Previous Next
O normalizačních hadech a scholastických žebřících DOUBRAVKA OLŠÁKOVÁ Libora Oates-Indruchová, socioložka, která se zaměřuje na pozdní socialistickou kulturu a gender,...
Střední Evropa jako transatlantický mýtus, konstrukt, velké vyprávění — a přece relevantní JAN MATONOHA Z hlediska pojetí střední Evropy (dále jen SE) je centrální myšlenkou knihy Jessie Labovové skutečnost, že...
Homiletika napříč staletími ANNA KOPOVÁ Kázání, řeč, homilie — dnes až na výjimky zcela marginalizovaný žánr, který největšího rozmachu dosáhl v...

Oddělení 20. století a literatury současné ÚČL AV ČR si Vás dovoluje pozvat na přednášku Václava Velčovského Jazyk za protektorátu, která se bude konat ve čtvrtek 11. února ve 14:30 v přednáškovém sále ústavu. 

Během protektorátu Čechy a Morava eskalovaly česko-německé vztahy, které je možné označit za specifické "nesoužití". Klíčovou roli v něm hrál jazyk. Mluvčí se k jazyku především v politicky extrapolovaných situacích staví jako k hodnotě, kterou je nutné bránit, a posilují puristické postoje. Právě prostřednictvím kódu dochází k zjevné identifikaci mluvčích, a může tak docházet ke stereotypnímu zjednodušování v případě protektorátu "uživatel němčiny = Němec = nacista" nebo "uživatel češtiny = Čech = odbojář". Nikdy dříve nezažily české země tak masivní, detailně a "vědecky" podložené pokusy ovlivnit prostřednictvím jazykové politiky jazykovou situaci na svém území. Jazyková regulace zasáhla všechny sféry veřejného života: správu státu, školství, jazykovou krajinu ad. Oficiálně se argumentovalo snahou začlenit co nejrychleji protektorát do říše, uvnitř nacistické správy pak snahou vytěžit a germanizovat středoevropský prostor. Přednáška se zaměří na dvě oblasti stěžejní pro pochopení fungování češtiny a němčiny za protektorátu: (1) na oficiální jazykovou politiku a (2) na postoje obyvatel k těmto kódům a (prostřednictvím dějin mentalit) na jejich možné reakce či životní strategie.