Novinky

Zajímavý a také diskutabilní objev vznikající exoplanety v soustavě AB Aur

Přinášíme komentář Dr. Marka Skarky ze skupiny exoplanet Stelárního oddělení Astronomického ústavu AV ČR k publikované vědecké práci.

„Tento objev je určitě velmi zajímavý. Neřekl bych ale, že popírá teorii o postupném nabalování materiálu u planet, které vznikají blíže svým hvězdám. Je to další možný způsob, jak mohou planety vznikat.“ A pokračuje: „Předpokládá se, že malé kamenné planety vznikají postupným nabalováním materiálu ve vnitřních oblastech vznikajících soustav. To trvá desítky až stovky miliónů let. Plynoví obři jako Jupiter vznikají dále od hvězd, kde je odfouknut lehčí materiál a vzniká tam i vodní led, který postupné akreci napomáhá. Takže po vzniku kamenného jádra několikrát hmotnějšího než je Země (to je právě umožněno tím ledem) začne nabalování okolního plynu, který už dokáže takhle velká protoplaneta svou gravitací udržet. Celý proces se odehrává v řádu miliónů let, tedy velmi rychle, protože je materiál odfouknut dále a není ho nazbyt.

Způsob popisovaný v článku mluví o gravitační nestabilitě v protoplanetárním disku okolo velmi mladé a relativně hmotné hvězdy. V principu se jedná o podobný způsob, jakým vznikají hvězdy, tedy že dojde ke zhuštění materiálu, následnému kolapsu vlastní gravitací a vytvoření tělesa. To je ale možné pouze u těch nejhmotnějších protoplanetárních disků (tedy pouze u hmotných hvězd). Proklamovaná exoplaneta byla objevena ve vzdálenosti cca 90 AU (astronomických jednotek), což je 3x dále než obíhá Neptun okolo Slunce a dokonce 18x dále než obíhá okolo Slunce Jupiter. Podmínky v soustavě AB Aur jsou tedy úplně jiné, než když se bavíme o vzniku planet okolo hvězd slunečního typu, které vznikaly blízko svých hvězd z disku, který měl malou hmotnost.

Ten objev je zajímavý také tím, že ostatní velké dalekohledy jej nepotvrdily (autoři ale tvrdí, že jejich měření jsou správně zpracovaná), že jsou tam možná ještě další, vzdálenější tělesa (nebo spíše zhustky). Ten objekt září více, než by zářil, kdyby dostával záření jen od své mateřské hvězdy, je horký a podle všech fyzikálních indicií by měl být cca 2,5x větší než Jupiter a asi 9x hmotnější. Takže je možné, že se tam skutečně planeta nachází. Ale řekl bych, že bude nutné ještě nezávislé potvrzení a výzkum v dalších letech a tím myslím spíše desetiletí, aby se prokázalo, že je ten objekt skutečně planetou. Ta hvězda je navíc mladá a zahalená v plynu a prachu a nepravidelně mění svou jasnost (tzv. Herbigova hvězda), což navíc ztěžuje všechny analýzy, nehledě k tomu, že metoda přímého zobrazení je na samé hranici našich soudobých možností.“