462
Ve 13 hodin odvolal prezident republiky G. Husák na návrh designovaného předsedy vlády ČSSR M. Čalfy z funkcí členů vlády ČSSR M. Čalfu, Bohumila Urbana, Pavla Hrivnáka, Jaromíra Žáka, Ladislava Vodrážku, Jaromíra Johanese, Františka Pince, Jana Stejskala, Alfréda Šebka, F. Reichela, Antonína Krumnikla, Jaromíra Algayera a Viliama Rotha.

Vzápětí jmenoval M. Čalfu (KSČ) předsedou vlády ČSSR; V. Komárka (KSČ) prvním místopředsedou vlády; J. Čarnogurského (bezpartijní) prvním místopředsedou vlády; F. Reichela (ČSL) místopředsedou vlády a předsedou Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj; V. Dlouhého (KSČ) místopředsedou vlády a předsedou Státní plánovací komise; O. Burského (ČSS) místopředsedou vlády a ministrem zemědělství a výživy; J. Dienstbiera (bezpartijní) ministrem zahraničních věcí; V. Klause (bezpartijní) ministrem financí; P. Millera (bezpartijní) ministrem práce a sociálních věcí, F. Pince (KSČ) ministrem paliv a energetiky; L. Vodrážku (KSČ) ministrem hutnictví, strojírenství a elektrotechniky; R. Martinka (bezpartijní) ministrem a R. Sachra
(ČSL) ministrem.

Ve funkcích zůstali místopředseda vlády ČSSR - předseda vlády ČSR F. Pitra (KSČ); místopředseda vlády J. Hromádka (bezpartijní); ministr národní obrany M. Vacek (KSČ); ministr zahraničního obchodu A. Barčák (KSČ); ministr dopravy a spojů F. Podlena (KSČ); ministryně- předsedkyně VLK K. Kořínková (bezpartijní); ministr pověřený řízením FCÚ L. Dvořák (ČSS). Z celkového počtu 20 vládních funkcí (bez předsedy), bylo 9 členy KSČ, 2 členy ČSS, 2 členy ČSL a 7 bezpartijních. Dodatečně byla obsazena funkce jednoho místopředsedy vlády ČSSR předsedou slovenské vlády M. Čičem, takže v nové vládě, pro níž se ujal přívlastek »vláda národního porozumění«, bylo 9 komunistů a 11 ostatních. Nově jmenovaní členové vlády ČSSR složili na Pražském hradě do rukou prezidenta ústavou předepsaný slib.

463
Prezident ČSSR G. Husák vzápětí po jmenování nové federální vlády a přijetí slibu oznámil dopisem předsednictvu Federálního shromáždění svou abdikaci [459].

464
Ve 14 hodin se vláda národního porozumění sešla ke svému prvnímu jednání, na němž přijala prohlášení ke Dni lidských práv, odvolala z funkce předsedy Federálního úřadu pro tisk a informace Z. Čermáka a jmenovala do této funkce M. Kusého.

465
Ve 14 hodin začala na Václavském náměstí v Praze devátá manifestace OF, uspořádaná u příležitosti Dne lidských práv, vyhlášení vlády národního porozumění a abdikace prezidenta G. Husáka. V. Havel v obsáhlém projevu shrnul politické úspěchy OF a VPN. Jménem KV VPN pozdravil manifestanty M. Kusý. Předseda Československého helsinského výboru J. Hájek promluvil na téma lidských práv. Herečka V. Chramostová přečetla dopis, v němž shromáždění polského občanského hnutí Solidarita vyjádřilo podporu Občanskému fóru a demokratickým změnám v Československu. Jménem Polsko-československé solidarity pozdravil shromáždění Miroslav Jasiński. S krátkou zdravicí vystoupila francouzská herečka Divadla bez hranic Gislene Grionová. Ústřední tajemník ČSS J. Škoda se jménem své strany přihlásil ke spoluodpovědnosti za všechny budoucí úspěchy i problémy nové federální vlády. Vyjádřil potěšení nad tím, že oba členy této vlády z řad ČSS podporuje Občanské fórum [441, 442].

Jménem stávkujících studentů vystoupil Š. Pánek. Promluvil o tom, že národ musí mít v osobě nového prezidenta záruku svobodného a demokratického vývoje. Na jeho projev návázal herec J. Bartoška, který jménem OF vyhlásil kandidaturu V. Havla na úřad prezidenta republiky. Kandidaturu pak jménem VPN podpořil M. Kusý: Osobu Václava Havla »považujeme za záruku kľudného prechodu k slobodným voľbám. Po ich uskutočnení je treba českej a slovenskej verejnosti umožniť, aby v prezidentských voľbách rozhodla o osobe prezidenta z viac kandidátov« [454]. Stanovisko OF k následujícímu dni přečetl dělník A. Vančura, který také odvolal pondělní generální stávku. Na manifestaci zpívali M. Kubišová a V. Merta, uzavřel ji operní pěvec a ředitel pražského Národního divadla Ivo Žídek československou státní hymnou.

466
Po skončení manifestace se v sídle KC OF sešli k slavnostnímu přípitku členové akční skupiny a krizového štábu, nově jmenovaní ministři za OF a VPN a několik zahraničních hostů. Přivítali nezávislého aktivistu Stanislava Devátého, který právě vystoupil z ilegality.

467
V 15.40 začala tisková konference předsedy vlády ČSSR M. Čalfy. Premiér uvedl, že »nová federální vláda musí v rámci svých ústavních kompetencí udělat vše pro přípravu svobodných a demokratických voleb. Jen takové volby spravedlivě směřují ke skutečnému rozložení politických sil a umožní vytvořit státní orgány reprezentující plně vůli lidu. Pro zabezpečení tohoto cíle je třeba přijmout celou řadu legislativních opatření i v oblasti občanských práv - zákony volební, spolčovací, shromažďovací, tiskový a podobně.«

Čalfa dále hovořil o nezastupitelné úloze vlády při řízení národního hospodářství: »Budeme pokračovat v úsilí o radikální ekonomickou reformu, která by společnost vyvedla ze stagnace. Předpokladem je stabilní chod výroby, obchodu i služeb, udržení sociálních jistot obyvatelstva. Zvlášť naléhavou úlohou je vypracovat promyšlený a realistický program dosažení ekonomické rovnováhy, se zárukami protiinflačního vývoje a cílevědomého postupu strukturálních změn. Velkou pozornost věnujeme problematice bezpečnostních složek státu. Naše veřejnost musí mít absolutní jistotu, že všechna činnost je pod kontrolou vlády. Vzhledem k tomu nebylo obsazeno křeslo federálního ministra vnitra a tento resort bude dočasně řídit společně předseda vlády s oběma prvními místopředsedy. (...) Po obsáhlých diskusích a vzájemné výměně názorů jsme došli k závěru, že by nebylo vhodné, aby tento resort řídil příslušník kterékoliv strany. Pokud jde o Státní bezpečnost, v této etapě se nevyčleňuje z federálního ministerstva vnitra. Nevylučujeme v dalším období, že je možné i takové řešení, že některé složky se z FMV vyloučí a budou řízeny samostatně.«

468
Celostátní koordinační stávkový výbor studentů vysokých škol rozhodl počtem hlasů 72:15 o pokračování studentské stávky v nezměněné formě navzdory výzvě zástupců KC OF k ukončení stávky [296]. Tiskový mluvčí studentů M. Sedláček k tomu uvedl: »Hlavním důvodem je především neuspokojivá situace ve venkovských oblastech, kde KSČ, přestože oficiálně ztratila monopol, stále dominuje a diktuje. Mnozí místní funkcionáři, zejména na Slovensku, nereagují na usnesení vlády, ale na usnesení ÚV KSČ, ve kterém je stále mnoho zkompromitovaných osobností. Proto se za prodloužení stávky stavěli hlavně zástupci mimopražských, ale i mimobrněnských fakult. Kromě toho považují studenti za podivné, že parlamentní komise ustavená k vyšetření zásahu bezpečnostních sil 17. listopadu stále ještě nedospěla k žádným konkrétním výsledkům. Chtěli bychom říci, že reprezentanti studentů podporují novou vládu, její úsilí a na nedělním zasedání se také jednoznačně vyslovili pro kandidaturu V. Havla na úřad prezidenta. Jsou přesvědčeni, že osobnost tohoto člověka by mohla poskytnout právě ty záruky, po nichž volají.«

469
Jménem herců a pracovníků divadel, hudebníků, výtvarníků, pracovníků galerií a muzeí přečetl večer v televizi herec a režisér M. Macháček stanovisko Kooordinačního stávkového výboru umělců, přijaté v divadle Na zábradlí v 15.45. Mimo jiné se v něm uvádí: »V posledním týdnu došlo v politické situaci k jistým pozitivním krokům. Jako odpověď na tento vývoj jsme se rozhodli ukončit dnem 10. prosince 1989 stávku umělců a pracovníků kulturních institucí. Obáváme se ale, že síly, které byly zvyklé nekontrolovatelně vládnout, se moci dobrovolně nevzdají. Situace vyžaduje aktivní formy stávkové pohotovosti, které si stávkové výbory v jednotlivých divadlech a kulturních institucích zvolí podle místních podmínek. Rozhodující funkce stávkových výborů potrvá až do ukončení svobodných voleb. V jednotě se studenty a Občanským fórem jsme stále připraveni k nejrozhodnějším formám protestu. Podporujeme kandidaturu V. Havla na funkci prezidenta republiky.«

470
KV VPN uspořádal happening - symbol návratu národů Československa do Evropy. Od dopoledních hodin prošlo od sadu J. Krále přes hraniční přechod Bratislava-Berg do rakouského Hainburgu více než sto tisíc lidí. Mítink na obou stranách Dunaje akusticky propojovala říční loď. J. Budaj při této příležitosti řekl: »Priatelia, stretli sme sa v tento deň, keď sa končí obdobie, ktoré začal niekdajší prezident výrokom, že hranice nie sú korzo. Prišli sme sa dnes prejsť do Rakúska. A súčasne sme urobili za všetkých Slovákov a Čechov symbolický krok do Európy. Ahoj, Európa!«

471
Sdělovací prostředky zveřejnily stanovisko, které jim v souvislosti se svou kandidaturou do úřadu prezidenta republiky poskytl A. Dubček: »Už skutečnost, že nejen v posledním období jsem aktivně vystupoval na mnoha fórech, ale že vlastně celých 21 let jsem z politické praxe neodešel, je základem zodpovězení nastolené otázky. Když se po 21 letech naše společnost dala opět do pohybu, musím vědět, kde je mé místo. Skutečnost, že se spontánní hlasy ozývají zdola, mluví sama za sebe. Už předkové říkávali: Hlas lidu, hlas boží. Celé dějiny ukázaly, že rozhodující pohyb vždy začínal na ulici. I když jsem nikdy netoužil po vysokých poctách, tuto velkou spontánnost jsem nemohl nepocítit. Celý život pracuji s lidmi a lidé rozhodnou, co bude dále. Chápu to tak, že je tu přecejen kontinuita s rokem 1968, a to podnítilo současné obrodné hnutí. Jsou to přece otcové těch, kteří opět pozdvihli prapor, a toto poselství musíme dotáhnout do konce. Tomu chci být nápomocen. Tedy opakuji, o mé kandidatuře musí rozhodnout lid. Musím říct, že mám stále na zřeteli ty statisíce lidí, před nimiž jsem stál a vystoupil na Letné, ale i ty, kteří v roce 1968 podporovali naší obrodu. V případě, že by se potvrdila má kandidatura, chápu to jako rehabilitaci lidu, který byl uražen, i pokračování v cestě, kterou nastoupili mladí. Je to jasná návaznost na to, co před dvaceti lety podnikli jejich otcové. Říkáte, že mě kandidovala ulice, ale já musím dodat, že zatím z oficiálních míst to se mnou nikdo nekonzultoval, s výjimkou nového vedení NF SSR. Když zváží, že můžu být obrodě ve společnosti nápomocen, mají můj souhlas. V tomto smyslu se vyjádřily i některé občanské iniciativy z Prahy. Má odpověď je stejná. Rozhodující slovo však musí mít lid této země.«

472
KV VPN se ve 21.05 vyjádřil k návrhu dalších kandidátů na funkci prezidenta: »Od nastolenia otázky, kto bude novým čekoslovenským prezidentom, zaznamenáváme hlasy, navrhujúce okrem doteraz jediného kandidáta na túto funkciu ďalšie politické osobnosti, napríklad Alexandra Dubčeka alebo Čestmíra Císařa. Vzhľadom k tomu, že sa ani jeden z menovaných verejne o tuto funkciu neuchádzal, ako aj vzhľadom na paritu slovenského a českého národa v najvyšších štátnych funkciách (predseda federálnej vlády je Slovák), sme podporili návrh Občianského fóra na kandidatúru Václava Havla do funkcie prezidenta republiky na obdobie do demokratických volieb. Ak by sa o funkciu prezidenta rozhodli uchádzať ďalšie politické osobnosti, domnievame sa, že Federálne zhromaždenie by ich malo vyzvať, aby predstúpili pred verejnosť so svojím politickým programom. Bez ohľadu na to, pre ktorého z nich sa Federálne zhromaždenie rozhodne, sme toho názoru, že novozvolený prezident by mal zotrvať vo svojom úrade len do demokratických volieb. Až tie ukážu, koho československá verejnosť zvolí za svojho prezidenta.«

473
Od 22 hodin do půlnoci rokovalo plénum KC OF, moderované R. Paloušem. I. Dejmal a další aktivisté OF kritizovali, že obě přední grémia KC OF (krizový štáb a akční skupinu) v poslední dnech jednaly výhradně za zavřenými dveřmi a ostatní členy Koordinačního centra neinformovaly o obsahu jednání, o změnách strategie a personálních návrhů do vlád. Plénum rozhodlo, že struktura KC OF bude přetvořena podle zásad demokracie, přičemž však nesmí být ohrožena jeho akceschopnost [487].