Seznam publikací
Hledat publikace podle kritérií
Anebo publikace prohledejte fulltextově
Kapitola poskytuje úvod do problematiky otázek spojených s realizací výzkumů veřejného mínění a s publikací jejich výsledků v médiích.
Článek se zabývá analýzou toho, jak jsou vnímaní negativní dopady a přínosy imigrace v České republice a v jiných evropských zemích.
Článek se zabývá postoji respondentů k multikulturnímu soužití s cizinci a kulturnímu přizpůsobení se cizinců. Text je primárně zaměřen na situaci v ČR, je v něm však obsaženo i srovnání se situací v dalších evropských zemích.
Ukrajinci v ČR jsou nejpočetnější skupinou nově příchozích pracovních migrantů, leč jsou zároveň uznávanou národnostní menšinou, jejíž kulturní a občanské aktivity na českém území byly v první polovině minulého století velice významné. Tento příspěvek je věnován zmapování stavu ukrajinské komunity v ČR a zhodnocení míry její organizovanosti a integračního potenciálu.
Článek se soustřeďuje na obecnější témata spjatá s výzkumem religiozity, jako je mezinárodní validita výzkumných nástrojů nebo vztah teoretických konceptů a empirických indikátorů. Následující část je pak věnována měření návštěvnosti bohoslužeb v sociologických výzkumech. Použitá data pocházejí z výzkumných sérií ESS, EVS a ISSP.
Kniha mapuje poznatky o procesu sociální integrace, zejména integrace na pracovním trhu. Čerpá ze souboru více než 250 kvalitativních rozhovorů s přistěhovalci žijícími dlouhodobě v ČR. Různé aspekty procesu integrace do života hostitelské společnosti jsou zpracovány formou dílčích případových studií, které jsou rozděleny do skupin podle zemí původu přistěhovalců.
Předkládaná studie zkoumá obsahy časopisů pro mladé, zejména z hlediska zprostředkování životního způsobu, reprodukce nerovností a nabízených hodnotových orientací. Zaměřuje se na analýzu dvou nejčtenějších titulů pro mládež – Bravo a ABC, přičemž těžiště zkoumání spočívá na sledování prvního z nich. Autoři používají tři analytické postupy: kvantitativní analýzu výskytu slov kombinovanou s kvalitativní interferenční analýzou, diskurzivní analýzu a etnografickou obsahovou analýzu.
Tato kapitola uvádí do problematiky imigrace a ukazuje, jaké jsou její aktuální trendy v ČR. Autorka stručně komentuje vývoj počtu imigrantů na území ČR od roku 1989, věkovou strukturu registrovaných cizinců a jejích uplatnění na českém trhu práce. Na závěr kapitoly je shrnutí výsledků dosavadních výzkumu zaměřených na postoje k cizincům a menšinám.
Kapitola se nejprve zaobírá metodami získávání a interpretace sociologických dat relevantních z hlediska měření postojů k cizincům. Za tímto účelem je podrobně rozebrán pojem postoj (jak jej definovat, jak jej měřit, jak výsledky měření interpretovat) a uvedeny jsou i pojmy předsudek, tolerance, rasismus a xenofobie. Na závěr kapitoly jsou popsány některé konkrétní výzkumné nástroje pro měření postojů.
Kapitola se zabývá postoji české veřejnosti k cizincům na pracovním trhu. Na základě proběhlých výzkumných šetření jsou postupně představovány názory veřejnosti na různé aspekty zaměstnávání cizinců v naší zemi. Jsou provedena i základní srovnání těchto postojů jejich vývoj, pokud to bylo z hlediska datových zdrojů možné.
Kapitola popisuje a interpretuje výsledky sociologických výzkumů provedených na území ČR po roce 1989 týkajících se postojů ke konkrétním národnostem a etnickým skupinám.
Článek se zabývá postoji respondentů k multikulturnímu soužití s cizinci a kulturnímu přizpůsobení se cizinců. Text je primárně zaměřen na situaci v ČR, je v něm však obsaženo i srovnání se situací v dalších evropských zemích.
Tato kapitola rozebírá to, jak česká populace problematizuje fenomén přistěhovalectví, jak vnímá přínosy a negativní dopady imigrace na jejich zemi a nakonec jak hodnotí sama sebe ve smyslu snášenlivostí vůči cizincům.
Autorky zkoumají institucionální kontext, ideologie a praktiky, které utvářely občanství žen z odlišných socioekonomických, etnických a národnostních skupin v české společnosti od 40. let 20. st. Problematizují statický popis genderových vztahů v socialistických společnostech Evropy. Poukazují také na kontinuitu diskursů, praktik a institucí před a po roce 1989, čímž dokládají složitost kulturních a institucionálních změn navzdory podstatné proměně společenského a ekonomického systému.
In this chapter the authors focus on the integration of foreigners into so-called ‘core’ institutions, which determine a migrant’s socioeconomic status, opportunities, and available resources. Special attention is given to the access to the social security system, to the health care system, to the education system, and last but not least to the labour market.
The aim of the book is twofold, (1) to provide a comparative summaries on Central and Eastern Europe focused on a variety of topics, ranging from work flexibility to the role of women, (2) to present new ways for comparative research, one with help of new visualisation tools and the other with new forms of analyses, which are able to process large quantities of currently unused but available data sets.
Studie se zabývá postoji k migrantům. Její autoři se zaměřují na postoje existující v české společnosti, ale využívají i data z mezinárodních šetření, aby mohli postoje respondentů z České republiky zařadit do širšího kontextu. Téma vztahů mezi „domácí populací“ a cizinci je v současnosti velice aktuální. Meziroční nárůst cizinecké populace je v ČR jeden z nejvyšších v Evropě.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 3
- 4
- 5
- 6
- 7
- …
- další ›
- poslední »
Facebook
Twitter
Tweets by Sociologicky
Newsletter