Projekty 2018

Program Strategie AV21 “Paměť v digitálním” věku byl v období 2015-2018 strukturován podle čtyř základních tematických okruhů (tzv. témat). V roce 2018 se do programu „Paměť v digitálním věku“ zapojilo 14 ústavů Akademie věd ČR (vč. pracoviště koordinátora), které participovaly na 46 aktivitách rozdělených do 4 témat:

T1 Paměť: její utváření a proměny

T2 Ostrovy spolehlivého poznání. Encyklopedická báze digitálního věku

T3 Digital Humanities – zpřístupňování, uchovávání a záchrana pramenů v digitálním věku

T4 Poklady paměti: kritické zpřístupňování a interpretace pramenů českých dějin a kultury

T1 / Paměť: její utváření a proměny

Portál Historický atlas měst ČR (E. Semotanová / HiÚ) – Portál Historický atlas měst ČR (http://www.hiu.cas.cz/cs/mapova-sbirka/historicky-atlas-mest-cr.ep/) zpřístupňuje tři typy rekonstrukčních map, které zachycují urbanizovanou krajinu v různých obdobích: naskenované mapy, vydané v tištěných svazcích atlasů, rekonstrukční mapy z období před nástupem industrializace, rekonstrukční mapy, věnované historické Praze.

Význam projektu spočívá v posílení meziinstitucionální spolupráce a partnerství Historického ústavu AV ČR, Přírodovědecké fakulty UK a Fakulty stavební ČVUT. Zároveň pokračuje výstavba portálu v rámci tvorby historických atlasů měst při Evropské komisi pro dějiny měst (International Commission for the History of Towns). Spolupráce prohloubila vnímání urbánních dějin a prostorového vývoje měst z hlediska historiků, geografů a geoinformatiků. Aplikační potenciál spočívá ve využití portálu v edukačním procesu, dále v regionálních dějinách jednotlivých obcí a při realizaci úkolů místního rozvoje, zejména v oblasti rozšiřování zástavby nebo revitalizace historických jader obcí.

Odborné výstupy:

http://www.hiu.cas.cz/cs/mapova-sbirka/historicky-atlas-mest-cr.ep/

http://towns.hiu.cas.cz/

Výstava ke vzniku ČSR 1918 (HU, MUA, USD, SSC) (J. Šebek / HiÚ) – Výstava pod názvem „18-18 : Století státního svátku“ zprostředkovala jedinečný pohled na symbolické datum 28. října. Očima historiků reflektuje nejen samotné formy a podoby svátku a jeho oslavy, které se v průběhu let 1918–2018 několikrát výrazně proměnily pod vlivem politických a společenských transformací, ale především jeho interpretaci či vnímaní jeho významu v současnosti.

Příprava výstavy, zaměřené na proměny státních festivit v Československu pod vlivem transformací politických diskursů v průběhu sta let (1918-2018) znamenala řadu pozitivních zkušeností ze vzájemné spolupráce zástupců všech tří zúčastněných společenskovědních ústavů, mimo jiné z hlediska propojování různých odborných akcentů, metodologických postupů, konceptuálních a teoretických východisek. Tato spolupráce nebyl důležitá jen z hlediska úspěšné realizace tohoto projektu, ale i z hlediska prohloubení vzájemné vědecké spolupráce a rovněž rozvinutí tématiky v podobě prohloubení výzkumu jednotlivých otázek a procesů, které byly předmětem společné přípravy výstavy. Výsledky získané v rámci společné přípravy výstavy mohou přispět k zaplnění dosud méně zpracované problematiky v moderních dějinách československého státu a sloužit pro další spolupráci na vědeckých i popularizačních projektech.

Instalace výstavy i doprovodný program a diskuse s návštěvníky přispěly k rozšíření jejich povědomí o utváření naší národní a státní identity na příkladu velkých festivit spojených se vznikem Československa v roce 1918 a jejich peripetie. Očima historiků reflektovala nejen samotné formy a podoby svátku a jeho oslavy, které se v průběhu let 1918–2018 několikrát výrazně proměnily pod vlivem politických a společenských transformací, ale především jeho interpretaci či vnímaní jeho významu v současnosti. Veřejná festivita sloužila jako prostředek sdělování základních myšlenek státní ideje a hodnot, na nichž stála. Uvědomění si kořenů státní identity je důležitým momentem také v dnešní době, kdy se ve veřejném prostoru intenzivně o těchto skutečnostech diskutuje, ale často bez znalosti základní faktografie. Posilování znalostí široké veřejnosti v této sféře je jedním z aplikačních potenciálů humanitních věd, který naplňovala i tato výstava.

Mediální ohlasy: 8. 5. 2018 (iDNES.cz): Výstava ukazuje Washingtonskou deklaraci, originál je k vidění jen pět dní; 7. 5. 2018 (Týden.cz): Dvě výstavy připomenou 100 let od vzniku Československa; 7. 5. 2018 (Česká televize): Akademie věd vystavuje Masarykův rukopis deklarace nezávislosti; 7. 5. 2018 (Česká televize): Události v kultuře – vystavení Washingtonské deklarace

Paměť současnosti: vizualizace, popularizace a zpřístupňování dat o názorech, postojích a náladách českých občanů a jejich změnách v čase (N. Čadová / SOÚ) – Aktivita má tří hlavní cíle: Zpřístupnit a popularizovat výsledky výzkumu prostřednictvím aplikace CVVM, dále zpřístupnit primární data a za třetí zveřejnit seznam nejčastěji kladených otázek v souvislosti s výzkumy CVVM.

Při zacílení aktivit CVVM v roce 2018 bylo reagovat především na poptávku a nejčastější dotazy ze strany odborných pracovníků v sociálních vědách, studentů a novinářů, kteří se dlouhodobě nejvíce zajímají o konstrukci volebního modelu, srovnání vývoje tohoto modelu v čase a obecně metodologii spojenou s výzkum volebního chování v CVVM. Odpovědí na tyto podněty se stalo právě umístění volebního modelu do aplikace CVVM. Uživateli zde přehledně vidí všechny potřebné informace o realizovaném výzkumu (počet respondentů, termín sběru dat apod.) a kromě toho mají možnost si data z aplikace stáhnout a dále s nimi pracovat.

V roce 2018 se řešitelé zaměřili na dostupnost výstupů produkovaných CVVM pro anglicky hovořící zájemce. Nově jsme jim zpřístupnili seznam často kladených otázek v souvislosti s výzkumy veřejného mínění, a to nejen těmi, které realizuje CVVM. Dále jsme ve spolupráci s Českým sociálněvědním datovým archivem spolupracovali na postupném zpřístupňování primárních dat CVVM v anglickém jazyce.

Seznam popularizačních a mediálních výstupů:

Aplikace CVVM včetně volebního modelu: http://cvvmapp.soc.cas.cz/

Data CVVM dostupná v angličtině: http://nesstar.soc.cas.cz/webview/

Odpovědi na často kladené otázky ohledně výzkumů veřejného mínění: https://cvvm.soc.cas.cz/cz/caste-dotazy

Literární kronika první republiky – výstava ke stažení (P. Šámal / ÚČL) - V první polovině roku 2018 vzniklo libreto výstavy, byly shromážděny obrazové podklady, které nyní procházejí postprodukcí a grafickým zpracováním. Výstava ke stažení bude veřejnosti představena při uvedení stejnojmenné publikace v říjnu letošního roku. Prostřednictvím edice „Literatura ke stažení“, jejíž je Literární kronika první republiky součástí, se ÚČL AV ČR obrací zejména ke školám, knihovnám, muzeím a dalším kulturním, vzdělávacím či paměťovým institucím.

Volně ke stažení je výstava k dispozici na stránkách Ústavu pro českou literaturu AV ČR: http://www.ucl.cas.cz/cs/verejnosti-a-skolam/literatura-ke-stazeni

Seznam popularizačních a mediálních výstupů:

- Literární kronika první republiky. Události a díla literatur ČSR 1918–1928 – výstava ke stažení <http://www.ucl.cas.cz/cs/verejnosti-a-skolam/literatura-ke-stazeni>

- Česká televize: Události (20. 10.); Události v kultuře (20. 10.)

- FB stránka Literární kronika první republiky (333 sledujících)

- https://knih-cheb.cz/vystava-literarni-kronika-prvni-republiky/a-2004

- https://www.kniznicapetrzalka.sk/podujatie/vystava-literarni-kronika-prvni-republiky/

Popularizační a edukační webový portál „Osmičkové roky transformace a nového milénia (1998, 2008) v domácí a mezinárodní perspektivě“ (P. Mücke / ÚSD) – Cílem aktivity je vytvoření popularizačního a edukativního portálu, který se vztahuje k dějinám událostí a procesů dvou „osmičkových“ let novodobé éry (1998, 2008). Výsledkem aktivity bylo je vytvoření webového portálu s názvem Novodobé osmičky (ne)jen v českých dějinách na stránkách ÚSD (www.osmicky.usd.cas.cz) disponujícího přehledem vybraných procesů a událostí, doplněných odbornou legendou a vybraným souborem pramenů (či odkazů na ně) vhodných pro zájemce k dalšímu studiu.

Projekt skýtá velký aplikační potenciál směrem do praxe, neboť podobně laděnou platformu je možné využít i pro tvorbu dalších specializovaných tematických webů provázaných např. s dalšími neziskovými platformami (např. muzejního, archivního či osvětově-vzdělávacího charakteru) či s ryze komerčními projekty (např. poskytování historicko-zážitkových pobytů, herně-počítačového průmyslu, prodeje „retro“ suvenýrů etc.).

Hlavní výstup: webový portál Novodobé osmičky (ne)jen v českých dějinách – www.osmicky.usd.cas.cz

Dosavadní mediální ohlasy a ohlasy na sociálních sítích:

Facebook: https://www.facebook.com/pg/USDAVCR/posts/

Instagram: https://www.instagram.com/usdavcr/

T2 / Ostrovy spolehlivého poznání. Encyklopedická báze digitálního věku

Elektronické databáze k dějinám 19. a 20. století (M. Frankl / MÚA) – součástí aktivity byly dva dílčí projekty: 1) zpřístupnění bibliografických záznamům bohemikálním rukopisům v Německu a Švýcarsku a 2) Workshop: Uprchlíci ve světle Digital Humanities. Retrospektivní bibliografie k bohemikálním rukopisům v zahraničí byla až dosud evidována pouze v kartotékách. V rámci projektu Strategie AV 21 byly v roce 2018 v databázi rukopisů a kodikologické literatury. Interaktivní workshop si klade za cíl prodiskutovat inovativní formy extrakce a analýzy dat týkajících se uprchlíků v době nacismu. Uskuteční se v listopadu 2018.

Dvoudenní mezinárodní workshop byl organizován ve spolupráci s Evropskou infrastrukturou pro výzkum holokaustu (European Holocaust Research Infrastructure, EHRI). Workshop se pod názvem „Exploring Refugee Data: Hands-on Workshop on Refugees and Digital Humanities“ konal v Praze 12. a 13. listopadu a přispěl nejen ke spolupráci s EHRI, ale rovněž k posílení role MÚA v síti badatelů a institucích zabývajících se dějinami uprchlíků.

Tematické katalogy děl českých skladatelů online – přípravná fáze (V. Kapsa / EÚ) - Cílem projektu je v českém kontextu poprvé otevřít problematiku elektronického zpracování tematických katalogů děl skladatelů za využití systému „MerMEId“ vyvíjeného Královskou dánskou knihovnou a využívající pro editaci hudebních metadat XML schéma MEI (Music Encoding Initiative). Projekt má významný meziinstitucionální potenciál a jeho plné rozvinutí se předpokládá v roce 2019.

Cílem projektu bylo otevřít v ČR dosud neřešenou problematiku zpracování tematických katalogů děl hudebních skladatelů za využití editoru MerMEId vyvíjeného Dánskou královskou knihovnou. Dílčími cíli bylo uspořádat workshop, zpracovat pilotní projekt a navrhnout adekvátní způsob webové prezentace dat. Hlavní účel dotace byl naplněn a byly vytvořeny podmínky pro rozvinutí projektu v příštím roce.

Řešitel projektu získal na Edirom-Summer-School dovednosti nutné pro práci s dokumenty MEI i potřebné osobní kontakty.

Instalace editoru MerMEId se ukázala být daleko obtížnější, než bylo předpokládáno. Nakonec byl editor nainstalován v přímé součinnosti s jeho tvůrci z Královské dánské knihovny, a to jeho nová verze (2018), přičemž se ale projevily chyby, jejichž odstraňování v součinnosti dánskými kolegy dosud probíhá. Katalogizace mohla být mezitím zahájena na editoru instalovaném v Kodani. Byly tak zpracovány různé typy záznamů (sbírka, část sbírky, různé hud. druhy) katalogu děl J. Brentnera a ověřena validita vytvořených dat. Byl navržen způsob webové prezentace dat a vyřešena integrace pluginu Verovio umožňující zobrazení hudebního incipitu kódovaného v MEI. Dále byly rozpracovány průvodní texty katalogu.

Databázová encyklopedie hudebního života DEML (J. Procházková / EÚ) - Cílem aktivity bylo koordinovat a využívat mnohonásobné zdroje informací o hudebním životě a vytvořit tak faktografickou základnu pro chybějící katalogy děl. V letošním roce bude v tomto systému prezentována databáze o Státním ústavu pro lidovou píseň.

Databáze funguje v pracovním prostředí ve dvou úrovních, kdy do druhé úrovně jsou zasílány poznatky ve standardizované podobě tak, aby se s nimi mohlo dál pracovat pro plánované soupisy a katalogy. Databáze byla původně zamýšlena pro třídění poznatků o tzv. vážné hudbě (Spolek pro moderní hudbu, spolek Přítomnost, hudební odbor IV. třídy ČAVU aj.), její obsahové využití však je flexibilní a proto do ní mohly být aktuálně zahrnuty i poznatky o Státním ústavu pro lidovou píseň. V roce 2018 byla realizována aplikace třídící poznatky o tomto ústavu a zpřístupňující prameny pro badatelské využití. Práce na databázi DEML tak byla koordinována s dalším projektem navrhovatelky, o přípravu on-line zpřístupnění dokumentace SÚLP v souvislosti s plánovanou tištěnou monografií. Databáze nabídla možnost připravovat vícestupňové zpracování poznatků z hudebního života, měla připravit informace pro plánované katalogy děl skladatelů z českých zemí (v první fázi) z 19. a 20. století, později měl být projekt rozšiřován a aplikován na starší historická období. V praxi nyní budou zpřístupněny poznatky ze Státního ústavu pro lidovou píseň.

Online databáze sekvencí z českých pramenů doby předhusitské (H. Vlhová-Wörner / EÚ) - Cílem projektu je online databáze repertoáru sekvencí (středověkých mešních zpěvů) z bohemikálních rukopisů do c. 1420. Repertoár zahrnuje textové (zčásti komentované) a hudební záznamy zpěvů cizího i českého původu a jeho podchycení poskytuje unikátní materiál pro sledování dobových vzájemných kontaktů, inspirací a podílu domácích autorů. Projekt byl představen v srpnu 2018 na mezinárodní konferenci Cantus planus ve švédském Växjö a bude dále krátce představen v rámci konference „20 let české medievistiky“ organizované Centrem medievistických studií FLÚ AV ČR v září 2018.

Během roku 2018 se úspěšně podařilo vytvořit masku databáze, definovat jednotlivá pole (název sekvence, liturgické určení, příslušnost k širšímu okruhu svátků, výskyt v jednotlivých rukopisech), založit nové autonomní záznamy pro příšlušné středověké rukopisy, a především pak propojit novou databázi s podobnými repertoárovými databázemi v rámci megadatabáze Cantusindex. Catalogue of Chants and Melodies (cantusindex.org) centrálně spravované na univerzitě Waterloo v Kanadě, a to na základě mechanického přiřazování tzv. CantusID ke každé položce. První verze databáze byla spuštěna v září 2018 (http://hymnologica.cz/sequences), od října do prosince 2018 probíhala revize a čištění databáze (k 31. 12. bylo v databázi zpřístupněno ca 7.500 záznamů, tj. zápisů sekvencí, jejich liturgické určení a přiřazení cantus ID [3 odlišné roviny informací]. Dotace [s ohledem na krácení původně požadovaných finančních prostředků] tedy byla beze zbytku splněna.

Zpřístupnění základních údajů ze středověkých rukopisů v repertoárových databázích je dnes důležitým předpokladem zapojení českých pramenů do mezinárodně relevantního výzkumu. Středověká hymnologie je důležitým nositelem informací o náboženském myšlení, komunikace mezi jednotlivými středověkými kulturami a regiony a budování národní identity (V Čechách např. v repertoáru věnovaném českým patronům): všechny tyto otázky jsou v dnešní době znovu vysoce aktuální.

Muzikologická bibliografická databáze – retrokonverze tištěných bibliografií (J. Vozková / EÚ) - Projekt Muzikologická bibliografická databáze shromažďuje bibliografické elektronické záznamy v programu Aleph, zachycující muzikologickou produkci v Českých zemích, a to včetně zahraničních publikací českých muzikologů. Poskytuje vybrané záznamy i do ANL. Pro rok 2018 plánujeme dokončení retrokonverze záznamů z tištěných výročních bibliografií, publikovaných v časopisu Hudební věda (konkrétně bibliografie ze 70. let 20. století).

Projekt Muzikologická bibliografická databáze shromažďuje bibliografické elektronické záznamy v programu Aleph, zachycující muzikologickou produkci v Českých zemích, a to včetně zahraničních publikací českých muzikologů. Poskytuje vybrané záznamy i do ANL. V roce 2018 probíhaly práce na dokončení retrokonverze záznamů z tištěných výročních bibliografií, publikovaných v časopisu Hudební věda (konkrétně bibliografie ze 70. let 20. století). Výstup projektu (bibliografická databáze pro obor hudební věda) slouží vědeckých a odborných pracovníkům tohoto a příbuzných oborů v tuzemsku i v zahraničí – je on-line, volně přístupná, tedy bez institucionálního omezení. Zaměstnání externistů umožňuje využít odbornou kvalifikaci např. studentů hudební vědy a příbuzných oborů. Projekt bude od roku 2019 převeden pod správu Ústavu dějin umění AV ČR, kam nově spadá i Muzikologická knihovna, která projekt zajišťuje (do roku 2018 Knihovna Kabinetu hudební historie Etnologického ústavu AV ČR). Předpokládá se proto bližší spolupráce s bibliografiemi ostatních příbuzných vědních oborů.

V roce 2018 bylo nově pořízených bibliografických záznamů celkem 3660.

Databáze inscenací antického dramatu v českých zemích (A. Sarkissian / FLÚ) – V roce 2018 probíhalo doplňování databáze inscenací antického dramatu na českém území o nová data. Objemy nového materiálu jsou v řádech stovek nových položek, třídění dříve získaného materiálu přineslo téměř tisíc nově určených fotografií a recenzí, které jsou nyní zčásti publikované veřejně a zčásti dostupné v archivu uloženém v KKS. Databáze archivuje materiály vztahující se k tradici inscenování antického dramatu na českých jevištích. Způsob, jakým je antické drama, tvořící významnou součást světového literárního kánonu, jevištně uchopováno, vypovídá nejen o dobovém společenském vztahu k antice, ale na základě toho, jaké hodnoty jsou s antikou spojovány, je možné interpretovat i hodnoty a kulturní vzorce platné v příslušné společnosti a době.

Databáze inscenací antického dramatu se díky podpoře z programu Strategie AV 21 v roce 2018 rozrostla o 70 nových položek. Byly doplněny obrazové i textové materiály v rozsahu ca 250 položek. Díky práci našich pomocných vědeckých sil mohla proběhnout také revize a úprava stávajících záznamů. Významnou změnou byla technická revize databáze: firma LANIUS aktualizovala software a byly připraveny technické podmínky pro lepší zabezpečení digitalizovaných materiálů, které jsou chráněny autorskými právy. Díky podpoře byl zakoupen také záložní disk, na který naše pomocné vědecké síly konvertují a ukládají filmové záznamy a další materiály. S nově pořízeným tabletem pak je usnadněna práce v archivech: pořizování fotografií archiválií a jejich další úprava a ukládání.

Souborný katalog Bibliografie české a slovenské historiografie jako cesta k plným textům (V. Horčáková / HiÚ) - Bibliografie dějin Českých zemí je kontinuální velká infrastruktura vytváření, zpracování a vyhodnocování komplexní bibliografické databáze bohemikální literatury z oboru historie a příbuzných věd a analytických a rešeršních služeb. BDČZ si klade za cíl zachytit veškeré odborné práce (knihy, studie a články, recenze a zprávy o literatuře) vydané k českým dějinám doma i v zahraničí. Součástí práce je soustavný monitoring zahraničních bibliografických databází a dalších informačních zdrojů. Databáze (http://biblio.hiu.cas.cz/) v současnosti obsahuje 435 600 záznamů (stav k 5. 9. 2018).

V roce 2018 díky podpoře Strategie AV bylo vloženo do databáze BDČZ více než 30 000 záznamů, odkazy na plné texty volně dostupné v domácích i zahraničních digitálních knihovnách, webové stránky časopisů, GPS souřadnice a odkazy z geografického rejstříku do map. Všechna data zapsaná v roce 2018 respektují mezinárodní formát MARC21, jsou dodržována pravidla RDA. Webový souborný katalog Bibliografie české a slovenské historiografie, který obsahuje data Historického ústavu AV ČR, Historického ústavu SAV a Národního archivu, je veřejně dostupný na webové adrese http://portaro.eu/hucentral/ a obsahuje více než 500 000 záznamů.

Digitalizace databáze dějin všedního dne (V. Kessler / HiÚ) - Jedním z cílů tohoto projektu je vytvoření dokumentační sbírky starých pamětí, rodinných kronik, deníků a jiných životopisných vzpomínek. Sbírka rukopisných pamětí čítající cca 400 položek byla profesionálně zdigitalizována. Byla vytvořena specializovaná metodika pro zadávání metadat a následnou katalogizaci digitalizátů do systému Verbis. Plánované Výzkumné centrum bude zajišťovat sběr a digitalizaci paměťových textů a diskusní a pracovní platformu badatelů a výzkumných institucí, které se v interdisciplinární perspektivě věnují tématům z dějin každodennosti, míst paměti a studiu kolektivní paměti a identity.

V rámci projektu byla navázána úzká spolupráce s vídeňským Institut für Wirtschafts- und Sozialgeschichte der Universität Wien, resp. přidruženou organizací Dokumentation der lebensgeschichtlichen Aufzeichnungen. Pracovník Vojtěch Kessler strávil v roce 2018 šestiměsíční stáž na tomto pracovišti financovanou z jiných zdrojů. Na základě práce na databázi byl připraven návrh (v součinnosti s kolegy nejen z Historického ústavu AV ČR, ale i jiných pracovišť, která se zabývají paměťovými, sociologizujícími a antropologizujícími přístupy k historii) na vznik Výzkumného centra paměťových studií a dějin každodennosti. Plánované Výzkumné centrum bude zajišťovat sběr a digitalizaci paměťových textů a diskusní a pracovní platformu badatelů a výzkumných institucí, které se v interdisciplinární perspektivě věnují tématům z dějin každodennosti, míst paměti a studiu kolektivní paměti a identity. Již samotné propojení paměťových studií coby interdisciplinárního pole a dějin každodennosti coby souboru vlastní historické tvorby si vynucuje diskusi na široké ploše, jak celých oborů (historie, sociologie, etnologie, atd.), tak také dílčích konceptuálních a metodologických přístupů (hospodářské a sociální dějiny, dějiny mentalit, historická antropologie, historická sociologie, historická demografie a dalších oborů).

Sbírka je k dispozici badatelské veřejnosti. Doposud o ní projevili zájem především studenti historie z českých univerzit a z jedné německé univerzity.

Prozatím existuje stručná informace v rámci webových stránek ústavu (http://www.hiu.cas.cz/cs/databaze/databaze-dejin-vsedniho-dne.ep/).

Připravuje se umístění výsledné databáze v rámci v historické obce velmi populární databáze Bibliografie dějin českých zemí (https://biblio.hiu.cas.cz/)

Biografický slovník českých zemí, elektronická databáze (M. Makariusová / HiÚ) - Biografická databáze je od roku 2015 postupně otevírána veřejnosti formou webového portálu http://biography.hiu.cas.cz/. Na něm jsou k dispozici základní údaje o cca 51 000 významných osobnostech, které se vztahují k teritoriu českých zemí, a to včetně osob žijících. Databáze se nejen stále rozrůstá o základní životní data nově zařazovaných osobností, ale vzhledem k tomu, že umožňuje vkládání všech dostupných informací o zachycených osobách, a to včetně textů uveřejněných v dnes již obtížně dostupných počátečních svazcích Biografického slovníku českých zemí.

Biografická databáze je od roku 2015 postupně otevírána veřejnosti formou webového portálu http://biography.hiu.cas.cz/. Na něm jsou k dispozici základní údaje o cca 51 000 významných osobnostech, které se vztahují k teritoriu českých zemí, a to včetně osob žijících. Databáze je otevřená a stále se rozrůstá o základní životní data nově zařazovaných osobností; vzhledem k tomu, že umožňuje vkládání všech dostupných informací o zachycených osobách, a to včetně textů uveřejněných v dnes již obtížně dostupných počátečních svazcích Biografického slovníku českých zemí, se do ní postupně všechna tato data vkládají.

V průběhu roku 2018 byl zdigitalizován text 18. a 19. svazku (do Gnirs), od počátku abecedy jsou biogramy průběžně doplňovány portréty a další obrazovou přílohou a bylo zahájeno vzájemné propojení s odkazy na databázi historické bibliografie (https://biblio.hiu.cas.cz). Práce stále probíhají také na doplňcích, opravách a aktualizaci celého webového portálu.

Epigrafická databáze (J. Roháček / ÚDU) – Rozšíření databáze nápisů na území ČR, budované ze sekundárních zdrojů i z autopsie. Přidanou hodnotou je ohled na možnost budoucího vyhodnocení materiálu metodami DH (variantní zápis textů a specializovaná metadata). Integrované zpracování umožní i při omezené alokaci badatelských zdrojů obecně platné závěry pro český epigrafický fond jako celek. Databáze byla zatím rozšířena na 12.500 záznamů (k 15. 9. 2018) a byla upravena metoda zpracování. Databáze byla 2018 představena veřejnosti publikačně, na konferenci, na výstavě i popularizačně. Byla prohloubena spolupráce s FÚ pro další období.

Byla rozšířena databáze nápisů na území ČR, budovaná ze sekundárních zdrojů i z autopsie. Přidanou hodnotou je ohled na možnost budoucího vyhodnocení materiálu metodami Digital Humanities (variantní zápis textů a specializovaná metadata). Integrované zpracování umožní i při omezené alokaci badatelských zdrojů obecně platné závěry pro český epigrafický fond jako celek. V roce 2018 byla databáze rozšířena na 13 000 záznamů, byla upravena metoda zpracování a bylo zrevidováno 2000 starších záznamů. Bylo realizováno představení databáze ve Window Gallery (7. 3. – 6. 6. 2018). Dále byly připraveny dvě statě věnované databázi a databáze byla představena na 17. mezinárodním zasedání k problematice sepulkrálních památek a na dalších konferenčních akcích. Byla připravena Rozsáhlá elektronická česko-německá publikace, která kriticky zpřístupňuje evropsky unikátní rekviziční kampanologickou dokumentaci, objevenou ve fondech ÚDU a v soukromém vlastnictví. Publikace vyjde předběžně v prvním čtvrtletí 2019 v nakladatelství Artefactum.

Seznam odborných výstupů:

Jiří Roháček – David Vrána, Epigrafická databáze centra Epigrafická a sepulkrální studia Ústavu dějin umění AV ČR, v. v. i., a její věcný a metodický kontext. Zprávy památkové péče LXXVIII, 2018, s. 390–397. ISSN 1210-5538

Jiří Roháček,. Two “alternative” epigraphic inventory acts and their significance for the study of sepulchral monuments in: Jiří

Roháček (ed.), Epigraphica et Sepulcralia 8. Fórum epigrafických a sepulkrálních studií. Praha 2018, s. 339–346. ISSN 2336-3363, ISBN 978-80-88283-17-1 (vyjde na poč. 2019)

Jiří Roháček, Alternativní soupisy epigrafických a sepulkrálních památek. Novissima autem inimica destruetur mors … 17. zasedání k problematice sepulkrálních památek, Praha 24. 10. 2017 – 26. 10. 2018 (25. 10.)

Dále byla databáze představena i v rámci obecněji koncipovaných přednášek:

Jiří Roháček, Epigrafika a Heraldika. Posledních 20 let české medievistiky. Praha 24. – 25. 9. 2018 (25. 9.)

Jiří Roháček, Česká epigrafika v roce 2018, její evropský kontext a perspektiva dalšího rozvoje. Mikulovské kolejní kabinety pomocných věd historických III. Mikulov 6 – 7. 11. 2018 (6. 11.)

Systematizace vybrané skupiny dat v Bio-bibliografické databázi řeholníků (K. Valentová / HiÚ) - V první polovině roku probíhal přechod databáze na standard MARC 21 (financováno z jiných zdrojů), a zároveň byla připravována data pro přepis do databáze. Projekt posílil dlouhodobě rozvíjenou spolupráci širokého týmu spolupracovníků BBDR, který se skládá z pracovníků HU AVČR, knihoven s historickými fondy (Knihovna Národního muzea, Strahovská knihovna, Národní knihovna ČR), Univerzity Karlovy (UDAUK, FF UK) a externistů.

BBDR je katalogem rukopisů vzniklých v klášterním prostředí v raném novověku a především thesaurem biografických dat o jednotlivých řeholnících i celých řádových komunitách v českých zemích v téže době. Ohlasy na její časté užívání máme jak z prostředí odborné veřejností (archiváři, knihovníci, památkáři), tak mezi laiky, zejména zájemci o genealogii. Opakované užívání databáze je však podmíněno nejen zájmen badatelů, ale také neustále se rozšiřující nabídkou poskytovaných informací. A právě nárůst dat je jedním významných faktorů, který ovlivňuje využívání databáze veřejností, systematizaci jejich plnění pak za podstatný krok posunu její funkce od thesauru specializovaných dat k plošné biografické databázi. Vložení kompletních údajů o složení tří komunit je vhodnou sondou, která umožní do budoucna také prověřit ty funkce databáze, které dovolují rekonstrukce komunit po létech či místech působení a dosud nemohly být aplikovány a rozvíjeny. To ovlivní směry dalšího plnění i technického rozvoje BBDR i volbu způsobu jejího dalšího plnění. Provedené práce jsou tak jedním z kroků na cestě k soustavnému, systematickému a dlouhodobému využívání metod Digital Humanities v prosopografických studiích.

Projekt posílil dlouhodobě rozvíjenou spolupráci širokého týmu spolupracovníků BBDR, který se skládá z pracovníků Historického ústavu AVČR, Etnologického ústavu AVČR, knihoven s historickými fondy (Knihovna Národního muzea, Strahovská knihovna, Národní knihovna ČR), Univerzity Karlovy (ÚDAUK, FF UK) a externistů. Udržování tohoto týmu umožňuje trvale vkládat do databáze data z aktuálního výzkumu. Vzhledem k tomu, že členové týmu zároveň patří k hlavním uživatelům databáze, zaručuje jejich aktivní spolupráce jak zvyšování kvality dat, tak jejich kontinuální opravy a aktualizaci. Databáze se proto z hlediska kvality dat i funkčností realizačního týmu stává atraktivním partnerem mezinárodních projektu: v roce 2018 se tým podílel na přípravě projektu HERA Public space and spiritual life in pre-modern Europe. Religious orders and society, 1200-1850 (vyřazeno ve 2. kole soutěže). Formou konzultací byla prohloubena spolupráce s Oddělení pro soupis a studium rukopisů MÚA AVČR.

Ruská emigrace v meziválečném Československu – digitální zpřístupnění (D. Hašková / SLÚ) – Cílem aktivity je bližší seznámení široké veřejnosti s dějinami a osobnostmi ruské emigrace v meziválečném Československu. V rámci projektu Biografická databáze ruské emigrace vznikají dvě databáze - Biografický slovník ruských emigrantů a Bibliografie ruských emigrantů v čs. periodikách.

V r. 2018 bylo do Biografického slovníku zpracováno celkem 387 hesel (R-Ž; cca 270 normostran), byla provedena jazyková korektu-ra, text posoudila odborná recenzentka. Hesla byla zpřístupněna prezenčně ve studovně SLÚ, postupně jsou převáděna do SQL da-tabáze (bude zpřístupněno na webových stránkách SLÚ). Do Biblio-grafické databáze byl zpracován časopis Vojenské rozhledy (1925-1938, 70 záznamů). Účast na XVI. mezinárodního sjezdu slavistů v Bělehradě přispěla ke zvýšení informovanosti o projektu a rozší-ření kontaktů a vazeb v mezinárodním měřítku. Pro edici Věda kolem nás byl připraven text brožurky Slovanský ústav a ruská emigrace v meziválečném Československu.

Digitalizace základních oborových encyklopedií české sociologie – II. Fáze (Z. Nešpor / SOÚ) – Projekt je unikátní, komplexní a veřejně přístupný zdroj informací o české sociologii, jejím vývoji a přínosech; technologické zpracování odpovídající současným standardům. Plní roli oborové výzkumné infrastruktury; široké využití v dalších oborech; digitalizace informačních zdrojů o výzkumu/pro výzkum a jejich propojování; veřejně přístupný (Open Access).

Sociologická encyklopedie vznikla cíleně tak, aby umožnila spojení s připravovanou Encyklopedií české kultury, která je meziinstitucionální spoluprací několika akademických ústavů v gesci ÚČL. V tuto chvíli jsme s konkretizací a prezentací výsledků napřed, udělali jsme však všechny nezbytné kroky, aby tato spolupráce dobře fungovala. Významná je „praktická rovina“ spolupráce s univerzitami. Vyučující a studenti FSV UK a pracovníci z oboru (ve státním, neziskovém i komerčním sektoru) již po spuštění Sociologické encyklopedie v prosinci 2017 diskutovali o jejím dalším rozvoji, k obdobné veřejné diskusi došlo rovněž v listopadu 2018. Encyklopedie se zároveň stala běžnou součástí výuky a vyhledávání informací na českých vysokých školách, jak o tom svědčí vysoký zájem uživatelů (viz níže). V rámci informačních studií (FF UK a ČVUT) se encyklopedie stala výukovou pomůckou. Lze očekávat, že tento zájem bude trvat i v budoucnu, neboť internetová encyklopedie je de facto oborovou infrastrukturou, hojně využívanou i zájemci z jiných oborů a zainteresované veřejnosti.

Zdeněk R. Nešpor (ed.): Sociologická encyklopedie [internetový zdroj]. ISBN 978-80-7330-308-2. Dostupné na https://encyklopedie.soc.cas.cz/

V rámci toho historické a bilanční texty, souborně především „Encyklopedie v dějinách české sociologie“, dostupné na: https://encyklopedie.soc.cas.cz/core/images/b/b1/Encyklopedie_v_dejinach_ces_sgie_Nespor_2018.pdf

Encyklopedie české kultury (K. Piorecký / ÚČL) – Jedná se o víceletou aktivitu, která směřuje k vytvoření komplexního a otevřeného softwarového systému pro kulturní encyklopedistiku. V roce 2018 bude hrazen nákup služeb souvisejících s přípravou a zajištěním veřejné zakázky. Práce na vlastním vývoji softwaru (investiční náklady) budou hrazeny z jiných zdrojů.

V roce 2018 byly výsledky zmíněných analýz konzultovány se specialisty na projektové řízení vývoje takto rozsáhlých systémů. V spolupráci s firmou Per Partes Consulting byl stanoven další plán implementace. Postup řešení byl rozdělen do čtyř fází: 1. Technologický standard; 2. Funkční a datový návrh; Realizace software; 4. Naplňování daty. Jako klíčový bod se ukázala nutnost stanovení technologického standardu, který by neřešil pouze potřeby projektu Encyklopedie české kultury, ale byl by platný napříč encyklopedickými systémy AV. Zároveň byly definovány typy činností, které během implementace bude vykonávat projektový manažer a další její aktéři (tým vývojářů, zástupci ÚČL). Byly rovněž nalezeny typologické shody s velkými systémy v oblasti knihovnictví, s jejichž tvůrci bude přínosné další vývoj EČK konzultovat. V neposlední řadě byla rámcově stanovena finanční náročnost dokončení projektu EČK.

Lexikální databáze humanistické a barokní češtiny (Š. Šimek / ÚJČ) – Pracoviště v současnosti buduje lexikální databázi, která prozatím nahrazuje výkladový slovník češtiny 16. – 18. století. Tato databáze je veřejně přístupná prostřednictvím webové aplikace http://madla.ujc.cas.cz. Cílem projektu je 1) rozšířit materiálovou základnu dosavadní databáze o další excerpta z dobových textů a 2) vytvořit novou, flexibilní aplikaci pro webovou prezentaci této databáze.

Lexikální databáze humanistické a barokní češtiny je jediným zdrojem svého druhu, který při neexistenci slovníku raně novověké češtiny popisuje slovní zásobu tohoto období. Je využívána odborníky i studenty napříč historickými obory nejen lingvistickými (historiky, archiváři ap.), a to jak ve vysokoškolské výuce a při vysokoškolském studiu, tak při badatelské činnosti. Byla navázána spolupráce s oddělením pro komeniologii a intelektuální dějiny raného novověku Filosofického ústavu AV ČR a Ústavem českého jazyka FF MU, od nichž byly zdarma získány elektronicky zpracované a odborně vyhodnocené historické texty, jejichž zpracováním byla databáze významně rozšířena kvantitativně i kvalitativně. Formou dodavatelské smlouvy se realizuje spolupráce s firmou Applifting, s. r. o.

V roce 2018 doslo k rozšíření databáze o dalších cca 24 tisíc záznamů a naprogramování webové aplikace, která umožní kontinuální rozšiřování, aktualizaci a zveřejňování databáze bez zásahů IT specialistů.

PES – Právnický elektronický slovník (F. Cvrček / ÚSP) - PES je moderní datová báze a program spojující právní termíny doktrinální s prostředky lingvistické analýzy terminologie platného práva ČR a judikatury nejvyšších soudů na speciálních právních korpusech. Podle plánu se rozšířil počet doktrinálních hesel o 5000 (soukromé právo, islámské právo, teorie práva), průběžně se zpracovávají data pro korpusy za rok 2018, vypracovány byly programy pro automatické rozpoznávání odkazů v právních textech a pracuje se na automatickém rozpoznávání právních struktur na textech získaných z OCR.

Program je dostupný z http://deb.fi.muni.cz/pesnew (pes,sep, Sketch Engine - pes,sep)

Literatura založená na výsledcích dat z programu PES např.:

CVRČEK, F. NOVAK,F. a kol, Legislativa, Praha: Aleš Čeněk, 2018

Metamorfózy práva ve střední Evropě. Hledá se Prométheus? Mezinárodní konference Znojmo 2018, Plzeň: 2018

Seznam popularizačních a mediálních výstupů:

Jesenná škola práva, mezinárodní doktorandský kurs, Piešťany 2018

CVRČEK, F: Použití termínu „právní stát“ v právních textech.

T3 / Digital Humanities – zpřístupňování, uchovávání a záchrana pramenů v digitálním věku

Zhmotnělá paměť dávných kultur, digitální dokumentace a prezentace (B. Komoróczy / ARUB) - Cílem dvouletého projektu je prezentace paměti nositelů protohistorických kultur (především doby římské), zapsané do podoby artefaktů nejrůznějších typů (součástí krojů, předmětů denní potřeby, apod.). V rámci projektu probíhá intenzivní spolupráce mezi pracovištěm řešitelského týmu a širokým okruhem externích spolupracovníků.

Digitalizace pramenů k dějinám AV ČR (D. Brádlerová / MÚA) – souborný digitalizační projekt zaměřující se na záchranu a zpřístupnění dokumentů z provenience různých akademických pracovišť AV ČR, resp. ČSAV a jejich expertních týmů. V roce 2018 se digitalizační práce týkaly protokolů ČAVU, fotografií a fotoalb z fondu Z. Nejedlého, J. Dobiáše a J. V. Daneše a hudebnin z fondu Z. Nejedlého. Součástí aktivity je také pořádání přednášek „Historie v digitálním věku“ – s ohledem na zpožděné čerpání rozpočtu bude v roce 2018 uskutečněna pouze přednáška Georga Vogelera (Graz, Austrian Center for Digital Humanities, Kompetenznetzwerk digitale Editionen).

Obrazový digitální archiv mikulčického nálezového fondu (DAM) (L. Poláček / ARUB) - Díky pokročilé technologii digitální dokumentace je dnes možné metodou tzv. optického skenování (digitální vícesnímková fotogrammetrie) pořizovat maximálně přesné virtuální kopie archeologických artefaktů. Takto jsou získávány přesné (nejen) metrické informace o objektech hmotného historického dědictví. V průběhu roku 2018 se testovaly nejrůznější postupy fotografování a filmování historických šperků, porovnávaly výsledky z jednotlivých pokusů a konfrontovaly výsledné modely s daty získanými konvenční metodou. Výsledkem je vyvinutí metody, díky níž je možné fotogrammetricky přesně zdokumentovat podobu drobných nebo průhledných artefaktů.

Digital Humanities v Akademii věd – informační portál (V. Šícha / KNAV) - Portál Digital Humanities shromažďuje a zveřejňuje informace o elektronických informačních zdrojích, elektronických sbírkách, databázích, ale i sbírkách, které na svou digitalizaci teprve čekají, provozovaných v oblasti společenských a humanitních věd v AV ČR. V souladu se zaměřením portálu byli v průběhu roku 2018 uživatelé pravidelně informováni o nejvýznamnějších aktuálních událostech v oblasti digital humanities. Aktuality zahrnovaly především upozornění na oborové konference, přednášky a workshopy pořádané zejména v českém a evropském prostoru.

Vytváření metadatových záznamů článků a jejich propojení na plné texty v Digitální knihovně AV ČR (T. Melichová / KNAV) – Záměrem KNAV je analyticky (na úroveň článků) zpracovat nové i starší ročníky akademických periodik a zlepšit tak přístup uživatelů k vědeckým informacím. Takto zpracované články budou propojeny na plné texty periodik a zpřístupněny prostřednictvím Digitální knihovny AV ČR. V roce 2018 bude zpracováno 4 050 analytických záznamů.

Digitální korpus českých hradišť (M. Kuna / ARUP) - Cílem aktivity v r. 2018 je vytvořit soupis pravěkých a raně středověkých hradišť na území Čech, shromáždit k nim základní dokumentaci a uložit tato data do databází infrastruktury Archeologický informační systém ČR, kterou ARÚ Praha a ARÚB spravují.

PaleoGIS: aplikace moderních metod pro správu a analýzu dat v kontextu paleolitického výzkumu (M. Novák / ARUB) - Cílem aktivity je vytvořit archeologický GIS, aplikovaný pro potřeby paleolitického výzkumu, který bude integrovat archeologická data z gravettských lokalit v areálu NKP „Dolní Věstonice - Pavlov“ do jednoho komplexního systému, co umožní jejich efektivnější využívání, propojování a společnou analýzu. Pro rok 2018 bylo hlavním cílem vytvořit základní strukturu připravovaného systému - navrhnout strukturu relační databáze a v prostředí GIS vytvořit vstupní datový model, kde budou všechna data vzájemně propojena.

Provoz webového prostředí www.academusedition.cz (J. Procházková / EÚ) - Na www byly umístěny informace o nejnovějších titulech J. A. Sehling – Latinské pastorely, J. J. Brentner – Offertoria solenniora, Přílohy těchto stránek poskytují materiál pro praktické provozování skladeb. Nově jsou uvedeny informace o připravovaných titulech (F. I. Tůma – Responsoria). Prostředí si vyžádá ještě v roce 2018 průběžný upgrade technického zázemí.

Vokabulář webový (Š. Šimek / ÚJČ) - Cílem aktivity je rozvoj obsahu internetového portálu Vokabulář webový (http://vokabular.ujc.cas.cz). V roce 2018 byly pro ediční modul a korpusové báze z rukopisů a starých tisků připravovány další elektronické edice starší české literatury (staročeský překlad Historia scholastica Petra Comestora, Matoušovo evangelium ze šesti zástupců staročeského překladu Bible).

Moderní česká filosofie v digitálním věku: osoby, koncepty, kontexty (I. Landa / FLÚ) - Aktivita se dosud soustřeďovala na dvě oblasti: Zaprvé, byla dokončena digitalizace zbylé části korespondence Roberta Kalivody, která je uložena v Knihovně FLÚ AV. Za druhé, probíhaly práce na bibliografii společenskovědního myšlení v českých zemích, jež pochází z pozůstalosti Karla Uriánka.

Česká středověká šlechta v kartotékách Augusta Sedláčka (E. Doležalová, R. Šimůnek / HiÚ) – Cílem aktivity je vytvořit aplikaci, která by umožnila využití stávajících a dochovaných informačních zdrojů (databází i doposud nedigitalizovaných pramenů) pro studium české a moravské šlechty vrcholného středověku, zejména lucemburského období, a jejich další doplnění o informace z externích zdrojů. Aktivita významně přispívá k vývoji nástrojů historické vědy pro studium života středověké společnosti a využití dat z originálních a částečně doposud nepublikovaných zdrojů.

Digitalizace nezpracovaného fondu archivu ARÚB (Z. Kosarová / ARUB) - Archiv ARÚB shromažďuje informace získané archeologickými výzkumy z území Moravy a Slezska již od r. 1942 a vytváří tak jedinečný centrální fond: archeologické informační dědictví Moravy a Slezska. V roce 2018 se konkrétně jednalo o tři dílčí celky - písemnou pozůstalost po významném moravském badateli Jiřím Pavelčíkovi, soupis nalezišť a nálezů dalšího významného badatele A. Freisinga (přelom 19. a 20. století) a inventáře nálezů z archeologických výzkumů z let 1954–1978.

Lidová píseň na Moravě: Digitalizace archivních dokumentů a tvorba databází (J. Pospíšilová / EÚ) – dokončení práce na databázi korespondence související se sběrem písní, s historií oboru etnografie a folkloristiky a s činností brněnského pracoviště Etnologického ústavu AV ČR. Databáze byla dovedena do zkušebního provozu a v následujícím období budou odstraněny případné nedostatky.

Digitalizace ediční řady Češi v cizině (B. Gergelová / EÚ) – projekt digitalizace ediční řady sborníků Češi v cizině vycházející od roku 1986. Digitalizace celé řady Češi v cizině přispěje k zpřístupnění jedinečných a mnohdy dosud neznámých pramenů. V současné době (září 2018) je již celá edice zdigitalizovaná a je zpracovávána do formy přístupné na internetu.

Digitalizace a prezentace pozůstalosti Milady Blekastadové-Topičové (V. Urbánek / FLÚ) - Cílem aktivity je digitalizace rozsáhlé vědecké a kulturní korespondence bohemistky, komenioložky, literární historičky a překladatelky M. Blekastadové-Topičové (1917-2003) a její zpřístupnění a prezentace širší odborné i laické veřejnosti. V roce 2018 se podařilo digitalizovat soubory korespondence s německým komeniologem Klausem Schallerem, s českými komeniology, filosofy, literárními historiky a klasickými filology Bohumilem Rybou, Vlastou Taťjánou Miškovskou-Kozákovou, Antonínem Škarkou a dalšími a se spisovatelem Ludvíkem Vaculíkem a jeho rodinou (cca 10 000 oskenovaných stránek). Digitalizace stále pokračuje, stejně jako tvorba strukturovaných metadat, které tvoří východisko k budoucí databázi.

Digitalizace archivu Rukověti humanistického básnictví (M. Vaculínová / FLÚ) - Cílem aktivity bylo naskenování a zpřístupnění Archivu Rukověti humanistického básnictví, tj. sbírky fotokopií latinských humanistických tisků, nashromážděné J. Martínkem a J. Hejnicem v několika desetiletích práce na Rukověti humanistického básnictví. V současné době probíhá skenování archivu (naskenována je již více než polovina materiálu) na pracovišti Ústavu pro českou literaturu a zároveň probíhá kontrola názvů a přejmenovávání jednotlivých souborů, aby mohly být vystaveny na webu.

Digitalizace kartotéky Slovníku středověké latiny (P. Nývlt / FLÚ) - Kartotéka je majetkem Kabinetu pro klasická studia Filosofického ústavu, který na její digitalizaci spolupracuje se Střediskem literárněvědných informací Ústavu pro českou literaturu. Výstup projektu je cenným zdrojem informací pro vyučující i studenty medievistiky na FF UK či FF MU i pro badatele z Oddělení vývoje jazyka Ústavu pro českou literaturu, Centra medievistických studií, Historického ústavu, Ústavu dějin umění aj. i pro zahraniční medievisty.

Fotosbírka Historického ústavu AV ČR (L. Blechová, J. Zelenka / HiÚ) - Záměrem bylo přenést statická data tištěných inventářů do interaktivního webového prostředí, které by vycházelo ze strukturované databáze, jež by nabízela snadnou orientaci a vyhledávání v obsahu sbírky. V současnou chvíli se finalizuje databázové rozhraní a byla ukončena první fáze sběru vybraných dat. Následovat bude přenesení dat do vlastní databáze a její zpřístupnění odborné i laické veřejnosti.

Digitalizace unikátně dochovaných bohemikálních tisků 16. - 18. století v českých a zahraničních knihovnách (V. Šícha / KNAV) – V rámci dosavadní digitalizace cizojazyčných bohemik z fondů českých a zahraničních paměťových institucí bylo doposud získáno řádově několik set digitálních kopií unikátně dochovaných tisků 16. -18. století. V roce 2018 byla vyjednána digitalizace unikátního souboru bohemikálních starých tisků 16. století v moskevské Ruské státní knihovně. Záměrem KNAV je v digitalizaci nadále pokračovat a zároveň přistoupit ke zpracování získaného materiálu a přípravě jeho veřejné prezentace on-line.

Digitální zpřístupnění lexikálního materiálu k výzkumu východoslovanského prostoru (K. Skwarska / SLÚ) – aktivita se skládá ze dvou částí: a) Vytvoření česko-ruského elektronického lexikálního zdroje. Elektronický zdroj vychází z digitalizovaného, dosud nevydaného materiálu, který vznikal v 70. a 80. letech 20. stol. V r. 2018 byla do databáze převedena a zrevidována hesla písmen Š a částečně T. Započalo lexikografické zpracování hesel v původní verzi slovníku nedokončených (písmena T, U); b) Vytvoření ukrajinské nářeční databáze – digitalizace unikátního dialektologického materiálu pořizovaného na kartotéčních lístcích ve 20. – 60. letech 20. stol.

Zpřístupnění a digitalizace badatelsky nejvíce využívaného dokumentačního materiálu oddělení dokumentace, doplnění a homogenizace stávajících databází (J. Roháček / ÚDU) – Fondy ÚDU AV ČR (fotografická sbírka, plánová sbírka, grafická sbírka, fondy archivní povahy, umělecké a numismatické sbírky, kartotéky) jsou z části zpřístupněny formou několika zatím na sobě nezávislých a veřejnosti omezeně dostupných databází v proprietárním formátu FileMaker a textovými pomůckami. V roce 2018 byla provedena další fáze úprav databází a digitalizace včetně on-line zpřístupnění vybraného materiálu (https://www.udu.cas.cz/cs/oddeleni-dokumentace-1/). Materiál je průběžně zpřístupňován badatelsky, pro výstavní účely i studenty (exkurze včetně přednášky a metodického semináře pro studenty KTF FF UK a FR UPCE). Probíhala i spolupráce restaurátorských dílen OD a NTM.

Dokumentační středisko ÚSD AV ČR (J. Hlaváček / ÚSD) – Cílem požadované bylo vytvoření Dokumentačního střediska ÚSD AV ČR, které bude sloužit jako centrální místo pro správu, digitalizaci, archivaci a prezentaci pramenů v rámci výzkumné činnosti ústavu. V průběhu roku 2018 byla v souladu se zněním zadání zahájena rozsáhlá digitalizace části sbírek, která vznikla v rámci výzkumné činnosti ústavu. Zároveň jsme díky obnově poškozených diskových nosičů a převodu dat do kompatibilních formátů získali také původní sazby titulů z 90. let.

T4 / Poklady paměti: kritické zpřístupňování a interpretace pramenů českých dějin a kultury

Edice ego-dokumentů k českým moderním dějinám (L. Velek / MÚA) – Projekt umožnil ediční zpracování a publikaci doposud nevydaných ego-dokumentů. V roce 2018 se pracovalo na zpřístupnění pamětí Vladimíra Krejčího na J. A. Baťu (vyjde 2018), pamětí Jiřího Stříbrného (edičně zpracováno, vyjde 2019), pamětí Antonína Matuly (edičně zpracováno, vyjde 2019), korespondence TGM s anglosaským světem (edičně zpracováno, vyjde 2019), korespondence mezi J. S. Macharem a TGM (edičně zpracováno, vyjde 2019) a v neposlední řadě na prvním díle pamětí Vladislava Klumpara (edičně zpracováno, vyjde 2019).

Emeritní pracovníci archeologického ústavu (M. Starcová / ARUP) - Pozůstalosti emeritních pracovníků Archeologického ústavu se často ve zlomkovité podobě dostávají do Archivu terénní dokumentace ARÚP, zároveň se však jejich části nacházejí i v archivech jiných institucí (Archiv AV ČR, Archiv UK Praha, Archiv Pražského hradu apod.). Cílem projektu je tyto důležité materiál shromáždit a zpřístupnit.

Výstava ke vzniku ČSR 1918 (HIU, MUA, USD, SSC) (J. Šebek / HiÚ) – Výstava pod názvem „18-18 : Století státního svátku“ zprostředkovala jedinečný pohled na symbolické datum 28. října. Očima historiků reflektuje nejen samotné formy a podoby svátku a jeho oslavy, které se v průběhu let 1918–2018 několikrát výrazně proměnily pod vlivem politických a společenských transformací, ale především jeho interpretaci či vnímaní jeho významu v současnosti.

Česká knižnice (J. Flaišman / ÚČL) – V kontextu kriticky připravených edic krásné literatury se edice Česká knižnice (založena za podpory prezidenta V. Havla roku 1996) řadí po bok významných světových edičních řad, které přinášejí pro danou kulturní oblast určující díla národních literatur. V roce 2018 je cílem projektu vydání čtyř nových svazků edice a jedné reedice.