V roce 2021 jsme si mohli připomenout jedno nenápadné a veřejnosti téměř neznámé, ale pro ochranu přírody zajímavé výročí – 80 let zákonné ochrany vydry říční (Lutra lutra) na území současné České republiky. Aktuální početnost vydry říční v české krajině se stala, ostatně podobně jako přítomnost dalších predátorů chráněných zákonem, předmětem nekončících diskuzí. Protože převládající potravou vydry jsou ryby, její ochranu zpochybňují zejména rybáři, a to jak produkční, tak sportovní. Proto považujeme za potřebné popsat vývoj ochrany a související početnosti vydry na našem území. Ochrana vydry říční byla poprvé ustanovena nařízeními vlády Protektorátu Čechy a Morava číslo 127 a 128 z března 1941. Do té doby její početnost setrvale klesala, ze dvou důvodů, které v článku blíže popisujeme.
K dalšímu čtení v Živě
Výr velký a jeho nelehký osud IV. Diskuze a sváry (2021, 2)
Seznam použité literatury je v PDF formátu ke stažení níže pod obrazovou galerií.
This article is dedicated to the Eurasian River Otter (Lutra lutra) hunting and conservation and in particular to the 80th anniversary of the introduction of otter protection. As a result of this protection, the otter has become one of the predator species that have never been completely eradicated in the Czech Republic. Nevertheless, its growing numbers, undoubtedly allowed for by protection, are accompanied by continuing conflicts between fishermen and environmentalists.
-
Pár vyder říčních (Lutra lutra). Orig. J. Täntzer (1699)
-
Položená síť k lovu vyder. Orig. J. Täntzer (1699)
-
Pobytové stopy vydry říční (Lutra lutra). Foto Jan Andreska
-
Vydra říční (Lutra lutra). Foto L. Vaněk
-
První kulminace úlovků vydry říční (Lutra lutra) na panstvích Krumlov a Třeboň nastává po nákupu knížecím rodem Schwarzenbergů (Třeboň 1660), a po dědictví (Krumlov 1719). Lovecký tlak byl průvodním jevem konsolidace poměrů, pak úlovky klesají na přibližně 100 let. Druhá kulminace úlovků vyder ve druhé polovině 19. století nastala na panství Třeboň v letech 1881–85, kdy zde bylo vykázáno 65 ulovených jedinců, zatímco na Krumlově o pět let později, tedy 1886–90, 75 jedinců. Poté na Třeboni úlovky klesají a na Krumlově nejsou dostatečné záznamy, aby byl patrný trend vývoje. Údaje pro Třeboň převzaty z F. Heskeho (1909), pro Krumlov z práce A. Saitze (1898)
-
Úlovky vydry říční (Lutra lutra) na nynějším území České republiky v intervalu let 1874–1914. Počet ulovených vyder rostl především v letech 1874–88. V r. 1887 bylo hlášeno 570, v r. 1888 až 585 jedinců. Ke konci zaznamenaného období se v r. 1912 úlovek dostal opět na 585 jedinců. Tak vysokých čísel nebylo později již nikdy dosaženo, zjevně následkem oslabení populace dlouhodobým lovem. Podle Statistisches Jahrbuch des k. k. Ackerbau-Ministeriums. Forst und Jagd-Statistik (1875–1914), doplněno a revidováno podle A. Schwenkové (1985)
-
Graf ročních úlovků vydry říční (Lutra lutra) známých u nás z období první republiky naznačuje, jak klesaly úlovky v letech 1924–37. Roky 1935, 1936 a 1937 neobsahují údaje za Zemi moravskoslezskou, která nebyla za toto období ve statistice vykázána. Upraveno podle M. Anděry a O. Kokeše (1994) a J. Andresky a K. Krupkové (2020)
-
Pobytové stopy vydry – kapři ulovení na sádkách. Foto Jiří Andreska
-
Vý́stavní expozice nabádající k hubení vyder umístěná na Jubilejní vý́stavě v Praze r. 1891. K sestavení nápisu Smrt vydrám bylo užito 51 vydřích lebek. Z archivu Jana Andresky