Pohlavní rozmnožování kvetoucích rostlin ovlivňuje rostlinný hormon ze skupiny takzvaných brassinosteroidů. Je nezbytný pro správný vývoj vajíček v semeníku a raných zárodků krátce po oplození.

Belgičtí, čeští a britští vědci významně přispěli k pochopení toho, jak se vyvíjejí cévní svazky v kořenech. Získané poznatky mohou v budoucnu pomoci třeba při šlechtění plodin odolnějších vůči suchu.

Dosud neznámý mechanismus, který reguluje transport hormonu auxinu, odhalili čeští vědci. Přesně vyladěné toky auxinu jsou nutné pro správný vývoj rostlin i pro jejich reakce na vnější podněty.

Funkci nově objeveného genu, který ovlivňuje tvorbu a kvalitu semen, objasnili jako první na světě vědci z olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR.

Detailní fungování molekulárního komplexu klíčového pro růst buněk popsali odborníci z našeho ústavu ve spolupráci s kolegy z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a dalších institucí.

Kolonizace souše rostlinami patří k nejpůsobivějším příběhům evoluce. Mezinárodní tým, jehož součástí byli biologové z našeho ústavu, teď popsal, jak tento proces probíhal na genetické úrovni.

Odborníci z našeho ústavu už vyšlechtili mnoho odrůd jabloně odolných proti vážným chorobám. Příběh jedné z nejúspěšnějších teď ztvárnilo Centrum transferu technologií Akademie věd ČR formou komiksu.

Velký úspěch hlásí vědci z našeho Centra strukturní a funkční genomiky rostlin. S americkými a čínskými kolegy přečetli jako první na světě dědičnou informaci neobvyklého tzv. B chromozomu u kukuřice.

Biologové z Belgie a ČR popsali mechanismus účinku brasinosteroidů na růst kořenů. Výsledky výzkumu umožní lépe pochopit vývoj kořenového systému a v budoucnu se mohou uplatnit v zemědělství.

Vědcům se po čtyřech letech bádání podařilo rozluštit genetickou informaci třetí nejdůležitější evropské obiloviny – žita. Na výzkumu se podíleli také odborníci z našeho olomouckého pracoviště.