Jarní sociologické komentáře

Ekonom Petr Sunega reagoval na otázku magazínu Marketing & Média ohledně šetření Čechů v současné ekonomické situaci. Podle něj je důležitá například role substituce ve spotřebě. „Některé zboží a služby lze poměrně snadno nahradit levnějšími alternativami, u jiných to dost dobře nejde. Obecně by se asi dalo říci, že lidé budou více šetřit na zbytných volnočasových aktivitách, ale ani to nelze tvrdit úplně jednoznačně. Současná situace zvyšuje míru stresu, kterou se lidé budou ve větší míře snažit kompenzovat třeba právě těmito aktivitami,“ říká Sunega.

V budově pražské městské knihovny proběhly dvě debaty v rámci cyklu Byt či nebyt - je dostupné bydlení problém, který se dá řešit?. Zde v rámci tématu Kdo je nedostupným bydlením ohrožen nejvíc? vystoupil sociolog Tomáš Hoření Samec. Záznam celé debaty je dostupný online.

Server iDnes.cz také v placené verzi přinesl rozhovor s Tomášem Hoření Samcem ohledně nedostupnosti bydlení v kontextu s ubytováváním ukrajinských běženců. Podle něj nejde o to uprchlíky rozprostřít na všechny strany, ale cílit na vyváženost z hlediska zapojení do pracovního trhu a dostupnosti bydlení. Současná situace by také mohla pomoci „odblokovat“ nevyužité obecní a soukromé byty. Jejich zpřístupnění v kombinaci například s novou výstavbou může znamenat částečné narovnání trhu s nájemním bydlením. „Je to příležitost, jak přicházet s novými řešeními, rozjet ubytovávání Ukrajinců, rozšířit kapacity trhu a zajistit sociální smír. Výhra pro všechny,“ popisuje Hoření Samec.

Server Žena.cz publikoval článek věnovaný kampaní Jedna velikost nestačí, kterou v prvních letošních měsících spustilo Národní kontaktní centrum – gender a věda. V tomto článku Markéta Brabcová vystihuje základní motiv kampaně. „U oblečení nebo bot nám přijde zcela jasné a automatické, že různí lidé potřebují různé velikosti. Ve vědě ale stále převládá představa, že její výstupy jsou univerzální a slouží všem stejně dobře,“ vysvětluje. Rovněž v kontextu války na Ukrajině navazuje na starší text o neprůstřelných vestách. „Málokdy jsou totiž uzpůsobené ženskému tělu a jen málo zemí se tímto zabývá. Když už, tak většinou na popud žen samotných. Na Ukrajině se vesty pro ženy začaly naštěstí vyrábět minulý rok," podotýká.

Socioložka Jana Klímová Chaloupková komentuje téma svateb a rozvodů v Česku. Pro Seznam Zprávy například potvrzuje informace ČSÚ o poklesu sňatků a rozvodů: „Zaznamenali jsme jak pokles sňatků v důsledku pandemických opatření, tak pokles počtu rozvodů z důvodů omezení činnosti soudů v době nouzového stavu,“ říká. Podle ní je však úroveň rozvodovosti v Česku je dlouhodobě vysoká. „I když v posledních letech v absolutních číslech počet rozvodů mírně poklesl, důvodem je především snižující se počet uzavřených manželství,“ vysvětluje Klímová Chaloupková. „Neznamená to ale, že by manželství ztrácelo zcela svůj význam. Manželství je stále považováno za preferované partnerské uspořádání, je to předpokládaná součást životní dráhy – i když vzhledem k vysoké akceptaci rozvodu ne celoživotní nebo jediná,“ popisuje socioložka.

Sociální antropoložka Lucie Trlifajová v komentáři pro Český rozhlas Plus naráží na to, jak negativní vývoj v ekonomice ovlivňuje společnost. „Můžeme sledovat dva dlouhodobé procesy – růst cen nemovitostí a počtu pracujících lidí, kteří obtížně pokrývají náklady na život,“ uvádí Trlifajová. Podle ní s příchodem ukrajinských uprchlíků navíc vzniká dvojkolejný systém. „Lidé z Ukrajiny mohou, pokud bydlí zadarmo, dostat de facto vyšší podporu než člověk v hmotné nouzi. Nemyslím si, že podpora pro Ukrajince je příliš štědrá, ale ilustruji tím to, jak moc jsme u nás osekali sociální systém,“ vysvětluje Trlifajová. Ve článku na serveru Seznam Zprávy se rovněž objevuje její krátký komentář: „Není problém, že by lidé z Ukrajiny dostávali moc, ale jak jsou nastavené dávky. Celý ten systém je problematický. Lidé z Ukrajiny mají být zapojení do našeho systému, nemá se jim vytvářet paralelní systém,“ varuje antropoložka.

Socioložka Marta Kolářová mluvila v kontextu s probíhající válkou na Ukrajině o roli žen ve válce. Pro časopis Vlasta uvádí, že se žen válka týká stejně jako mužů. „Ženy jsou především oběťmi válek jako zabité, zraněné či zmrzačené, v dějinách figurují jako válečné uprchlice, oběti sexuálního násilí, znásilnění či násilného otěhotnění či jako oběti válečné prostituce. Na ženy dopadá víc i fakt, že státní výdaje jdou během válečného stavu do armády, ne do sociální oblasti,“ popisuje Kolářová. Ačkoliv role žen nebývá zpravidla ve válkách natolik aktivní, v některých armádách tvoří jejich řady značný podíl na celkovém počtu sil. „I přes vyšší účast žen zůstávají ale i v těchto armádách menšinou a nepronikají obvykle do vůdčích pozic,“ zmiňuje Kolářová. Skutečnost, že jsou k boji uvolňováni hlavně muži, je podle ní historicky založená zejména na jejich podílu na reprodukci. Válka je podle Kolářové oblast společnosti, kde jsou nejvíce vidět rozdíly mezi muži a ženami – sféra, z níž je celé jedno pohlaví téměř úplně vyloučeno. „Historicky a celosvětově tvoří ženy asi jen jedno procento bojovníků,“ uvádí socioložka.

Socioložka náboženství Andrea Beláňová se v rozhovoru pro magazín Heroine vyjadřovala k tzv. pro-life hnutí v souvislosti s nedávnými vyjádřeními Hnutí pro život ohledně znásilnění v ukrajinských městech ze strany ruských vojáků. „Zapadá to do myšlenkové logiky všech pro-life hnutí v Evropě i ve světě. A stejnou zkušenost mám i ze svého výzkumu. Nejvyšší hodnotou je pro ně nenarozený život,“ říká Beláňová. V rozhovoru vysvětluje, jaké jsou postupy těchto uskupení všude po světě: „Pro-life hnutí slovo matka používají, jakmile je žena těhotná. (...) Říká se tomu sémantická manipulace. Pojmenování „matka“ s sebou přináší emoce. Mimo jiné třeba pocit viny, pokud zvažujete, že byste šla na potrat,“ uvádí. Celý rozhovor je online.