27. 01. 2022
Kde za druhé světové války bydleli židovští obyvatelé Prahy před tím, než museli nastoupit do transportu? Kam nesměli vstoupit a na jakých místech je zadrželi policisté z důvodu porušení tehdejších nařízení? ...
27. 12. 2021
Po násilném potlačení pražského jara v roce 1968 komunistický režim u nás opět výrazně přitvrdil. Terčem se stala i katolická církev a její duchovní, pro které období normalizace představovalo důležitou zkoušku víry a občanské statečnosti. ...
26. 10. 2021
Aktivita žen v československých vojenských jednotkách v Sovětském svazu se připomínala i za minulého režimu. O tom, že se do protinacistického boje zapojily i ženy na Západě, se už tolik nemluvilo. ...
22. 10. 2021
Šikana, dril, nesmyslné rozkazy na straně jedné. Dobrodružství, přátelství a přerod v muže na straně druhé. Jak to při vykonávání základní vojenské služby bylo doopravdy? ...
20. 09. 2021
Vliv moru na středověkou Evropu, historii zaniklého pracovního tábora v Krušných horách i soudobé dějiny přelomu tisíciletí budou zkoumat vědci v rámci nově vznikající česko-německé platformy nazvané Leibniz GWZO Prague. ...
31. 08. 2021
Lidské dějiny netvoří jen krvavé bitvy, vznešené proslovy státníků a mírové konference, ale i životy obyčejných lidí. Historiky přitom zajímá, nejen jak čelili klíčovým výzvám, ale třeba i to, jak trávili volný čas. ...

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce