Tiskové zprávy

Fenomenologie stojí ve středu vědeckého bádání Hanse Rainera Seppa. Německý rodák už téměř 25 let výrazně vstupuje do české filozofie – a to jak odborně, tak i díky svému organizačnímu talentu. Dnes za svůj mimořádný přínos obdržel pamětní medaili Jana Patočky, kterou Akademie věd ČR uděluje k ocenění výsledků práce českých a zahraničních vědců a též osob podporujících rozvoj vědy.

Vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR zjistili, že reprodukční parazité (zvaní také hnízdní parazité – jako třeba kukačka) se musí naučit, jak svého hostitele správně obelstít. Při prvních pokusech jsou tito parazité totiž až tragicky neúspěšní, a teprve trénink a nově nabyté zkušenosti z nich dělají mistry ve svém oboru. Vědci to potvrdili při sledování parazitických ryb v zajetí i v přirozeném prostředí – jezeře Tanganika v Africe. Výsledky publikoval prestižní časopis Nature Communications.

Cílem právě založeného Nadačního fondu IOCB Tech je dlouhodobá podpora rozvoje výzkumu, přenos nových poznatků do praxe a popularizace vědy. Fond založila techtransferová společnost IOCB Tech a pro první rok svého fungování dostal do vínku 20 milionů korun.

Běžně používaná radiační terapie zabíjí rakovinné buňky tím, že způsobuje rozsáhlé poškození DNA v ozařované tkáni. Mezinárodní tým včetně několika výzkumníků z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR nyní odhalil neočekávanou strategii, jak se rakovinné buňky smrti vyvolané radiací vyhýbají – samy se dále poškodí. Studii zveřejnil Science, jeden z nejprestižnějších vědeckých časopisů.

Zveme novináře na předvedení dvou nově postavených Čerenkovových teleskopů SST-1M provozovaných Astronomickým ústavem AV ČR (ASÚ), Fyzikálním ústavem AV ČR (FZÚ), Univerzitou Palackého v Olomouci (UP), Ústavem jaderné fyziky Henryka Niewodniczańskiho (UJF-PL) Polské akademie věd, Univerzitou v Ženevě (UNIGE) a dalšími institucemi konsorcia SST-1M.

Čím se řídí tok živin ve vodních ekosystémech, jak může studium řas pomoci chladícím systémům v Temelíně, nebo co formovalo současnou psanou i mluvenou češtinu? Nejen takové otázky si kladli ocenění experti a expertky. Během vědecké praxe na mnoho z nich našli odpovědi a zásadně posunuli své obory. Dnes převzali čestné oborové medaile za zásluhy z rukou členů Akademické rady.

Nejmodernější metody molekulární biologie a genomiky začnou díky olomouckým vědcům více při šlechtění využívat čeští šlechtitelé. Jejich používáním můžou výrazně urychlit, usnadnit a zefektivnit celý proces šlechtění. Na dvoudenním workshopu v laboratoři Ústavu experimentální botaniky AV ČR se zájemci 4. až 5. května 2022 seznámí konkrétně s vývojem a aplikací tzv. DNA markerů. Ilustrační rostlinou bude ječmen. Workshop organizuje Národní centrum kompetence zaměřené na genotypování rostlin TA ČR společně s výzkumným programem Akademie věd Potraviny pro budoucnost ze Strategie AV21.

V jedné části republiky lidé pospíchají, v jiné se musí ponáhlat a jinde se tumlují. Máte někdy problém rozumět řeči prarodičů nebo známých z různých koutů země, když sáhnou po výrazu v nářečí? A jaká slova používali naši předci při různých činnostech? Odpovědi nabídne výstava Kriticky ohrožené jevy našich nářečí, která začíná v neděli 1. května ve Vlastivědném muzeu v Olomouci.

Stres spouští v těle celou kaskádu dění. Na buněčné úrovni na něj reaguje také tzv. transkripční faktor p53, který brání tomu, aby se vlivem stresu staly z normálních buněk buňky nádorové. Významnou roli hraje i další transkripční faktor FOXO4. Za stresových podmínek pak tyto proteiny interagují a společně zvyšují produkci proteinu p21, čímž způsobují přechod buněk do tzv. senescentního neboli stárnoucího stavu. Hromadění takových buněk přispívá ke stárnutí organismu. V práci publikované v časopise Protein Science vědecké týmy Veroniky Obšilové z Fyziologického ústavu AV ČR (FGÚ AV ČR) a Tomáše Obšila (Přírodovědecká fakulta UK a FGÚ AV ČR) charakterizovali vzájemné interakce proteinů p53 a FOXO4 na molekulární úrovni. Nové poznatky o struktuře tohoto proteinového komplexu pomohou při vývoji léčiv zaměřených na stárnoucí buňky.

V pátek 22. dubna 2022 byla za účasti ředitele Ústavu molekulární genetiky AV ČR Petra Drábera a předsedkyně AV ČR Evy Zažímalové slavnostně otevřena nově rekonstruovaná budova drůbežího chovu na detašovaného pracoviště ÚMG v Kolči v okresu Kladno.