V prestižním časopise Environmental Pollution byl publikován článek pracovníků Oddělení environmentální geologie a geochemie, který studiem letokruhů modřínu určil, jak se měnil průběh emisí rtuti (Hg) z lokálního zdroje. Modříny jsou živými záznamníky koncentrací Hg v ovzduší, a v tomto případě byla zdrojem nejstarší chemická továrna v německém Marktredwitzu, která produkovala fungicidy na bázi Hg. Během stoleté historie továrny došlo ke znečištění jejího okolí. Rtuť se pak vodními toky začala šířit až na území ČR, kde došlo ke kontaminaci sedimentů nádrže Skalka na Chebsku.

V nakladatelství nejstarší geologické společnosti světa – Londýnské geologické společnosti – aktuálně vyšla kniha „Lamprophyres, Lamproites and Related Rocks: Tracers to Supercontinent Cycles and Metallogenesis“. Kniha je věnována magmatickým horninám pocházejícím z velkých hloubek zemského pláště, které mají jedinečný potenciál pro zkoumání geologických procesů souvisejících se zformováním a rozpadem geologických superkontinetů, jako jsou Kolumbie, Rodinie, Gondwana a Pangea. Hlavním editorem knihy je pracovník našeho ústavu doc. RNDr. Lukáš Krmíček, Ph.D.

V časopise Review of Palaeobotany and Palynology byl publikován článek popisující zkamenělinu suchozemské rostliny Tichavekia grandis, na kterém se podíleli dva pracovníci našeho ústavu Monika Uhlířová a Jiří Bek. Rostlina pochází z českého Barrandienu a její stáří je přibližně 420 milionů let. Název rostliny je odvozen od jména jejího nálezce Františka Tichávka (Západočeské museum v Plzni).

Náš spolupracovník Tomáš Kohout, který působí dlouhodobě také na University of Helsinki, přednesl přednášku na konferenci Kosmické projekty, která se konala 12. listopadu 2021 v Praze ve Vile Lanna v rámci akce Czech Space Week. Jeho přednáška se týkala mapování asteroidu Didymos. Program konference a jednotlivé prezentace jsou uveřejněny zde; konkrétně přednášku T. Kohouta lze shlédnout zde (začíná od 42 min záznamu).