Předání Děkovného listu
Záznam průběhu tlaku vzduchu, které zaznamenaly citlivé mikrobarometry v západních Čechách dne 15. a 16. ledna 2022
Obrázek vlevo ukazuje záznam průběhu tlaku vzduchu, který zaznamenaly citlivé mikrobarometry v západních Čechách dne 15. a 16. ledna 2022. Jednotlivé senzory jsou od sebe vzdáleny 4 až 10 km a leží v odlišných nadmořských výškách. Proto jsou naměřené tlaky rozdílné. Díky vzdálenostem mezi jednotlivými senzory je možní určit směr příchodu tlakových poruch. První výrazná tlaková vlna, podobná rázové vlně, byla zaznamenaná 15.1. po 19h světového času (UT), tedy po 20h našeho času a přišla k nám od SSV. Tato vlna je na záznamu všech čtyř senzorů patrná jako výrazná "špička" - rychlé krátkodobé zvýšení tlaku. Další vlna šířící se od erupce opačným směrem přišla v brzkých hodinách 16.1.
Zdroj: NASA Earth Observation
V rámci projektu strategie AV21 Přírodní hrozby byl vytvořen interaktivní webový portál, který poskytuje odborné, výzkumem podložené a srozumitelné informace z oboru klimatologie. Na úvodní stránce jsou zobrazeny aktuální data z meteorologické stanice umístěné u budovy ÚFA na Spořilově v kontextu dlouhodobých průměrů a percentilů. Uživatel stránek na první pohled vidí, zda je aktuální počasí (zejména teploty a srážky) pro daný den obvyklé, či se nějak vymyká. Po kliknutí lze zobrazit i jiné prvky jako je vlhkost, rychlost větru nebo atmosférický tlak. Na úvodní stránce si lze přečíst i několik aktualit z klimatologie. Po jednom kliknutí se návštěvník dostane do sekce věnované budoucímu klimatu nebo do sekce věnované extrémním jevům, zejména pak vlnám veder a extrémním srážkám. Na stránkách se také snažíme vysvětlit laické veřejnosti klíčové pojmy jako jsou emisní scénáře, klimatický model, skleníkový efekt apod. Portál je dostupný na adrese www.klimaweb.cz.
(zdroj: HejTy)
Podcast Aleše Urbana: Horúčavy sú neviditeľná hrozba. Ale pozriete dáta a je to jasné
Počúvajte v aplikácii Denníka SME alebo cez Apple, Google, Spotify a RSS.
"Zdraví ľudia v podstate nie sú ohrození tepelnými extrémami. Keď je v lete horúco, tak zdravý človek je samozrejme viac unavený a viac vyčerpaný, ale riziko fatálneho dopadu na jeho zdravie je celkom malé. Povedzme, že vek ani nie je taký rizikový faktor, ale u starších ľudí je riziko chronických chorôb, ktoré zhoršujú termoreguláciu," hovorí Aleš Urban, ktorý sa venuje humánnej bioklimatológii. Na otázku Kataríny Kozinkovej, ako teda pripraviť telo na horúčavy, hovorí: "Univerzálna rada je snažiť sa byť zdravý a udržovať sa fit." "Sú to veci, ktoré som si ako študent alebo dieťa neuvedomoval. Proste som si hovoril, tak tento rok je teplejšie leto, inokedy je chladnejšie leto. Horúčavy a extrémne teploty sú neviditeľná hrozba. Nelámu sa stromy, neprevracajú sa vlaky, nie je to veľmi vidieť. A potom, keď sa človek pozrie na dáta, tak to tam je vidieť celkom jasne," povie tiež Urban. Štvrtý diel Klímapodcastu je o zmene klímy a našom zdraví. Ako sú naše mestá a dediny pripravené na extrémne teplá? Ako často a aké veľké horúčavy nás čakajú v blízkej dobe? A čo okrem horúčav nás ešte čaká v miernom pásme? Čo zaujímavé vybádali humánni bioklimatológovia po celom svete? Hosťom tohto dielu Klímapodcastu je klimatológ Aleš Urban. Vyštudoval fyzickú geografiu a geoekológiu a teraz pracuje v Ústave fyziky atmosféry českej Akadémie vied.
4/2021 (verze k listování)
4/2021 (verze ke stažení)
Základem předpovědi je co nejpřesnější změření aktuálního stavu počasí a zmapování dějů v atmosféře. K tomu jsou zapotřebí nejrůznější meteorologické přístroje, radary, sondy vysílané v meteorologických balonech i vesmírné družice. Více si o počasí přečtete na stranách 18 až 29.
Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydává zprávu, kterou připravil téměř třicetičlenný tým odborníků z ČHMÚ, Slovenského hydrometeorologického ústavu, Amatérské meteorologické společnosti, z.s., Amper Meteo, s.r.o., European Severe Storms Laboratory, Přírodovědecké Fakulty Univerzity Karlovy, Leteckého ústavu, Vysokého Učení Technického v Brně a rakouské národní meteorologické služby (ZAMG). Během čtyř měsíců bylo zpracováno a analyzováno velké množství informací shromážděných nejen při přípravě zprávy spolupracujícím týmem, ale i dalšími subjekty včetně veřejnosti.
Dne 2. 9. 2021 obdržel Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v. v. i. prestižní ocenění HR Excellence in Research Award. Připojili jsme se tak k více než 600 evropským vědeckým organizacím, které toto ocenění Evropské komise v oblasti lidských zdrojů již mají. Udělením této certifikace však naše práce nekončí, spíše naopak. I nadále budeme pracovat na dalším zkvalitňování pracovního prostředí pro naše zaměstnance, a to nejen vědecké pracovníky, ale i ty administrativní. Očekáváme, že získání tohoto ocenění zvýší prestiž našeho pracoviště v očích odborné veřejnosti, jeho atraktivitu co se týká oslovování nových pracovníků, a to i ze zahraničí, a budeme mít lepší pozici pro získávání finančních prostředků z českých i zahraničních dotačních programů. Více o celém procesu se dozvíte na následujícím odkazu: HRS4R | EURAXESS (europa.eu).
Přesně před 40 lety – 10. září 1981 – shořela v atmosféře první československá družice Magion 1, zkonstruovaná pro výzkum nízkofrekvenčních elektromagnetických jevů v zemské magnetosféře a ionosféře. Satelit ve tvaru kvádru o rozměrech 30 × 30 × 16 cm a hmotnosti 15 kg sloužil téměř tři roky – na samostatnou oběžnou dráhu zamířil v listopadu roku 1978. Střední generace zná název Magion díky někdejšímu pořadu pro mládež, který byl po družici pojmenován. Ten se začal vysílat v půlce 80. let, několik let po zániku prvního satelitu.
Hlavní konstruktér projektu družic Magion Jaroslav Vojta (na snímku z roku 2012) s originálními družicemi Magion 1 (malá) a Magion 2 (větší). Foto: Luděk Peřina, ČTK.
Hyde Park Civilizace o klimatické změně
Hyde Park Civilizace o klimatické změně: Mělo by se víc investovat do výzkumu a neexistuje konkrétní hodnota oteplení, za kterou už přijde pohroma. Říká ředitel Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR, klimatolog Radan Huth. Co ovlivňuje změnu klimatu?
EUROPLANET 2024 RI, “Europlanet 2024 Research Infrastructure“, Project ID: 871149
EPN-2024-RI represents a step-change in ambition for planetary science worldwide. Innovations include the establishment of a ground-based observation network to support space-based missions, the launch of an interactive mapping service to provide a virtual exploration of planetary surfaces, and the development of machine learning tools for data mining to fully exploit and analyse planetary data sets.
The team from the Department of Space Physics of IAP contributes datasets and expertise for machine learning-based identification of magnetospheric phenomena.
This project has received funding from the European Union's Horizon 2020 research and innovation programme under grant agreement No 871149.
6.5.2022 16:11
Teplota: 17.3°C
Vlhkost: 57%
Směr větru: 350°
Rychlost větru: 2.5 m/s
Náraz větru: 3.5 m/s
Atm. tlak: 1022.6 hPa
6.5.2022 16:11 SEČ
Teplota: 18,7°C
Rel. vlhkost: 38%
Směr větru: 322°
Rychlost větru: 0,2 m/s
Náraz větru: 1,7 m/s
Atm. tlak: 994,1 hPa
Dohlednost: 35000 m
6.5.2022 16:10 SEČ
Teplota: 14.1°C
Rel. vlhkost: 59%
Směr větru: 12°
Rychlost větru: 3.3 m/s
Náraz větru: 5.5 m/s
Atm. tlak: 925.8 hPa
Dohlednost: 36647 m
984
publikací
152
projektů
124
zaměstnanců
55
let existence