412
Ráno jednali v Bratislavě zástupci slovenské vlády, KV VPN a politických stran NF (KSS, SSl a SSO) o složení vlády SSR. Představitelé VPN sdělili, že nemají námitek proti tomu, aby slovenskou vládu sestavil dosavadní ministr spravedlnosti M. Čič. Ve 12.40 oznámil KV VPN, že »bude starostlivo sledovať kroky novej vlády. Pokiaľ ide o personálne obsadenie vlády, očakávame, že jej členmi sa stanú osoby neskompromitované, odborne spôsobilé, pričom VPN a celá slovenská verejnosť bude čakať na konkrétne programy jednotlivých rezortov, ktoré dajú zásadné vysvetlenie a návrh bezprostredných vecných krokov, ktorými sa začnú odstraňovať nahromadené problémy.«

Večer pokračovalo jednání slovenských politických sil v sídle SNR. Předsednictvo SNR odvolalo předsedu vlády P. Hrivnáka a další členy slovenské vlády: Š. Murína z funkce prvního místopředsedy vlády SSR, V. Lexu z funkce místopředsedy vlády SSR a předsedy Slovenské komise pro plánování a vědeckotechnický rozvoj, I. Šteise z funkce ministra výstavby a stavebnictví, P. Koyše z funkce ministra kultury, A. Molnára z funkce ministra zdravotnictví a sociálních věcí, Š. Urbana z funkce ministra průmyslu, J. Vargu z funkce ministra zemědělství a výživy, V. Margetina z funkce ministra lesního a vodního hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu. Přijalo demisi M. Čiče, ministra spravedlnosti; F. Mišeje, ministra financí, cen a mezd; L. Kilára, ministra školství, mládeže a tělesné výchovy; Š. Lazara, ministra vnitra a životního prostředí; K. Nagye, ministra obchodu a cestovního ruchu a Š. Ferenceie, ministra-předsedy VLK. Předsednictvo SNR pověřilo M. Čiče sestavením vlády SSR, vzalo na vědomí rezignaci 11 poslanců SNR a na 26.-27. ledna 1990 vyhlásilo doplňovací volby v uvolněných volebních obvodech. Ve 21 hodin zveřejnil KV VPN prohlášení k práci na konstituování vlády SSR, v němž mj. oznámil, že se dospělo »k dohode o pomeru v zastúpení členov KSČ, SSl, SSO a nestraníkov v budúcej vláde (6 : 1 : 1 : 9). Akademik Milan Čič má v týchto dňoch dôveru Verejnosti proti násiliu pri zostavovaní vlády SSR, ktoré podľa jeho slov potrvá do 13.12.1989. Tento prístup nepovažuje KV VPN za odkladanie vytvorenia novej slovenskej vlády, ale za prejav zodpovedného riešenia tejto úlohy.«

413
Tiskový mluvčí vlády ČSSR M. Jansen uvedl, že designovaný předseda federální vlády M. Čalfa uskutečnil první konzultace, jejichž záměrem bylo vyjasňování stanovisek, která mají vyústit ve vytvoření nového kabinetu. Konzultace budou pokračovat. M. Čalfa hodlá sestavit vládu, v níž bude přibližně polovina členů bez politické příslušnosti. Usiluje o to, aby vláda byla přijata veřejností a mohla začít pracovat. Její předpokládané vyhlášení by se mělo uskutečnit v první polovině příštího týdne.

414
Designovaný předseda vlády ČSSR M. Čalfa oznámil, že byla zřízena československá komise historiků pro analýzu srpnových událostí 1968, společný orgán federální vlády a Občanského fóra [404]. Vláda do ní delegovala historiky a právníky Vojtěcha Mencla (vedoucí), Ondřeje Felcmanna, Zdeňka Veselého, Pavla Machonina, Eduarda Nováka a Františka Janáčka. Občanské fórum delegovalo Václava Kurala (vedoucí), Antonína Benčíka, Jana Moravce, Jaromíra Navrátila a Otomara Bočka. Vědeckým tajemníkem komise byl ustanoven Miloslav Bárta.

415
Od 10 hodin zasedal rozšířený krizový štáb KC OF. Diskutující: V. Havel, R. Slánský, R. Palouš, Z. Jičínský, P. Kučera, J. Kantůrek, M. Dymáček, J. Urban, L. Kantor, L. Dobrovský, S. Milota, J. Křižan, M. Kocáb, J. Bok, J. Kotrč, V. Hanzel, P. Kučera, P. Burian, I. Gabal, P. Pithart, J. Černý, V. Klaus, V. Benda, J. Dienstbier, Jan Ruml, M. Klíma, P. Rychetský, Z. Rajniš, J. Vavroušek, A. Vondra, P. Oslzlý, R. Battěk, M. Horáček, V. Šilhán, J. Štern ml., E. Kriseová [...]

Impulsem k debatě o charakteru OF se stala noční televizní debata v pořadu Studio dialog, v níž se střetli zástupci OF, KSČ, stran NF a Obrody a v níž Obroda vystupovala, jako by byla vlivná a na OF zcela nezávislá skupina. Přítomní s rozhořčením odsoudili konzervativní postoje Obrody, sdílené a podporované exilovým politologem Z. Mlynářem, který se v noční debatě vyslovoval pro poskytnutí času nově zformovaným vládním strukturám (100 dní) [522].

V této situaci, poznamenané nejednotou a prohlubujícím se štěpením, sdělili V. Havel a A. Vondra rozšířenému krizovému štábu, že uvažují o rezignaci na své postavení v KC OF. Jednotliví řečníci však jejich záměr kategoricky odmítli a upozornili na to, že prestiž OF, VPN a V. Havla osobně roste den ode dne a že je nemyslitelné, aby OF v klíčových okamžicích jakkoli zaváhalo. Poté byl J. Kotrč, který Obrodu v noční televizní diskusi zastupoval, vykázán z místnosti. Naopak P. Pithart a Š. Pánek, kteří v noční debatě hájili zájmy OF, sklidili potlesk.

416
V. Havel vystoupil na jednání rozšířeného krizového štábu [415] s návrhem, aby OF společně se stávkujícími studenty, ČSS, ČSL a SSM vyzvalo prezidenta G. Husáka k okamžité abdikaci, a teprve poté zahájilo jednání o charakteru a složení federální vlády. Proti tomu vystoupil Z. Jičínský, který trval na tom, že OF nemůže za tohoto stavu věcí požadovat abdikaci prezidenta ani v souladu se svým původním požadavkem, tedy do 10. prosince, neboť by hrozilo vypuknutí neřešitelné ústavní krize. Vyslovil se pro řešení všech otázek (včetně potvrzení či nepotvrzení M. Čalfy ve funkci předsedy federální vlády a volby nového prezidenta) v rámci konzultací s KSČ a dalšími stranami NF. Rozšířený krizový štáb však rozhodl, že rokování s politickými silami o řešení vládní krize nebude mít charakter jednání politických stran u »kulatého stolu«, ale bilaterálního jednání občanského bloku s vedením KSČ. Představiteli ÚV NF J. Krejčímu, jenž byl pověřen svoláním a organizačním zajištěním těchto jednání, doručili M. Kocáb a J. Křižan kolem 12. hodiny vzkaz, že ve 13 hodin se v sídle KC OF uskuteční konzultace KC OF se zástupci ČSS J. Škodou, ČSL R. Sachrem a ÚV SSM M. Ulčákem [429]. Účast dalších politických stran a společenských organizací sdružených v NF Občanské fórum odmítlo. Poté v 15 hodin začne bilaterální jednání s vedením KSČ [433], před jehož zahájením se nekomunistické politické síly rozhodnou, na jakou stranu jednacího stolu zasednou.

417
Rozšířený krizový štáb KC OF [415] projednával kandidaturu V. Havla do úřadu prezidenta republiky. Z. Jičínský a P. Kučera bez úspěchu navrhovali, aby OF tuto otázku odložilo a projednalo ji až v rámci konzultací »s partnery v občanském bloku, s lidovci a socialisty«. V hlasování podpořilo Havlovu kandidaturu z 37 přítomných 31 osob, šest osob se zdrželo hlasování (Z. Jičínský, P. Kučera, P. Pithart, R. Slánský, P. Rychetský a M. Dymáček).

K dohodě o termínu oficiálního zahájení prezidentské volební kampaně štáb nedospěl. Při hlasování se vytvořily dvě přibližně stejně silné skupiny: První prosazovala okamžité zahájení volební kampaně (P. Burian, M. Kocáb, A. Vondra, J. Křižan, V. Hanzel, P. Oslzlý, S. Milota, Jan Ruml, V. Benda, M. Horáček), druhá navrhovala věnovat se nejprve výlučně problematice sestavení vlády, a teprve poté otázce volby nového prezidenta (Z. Jičínský, P. Rychetský, R. Slánský, P. Pithart, M. Dymáček, I. Gabal, J. Vavroušek) [440, 454].

418
Celostátní koordinační stávkový výbor studentů vysokých škol zveřejnil prohlášení: »Demokratizační proces k dnešnímu dni se sice úspěšně rozvíjí. Přesto objevujeme místa na mapě naší republiky, kterých by se změny jakoby netýkaly. Jednou z těchto oblastí neostalinismu zůstává východní Slovensko. Stávkující studenti se proto rozhodli vyhlásit dnešní den, pátek 8. prosince 1989, `Dnem solidarity s občany Východoslovenského kraje' a požadují, aby si příslušné orgány této části republiky konečně uvědomily, jaká je současná reálná situace rozložení politických sil, a aby nejzkompromitovanější funkcionáři místních, okresních a krajských národních výborů Východoslovenského kraje konečně odstoupili!«

419
Předseda ČSS B. Kučera sdělil na tiskové konferenci, že »považuje svůj návrh na diskusi u `kulatého stolu', který ČSS podala před dvěma týdny, za nejlepší základnu pro všeobecnou dohodu. Nejde jen o dotvoření federální vlády, ale vyvstává i otázka úřadu prezidenta republiky a zastupitelských sborů a jejich vedení. Tyto záležitosti nelze řešit odděleně.« Politických rozhovorů u »kulatého stolu« by se měli účastnit představitelé politických stran, OF a dalších iniciativ, církve a rovněž zástupců nejvýznamnějších společenských organizací NF - odborů a SSM.

420
Vedení ČSL ve svém prohlášení o Národní frontě vyjádřilo přesvědčení, že »úloha NF v dosavadní podobě neodpovídá současné společensko-politické realitě, a tím také přestala být způsobilou plnit úlohu subjektu politického systému. Občanské fórum, které vzniklo spontánně z vůle národa, představuje dnes reprezentativní výraz politických snah nejširších vrstev občanů.« V prohlášení se dále uvádí, že ČSL chápe NF »pouze jako jednu z více možných základen dialogu«; za nepřijatelný považuje »stávající princip rovnosti zúčastněných společenských a zájmových organizací NF s politickými stranami«. Úlohou NF v budoucnosti by mělo být zajišťování »politického servisu« pro vznikající politické strany a role prostředníka v případě »kolize zájmů mezi politickými stranami«. ČSL »nemůže nadále přijmout žádné akty ani prohlášení, kterými se stávající NF hlásí k socialismu jako ke společenskému zřízení. ČSL jako strana křesťanská a demokratická usiluje o sociálně spravedlivé uspořádání společnosti v duchu křesťanských zásad.« [262]

421
Prezident republiky G. Husák udělil amnestii politickým vězňům. V odůvodnění tohoto rozhodnutí se uvádí, že v souvislosti s demokratizačním procesem v Československu se snížila společenská nebezpečnost mnoha trestných činů a přečinů [353].

422
Ministr zahraničních věcí J. Johanes předložil federální vládě návrh na odvolání 21 velvyslanců ze zastupitelských úřadů ČSSR v zahraničí a na zahájení rozhovorů o doplnění československé zahraniční služby představiteli všech politických stran a nestraníky.

423
Náměstek ministra zahraničních věcí ČSSR a vedoucí skupiny expertů pro jednání se SSSR o »dočasném pobytu sovětských vojsk na území Československa« E. Vacek přijal chargé d´affaires SSSR v Československu M. Kuzněcova. Předal mu nótu Federálního ministerstva zahraničních věcí, požadující co nejrychlejší zahájení jednání československých a sovětských expertů o mezinárodněprávních, vojensko-politických, finančních a jiných otázkách pobytu a odchodu sovětských vojsk z ČSSR [364].

424
Generální prokurátor ČSSR J. Pješčak požádal prezidenta republiky o uvolnění z funkce. G. Husák jeho žádosti vyhověl [376].

425
Mimořádné plenární zasedání Národního výboru hl. m. Prahy projednalo změny ve svém vedení. Primátorem byl zvolen J. Hájek (KSČ); prvním náměstkem primátora J. Klíma (kandidát KSČ); tajemníkem NVP J. Málek (KSČ); předsedkyní VLK NVP J. Těmínová (bezpartijní). Za náměstky primátora byli zvoleni M. Horský (ČSL), J. Němec (KSČ). Do rady byli zvoleni členové ČSL J. Novák, J. Srb a P. Šulc, dále tři členové ČSS, tři bezpartijní a dva členové KSČ. Dvě zbylá místa zůstala rezervována pro členy KSČ. Rada Národního výboru byla po rekonstrukci složena z 8 členů KSČ, 4 bezpartijních, 4 členů ČSL a 4 členů ČSS.

426
Shromáždění soudců Nejvyššího soudu ČSSR přijalo prohlášení, v němž přivítalo demokratické změny, přihlásilo se k myšlence právního státu, důslednému oddělení soudnictví od státní správy a plné nezávislosti soudů.

427
Na mimořádném zasedání ÚV Strany slobody v Bratislavě odstoupilo celé předsednictvo a sekretariát strany a bylo zvoleno nové třináctičlenné předsednictvo; předsedou strany se stal Dušan Janota a ústředním tajemníkem Silvester Minarovič.

428
Předseda ÚRO K. Heneš se setkal s delegací Sdružení stávkových výborů a se zástupci OF v budově ÚRO. Sdružení stávkových výborů potvrdilo své stanovisko, podle něhož ÚRO ztratila podporu veškeré členské základny, a vyzvalo její členy k rezignaci.

429
Ve 13 hodin začala schůzka představitelů rozšířeného krizového štábu KC OF se zástupci politických stran sdružených v Národní frontě, kteří byli přizváni na předběžné konzultace (J. Škoda - ČSS, R. Sacher - ČSL a M. Ulčák - SSM). Odpovídali v improvizované anketě na deset otázek připravených dopoledne na návrh R. Slánského:

1. Jakou koncepci vlády máte?
2. Kde se podle vašeho názoru bude formulovat politická vůle? Ve vládě, v grémiu vůdců nebo vkonfrontaci politických sil?
3. Jaké složení vlády, nikoliv personální, ale odrážející poměr sil v zemi,vám vyhovuje?
4. Je pro vás přijatelná koncepce vlády se silným kabinetem?
5. Hodí se pro tyto koncepce Marián Čalfa?
6. Jaké máte požadavky na obsazení jednotlivých resortů?
7. Jsou některé osoby, které se objevily v návrzích politických stran, pro vás zcela nepřijatelné?
8. Jakou máte představu o obsazení funkce prezidenta? Typ osobnosti, případně konkrétní jméno?
9. Může mít KSČ v dané situaci obsazeny funkce premiéra a prezidenta?
10. Považujete za účelné další politické konzultace mimo půdu Národní fronty?

Ve stanoviscích všech tří zástupců NF nebylo podstatných rozdílů. Škoda, Sacher i Ulčák se vyjádřili pro nezávislost svých organizací jak na Národní frontě, tak na Občanském fóru, čímž odpověděli na otázku na jaké straně jednacího stolu by chtěli zasednout a de facto rozhodli, že jednání politických sil nebude mít charakter bilaterální (OF a VPN versus KSČ), ale multilaterální (»kulatý stůl«) [416]. Všichni shodně podpořili designovaného premiéra M. Čalfu, koncepci silného vládního kabinetu a vládu, v níž by nestraníci a představitelé nekomunistických stran měli většinu. Vyslovili se pro další konzultace politických sil a pro to, aby se prezidentem stal nestraník.

430
Ve 14.30 začalo v Paláci kultury přípravné jednání delegace KC OF se zástupcem vedení KSČ V. Mohoritou. KC OF zastupovali P. Pithart, R. Palouš, Š. Pánek, M. Dymáček a M. Kocáb. Zástupci KC OF předložili V. Mohoritovi deset anketních otázek o složení a charakteru federální vlády, které byly položeny při odpoledních konzultacích představitelům ČSS, SSM a ČSL [429]. K návrhům KC OF a KV VPN nevznesl Mohorita žádné výhrady.

431
Od 14.30 zasedal krizový štáb KC OF ve složení V. Havel, J. Křižan, A. Vondra, P. Miller, P. Rychetský, Z. Jičínský a V. Klaus.

V. Havel konstatoval, že OF je - vzhledem k dalšímu posunu v poměru sil v neprospěch vládnoucí komunistické strany - nuceno opustit svou dosavadní mocenskou taktiku »předsunutých hlídek« [329] a usilovat o obsazení většiny strategicky významných vládních resortů, zejména v oblasti legislativy, ekonomiky a mocenských nástrojů. Navrhl, aby OF doporučilo do vlády V. Komárka jako prvního místopředsedu vlády dohlížejícího na ekonomickou reformu a J. Čarnogurského do funkce prvního místopředsedy vlády orientovaného na legislativu a mocenské nástroje státu; dále do funkce ministra-ředitele FCÚ V. Dlouhého, do funkce ministra financí V. Klause, do funkce ministra zahraničních věcí J. Dienstbiera, do funkce ministra práce a sociálních věcí P. Millera a do funkce ministra pro národnostní otázky G. Popelye. Další jedno nebo dvě místa zůstanou vyhrazena pro VPN, kterou OF vyzve, aby ve federální vládě přijala větší zastoupení. Všechna tato rozhodnutí byla podmíněna posouzením a schválením KV VPN.

432
Představitelé brněnského OF a stávkujících studentů svolali na 15. hodinu shromáždění před budovu Krajské správy SNB v Brně. Důvodem manifestace byla zpráva, že v Kanickém lese v těchto dnech pálí příslušníci StB archivní písemnosti. Náčelník Krajské správy SNB plk. Josef Šobáň protestujícím občanům sdělil, že vedení správy vydalo oznámení, podle něhož dochází každý rok ke skartaci písemností, které ztratily svou platnost a jsou nadále nepotřebné.

433
V Paláci kultury v Praze začalo v 15 hodin jednání »představitelů rozhodujících politických sil« o federální vládě. Strany sdružené v NF byly zastoupeny B. Kučerou a J. Škodou z ČSS, V. Mohoritou, O. Šalingem a L. Žákem z KSČ, R. Sachrem a B. Svobodou z ČSL, J. Trokanem a A. Kysuckým ze Strany slovenské obrody, E. Kucharovicem ze Strany slobody, M. Ulčákem a J. Prádlerem z ÚV SSM. Aparát ÚV NF zastupoval J. Krejčí.

Delegaci Koordinačního centra OF tvořili V. Havel, P. Pithart, A. Vondra, J. Křižan, R. Palouš, P. Rychetský, V. Klaus, P. Miller, M. Dymáček, M. Kocáb, V. Hanzel, L. Kantor a S. Milota. Pithart vyjádřil pochybnost o tom, jestli všechny zúčastněné strany jsou reálnou politickou silou.

Jednání řídil R. Palouš. V úvodu došlo k dohodě, že jeho předmětem bude pouze otázka složení a charakteru federální vlády a jejího předsedy. OF odmítlo návrh B. Kučery, aby se jednalo též o nové ústavě a jmenování nových generálních prokurátorů a ústavních soudců [390]. Představitelé všech zúčastněných subjektů akceptovali návrh OF - formulovaný P. Pithartem - na vytvoření »kabinetu«, složeného z předsedy vlády a všech místopředsedů, jenž by lépe než vláda jako celek vyjadřoval nový poměr politických sil [328]. Podle OF měla vláda pracovat do svobodných voleb a jejími hlavními úkoly mělo být zajištění hospodářské stability země a zahájení legislativního procesu směřujícího k vytvoření právního státu. Státní bezpečnost měla být přímo
podřízena jednomu z místopředsedů vlády.

Většina přítomných se shodla, že předsedou vlády může být M. Čalfa za předpokladu, že bude obklopen silným »kabinetem«. Většina rovněž vyjádřila souhlas s návrhem OF, aby se v tomto případě prezidentem republiky stal občan české národnosti, který není členem žádné politické strany (pouze zástupce Strany slobody E. Kucharovic se vyslovil pro A. Dubčeka) [605]. OF dále podmínilo svou podporu tím, že M. Čalfa bude akceptovat návrhy OF a VPN na složení federální vlády. V. Havel představil konkrétní osobnosti, které doporučily OF a VPN [431]. Poté se ke složení vlády vyjadřovali ostatní. Představitelé OF navázali během jednání telefonický styk s KV VPN v Bratislavě a VPN přislíbila, že do 19 hodin přicestují do Prahy její zástupci, kteří budou tlumočit definitivní stanovisko VPN ke složení a charakteru federální vlády. V 17.05 bylo jednání přerušeno s tím, že po příjezdu delegace VPN bude ve 20 hodin pokračovat. Zástupci OF požádali komunistickou stranu, aby tlumočila prezidentu republiky, že v zájmu dalšího pokojného vývoje byl měl v souladu s požadavkem československé veřejnosti do 10. prosince abdikovat. V 17.30 vydalo KC OF stručné komuniké, které v závěru první části jednání podpořily všechny zúčastněné strany: »V Paláci kultury začalo dnes v 15 hodin jednání představitelů rozhodujících politických sil o řešení současné politické krize v Československu. Toto jednání probíhá velmi konstruktivně. Bylo po vzájemné dohodě přerušeno a bude pokračovat dnes ve 20
hodin na stejném místě.« [438].

434
Po 17.30 referovali P. Pithart a V. Havel na zasedání pléna KC OF o první části dnešního jednání delegace KC OF a dalších »rozhodujících politických sil« o složení federální vlády [433].

Diskutující: P. Pithart, V. Havel, R. Palouš, J. Dienstbier, V. Hanzel, P. Rychetský, E. Kriseová, A. Vondra, P. Miller, L. Kantor, J. Křižan, M. Dymáček, B. Doležal, Jan Ruml, V. Benda, J. Skalník, D. Kroupa, J. Hájek [...]

V. Benda informoval o dnešní schůzce zástupců OF R. Battěka, J. Duse a V. Bendy s ministryní spravedlnosti ČSR D. Burešovou, na níž bylo dohodnuto propuštění zbývajících politických vězňů během několika dnů. Benda seznámil plénum KC OF s návrhem předsedy ČNR J. Kempného, který vyzval OF k jednání a navrhl zabývat se rezignací J. Kempného na funkci předsedy ČNR; výměnou generálního prokurátora ČSR; rekonstrukcí předsednictva ČNR. Plénum, které moderovali R. Palouš a Joska Skalník, pověřilo jednáním s J. Kempným delegaci ve složení V. Benda, Z. Jičínský a R. Battěk. Plénum KC OF schválilo organizační a programový statut Občanského fóra, skládající se ze dvou dokumentů: Co chceme (základní program OF) z 26. listopadu 1989 a Co jsme (vnitřní organizace OF), který byl přijat 28. listopadu a v dalších dnech průběžně aktualizován. Z pléna zazněla při rozpravě řada výhrad týkajících se poměru rozhodujících grémií KC OF (tzn. krizového štábu a akční skupiny KC OF) k plénu jako nejširšímu orgánu Koordinačního centra. Návrh na vyjasnění postavení, vzájemných vztahů a kompetencí jednotlivých grémií formuloval D. Kroupa.

435
V 18 hodin přijal V. Havel v budově KC OF prezidenta Portugalské republiky Mária Soarese.

436
Od 19 hodin zahájil krizový štáb KC OF za účasti ekonomů Prognostického ústavu ČSAV V. Komárka, V. Dlouhého a V. Valeše přípravu na druhou část jednání »rozhodujících politických sil«. Diskutující: V. Havel, A. Vondra, J. Křižan, P. Pithart, V. Klaus, E. Kriseová, J. Dienstbier, S. Milota, V. Valeš, V. Dlouhý, V. Komárek [...]

V. Havel shrnul dosavadní jednání u »kulatého stolu«: »Tato jednání se zdála být velmi dobrá, protože všichni přítomní - předsedové stran, SSM - všichni vlastně ve všem navzájem souhlasili, včetně KSČ, což bylo pro mne téměř šokující... Mezitím se všechno tak posunulo, že naše původní koncepce »předsunutých hlídek« a budoucí lepší vlády se musela z různých důvodů modifikovat tak, že je to cosi více než jen předsunuté hlídky, že už je to vlastně rodící se nová vláda. S tím, že ten Čalfa se asi brzo vymění. A oni řekli, že KSČ souhlasí, aby prezidentem byl Čech a nestraník. (...) Vlastně jsme učinili ústupek, že jsme vzali toho Čalfu jako ministerského předsedu, ale s tím, že jinak na to máme, jak se ukazuje, daleko větší vliv, než jsme si mysleli... a že se nám otevřel jakýsi velký prostor.«

V. Komárek vytrvale odmítal přijmout funkci místopředsedy federální vlády zaměřeného na ekonomickou oblast [431]. Poukazoval zejména na to, že nehodlá spolupracovat s Čalfou, kterého označil za odborně i morálně nezpůsobilého. Havel, Valeš a další účastníci schůzky Komárka naléhavě přesvědčovali, aby funkci především z politických důvodů přijal. Čalfu označil Havel za přechodnou osobu, kterou s největší pravděpodobností ve funkci premiéra velice brzy nahradí zástupce VPN či OF. Přítomní se rozhodli, že nadále nebudou souhlasit s nominací zástupce dosavadní vládní koncepce tzv. přestavby hospodářského mechanismu B. Urbana na funkci prvního místopředsedy vlády a navrhnou na toto místo právě V. Komárka.

437
Kolem 19.30 se dostavili do krizového štábu [436] představitelé KV VPN J. Čarnogurský a M. Kusý a podali stručnou informaci o jednáních zástupců VPN s designovaným předsedou vlády SSR M. Čičem a předsedou SNR R. Schustrem o sestavení nové slovenské vlády [412]. Čarnogurský k tomu uvedl: »Pri slovenskej vláde bol zvolený taký model, že teda Ondruš bude naším dozorom vo vláde... S tým, že VPN tam nebude delegovať viacej svojich ľudí než Ondruša, ale bude sa vyjadrovať k všetkému. S tým, že dala podmienku, že tam majú byť neskompromitovaní ľudia s doterajším režimom, odborne a morálne spôsobilí.« Čarnogurský a Kusý potvrdili definitivní rozhodnutí VPN podpořit kandidaturu V. Havla na úřad prezidenta republiky a tlumočili podmínku KV VPN, že jeho představitelé vstoupí do federální vlády jedině tehdy, bude-li v ní i V. Komárek jako vůdčí představitel ekonomického týmu připravujícího hospodářskou transformaci. Teprve poté vyjádřil Komárek se svou nominací do vlády souhlas.

438
Ve 20 hodin byla zahájena druhá část jednání »rozhodujících politických sil« za účasti J. Čarnogurského a M. Kusého z KV VPN. Delegace KC OF byla obměněna: místa P. Rychetského, L. Kantora a S. Miloty zaujali V. Komárek, V. Dlouhý a E. Kriseová [433].

V úvodu jednání, které opět moderoval R. Palouš, seznámil J. Čarnogurský přítomné s výsledky dopoledního jednání VPN, KSS a slovenských stran NF v Bratislavě o složení slovenské vlády [412]. Sdělil, že VPN je připravena přijmout účast ve federální vládě. Její designovaný předseda musí však dát zřetelně najevo - podobně jako designovaný předseda slovenské vlády M. Čič, že »aj v celoštátnom rámci chce splniť požiadavky verejnosti ku nastoleniu skutočnej demokracie v štáte«. VPN so přála, aby slovenská i federální vláda obsahovaly co možná nejvíce prvků stability; za základní kámen stability federální vlády považovala vytvoření kompaktního týmu ekonomických ministrů pod vedením V. Komárka jako prvního místopředsedy vlády.

Zástupce KSČ V. Mohorita informoval o svém rozhovoru s designovaným předsedou vlády M. Čalfou, který vedl z pověření zástupců politických sil v první části jednání. Sdělil, že M. Čalfa se v sobotu postupně setká s představiteli všech politických stran a hnutí a večer pak uspořádá závěrečnou společnou schůzku všech účastníků jednání o federální vládě. Mohorita rovněž přítomné informoval, že prezident G. Husák vyslovil při setkání s představiteli KSČ souhlas se svou abdikací. Odstoupí v neděli 10. prosince odpoledne, poté co jmenuje novou federální vládu.

OF a VPN odmítly účast B. Urbana ve vládě a požadovaly, aby prvními místopředsedy byli pouze V. Komárek a J. Čarnogurský. Doporučily J. Dienstbiera do funkce ministra zahraničních věcí, V. Dlouhého do funkce ministra v některém hospodářském resortu, V. Klause do funkce ministra financí, P. Millera do funkce ministra práce a sociálních věcí, M. Kusého do čela některého ministerstva, M. Duraye do funkce ministra orientovaného na problémy národnostních menšin a podpořily oba kandidáty ČSL - R. Sachra do funkce ministra vnitra a F. Reichla do funkce místopředsedy vlády. Návrhy OF a VPN se nesetkaly s žádnými výhradami. Na závěr rokování přijaly zúčastněné strany společné komuniké:

»V Paláci kultury v Praze pokračovalo ve večerních hodinách jednání rozhodujících politických sil o řešení současné politické krize v ČSSR. Při jednání bylo dosaženo poměrně značné shody v tom, v jakém duchu budou zúčastněné strany jednat s designovaným předsedou vlády Mariánem Čalfou o složení nové vlády. Všichni zúčastnění se shodli, že se s designovaným premiérem společně sejdou v sobotu 9. prosince ve večerních hodinách. Shodují se i v naději, že se jim podaří pomoci novému premiérovi k tomu, aby v neděli 10. prosince jeho vláda mohla složit slib do rukou prezidenta ČSSR. Měla by to být vláda národního porozumění.«

439
Před 22. hodinou se sešel rozšířený krizový štáb KC OF, složený z členů delegace KC OF a KV VPN a členů akční skupiny. Jednání se účastnili ústřední tajemník ČSL R. Sacher, místopředseda ČSL B. Svoboda, ředitel Prognostického ústavu ČSAV V. Komárek, redaktorka Svobodného slova Irena Gérová a krátce i ústřední tajemník ČSS J. Škoda.

Diskutující: V. Havel, R. Palouš, P. Pithart, M. Kocáb, J. Bok, A. Vondra, R. Sacher, V. Hanzel, Jan Ruml, M. Kusý, V. Klaus, P. Muraško, J. Čarnogurský, L. Lis, Š. Pánek, J. Křižan, J. Dienstbier, P. Miller, Z. Jičínský, B. Svoboda, J. Škoda, J. Skalník, V. Komárek, P. Pospíchal, J. Štern ml., M. Kvašňák, J. Kořán, M. Dymáček, P. Kučera, V. Šilhán, L. Kantor, J. Obdržálek [...]

P. Pithart a V. Havel referovali o druhé části jednání »rozhodujících politických sil« [438]. Přítomní se potom usnesli na potřebě nové specifikace návrhu OF a VPN na složení federální vlády, neboť v průběhu dne došlo k dalším změnám oproti poslednímu seznamu, obsaženému v druhém dopise bývalému předsedovi vlády L. Adamcovi ze 6. prosince [382, 431]. J. Čarnogurský informoval o strategii VPN při tvorbě slovenské vlády: »Dnes doobeda sme mali jednanie na Slovenskej národnej rade o zostavení slovenskej vlády [412]. S tým, že tam sme to riešili tak, že predsedom vlády bude opäť Čič, doterajší minister spravodlivosti, a Verejnosť proti násiliu bude zastúpená iba jedným podpredsedom, ktorý bude mať na starosti životné prostredie. S tým, že sme povedali, že síce nedezignujeme priamo ďalších členov vlády, ale prejavujeme záujem o to, kto budú títo členovia. S tým, že máme podmienku, aby to boli ľudia neskompromitovaní doterajšiou účasťou v systéme vlády a morálne a odborne spôsobilí. Dezignovaný predseda vlády Čič ako aj predseda Slovenskej národnej rady Schuster akceptovali túto požiadavku do tej miery, že dnes večer o šiestej sa majú stretnúť s našou delegáciou. S tým, že jej bude predložený zoznam všetkých členov budúcej slovenskej vlády, ku ktorým sa táto delegácia má vysloviť a povedať áno alebo nie. Čiže aj keď tam teda nemáme svojich vlastných ľudí, ktorých nemáme z dvoch dôvodov: že jednak v tej rýchlosti sme neboli schopní dezignovať vhodných ľudí a druhá vec, že tým si vlastne ponecháváme istý dištanc od tejto vlády a slobodu zaujímania stanovísk v ďalšom období. To hovorím len preto, že či snáď do akej miery tento model by bol uplatniteľný - ak nie v plnom rozsahu, tak aspoň čiastočne - na federálnej úrovni.«

440
Dalším předmětem diskuse rozšířeného krizového štábu [439] se stala kandidatura V. Havla na úřad prezidenta republiky a termín zahájení volební kampaně [417]. Téma otevřel M. Kocáb: »Já mám takový pocit, že kdyby se nám skutečně podařilo prosadit Vaška Havla na prezidenta, tak jednak je to záruka obrovského, dynamického vývoje v naší společnosti, protože ta hybná síla, ten motor, který on tady už těch dvacet let dokázal, to by pokračovalo dál. V případě, že by to byl třeba nějaký sebelepší profesor nebo literát nebo já nevím kdo, tak necítím už takovou záruku. Ale chci říct, že pokud by se tohleto podařilo, tak mám pocit, že možná - a já tomu věřím - startujeme něco mnohem významnějšího než jenom demokratickou obrodu nebo demokratický proces v Československu. Protože by to bylo poprvé ve východních zemích, kdy se dostal do čela národa člověk tohoto typu, nechci říct rovnou disident. Jedná se o zásadní změnu, mám pocit, že nás budou následovat Němci, Poláci, úplně všichni, protože tady se otevírá úplně nová verze. A ještě chci říci, že je to možná začátek vůbec přerozdělení sil ve světě, reorganizace světa, protože to může mít nedozírné následky. Proto si myslím, že je to tak strašně významné.« Na Kocábovo vystoupení reagoval Z. Jičínský: »Když slyším `nedozírné následky', tak se dost bojím. A protože jsme pro - myslím - společnost dialogu, tak já bych řekl stanovisko. Podívejte se, dejme tomu, že tohle dopadne dobře, a bude dobře, když to dobře dopadne. Myslím, že si všichni ulevíme a že získáme potřebný čas k tomu, abychom se připravili na to, co nás čeká. To jsou jaksi svobodné volby. Teď se nám to možná jeví jednoduché, ale velmi záhy zjistíme, že to vůbec jednoduché není. Tady neexistují politické struktury, které mohou do těch svobodných voleb, za půl roku se nevytvoří. Co je Občanské fórum? To je samozřejmě teď obrovské a je to nestrukturované. Představme si, že toto nestrukturované obrovské společenství lidí bude třeba v poměrně krátké době - půl roku dejme tomu - dát dohromady tak, aby to v této společnosti působilo jako jistá občanská integrující síla. Zatím se nám dařilo v takovém tom hektickém prostředí, i když víme, že to nebylo jednoduché, dosahovat jednotu, ale ta jednota bude čím dál tím obtížnější. (...) A obávám se, že jestliže nebudeme mít integrující osobnost v čele tohoto hnutí, že volby vůbec nemusí dopadnout tak, jak si představujeme. Mně se zdá z tohoto hlediska, že osobnost Václava Havla jako integrující, morální a politické autority je v tuto chvíli nezastupitelná. Bude-li Václav Havel na Hradě, tak samozřejmě je to hezké z řady důvodů, ale bude zavalen celou řadou diplomatických, ceremoniálních povinností. Nepředstavujme si, že jaksi to společenství, které prožíváme tady, se může převést na Hrad. To prostě možné není.« [454]

Pro kandidaturu V. Havla se v diskusi vyslovila většina přítomných. P. Pithart navrhl, aby OF s VPN osvědčily jistou zdrženlivost a kandidaturu vyhlásily až po abdikaci G. Husáka. V závěrečném hlasování se 33 přítomných vyslovilo ke dvěma otázkám: 1. Pro kandidaturu V. Havla hlasovalo 26 členů rozšířeného krizového štábu, nikdo nebyl proti, 7 se zdrželo hlasování. 2. Pro zahájení volební kampaně až po abdikaci G. Husáka se vyslovilo 23 přítomných, 5 bylo proti a 5 se zdrželo hlasování. Pro zajištění prezidentské volební kampaně byla vyčleněna zvláštní komise ve složení V. Marhoul, M. Kvašňák, J. Urban, J. Skalník, L. Kantor, P. Oslzlý a M. Kocáb. Zasedání rozšířeného krizového štábu skončilo krátce před půlnocí.