Bezdětní a postoje k rodičovství

Fenomén bezdětnosti je jedním z rysů demografického vývoje evropských populací. V mezinárodním kontextu se Česká republika řadí k zemím s nejnižším podílem bezdětných žen v populaci. Podle projekcí bude nejvyšší, téměř pětinový podíl trvale bezdětných v generacích narozených v polovině 80. let, v dalších generacích by měl postupně klesat na 11 %, podíl žen se dvěma dětmi se sníží na 45 až 47 %. Monografie přináší výsledky výzkumu bezdětných jedinců a párů ve věku 25 až 44 let založeného na kvantitativní a kvalitativní metodologii. Mít někdy v budoucnu dítě si přeje sedm z deseti bezdětných respondentů, naproti tomu přibližně každý desátý žádné děti nechce, ostatní o dětech zatím nepřemýšlejí, nebo je mít nemohou. Za nedobrovolnou označují vlastní bezdětnost významně častěji ženy než muži a také singles. Mezi hlavní udávané důvody bezdětnosti patří nejistota partnerského vztahu či absence partnera nebo preference svobodného a nezávislého života. Z ekonomických důvodů je to především nedostatečné finanční zázemí a problematická bytová situace. Mladí bezdětní lidé bydlí nejčastěji v nájemním bytě, ale touha mít vlastní byt či dům je u nich poměrně silná. Práce a zaměstnání se u bezdětných lidí nejeví jako konkurenční proti rodičovství. Mezi opatřeními sociální politiky by bezdětní uvítali zejména podporu bydlení, služeb péče a příspěvků zabraňujících poklesu příjmu domácnosti v době rodičem poskytované péče o děti.
Studie je jedním z výstupů víceletého projektu Komplexní výzkum o situaci rodin a seniorů (2018-2022), v jehož rámci jsou postupně sledovány různé typy rodin.

The phenomenon of childlessness comprises one of the most significant features of the demographic development of European populations. In the international context, the Czech Republic has one of the lowest shares of childless women in the population. According to projections, the highest proportion, i.e. almost one-fifth, of permanently childless women will concern those born in the mid-1980s; the proportion in subsequent generations is forecast to gradually decrease to 11%, and the share of women with two children will decrease to 45-47%. The monograph presents the results of research on childless persons and couples aged 25 to 44 years based on both quantitative and qualitative methodology. Seven out of ten childless respondents stated that they wished to have a child sometime in the future, whereas approximately one in ten stated that did not want any children, and the rest declared that they were not thinking of having children or were unable to do so. Women significantly more often than men and singles considered their childlessness to be involuntary. The main reasons given for childlessness include the uncertainty of the partnership, the absence of a partner and the preference for a free and independent life. The economic reasons put forward concerned principally insufficient financial means and problems with housing. Young childless people most often live in rented apartments but have a relatively strong desire to own their own apartment or house. The work and employment of childless persons do not appear to be in conflict with parenthood. With respect to social policy measures in this area, childless persons would welcome, in particular, support for housing, improved care services and allowances aimed at preventing a reduction in the household income during periods of parental care. The study comprises one of the outputs of the multi-annual Comprehensive Research of the Situation of Families and Seniors (2018-2022) project which is monitoring the development of various types of family units.