Kniha detailně přibližuje nejméně známou součást jezuitského divadla. Pod pojmem „školské drama“ chápe autorka divadelní akce provozované studenty nebo žáky, které mají své pevné místo v průběhu školního roku a/nebo je jedním z jejich hlavních účelů předvést, jakých dosáhli studenti pokroků, především co se týče vystupování na veřejnosti a ovládání latiny. Těžištěm knihy je rozbor těchto her, a to jak z hlediska stavby (pozornost je přitom věnována i tzv. nedějovým částem, tedy prologům, epilogům a chorům), tak obsahu. Díky dochovaným synopsím a 68 kompletním textům her z pražských kolejí – Klementina, koleje na Novém Městě a gymnázia na Malé Straně, si můžeme udělat alespoň přibližnou představu o tom, jak vypadaly hry provozované v první polovině 18. století na pražských jezuitských gymnáziích.
Previous
Next
O normalizačních hadech a scholastických žebřících
DOUBRAVKA OLŠÁKOVÁ
Libora Oates-Indruchová, socioložka, která se zaměřuje na pozdní socialistickou kulturu a gender,...
Střední Evropa jako transatlantický mýtus, konstrukt, velké vyprávění — a přece relevantní
JAN MATONOHA
Z hlediska pojetí střední Evropy (dále jen SE) je centrální myšlenkou knihy Jessie Labovové skutečnost, že...
Homiletika napříč staletími
ANNA KOPOVÁ
Kázání, řeč, homilie — dnes až na výjimky zcela marginalizovaný žánr, který největšího rozmachu dosáhl v...