Střední a východní Evropa se ve 20. století stala dějištěm nesčetných krvavých konfliktů: v rovině paměti se tu navzájem prostoupily sociální a národnostní konflikty, revoluční zlomy, dobyvačné války s etnickými čistkami. Sborník obsahuje příspěvky, které se zabývají okolnostmi utváření historické paměti a kultury vzpomínání na válečné události, a to jak popularizací a komercializací kultury vzpomínání, tak sebereflexí oficiální paměti, která je spojena s paměťovým diskurzem ve vědě a politice. Předložené studie se zaměří na různé typy paměti, na prostředky konstruování a reflexe individuální a skupinové (sociální, národní) identity a pokusí se navázat na dosud méně zpracovaná témata, jakými jsou např. traumatizující válečné zážitky, transgenerační dopady války, zacházení s menšinami ve válce, konceptualizace prostorů války aj.
Previous
Next
O normalizačních hadech a scholastických žebřících
DOUBRAVKA OLŠÁKOVÁ
Libora Oates-Indruchová, socioložka, která se zaměřuje na pozdní socialistickou kulturu a gender,...
Střední Evropa jako transatlantický mýtus, konstrukt, velké vyprávění — a přece relevantní
JAN MATONOHA
Z hlediska pojetí střední Evropy (dále jen SE) je centrální myšlenkou knihy Jessie Labovové skutečnost, že...
Homiletika napříč staletími
ANNA KOPOVÁ
Kázání, řeč, homilie — dnes až na výjimky zcela marginalizovaný žánr, který největšího rozmachu dosáhl v...