|
|
Close Help | ||||||||||||||
Vladimír Křivánek patřil k těm lidem, kteří literaturou žijí, ať již jako básník meditativních veršů, vnímavý literární kritik, přesně rozpoznávající zajímavá literární díla, či vědec a vysokoškolský učitel specializující se především na interpretaci jemu blízkých tvůrců.
Poezie Vladimíra přitahovala již od středoškolských let. Své lyrické verše poprvé veřejně přednášel již v roce 1968 ve vinárně Viola, časopisecky je pak publikoval od roku 1977; první z řady sbírek (Vypouštění holubice) vydal o pět let později.
V roce 1977 začal také pracovat v někdejším Ústavu pro českou a světovou literaturu ČSAV, zprvu jako bibliograf, později jako badatel soustřeďující se zejména na problematiku poezie 19. století (monografie Jan Neruda, 1983, a K. H. Mácha, 1986), na počátku roku 1989 však odešel, neboť přijal funkci šéfredaktora – jeho úkolem bylo založit časopis pro mladou literaturu Iniciály.
Od roku 1990 působil na katedře české literatury PedF UK, v letech 1994–1997 jako její vedoucí. Kontakty se svým „mateřským akademickým pracovištěm“, nyní již zvaným Ústav pro českou literaturu AV ČR, však stále udržoval. Jeho zaměstnancem se pak znovu stal v letech 1998–2011: nejprve v roli redaktora kapitol o poezii kolektivních Dějin české literatury 1945–1989, později pak veškerou svoji badatelskou energii věnoval monografii Vladimír Holan básník (2010), která se mu stala programovým vyjádřením jeho celoživotní fascinace tímto velkým českým literátem.
Potřeba aktivně se angažovat také v současném literárním životě ovšem Vladimíra Křivánka vedla k tomu, že souběžně v letech 2001–2011 zastával funkci předsedy občanského sdružení Litterula a v letech 2008–2011 stál v čele Obce spisovatelů. Svůj úvazek v Akademii věd postupně redukoval i proto, že sebe sama stále více nacházel v práci vysokoškolského učitele, až již ve výuce tvůrčího psaní či dějin literatury. Svými fundovanými reflexemi české poezie oslovoval studenty na Literární akademii (2000–2004) a liberecké Technické univerzitě (2005–2007). Od roku 2008 dal své pedagogické a odborné schopnosti do služeb Pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové.
S Vladimírem Křivánkem jsme ztratili mnohostrannou osobnost, která významným způsobem po řadu let spoluutvářela českou literaturu a myšlení o ní.
