Archiv zpráv
Na čem pracujeme: Radioteleskop ALMA pomohl určit teplotní strukturu sluneční protuberance
Sluneční protuberance patří mezi velmi dynamické projevy sluneční aktivity. Vznikají v komplikovaných strukturách koronálního magnetického pole, v nichž kondenzuje látka s vlastnostmi chromosféry. Určení teploty plazmatu v protuberancích je náročným úkolem. Petr Heinzel společně s dalšími kolegy ze Slunečního oddělení ASU i kolegy ze zahraničních institucí ukazuje, že s pomocí rádiového interferometru ALMA lze tuto úlohu vyřešit.
Výstava RELATIVITA ČASU 12. 4. - 3. 5. 2022, Velký Svět Techniky, Dolní Oblast Vítkovice, Ostrava
Výstava bude zahájena přednáškou Pozorování černých děr prostřednictvím rentgenové astronomie (Dr. Jiří Svoboda, Astronomický ústav AV ČR) - Divadlo vědy, Velký svět techniky, úterý 12. dubna 2022 v 17:00. Vstupné na zahajovací přednášku je zdarma, je však nutné vyplnit registraci, viz plakátek. Fyzikální ústav v Opavě a Astronomický ústav AV ČR vás zvou na společnou výstavu fotografií, kde se také dozvíte, na jakých vesmírných misích se podílíme a co díky jim budeme moci zjistit o extrémním prostředí v okolí černých děr a neutronových hvězd.
Evropská sonda Solar Orbiter se ve své vědecké části mise přiblížila ke Slunci
Solar Orbiter je nejsložitější vědecká laboratoř, která kdy byla vyslána ke Slunci. Přestože naše životodárná hvězda je po staletí předmětem vědeckého zájmu, její chování stále představuje pro vědce hádanku. Sonda Solar Orbiter pořídí snímky Slunce dosud z nejmenší vzdálenosti, navíc se rovina oběhu kolem Slunce bude postupně zvedat tak, že budeme mít poprvé možnost podívat se do polárních oblastí Slunce. Vědci doufají, že spojením pozorování ze šesti přístrojů pro dálkový průzkum sondy Solar Orbiter a čtyř sad přístrojů in situ naleznou odpovědi na tyto zásadní otázky: Co pohání 11letý cyklus stoupající a klesající magnetické aktivity Slunce? Co ohřívá horní vrstvu atmosféry Slunce, korónu, na miliony stupňů? Co způsobuje sluneční vítr? Co urychluje sluneční vítr na rychlost stovek kilometrů za sekundu? A jak to všechno ovlivňuje naši planetu?
Úplněk a Velikonoční neděle letos v těsném sledu
Letošní dubnový úplněk připadá na sobotu 16.4. a Velikonoční neděle tedy bude následující den. Těsnější odstup není možný. Dr. Jan Vondrák ze Skupiny rotace Země se podíval na to, jak to bylo a případně bude jindy. Naposledy nastala stejná situace (tedy první jarní úplněk nastal v sobotu a Velikonoční neděle byla hned další den) v roce 2018, kdy úplněk připadl na sobotu 31.3. ve 13:36 SEČ a Velikonoční neděle tedy na 1.4. Nejbližší příští situace nastane v roce 2032, úplněk připadne na sobotu 27.3. v 1:46 SEČ a Velikonoční neděle tedy bude 28.3. Jak je vidět, nejsou to tedy až tak moc řídké úkazy.
Na čem pracujeme: Molekulární oblak bez tvorby hvězd
Plyn v galaxiích podléhá mnoha změnám vyplývajícím mimo jiné z interakcí s vnějším prostředím. V kupách galaxií často dochází k vytrhávání celých plynných oblaků, které za galaxiemi zanechávají velmi dlouhé ohony. Pavel Jáchym z ASU v čele rozsáhlého mezinárodního týmu studoval velmi neobvyklý oblak v kupě galaxií v souhvězdí Lva.
Workshop ALMA v Praze
Minulý týden uspořádal Český uzel ALMA (tj. velká výzkumná infrastruktura EU-ARC.CZ) v Astronomickém ústavu v Praze mezinárodní workshop zaměřený na milimetrový interferometr ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) a na zpracování vědeckých dat z této moderní observatoře. Workshopu se zúčastnila dvacítka zájemců z řad domácích i zahraničních vysokoškolských studentů i post-doktorandů či vědeckých pracovníků Astronomického ústavu.
Pohled na jarní oblohu
Každý už pociťujeme, jak se prodlužuje den a blíží se jaro. To astronomické začne 20. března 2022 v 16 hodin 33 minut středoevropského času (tedy toho času, který aktuálně používáme). Nastane tak jarní rovnodennost. Den se ale bude i nadále prodlužovat, a to až do okamžiku letního slunovratu, který letos připadá na 21. června.
Výrazný bolid pozdě večer 7. března 2022 nad česko-polskou hranicí a co o něm víme
Tenhle bolid vidělo hodně lidí. Všem, kdo nám poslali hlášení, jsme již poděkovali. Nyní Oddělení meziplanetární hmoty zveřejnilo kompletní zpracování tohoto úkazu a informace o něm. Ze zveřejněných dat je vidět, jak široké spektrum záznamů jsme schopni k bolidu pořídit a co všechno se z toho dá určit.
Astronomové upírají pozornost k možné srážce černých děr
Černé díry patří mezi nejzáhadnější a nejzajímavější objekty ve vesmíru – křiví světlo i čas, z jejich středu se nedostane ven vůbec nic, ani gravitační vlna. Seznamuje nás s nimi seriál NEZkreslená věda. Garantem dílu o černých dírách je Jiří Svoboda z Astronomického ústavu AV ČR, který odpovídá na několik otázek.
V nejbližším 'systému s černou dírou‘ žádná černá díra není
V roce 2020 oznámil tým vedený astronomy Evropské jižní observatoře (ESO) objev Zemi nejbližší černé díry, která se měla nacházet jen asi tisíc světelných let daleko v systému hvězdy HR 6819. Výsledky této studie však řada vědců zpochybnila. Původní autoři a jejich oponenti nakonec spojili své síly a ve společném článku dospěli k závěru, že v systému HR 6819 se žádná černá díra nenachází. Jedná se o dvojhvězdný systém s přenosem hmoty, který se nachází ve vzácné krátkodobé fázi vývoje.
Na čem pracujeme: Nový pohled na vyvinuté hyperobry v Magellanových oblacích
Velmi hmotné hvězdy, které přežijí fázi červených nadobrů, dožívají v krajnostech. Jejich nestabilní atmosféry napomáhají epizodickým výronům hmoty, které jednak mění jejich vzhled pro vzdáleného pozorovatele a hvězdy tak doslova klamou tělem, ale také silně ovlivňují své okolí. Tým astronomů vedený Michalisem Kourniotisem a Michaelou Kraus z ASU se zaměřil na zpřesnění údajů o osmi veleobřích hvězdách nacházejících se v sousedních galaxiích Magellanových oblaků.
Čerenkovské dalekohledy na hvězdárně v Ondřejově mají první data
Ve středu 23. února 2022 při testování na hvězdárně Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově zaznamenal čerenkovský dalekohled SST-1M (obr. 1) první události způsobené vysokoenergetickými částicemi (protony a fotony) přilétajícími z vesmírných zdrojů.
Podpora Ukrajině
Vedení Astronomického ústavu AV ČR a Rada pracoviště jednoznačně stojí za vyhlášením Akademie věd ČR k událostem na Ukrajině, s jehož textem se plně ztotožňujeme a vyjadřujeme podporu ukrajinským vědcům.
Výzkumný program Strategie AV21 - Vesmír pro lidstvo
Astronomický ústav AV ČR má široký záběr zájmů v oblasti kosmických projektů - sluneční fyzika, Sluneční soustava, exoplanety, galaxie a černé díry, gravitační vlny, pozorování Země. Ke každému tomuto tématu se váže několik misí. A práce bude dost i do budoucna, spolupracujeme na dlouhodobých projektech - např. u mise ATHENA je předpokládané vypuštění v roce 2031, mise LISA počítá s rokem startu 2034/5.
Na čem pracujeme: Nejmladší známý pár asteroidů byl zřejmě chvíli kometou
Tým astronomů vedený Petrem Fatkou z ASU studoval dvojici planetek 2019 PR2 a 2019 QR6 s nápadně podobnými oběžnými drahami. Ve své práci ukazují, že tato tělesa jsou nejspíše produktem rozpadu, ke kterému došlo jen před několika málo stovkami let. Současně ukazují, že po svém oddělení muselo být alespoň jedno z těles nějakou chvíli kometárně aktivní.
Evropská jižní observatoř
Obrazem začínáme na ondřejovské hvězdárně Astronomického ústavu AV ČR, ale brzy se přesuneme na Evropskou jižní observatoř, k dalekohledům VLT na hoře Paranal, do nejsušší pouště světa - pouště Atacama v Chile. Česká republika je členským státem ESO od roku 2007, a tak nahlédneme také do pracoven a počítačů vědců z Astronomického ústavu AV ČR, kteří se věnují výzkumu centra naší galaxie Mléčné dráhy. Takže řeč bude i supermasivní černé díře.
V zajetí světla
V roce 2021 se pracovníci Hvězdárny a planetária Brno spojili s Keplerovou hvězdárnou v Linci, aby společně natočili krátký snímek o tom, proč nám přemíra světla škodí. Vznikl v rámci projektu česko-rakouské příhraniční spolupráce Interreg a za pomoci Astronomického ústavu Akademie věd České republiky.
Na čem pracujeme: Polarizace záření akrečních disků kolem černých děr
Kosmické mise zaměřené na studium polarizace rentgenového záření slibují vnést nový vítr do výzkumu akrečních disků kolem kompaktních objektů. J. Podgorný a M. Dovčiak z ASU v mezinárodní spolupráci s pomocí počítačového modelu studovali modelové situace akrece v okolí černé díry a určili, jaké spektrální a polarizační vlastnosti by mělo mít elektromagnetické záření pocházející od těchto zdrojů.
Chat s astronomkou
Věděli jste, že Annie Cannon (1863 - 1941) vytvořila dnešní klasifikaci hvězd OBAFGKM, která je založena na jejich spektrálních vlastnostech? Nebo, že Jocelyn Bell (*1943) objevila zvláštní rádiové signály, které označila jako "malé zelené mužíčky" a které, jak se později ukázalo, pocházejí z rychle rotujících kompaktních hvězd vyzařujících velmi pravidelné pulsy, tzv. pulsarů? V minulosti se sice našly výjimečné ženy, které měly štěstí a mohly se věnovat své vášni pro studium astronomie, bohužel často byla práce těchto průkopnic spíše upozaděna. Naštěstí, časy se mění! Rády bychom s vámi oslavily Mezinárodní den žen a dívek ve vědě!
Vesmírný dalekohled Jamese Webba
Vesmírný dalekohled Jamese Webba v 90 minutách České televize. Dalekohled sice už mezitím dorazil na svoji pozici bodu L2 ve Sluneční soustavě, ale co plánuje pozorovat, k čemu to celé bude, co astrofyzikům umožní, tak o tom mluví mj. Dr. Jiří Svoboda z Astronomického ústavu AV ČR. Podívejte se na popis jedné z nejúžasnějších kosmických misí.