Na mimořádném zasedání ÚV KSSS byl den po smrti Konstantina Černěnka zvolen generálním tajemníkem ÚV KSSS Michail Gorbačov. 13. března se na Černěnkově pohřbu poprvé setkal s vedoucími představiteli komunistických stran zemí Varšavské smlouvy, před nimiž hovořil o svých záměrech, charakterizovaných jako »kontinuita a nezbytnost změn«.
Charta 77 zveřejnila dokument Pražská výzva, v němž popsala příčiny rozdělení Evropy po druhé světové válce a navrhla možnosti jeho překonání v rámci evropského sjednocování, které by bylo založeno na respektování lidských a občanských práv. Pražská výzva se v demokratické Evropě setkala s kladným ohlasem.

Ve slavnostním projevu ke 40. výročí přijetí Košického vládního programu předseda federální vlády Lubomír Štrougal požadoval smělost a odvahu při hledání nových způsobů řízení ekonomiky a přehodnocení »některých dnešních názorů a koncepcí«. Se svými názory však zůstal mezi představiteli komunistické strany a státu osamocen.

Vnitrostranická Informace o politické situaci v krajích k 24. dubnu 1985 charakterizuje stav veřejného mínění jako »příznivý« a »stabilizovaný«. (»V názorové hladině nedošlo k podstatným výkyvům. Nebyly zjištěny závažné negativní jevy nebo fámy.« Českoslovenští občané plně podporují politiku KSČ a KSSS, v hojném počtu se zúčastňují oficiálně pořádaných oslav a schůzí, aktivně usilují o splnění pracovních závazků.)

Generální tajemník ÚV KSČ a prezident ČSSR Gustáv Husák podepsal ve Varšavě na setkání nejvyšších představitelů států Varšavské smlouvy protokol o prodloužení smlouvy na dalších dvacet let.

Francouzští diplomaté, kteří doprovázeli ministra zahraničních věcí Francie Rolanda Dumase na jeho oficiální návštěvě Československa, se z vlastní iniciativy setkali se signatáři Charty 77 - Annou Šabatovou, Petrem Uhlem a Jiřím Hájkem. Setkáním diplomatů s dalšími nezávislými aktivisty zabránila Státní bezpečnost.

Generální tajemník ÚV KSČ a prezident republiky Gustáv Husák a nejvyšší sovětský představitel Michail Gorbačov podepsali v Moskvě při příležitosti Husákovy oficiální návštěvy Program dlouhodobé hospodářské a vědecko-technické spolupráce mezi SSSR a ČSSR na období 1985-2000.

Na sto tisíc věřících z celého Československa se shromáždilo na tradiční pouti na Velehradě u příležitosti 1100. výročí smrti sv. Metoděje. Vedle takřka celé církevní hierarchie (včetně kardinála Tomáška) přicestoval na Velehrad jako zástupce papeže Jana Pavla II. státní tajemník Vatikánu Agostino Casaroli. Projevy oficiálních představitelů státu, označujících pouť jako »mírovou slavnost«, byly přerušovány pískáním a hesly vyjádřujícími přání skutečné náboženské svobody. Až nečekaně úspěšný průběh poutě inspiroval další postup církve v úsilí o její dosažení.

Charta 77 zveřejnila prohlášení k 17. výročí invaze vojsk pěti států Varšavské smlouvy do Československa, v němž se vyslovila pro pokračování v politických reformách, které byly okupací přerušeny, a pro postupný odchod sovětských vojsk z Československa v rámci celoevropského procesu uvolňování napětí. V období srpnového výročí zesílila Státní bezpečnost represe proti signatářům Charty 77.

Státní bezpečnost provedla domovní prohlídky v místnostech nezávislé kulturní organizace Jazzová sekce a v bytech jejích představitelů Vladimíra Kouřila, Josky Skalníka, Karla Srpa a Vlastimila Drdy. Domovní prohlídky patřily k sérii policejních a soudních represí, jejichž účelem bylo potlačit svobodné projevy v kulturní sféře.

V Sofii se konalo zasedání politického poradního výboru Varšavské smlouvy. Tématem byla mezinárodní situace a aktuální problémy vzájemné spolupráce. Schválena byla výzva k omezení zbrojení, zároveň se však účastníci ujistili, že nedopustí, aby západní státy získaly převahu. Utajené jednání prvních tajemníků komunistických stran zdůraznilo nutnost zlepšení vzájemné spolupráce. Generální tajemník ÚV KSČ Gustáv Husák jednoznačně podpořil »nové impulzy« v projevu Michaila Gorbačova a označil je za »neobyčejně podnětné« pro KSČ.

V rozhovoru pro západoněmecký časopis Der Spiegel se člen předsednictva ÚV KSČ Vasil Biľak vyjádřil k některým mezinárodním problémům, vztahům mezi zeměmi sovětského bloku, událostem roku 1968 a ekonomickým a politickým problémům Československa. V rozhovoru nelze najít žádné prvky »změny myšlení«, o nichž o dva měsíce později začal hovořit.

Úvodník Rudého práva věnovaný programu KSSS deklaroval, že sovětský »tvořivý přístup k problémům a úkolům je přínosný a podnětný« i pro KSČ, která řeší stejné úkoly: intenzivní rozvoj ekonomiky, vyšší efektivnost a kvalitu výroby. Na této obecné úrovni zůstávaly až do prosince 1986 oficiální dokumenty a projevy představitelů KSČ.

Charta 77 zveřejnila dokument, v němž poukázala na neutěšený stav centralizovaného a byrokratizovaného československého hospodářství a vyjádřila přesvědčení, že je nutné zahájit ekonomickou reformu.

V Ženevě se poprvé sešli americký prezident Ronald Reagan a nejvyšší sovětský představitel Michail Gorbačov. Schůzka nepřinesla konkrétní výsledky, přispěla však k navázání téměř přátelského vztahu mezi oběma státníky. O výsledcích schůzky informoval Gorbačov první tajemníky ústředních výborů komunistických stran zemí Varšavské smlouvy v Praze ještě 21. listopadu.

Na Velkopřevorském náměstí v Praze se shromáždilo několik set převážně mladých lidí, aby si připomněli páté výročí úmrtí Johna Lennona. Po pietním aktu se účastníci manifestace vydali na pochod Prahou a provolávali mírová hesla. Průvod se konal za asistence policejní jednotky a ve večerních hodinách se rozešel.

Na vysoké škole politické ÚV KSČ v Praze se konala »teoreticko-praktická« konference k patnáctému výročí přijetí dokumentu Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti po XIII. sjezdu KSČ. Historicko-ideologický traktát (schválený ústředním výborem KSČ 11. prosince 1970) posuzoval krizi režimu v Československu na konci 60. let zcela v intencích Brežněvova vedení KSSS, a byl závazným vzorem pro výklad tehdejších událostí i zábranou proti případným reformním tendencím. Hlavní ideologové KSČ Vasil Biľak a Jan Fojtík společně s vicepezidentem Akademie věd SSSR Pjotrem Fedosejevem a dalšími účastníky konference zdůrazňovali platnost a aktuálnost Poučení.

Pod titulem Významný politický odkaz vyšel v moskevské Pravdě článek věnovaný 15. výročí publikování statě Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti po XIII. sjezdu KSČ.