Ještě na začátku 20. století žily v mnoha českých řekách silné populace perlorodky říční (Margaritifera margaritifera) čítající miliony jedinců. V průběhu 20. století postupně ztratil tento mlž v důsledku řady antropogenních zásahů do říčních ekosystémů až 95 % svého původního areálu a spolu s ním i mnoho dalších organismů vázaných na prostředí oligotrofních řek. V současnosti se výskyt jeho posledních populací omezuje na pohraniční oblast západních a jižních Čech, kde v povodí pěti řek žijí poslední stovky až tisíce jedinců. Stav některých perlorodkových oligotrofních řek a jejich povodí se za poslední dekády podařilo výrazně zlepšit, přesto se dlouhodobě nedaří vymírání tohoto vlajkového druhu zabránit. Chybějících střípků pomyslné mozaiky celého fungujícího ekosystému je totiž stále příliš mnoho.

K dalšímu čtení v Živě

Losos labský v historických záznamech a v současnosti I. (2010/4)

Losos labský v historických záznamech a v současnosti II. (2010/6)

Perlorodka říční – mlž na rozcestí (2011/2)

Velcí mlži a jejich hostitelské vazby (2015/5)

Použitá a citovaná literatura

ABSOLON, Karel; HRUŠKA, Jaroslav. Záchranný progam Perlorodky říční (Margaritifera margaritifera Linnaeus, 1758) v České republice. Praha 1999.

BAUER, G. Threats to the freshwater pearl mussel Margaritifera margaritifera L. in central Europe. Biological Conservation, 1988, 45.4: 239-253.

DEGERMAN, Erik et al. Restoration of freshwater pearl mussel streams. WWF Sweden, Solna, 2009.

DYK, V. Profiloví ohrožovatelé lokalit perlorodky říční. Erica, Plzeň 1992, 1:21-38.

FAINA, R. Nepublikovaná laboratorní zpráva VÚRH Vodňany. 1990.

HRUŠKA, Jaroslav. Ochrana perlorodky říční v CHKO Šumava-jih.(Conservation of freshwater pearl mussel in a southern region of Bohemian Forest protected landscape area). Památky a příroda, 1985, 9: 559-562.

HRUŠKA, Jaroslav. 1992a The freshwater pearl mussel in South Bohemia: evaluation of the effect of temperature on reproduction, growth and age structure of the population. Archiv für Hydrobiologie, 1992, 181-191.

HRUŠKA, Jaroslav. 1992b. Projekt: Záchrana perlorodky říční v České republice" 3. část. Ochrana Přírody, 1992, 47: 7-11.

HRUSKA, Jaroslav. Nahrungsansprüche der Flussperlmuschel und deren halbnatürliche Aufzucht in der Tschechischen Republik. Heldia, 1999, 4.6: 69-79.

HRUŠKA, Jaroslav et al. (2000): Projekt komplexní péče o NPP Blanice. Závěrečná zpráva za období 1996 – 1999. Praha: AOPK ČR, 2000.

LARSEN, Bjørn Mejdell (ed.), 2006. Handlingsplan for elvemusling Margaritifera margaritifera i Norge DN raport. Trondhaim, 2006.

Simon, Ondřej, P., et al. Metodika podpory perlorodky říční (Margaritifera margaritifera). Praha: VÚV TGM, 2018.

SIMON, Ondřej P., et al. The status of freshwater pearl mussel in the Czech Republic: several successfully rejuvenated populations but the absence of natural reproduction. Limnologica, 2015, 50: 11-20.

ŠVANYGA, Jan et al. Záchranný program pro perlorodku říční v ČR (Action plan for the endangered freshwater pearl mussel in the Czech Republic) (in Czech). In: NCA CR, K., CZ-148 00, Prague (ed). 2013.

YOUNG, M. A literature review of the water quality requirements of the freshwater pearl mussel (Margaritifera margaritifera) and related freshwater bivalves. Scottish Natural Heritage Commissioned Report No. 084. 2005.

ZYUGANOV, V. V.; BELETSKIY, V. V.; NEVES, R. The recreational fishery for Atlantic salmon and the ecology of salmon and pearl mussels in the Varzuga River Northwest Russia. Virginia: Virginia Tech Publ, Blacksburg, 1998.

Even at the beginning of the 20th century, a strong population of the Freshwater Pearl Mussel (Margaritifera margaritifera) amounting to millions of individuals lived in many Czech rivers. During the 20th century, this bivalve gradually lost up to 95 % of its original distribution area as well as many other organisms associated with this type of habitat due to a number of anthropogenic pressures in river ecosystems. At present, its last population is limited to the border area of Bohemia, where the last hundreds to thousands of individuals live in the catchment area of five rivers. In most of them the species has stopped its spontaneous reproduction. Since 1982, due to an alarming decline in the M. margaritifera population, missing reproduction and the deteriorating quality of entire unique oligotrophic river catchments, the activities to protect them have been ongoing. There are still too many missing mosaic fragments from the overall functioning ecosystem, but there have also been many achievements on this long journey.