Mzdová a příjmová diferenciace v České republice v transformačním období

V první části jsou mzdová a příjmová šetření použita pro znázornění změn v diferenciaci výdělků a jejich determinant v České republice v období devadesátých let. Nejprve se zabýváme rostoucími rozdíly a klesajícím vlivem demografických charakteristik na výši mzdy. Dále shromažďujeme empirickou evidenci z různých zemí ukazující rostoucí podobnost české struktury mezd se situací v západních zemích. Zavedení tržní ekonomiky vedlo k výraznému nárůstu mzdových rozdílů a "komunistický" model jejich převážně demografického určení je postupně nahrazován "kapitalistickým" modelem založeným na vzdělání a dalších ekonomických charakteristikách. Podobně namísto politických privilegií se do popředí dostávají rozdíly vlastnických sektorů. Rozpětí a struktura výdělků se tak blíží západnímu standardu.Ve druhé části používáme statistická šetření příjmů domácností umožňující zjišťovat systémové změny v rozpětí a faktorech příjmů domácností v letech 1988-1996. Nejprve upozorňujeme na rostoucí obtíže spojené se zjišťováním příjmů v demokratickém režimu. Poté diskutujeme substantivní význam různých příjmových indikátorů a jejich vztah k sociální a ekonomické situaci. Dále dokumentujeme růst příjmových nerovností a přesun od demografických faktorů (počet ekonomicky aktivních členů a dětí, věk) k socio-ekonomickým faktorům (vzdělání, odvětví, profese). Nakonec porovnáváme situaci v české společnosti se západními zeměmi, tak abychom posoudili, do jaké míry se příjmová struktura přizpůsobila tržní ekonomice.Ve třetí části ukazujeme změny v redistribuci na úrovni jednotlivých domácností. Nejprve na základě statistických příjmových šetření dokumentujeme systémové změny v přerozdělování příjmu domácností a jeho determinant v letech 1988-1996. Poté sledujeme kontext sociální struktury a postoje obyvatelstva k daním a sociálním dávkám, přičemž zjišťujeme slabé, byť posilující se daňové vědomí české populace. Nakonec na základě srovnání se zeměmi OECD zasazujeme rozměry i percepci českého distribučního systému do širšího kontextu. Upozorňujeme rovněž na metodologické problémy příjmových indikátorů a sledujeme omezení vyplývající z daných datových zdrojů. Ty vedou k léčkám analýzy, na které narážíme ve studiu příjmové distribuce i pře-rozdělovacích toků.