Tiskové zprávy (archiv)

Vědci zpochybnili teorii o jediném tvůrci eposu Beowulf

Hrdinský epos Beowulf, nejvýznamnější dílo staroanglické literatury, zřejmě nenapsal pouze jeden autor, jak se dosud někteří vědci domnívali. Časopis Nature Human Behaviour dnes uveřejnil studii, která tuto hypotézu vyvrací. Jedním z členů mezinárodního autorského týmu je Petr Plecháč, expert z Ústavu pro českou literaturu AV ČR.

Debatu o autorství eposu Beowulf, který vznikl na přelomu osmého a devátého století, vedou vědci již řadu let. Rozsáhlou analýzu staroanglických básnických textů uveřejnil například časopis Nature Human Behaviour již v roce 2019. Autoři článku, vědecký tým ze Spojených států amerických a Číny, v něm podpořili teorii, že epos čítající přes tři tisíce veršů je z pera jediného tvůrce.

Kam až sahají počátky literární kritiky v českých zemích?

Literární historici doposud až na výjimky spojovali začátky literární kritiky na našem území s Josefem Jungmannem. Obsáhlá monografie vydaná Ústavem pro českou literaturu AV ČR a nakladatelstvím Akropolis ukazuje, že kritice se u nás dařilo i v období předcházejícím.

Monografie Počátky literární kritiky v českých zemích (1770–1805) česko-německého týmu autorů představuje výsledky čtyřletého zkoumání více než padesáti německy a česky vydávaných časopisů a dalších soudobých médií, v nichž se vyhraňovaly představy o literatuře a její sociální roli.

Vědci nabízejí pomoc třídám s distanční výukou. Pokračuje projekt „Pozvěte vědce do výuky“

Teorie verše, geologie Země či výzkum vesmíru jsou příklady témat, která vědci a vědkyně ústavů Akademie věd ČR nabízejí žákům a studentům, kteří museli z důvodu epidemických opatření opět přejít na distanční výuku. Navazují tak na jarní projekt „Pozvěte si vědce do výuky“ a opět umožňují učitelům a učitelkám ze základních a středních škol oživit distanční výuku živou online přednáškou či besedou s vědeckými pracovníky.

Od Kafkova dramatu k Listopadu

Šestici knih, na jejichž vzniku se podíleli odborníci z oddělení 20. století a literatury současné Ústavu pro českou literaturu AV ČR, představí v úterý 14. září autoři a editoři jednotlivých svazků. Polovina těchto knih vyšla ve dvou nových edičních řadách vydávaných týmem pro výzkum moderního divadla ve spolupráci s nakladatelstvím Academia. 

Všechny knihy vznikly za podpory Akademické prémie, jejímž prostřednictvím Akademie věd ČR finančně a morálně posiluje vědeckou excelenci. Nositelem tohoto prestižního ocenění je profesor Pavel Janoušek.

Výstava v Nové Říši připomene Březinovo dílo v místě zrodu

Dílo Otokara Březiny se vejde do jediné knihy. Jeho básně a eseje přitom formovaly celou moderní českou poezii a inspirovaly další básníky, umělce a myslitele od konce 19. století dodnes. Všech pět Březinových básnických sbírek vzniklo v Nové Říši. Autora a jeho vztah k tomuto místu přibližuje nová stálá výstava, kterou na popud novoříšské kanonie premonstrátů připravil Ústav pro českou literaturu AV ČR.

„Výstava na dvanácti panelech představuje Březinu jako osobnost velkého rozpětí a kontrastů v situaci, kdy se jeho dílo rodí a prosazuje. Vycházely jsme zejména z jeho dopisů, které psal blízkým přátelům Anně Pammrové, Františku Bauerovi a poté i celé korespondenční síti spřízněných tvůrců, jako byli Sigismund Bouška, Jakub Deml, F. X. Šalda, Josef Florian nebo František Bílek,“ uvádí Daniela Iwashita z Týmu pro výzkum korespondence Jakuba Demla Ústavu pro českou literaturu AV ČR, která společně s Eliškou Müllerovou výstavu koncipovala.