Brownfieldy jsou opuštěné a neudržované lokality s ukončenou průmyslovou činností a často se nacházejí v blízkosti obytné zástavby nebo zdrojů pitné vody. Typické ekologické znečištění podzemních vod v okolí brownfieldů je obecně charakterizováno vysokými obsahy ropných látek, chlorovaných alifatických uhlovodíků, polycyklických aromatických uhlovodíky, polychlorovaných bifenylů a těžkých kovů. Pro opětovné využití těchto lokalit je nutná jejich dekontaminace. Literatury na tuto problematiku lze nalézt nespočet, nicméně často se jedná o sofistikované nákladné metody, jejichž širší aplikace je přinejmenším problematická.
Tým dr. Šolcové z Oddělení katalýzy a reakčního inženýrství se dlouhodobě zabývá fyzikálně-chemickými metodami čištění kontaminovaných vod, v okolí brownfieldů nevyjímaje. Touto problematikou se zaobírá nedávno publikovaný článek, který vyšel v prestižním časopise Ecotoxicology and Enviromental Safety. Článek se zabývá jednoduchými metodami dekontaminace podzemních vod z okolí brownfieldů. Během výzkumu se ukázalo, že drtivou většinu kontaminované vody lze účinně dekontaminovat aplikací relativně levných a jednoduše proveditelných metod v sériovém uspořádání. Jako nejvýhodnější se jeví sériové zapojení koagulace/sedimentace oxidace Fentonovým činidlem nebo ozonem, případně redukce nanoželezem adsorpce na biochar dočištění na aktivním uhlí. Studie posuzuje účinnost jednotlivých metod na konkrétních reálných případech a ověřuje možnosti dosažení limitů koncentrace kontaminantů schválených pro podzemní vody podle směrnice EU. Navržená řešení jsou v článku demonstrována na typických příkladech vyskytujících se na území ČR.
Obr. Schéma dekontaminace podzemních vod nacházejících se v blízkosti brownfieldů
- Šolcová Olga, Krystyník Pavel, Dytrych Pavel, Bumba Jakub, Kaštánek František: Typical groundwater contamination in the vicinity of industrial brownfields and basic methods of their treatment. Ecotoxicology and Environmental Safety 2022, 233, 113325, ISSN 0147-6513. E-ISSN 1090-2414. https://doi.org/10.1016/j.ecoenv.2022.113325