oblasti, které bude minimalizovat narušení pozorovacích podmínek, existují.

Zájmová zóna kolem observatoře Ondřejov

Naším cílem je omezit světelné znečištění atmosféry v oblasti ondřejovské observatoře a tím zlepšit a zachovat do budoucna na dobré úrovni podmínky pro vědecká astronomická pozorování prováděná v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR.

Hvězdárna je umístěna nad obcí Ondřejov, v nadmořské výšce 520 m. Je to jedno z nejvýše položených míst v oblasti. Hranice ochranné zóny byla stanovena tak, že prochází po hřebenech, které při pohledu z Ondřejova tvoří nejbližší obzor. Světelné zdroje umístěné uvnitř zóny poblíž její hranice tak jsou většinou z Ondřejova přímo viditelné, zatímco zdroje vně vymezené zóny jsou již alespoň částečně skryty. Hranice vytyčená podle tohoto pravidla má nepravidelný tvar a je znázorněna na mapce. Na severu prochází hranice zóny mezi obcemi Struhařov a Svojetice. Uvnitř zóny dále leží Mnichovice, Mirošovice, Senohraby, Čerčany, Ostředek a Stříbrná Skalice. Na severovýchodě hranice prochází západně od Konojed a jižně od Jevan. Obě tyto obce leží vně zóny. Vzdálenost hranice zóny od hvězdárny kolísá mezi 6 až 10 km. Nejvzdálenější obcí jsou Čerčany, které jsou z Ondřejova přímo viditelné. Proto jsou do zóny zahrnuty na rozdíl od podobně vzdálené Sázavy. Ochranná zóna zahrnuje i úsek dálnice D1 zhruba mezi 17. a 34. kilometrem a úsek silnice 1. třídy č. 3 mezi Mirošovicemi a Poříčím nad Sázavou. Konzultace a bližší informace: Pavel Suchan, suchan@astro.cz, 226 258 411, 737 322 815.

Děkujeme stavebníkům a dalším subjektům za spolupráci.

Jizerská oblast tmavé oblohy

Jizerská oblast tmavé oblohy (zkráceně JOTO, polsky: Izerski park ciemnego nieba, anglicky: Izera Dark Sky Park) je první mezinárodní park tmavé oblohy na světě. Nachází se v téměř neobydlené části Jizerských hor a leží z poloviny na české a polské straně Jizerských hor. Park slouží především k informování široké veřejnosti o problematice světelného znečištění, a také k ochraně přírody a životního prostředí. Iniciativa o vytvoření parku tmavé oblohy v Jizerských horách přišla z Astronomického ústavu Univerzity ve Vratislavi v Polsku. K ní se přidaly další instituce – Astronomický ústav AV ČR, v.v.i., Agentura ochrany přírody a krajiny ČR – Správa CHKO Jizerské hory, Nadleśnictwo Świeradów Zdroj, Nadleśnictwo Szklarska Poreba a Lesy ČR, krajské ředitelství Liberec. Tyto instituce 4. listopadu 2009, v rámci Mezinárodního roku astronomie, společně vyhlásily Jizerskou oblast tmavé oblohy. Další informace na www.izera-darksky.eu a také v PDF letáku, který si stáhnete kliknutím na obrázek níže.

Pořad České televize na téma "Budiž světlo" vysílaný 17. 12. 2019. 

Osvícenci a tmáři. Jak důležité je pro člověka světlo – a jak důležitá je tma? Pozvání přijali historik Vít Vlnas, architektka Lenka Maierová, světelný technik Petr Baxant, chronobioložka Zdeňka Bendová, odborník na světelné znečištění Pavel Suchan a fyzik a environmentalista Jan Hollan.

V zajetí světla

V roce 2021 se pracovníci Hvězdárny a planetária Brno spojili s Keplerovou hvězdárnou v Linci, aby společně natočili krátký snímek o tom, proč nám přemíra světla škodí. Vznikl v rámci projektu česko-rakouské příhraniční spolupráce Interreg a za pomoci Astronomického ústavu Akademie věd České republiky. „Protože jsme chtěli zachytit co nejtemnější oblohu, vydali jsme se několikrát do rakouských hor a zjistili jsme mimo jiné dvě věci,” říká Lucie Fojtová z Hvězdárny a planetária Brno. „V prvé řadě, že ačkoliv i v Rakousku jsou v legislativě dotýkající se světelného znečištění na startovní čáře tak jako my, existují tam města, kde do toho místní samosprávy prostě jdou na vlastní pěst. Cíleně se starají o to, aby alespoň pouliční osvětlení a osvětlení památek zbytečně nezatěžovalo přírodu včetně nás samotných, a my se tak mimo jiné dobře vyspali a navíc se mohli i nerušeně kochat pohledy na hvězdnou oblohu.“

Úspěšný film českých studentů upozorňuje na světelné znečištění

Na konci roku 2019 měl na Youtube premiéru úspěšný projekt tři studentů ze SPŠPT Panská. Film "Hledání ztracené tmy" se stal jedním z nejpodporovanějších na fundraisingovém portálu Startovač.cz a prostřednictvím rozhovorů ukazuje velice názorně na hlavní problémy týkající se světelného znečištění. Ve filmu uvidíte také ondřejovskou hvězdárnu a poslechnout si můžete i Pavla Suchana, který má na hvězdárně na starosti ochranu pozorovacích podmínek a světelnému znečištění se profesně věnuje. 

Podrobné informace, video samotné i kontakty na štáb naleznete zde na tomto odkazu. Samostatný odkaz na video na kanálu Youtube zde.

Krátký film Dny bez nocí

Dny bez nocí je krátký film vyrobený původně pro Brněnskou muzejní noc 2010 Hvězdárnou a planetáriem v Brně, který se týká světelného znečištění a ukazuje nejen světelné znečištění, ale také krásy noční oblohy, o které nevhodným osvětlením přicházíme. Film ukazuje rozdíly mezi dnešní a nezměněnou oblohou, poukazuje na příčiny dnešního neutěšeného stavu a ukazuje řešení, jak svítit lépe.

Záchrana noční oblohy (s českými titulky)

Záznam přednášky Pavla Suchana z Astronomického ústavu AV ČR a Hynka Medřického z České astronomické společnosti - Klášter Broumov 15. 1. 2020: https://slideslive.com/38923947

Co mají hvězdárny a sovy společného? Potřebují tmu! aneb přednáška pro větší děti

Ve dne na nás svítí slunce a máme světlo. Po západu slunce se setmí a až do rána je tma. Opravdu? Platí tohle i ve městech? A kdy jste naposledy zažili tu úplně nejčernější tmu? Co se stane, když si v noci svítíme moc a ještě k tomu na oblohu? Kolik hvězd vidíme, či vlastně nevidíme? A kdo za to může, že si svítíme moc? O tom a také o tom, jak to zlepšit a jak je to vlastně jednoduché, si s vámi bude povídat Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV ČR a na pomoc mu přijde detektiv Temnorád. Povídání je na dvacet minut a je určeno pro trochu starší žáky od 4. třídy výš ... a klidně až na druhý stupeň.

Záznam přednášky naleznete níže, nebo na našem YouTube kanále.

Co mají hvězdárny a sovy společného? Potřebují tmu! aneb přednáška pro menší děti

O tom, že k pozorování hvězd potřebujeme tmu a že tmu v noci potřebují i zvířátka a rostliny, bude pro nejmenší povídat Pavel Suchan z hvězdárny v Ondřejově. A na pomoc mu přijde detektiv Temnorád. Ten mu pomůže zjistit, jestli je někde tma a co jí krade. Podívejte se na povídání pro nejmenší, které vzniklo v rámci projektu Mateřské školy v Ondřejově. Určeno pro předškoláky.

Záznam přednášky naleznete níže, nebo na našem YouTube kanále.