Projekt je zaměřen na výzkum nárůstu nerovností a rezidenční segregace v městských oblastech, které představují klíčovou výzvu pro současné veřejné politiky. Téma rezidenční segregace a rezidenční mobility cizinců uchopuje pomocí inovativních metod a nových datových zdrojů, které prohlubují poznání mechanismů rezidenční segregace a jejího vlivu na sociální kohezi. Navržený projekt má tři základní cíle. Prvním cílem je prozkoumat rezidenční segregaci v Česku pomocí inovativní metody využívající tzv. individualizovaných sousedství. Druhým cílem je zmapovat a analyzovat rezidenční mobilitu všech co do počtu významných minorit v Česku s ohledem na místo bydliště, věk, pohlaví a typ bydlení. Třetím cílem je analyzovat vliv kontextu sousedství na rezidenční volbu a rezidenční trajektorie minorit. Projekt bude analyzovat všechny početně významné minority v Česku. Navržený projekt přináší nové metody a možnosti analýzy, které přesahují v současnosti běžně používané metody ve výzkumu měst a v migračním výzkumu v Česku.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 8, zobrazeno 1 - 8)
Tento článek přináší do debaty o segregaci migrantů poznatky z Česka jako nové destinace zahraniční migrace. Článek zkoumá vývoj prostorového rozmístění bydliště šesti hlavních skupin migrantů, definovaných na základě státního občanství, ve vybraných velkých městech Česka s využitím populačního rastru. K tomu využívá nově dostupná data z Cizineckého informačního systému a index prostorové odlišnosti jako míru běžně využívanou ve výzkumech rezidenční segregace.
Tato mapa představuje inovativní přístup měření rezidenční segregace cizinecké populace pomocí metody individualizovaných sousedství. Metoda pracuje na základě tzv. nejbližších sousedství, která zohledňují prostorovou blízkost a nejsou závislá na administrativně-správním členění území. Výpočet využívá jednotlivých čtverců populačního rastru a jejich vzájemné prostorové blízkosti.
V současném Česku dlouhodobě roste počet bydlících cizinců a otázka jejich soužití s majoritou se dotýká řady oblastí, od trhu práce, bydlení, přes sociální integraci až po bezpečnostní politiku státu.
This article reports on a new empirical study evaluating crime concentration at places in a postsocialist city. We use principles of the law of crime concentration at places and the Cambridge Crime Harm Index to measure crime count and crime harm concentration at the level of street segments. The research found differences between crime concentration in a post-socialist city and crime concentration reported by recent studies from US or UK cities.
Immigration is one of the most contentious fields of contemporary European urban policy. While the development of urban segregation is well documented in traditional immigration countries with population register data, there is a lack of detailed research on population dynamics in many countries and cities across Europe. This article examines ethnic residential segregation in Czechia in the period after the economic crisis of 2008.
Immigrant incorporation in cities is often explained using the theories of spatial and segmented assimilation, which differ, among other things, in their approach to the spatial aspects of incorporation. However, empirical evidence about immigrant spatial incorporation from both theories is ambiguous, since most case studies focus on a single location and a limited number of immigrant groups, which hampers their external validity.
Perspectives on migrant integration differ by time and place. This article examines this vague concept to shed light on how its evolution over time has shaped the current conceptions of migrant integration in the EU and the Czech Republic. It describes the situation in the Czech Republic and the country's normative goals in the field of migrant integration. While the country has explicit integration priorities in place, there is no evaluation of their fulfilment.
Karlovy Vary jsou v posledních třech desetiletích hlavní cílovou destinací pro Rusy v Česku (mimo Prahu) z hlediska rezidenční, investiční i turistické atraktivity. V důsledku přítomnosti cizích obyvatel, podnikatelů a turistů došlo ke změnám, které zasahují do nejrůznějších sfér života města. Jmenovat můžeme složení populace podle občanství, majetkovou strukturu nemovitostí, jejich fyzický stav a využití, či návštěvnost lokality a s ní spjaté zaměření místní ekonomiky.
Facebook
Twitter
Tweets by SociologickyNewsletter