Tiskové zprávy

Časopis Germanoslavica. Zeitschrift für germano-slawische Studien vydávaný Slovanským ústavem Akademie věd ČR získal prestižní ocenění Nadace Eberharda Schöcka za mimořádné zásluhy o kulturní přínos v oblasti německého jazyka. Porota vyzdvihla výjimečný a celoevropský přínos časopisu, který byl založen již v roce 1931.

Ve čtvrtek 26. a pátek 27. května 2022 oslavil Ústav molekulární genetiky AV ČR 60 let od svého vzniku. Oslavy výročí byly spojeny s dvoudenní výroční konferencí a doprovodným programem.

Záhadný svět mořských hlubin, odlišný pohled na československé dějiny, výzkum invazních rostlinných druhů, obezity nebo transportu vody v rostlinách. Výčet některých výzkumů, jejichž autory dnes za jejich mimořádné výsledky v bádání ocení Akademie věd ČR. Celkem udělí devět ocenění ve třech kategoriích.

Nejvýznačnější postava v oblasti numerické optimalizace v České republice – to je jednoznačně Ladislav Lukšan, matematik a dlouhodobý pracovník Ústavu informatiky AV ČR. Za svou vědeckou práci převzal včera z rukou předsedkyně Akademie věd ČR Evy Zažímalové čestnou oborovou medaili Bernarda Bolzana za zásluhy v matematických vědách.

Jeden z neprestižnějších vědeckých časopisů světa Nature v nejnovějším čísle publikoval výzkumná zjištění týmu českých vědců. Jejich empirický výzkum dokládá, že velká část veřejnosti má zkreslené představy o názorech lékařů na očkování proti covidu-19. To pak snižuje jejich ochotu nechat se očkovat. Ačkoli naprostá většina lékařů očkování důvěřuje a podporuje ho, mezi veřejností je rozšířeno přesvědčení, že názory lékařů jsou rozděleny zhruba půl na půl. Informování veřejnosti o široké názorové shodě na straně lékařů dlouhodobě zvyšuje míru proočkovanosti a hraje významnou roli v boji proti pandemii covid-19.

Kdo vládl na stolové hoře Vladaři v době železné, co se asi odehrálo v tajemné Býčí skále, koho zobrazuje slavná opuková hlava ze Mšeckých Žehrovic, jak vypadají nejstarší jeskynní malby v České republice? Na tyto otázky odpoví archeologové přímo v terénu. Od 18. června můžou zájemci prozkoumat přes 90 atraktivních lokalit s výběrem z více než 250 komentovaných prohlídek na celém území ČR.

Neurodegenerativní onemocnění jako Alzheimerova choroba nebo Parkinsonova nemoc postihují mozek a nedají se vyléčit, jen zpomalit. Často není známa ani jejich příčina. Vědci ale už roky studují různé vlivy, které s těmito chorobami můžou souviset. Na přelomu května a června se v Praze sejdou evropští odborníci, kteří se zaměřují na vliv znečištěného ovzduší na vznik a rozvoj neurodegenerativních onemocnění.

Pro sledování vzniku a vývoje nemocí nebo účinnosti léčby jsou nezbytné ukazatele, které odráží stav postižení tkání a jsou zároveň snadno dostupné. Vědcům z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR se podařilo z krve izolovat malé částice, které jsou schopné nést informaci o neurodegenerativním onemocnění – Huntingtonově chorobě. Další výzkum složení těchto částic může pomoci odhalovat poškození jinak nedostupných orgánů, včetně mozku. 

Erupci islandského vulkánu vloni na jaře ohlašovaly zemětřesné roje a pohyby zemského povrchu na poloostrově Reykjanes v jihozápadní části ostrova již od počátku roku 2020. Pravděpodobný model těchto po řadu měsíců opakujících se procesů, které nakonec vedly k sopečné erupci, vytvořili vědci mezinárodního týmu v čele s Islandskou geovědní službou (ÍSOR). Podíleli se na něm také odborníci z Geofyzikálního ústavu AV ČR. Cílem modelování bylo odpovědět na otázku, jaké podmínky se musí sejít, aby došlo k erupci, protože jejich znalost pomáhá výbuchy sopek lépe předvídat.

Efektní science shows, přednášky, workshopy i exponáty, které letos viděli návštěvníci EXPO 2020 v Dubaji. Letošní Veletrh vědy zve na expozice ze všech oborů, které jsou interaktivní, zábavné a přitom poučné. Návštěvníci mají možnost vyzkoušet vědeckou práci včetně pokusů, zeptat se na všechno, co je zajímá. Veletrh vědy začíná 2. června, program pro dospělé i děti potrvá do 4. června a je zdarma.