Tento text identifikuje vývoj vlivu socio-ekonomických, kulturních a genderových faktorů na reprodukci vzdělanostních nerovností v přístupu k terciárnímu vzdělání v České republice, Švýcarsku, Německu, Polsku a Švédsku. Dosavadní analýzy provedené pouze pro ČR došly k rozporuplným výsledkům jak o samotném vývoji nerovností po pádu socialismu, tak o váze faktorů, které je způsobují, a dosud rovněž nebyla provedena žádná mezinárodní komparace, s jejíž pomocí by bylo možné výsledky získané pro ČR porovnat s jinými státy. Tímto textem tak sice navazujeme na předchozí analýzy, nově je však rozvíjíme ve dvou ohledech: 1) mezinárodním srovnáním a 2) aktualizací vývoje nerovností ve všech zmíněných zemích (České republice, Švýcarsku, Švédsku, Německu a Polsku) až do roku 2002. Jádrem našeho zkoumání je vývoj nerovností v ČR, která stojí v centru našeho zájmu. Porovnání s ostatními státy nám slouží jako zpětná vazba pro adekvátní posouzení hladiny i vývoje nerovností. K analýze jsme použili multi-dimenzionální statistické metody (logitové modelování a log-lineární analýzu), které jsme aplikovali na poslední dostupná mezinárodní data šetření ESS. Model, který jsme vybudovali tak, aby co nejlépe vystihoval české podmínky, jsme poté aplikovali na ostatní zkoumané země, u nichž jsme sledovali odlišnost od české situace. Výsledky nám ukázaly, že současný přístup k terciárnímu vzdělání v ČR je v rámci všech analyzovaných zemí nejvíce determinován kulturní složkou sociálního původu (vzděláním otce). Zemí, která je ČR v tomto ohledu nejvíce podobná, je Švýcarsko. V obou zemích se šance na úspěch v tranzici na vysokou školu v čase zvyšují, přičemž muži mají tyto šance větší než ženy. Vzdělanostní status rodiny je zásadním faktorem vzdělanostní reprodukce také ve Švédsku. Paradoxně pak v zemích, které mají k ČR historicky i geograficky blíže, Polsku a Německu, je naopak zásadní determinantou přenosu vzdělanostního statusu EGP otce.
Facebook
Twitter
Tweets by SociologickyNewsletter