Popularizace

A / Věda a Výzkum – Časopis AV ČR
Pe. Dráber, Pa. Dráber, D. Filipp: Téma „Alergie“ [pdf | www]

Pravděpodobně každý z nás zná ve svém okolí někoho, kdo trpí alergií, nejčastěji na pyl, roztoče, pšeničný lepek, mléko nebo třeba oříšky. Rodiče malých dětí se u svých potomků také setkávají s kožní alergií (objevuje se až u pětiny dětí do šesti let). Obecně se alergie definuje jako nepřiměřená reakce imunitního systému na různé látky z okolí, původně zcela neškodné. Říká se jim alergeny a obvykle jde o bílkoviny rostlinného nebo živočišného původu.

Věda na dosah – Podcast AV ČR
V. Hořejší: Proč a jak útočí nemoc covid-19 na zdravého člověka

Rozhovor #NA_MINUTU
J.Pačes: O bezpečnosti a rychlosti schválení vakcíny proti covid-19

Rozhovor #NA_MINUTU
J.Pačes: O vakcíně proti covid-19

Rozhovor v DVTV
J. Pačes: Covid měl volné pole, může dál mutovat, rozvolnil bych při tisíci nakažených

Článek iDnes
D. Filipp: Špína může být klíč k léčbě autoimunitních chorob, říká [pdf | www]

Ochutnávání světa dětmi se ukazuje jako důležitá část evoluce. Písek v puse je spolu s mikroby v něm důležitý pro budování obranyschopnosti a může chránit před vznikem autoimunitních nemocí. „Ve střevech jsou miliardy důležitých bakterií. Určité mikroby mohou zabránit rozvoji cukrovky 1. typu nebo roztroušené sklerózy,“ říká šéf výzkumného týmu z Akademie věd imunobiolog Dominik Filipp.

Věda na Doma – Cyklus přednášek AV ČR
M. Mrkáček, J. Pačes – Přednáška o DNA, RNA a detekci koronaviru (aneb od banánu k viru)

Rozhovor Aktuálně.cz
Hejnar: Vyšlechtil geneticky upravenou slepici: Zora odolá viru, je to unikátní

Česká věda Zblízka – seriál časopisu Týden
Pe. Dráber: Molekulární genetika [pdf]

Časopis TÝDEN pokračuje v seriálu, v němž ve spolupráci s Akademií věd ČR představuje nejvýznamnější tuzemské vědce. V desátém dílu hovoří ředitel Ústavu molekulární genetiky PETR DRÁBER. „Intenzivně se věnujeme třeba genetickým modifikacím drůbeže. Dílčí genetické úpravy totiž mohou vést ke zkvalitnění produkce drůbežího masa, ale i k tomu, že drůbež bude rezistentní k infekcím, například viru ptačí chřipky.“

Časopis TÉMA
P. Svoboda: Kdy vypneme vadné geny? [pdf]

Epigenetika. Poměrně nový vědecký obor a hlavně termín, na který se odvolává spousta biologických, antropologických, sociologických, ale i psychologických studií. Zkoumá přenos informací mezi organismy z generace na generaci, avšak způsobem, kdy není informace uložena přímo v DNA (tím se zabývá genetika). „Spousta mechanismů, které se i v odborné literatuře označují za epigenetické, ve skutečnosti epigenetické vůbec nejsou,“ říká prof. Petr Svoboa (45), vedoucí oddělení epigenetických regulací z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR.

ÚMG na festivalu Týden Vědy a Techniky AV ČR
Expozice Fascinující genom …aneb jak rozsvítit rybu

Video ÚMG
Databáze Zebrafish – Rybky Dánio pruhované

Česká věda – Cyklus AV ČR
Z Trachtulec: Co s námi bude? Mužská neplodnost

Videorozhovor iDnes
P. Svoboda: Geneticky modifikovaní kozlové planetu neovládnou

Lidové noviny – Česká pozice
L. Čermák: Změnou genů do doby Frankensteinů [pdf]

Nikdo nezná opravdový potenciál metody CRISPR. Její použití ve výzkumu je revoluční, v medicíně však velkou neznámou. Pozměnit pár genů v Petriho misce je jako vylézt na Říp. Vyléčit člověka s cystickou fibrózou je let na Mars. Každý lék je třeba dopravit na místo určení a minimalizovat jeho vedlejší účinky. Na tom, aby se to povedlo, pracují tisíce laboratoří, a to ani nevíme, co se děje mimo obrazovky.

Rozhovor v DVTV
Svoboda – Vědec stvořil geneticky upravené děti. Nejsou to žádní Frankensteinové