Astronomický ústav Akademie věd České republiky (AsÚ) je veřejná výzkumná instituce zabývající se základním výzkumem v oblasti astronomie a astrofyziky, především hvězdnou a galaktickou astronomií, fyzikou meteorů, sluneční astronomií a pohybem kosmických těles.
Rádi se podělíme o výsledky naší práce. Pravidelně pořádáme nejrůznější akce pro děti i dospělé, kde vám rádi povíme více o tom, co děláme.
Novinky
Profesor Vladimír Karas shrnul svoje období funkce ředitele
Profesor Vladimír Karas, který vedl Astronomický ústav AV ČR minulých deset let, připravil pro zaměstnance ústavu své shrnutí. Připadá nám ale natolik zajímavé a inspirativní, že se s vámi o něj chceme podělit.
Pierre Vermot ze Skupiny galaxií a planetárních systémů ASU analyzoval interferometrická pozorování blízké aktivní galaxie NGC 1068. Povšiml si, že pořízené údaje svědčí o nesymetriích v umístění struktur aktivního jádra, v rozporu se současnými modely.
Dosavadního ředitele prof. RNDr. Vladimíra Karase, DrSc. vystřídal 1. května 2022 dosavadní vedoucí pražského pracoviště ústavu Mgr. Michal Bursa, Ph.D.
Profesor Vladimír Karas byl ředitelem Astronomického ústavu AV ČR od 1.5. 2012 do 30.4.2022. Za jeho působení se Astronomický ústav AV ČR řadil mezi nejlépe hodnocené ústavy Akademie věd.
Na čem pracujeme: Gama záblesk s neobvyklým optickým dosvitem
Kolektiv autorů studoval zajímavý gama záblesk zachycený přístroji družice INTEGRAL a následně pozemní pozorovací sítí optických dalekohledů. Autoři pořízená pozorování detailně analyzují a ukazují, že záblesk a následně pozorovaný optický dosvit jsou nejspíše dílem dvou různých fyzikálních procesů.
Dny otevřených dveří na observatoři v Ondřejově 20. a 21. května
Po oba dny pro vás budou otevřena naše odborná pracoviště a budete si je moci prohlédnout s výkladem odborníků. Na pátek zveme také školy! Otevírací doba po oba dny 9 až 18 hodin, v pátek a sobotu večer navíc za jasného počasí pozorování oblohy dalekohledem. Doprovodný program. Návštěva je vhodná nejen pro vážné zájemce, ale i laiky či pro rodiny s dětmi – hvězdárna je krásná a zajímavá. Vstup i doprovodný program zdarma.
Pro trvalou lidskou posádku na Měsíci jako je mise Artemis (má ji NASA a soukromníci začít budovat za rok) bude potřeba hodně vody, pitné i užitkové. Něco lze dovést, něco recyklovat, ale je zjevné, že bez vody na místě to nepůjde.
Ve sborníku Americké geologické služby vyšla kapitola "Aspekty gravitačního pole pro identifikaci kosmických dopadových struktur na Zemi"
Ve sborníku Americké geologické služby (GSA) vyšla kapitola prof. Jaroslava Klokočníka, doc. Aleše Bezděka a prof. Jana Kosteleckého "Aspekty gravitačního pole pro identifikaci kosmických dopadových struktur na Zemi".
Zajímavý a také diskutabilní objev vznikající exoplanety v soustavě AB Aur
Přinášíme komentář Dr. Marka Skarky ze skupiny exoplanet Stelárního oddělení Astronomického ústavu AV ČR k publikované vědecké práci. „Tento objev je určitě velmi zajímavý. Neřekl bych ale, že popírá teorii o postupném nabalování materiálu u planet, které vznikají blíže svým hvězdám. Je to další možný způsob, jak mohou planety vznikat.“
Dalekohled E152 v chilské poušti Atacama přechází do českého užívání
PLATOSpec - takové je označení nového spektrografu, který bude instalován na dalekohledu E152 na observatoři La Silla v Chile. Spektrograf bude zejména hledat nové exoplanety v součinnosti s vesmírnými misemi Evropské kosmické agentury TESS a PLATO, ale také se zasadí o nové objevy na poli hvězdné astronomie. PLATOSpec bude plně funkční ve druhé polovině roku 2023. Nyní probíhá zprovozňování dalekohledu E152, který se téměř dvacet roků nepoužíval a přitom má vhodné parametry. Práce probíhají také na předchůdci spektrografu PLATOSpec, který je na dalekohledu.
Výzkum hvězdného větru přispěl k lepšímu pochopení hmotných hvězd
Grantová agentura České republiky (GA ČR) oznámila závěrečné hodnocení projektu č. 18-05665S s názvem Ztráta hmoty v pozdních fázích vývoje hmotných hvězd. Projekt ohodnotila stupněm ‚vynikající‘.
Na čem pracujeme: Radioteleskop ALMA pomohl určit teplotní strukturu sluneční protuberance
Sluneční protuberance patří mezi velmi dynamické projevy sluneční aktivity. Vznikají v komplikovaných strukturách koronálního magnetického pole, v nichž kondenzuje látka s vlastnostmi chromosféry. Určení teploty plazmatu v protuberancích je náročným úkolem. Petr Heinzel společně s dalšími kolegy ze Slunečního oddělení ASU i kolegy ze zahraničních institucí ukazuje, že s pomocí rádiového interferometru ALMA lze tuto úlohu vyřešit.
Výstava RELATIVITA ČASU 12. 4. - 3. 5. 2022, Velký Svět Techniky, Dolní Oblast Vítkovice, Ostrava
Výstava bude zahájena přednáškou Pozorování černých děr prostřednictvím rentgenové astronomie (Dr. Jiří Svoboda, Astronomický ústav AV ČR) - Divadlo vědy, Velký svět techniky, úterý 12. dubna 2022 v 17:00. Vstupné na zahajovací přednášku je zdarma, je však nutné vyplnit registraci, viz plakátek.
Fyzikální ústav v Opavě a Astronomický ústav AV ČR vás zvou na společnou výstavu fotografií, kde se také dozvíte, na jakých vesmírných misích se podílíme a co díky jim budeme moci zjistit o extrémním prostředí v okolí černých děr a neutronových hvězd.
Evropská sonda Solar Orbiter se ve své vědecké části mise přiblížila ke Slunci
Solar Orbiter je nejsložitější vědecká laboratoř, která kdy byla vyslána ke Slunci. Přestože naše životodárná hvězda je po staletí předmětem vědeckého zájmu, její chování stále představuje pro vědce hádanku. Sonda Solar Orbiter pořídí snímky Slunce dosud z nejmenší vzdálenosti, navíc se rovina oběhu kolem Slunce bude postupně zvedat tak, že budeme mít poprvé možnost podívat se do polárních oblastí Slunce. Vědci doufají, že spojením pozorování ze šesti přístrojů pro dálkový průzkum sondy Solar Orbiter a čtyř sad přístrojů in situ naleznou odpovědi na tyto zásadní otázky: Co pohání 11letý cyklus stoupající a klesající magnetické aktivity Slunce? Co ohřívá horní vrstvu atmosféry Slunce, korónu, na miliony stupňů? Co způsobuje sluneční vítr? Co urychluje sluneční vítr na rychlost stovek kilometrů za sekundu? A jak to všechno ovlivňuje naši planetu?
Letošní dubnový úplněk připadá na sobotu 16.4. a Velikonoční neděle tedy bude následující den. Těsnější odstup není možný. Dr. Jan Vondrák ze Skupiny rotace Země se podíval na to, jak to bylo a případně bude jindy. Naposledy nastala stejná situace (tedy první jarní úplněk nastal v sobotu a Velikonoční neděle byla hned další den) v roce 2018, kdy úplněk připadl na sobotu 31.3. ve 13:36 SEČ a Velikonoční neděle tedy na 1.4. Nejbližší příští situace nastane v roce 2032, úplněk připadne na sobotu 27.3. v 1:46 SEČ a Velikonoční neděle tedy bude 28.3. Jak je vidět, nejsou to tedy až tak moc řídké úkazy.
Na čem pracujeme: Molekulární oblak bez tvorby hvězd
Plyn v galaxiích podléhá mnoha změnám vyplývajícím mimo jiné z interakcí s vnějším prostředím. V kupách galaxií často dochází k vytrhávání celých plynných oblaků, které za galaxiemi zanechávají velmi dlouhé ohony. Pavel Jáchym z ASU v čele rozsáhlého mezinárodního týmu studoval velmi neobvyklý oblak v kupě galaxií v souhvězdí Lva.
Minulý týden uspořádal Český uzel ALMA (tj. velká výzkumná infrastruktura EU-ARC.CZ) v Astronomickém ústavu v Praze mezinárodní workshop zaměřený na milimetrový interferometr ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) a na zpracování vědeckých dat z této moderní observatoře. Workshopu se zúčastnila dvacítka zájemců z řad domácích i zahraničních vysokoškolských studentů i post-doktorandů či vědeckých pracovníků Astronomického ústavu.
Každý už pociťujeme, jak se prodlužuje den a blíží se jaro. To astronomické začne 20. března 2022 v 16 hodin 33 minut středoevropského času (tedy toho času, který aktuálně používáme). Nastane tak jarní rovnodennost. Den se ale bude i nadále prodlužovat, a to až do okamžiku letního slunovratu, který letos připadá na 21. června.
Výrazný bolid pozdě večer 7. března 2022 nad česko-polskou hranicí a co o něm víme
Tenhle bolid vidělo hodně lidí. Všem, kdo nám poslali hlášení, jsme již poděkovali. Nyní Oddělení meziplanetární hmoty zveřejnilo kompletní zpracování tohoto úkazu a informace o něm. Ze zveřejněných dat je vidět, jak široké spektrum záznamů jsme schopni k bolidu pořídit a co všechno se z toho dá určit.
Astronomové upírají pozornost k možné srážce černých děr
Černé díry patří mezi nejzáhadnější a nejzajímavější objekty ve vesmíru – křiví světlo i čas, z jejich středu se nedostane ven vůbec nic, ani gravitační vlna. Seznamuje nás s nimi seriál NEZkreslená věda. Garantem dílu o černých dírách je Jiří Svoboda z Astronomického ústavu AV ČR, který odpovídá na několik otázek.
V nejbližším 'systému s černou dírou‘ žádná černá díra není
V roce 2020 oznámil tým vedený astronomy Evropské jižní observatoře (ESO) objev Zemi nejbližší černé díry, která se měla nacházet jen asi tisíc světelných let daleko v systému hvězdy HR 6819. Výsledky této studie však řada vědců zpochybnila. Původní autoři a jejich oponenti nakonec spojili své síly a ve společném článku dospěli k závěru, že v systému HR 6819 se žádná černá díra nenachází. Jedná se o dvojhvězdný systém s přenosem hmoty, který se nachází ve vzácné krátkodobé fázi vývoje.
Na čem pracujeme: Nový pohled na vyvinuté hyperobry v Magellanových oblacích
Velmi hmotné hvězdy, které přežijí fázi červených nadobrů, dožívají v krajnostech. Jejich nestabilní atmosféry napomáhají epizodickým výronům hmoty, které jednak mění jejich vzhled pro vzdáleného pozorovatele a hvězdy tak doslova klamou tělem, ale také silně ovlivňují své okolí. Tým astronomů vedený Michalisem Kourniotisem a Michaelou Kraus z ASU se zaměřil na zpřesnění údajů o osmi veleobřích hvězdách nacházejících se v sousedních galaxiích Magellanových oblaků.
Čerenkovské dalekohledy na hvězdárně v Ondřejově mají první data
Ve středu 23. února 2022 při testování na hvězdárně Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově zaznamenal čerenkovský dalekohled SST-1M (obr. 1) první události způsobené vysokoenergetickými částicemi (protony a fotony) přilétajícími z vesmírných zdrojů.
Vedení Astronomického ústavu AV ČR a Rada pracoviště jednoznačně stojí za vyhlášením Akademie věd ČR k událostem na Ukrajině, s jehož textem se plně ztotožňujeme a vyjadřujeme podporu ukrajinským vědcům.
Výzkumný program Strategie AV21 - Vesmír pro lidstvo
Astronomický ústav AV ČR má široký záběr zájmů v oblasti kosmických projektů - sluneční fyzika, Sluneční soustava, exoplanety, galaxie a černé díry, gravitační vlny, pozorování Země. Ke každému tomuto tématu se váže několik misí. A práce bude dost i do budoucna, spolupracujeme na dlouhodobých projektech - např. u mise ATHENA je předpokládané vypuštění v roce 2031, mise LISA počítá s rokem startu 2034/5.
Profesor Vladimír Karas shrnul svoje období funkce ředitele
Profesor Vladimír Karas, který vedl Astronomický ústav AV ČR minulých deset let, připravil pro zaměstnance ústavu své shrnutí. Připadá nám ale natolik zajímavé a inspirativní, že se s vámi o něj chceme podělit.
Pierre Vermot ze Skupiny galaxií a planetárních systémů ASU analyzoval interferometrická pozorování blízké aktivní galaxie NGC 1068. Povšiml si, že pořízené údaje svědčí o nesymetriích v umístění struktur aktivního jádra, v rozporu se současnými modely.
Dosavadního ředitele prof. RNDr. Vladimíra Karase, DrSc. vystřídal 1. května 2022 dosavadní vedoucí pražského pracoviště ústavu Mgr. Michal Bursa, Ph.D.
Profesor Vladimír Karas byl ředitelem Astronomického ústavu AV ČR od 1.5. 2012 do 30.4.2022. Za jeho působení se Astronomický ústav AV ČR řadil mezi nejlépe hodnocené ústavy Akademie věd.
Na čem pracujeme: Gama záblesk s neobvyklým optickým dosvitem
Kolektiv autorů studoval zajímavý gama záblesk zachycený přístroji družice INTEGRAL a následně pozemní pozorovací sítí optických dalekohledů. Autoři pořízená pozorování detailně analyzují a ukazují, že záblesk a následně pozorovaný optický dosvit jsou nejspíše dílem dvou různých fyzikálních procesů.
Dny otevřených dveří na observatoři v Ondřejově 20. a 21. května
Po oba dny pro vás budou otevřena naše odborná pracoviště a budete si je moci prohlédnout s výkladem odborníků. Na pátek zveme také školy! Otevírací doba po oba dny 9 až 18 hodin, v pátek a sobotu večer navíc za jasného počasí pozorování oblohy dalekohledem. Doprovodný program. Návštěva je vhodná nejen pro vážné zájemce, ale i laiky či pro rodiny s dětmi – hvězdárna je krásná a zajímavá. Vstup i doprovodný program zdarma.
Pro trvalou lidskou posádku na Měsíci jako je mise Artemis (má ji NASA a soukromníci začít budovat za rok) bude potřeba hodně vody, pitné i užitkové. Něco lze dovést, něco recyklovat, ale je zjevné, že bez vody na místě to nepůjde.
