Čeština (Česká republika)English (United Kingdom)简体中文
Kompletní text chronologie politických událostí listopadových a prosincových dnů včetně předmluvy, historického a metodického úvodu, tematické bibliografie, anglického resumé, seznamu použitých zkratek a jmenného rejstříku vydal Ústav pro soudobé dějiny AV ČR v brněnském nakladatelství Doplněk v roce 1997 pod názvem SUK: Jiří: Občanské fórum. Listopad–prosinec 1989. 1. díl – Události, 240 stran. Chronologie poskytuje vhled do jednotlivých revolučních dnů. Zaznamenané události ovšem ani zdaleka nepodávají vyčerpávající přehled o převratném dění v celé zemi. Takový přehled by ani nebylo možné tímto způsobem zpracovat. Jednotlivé události jsou číslované a systémem odkazů vzájemně propojené.
12. prosinec, úterý

498
Deník ÚV KSČ Rudé právo otiskl článek nazvaný Navrhujeme L. Adamce, v němž oznámil, že mnoho řadových členů KSČ ze všech míst republiky podporuje kandidaturu L. Adamce na úřad prezidenta ČSSR a podporuje záměr zvolit prezidenta republiky »lidovým hlasováním (referendem)« [474].

499
Předsednictvo ÚV KSČ jednalo o výsledcích mimořádných okresních konferencí KSČ, konaných ve dnech 9. a 10. prosince 1989, a rozhodlo, že do stranického sjezdu, který se uskuteční ve dnech 20. a 21. prosince 1989, nebude již svoláno zasedání ÚV KSČ. Dále schválilo odvolání Jaroslava Kojzara z funkce zástupce šéfredaktora Rudého práva a jmenovalo do této funkce Michala Podzimka, člena redakční rady Rudého práva a vedoucího oddělení stranické a ideologické práce ÚV KSČ.

Na tiskové konferenci oznámil člen předsednictva a tajemník ÚV KSČ V. Mohorita, že otázku prezidenta ČSSR bude nutné řešit po dohodě všech rozhodujících politických sil [489]. Uvedl, že ústavou stanovená čtrnáctidenní lhůta pro volbu prezidenta ČSSR je krátká a je nezbytné prodloužit ji na 40-65 dnů. Člen předsednictva a tajemník ÚV KSČ O. Šaling sdělil, že vedení KSČ ještě nenavrhlo žádného kandidáta do úřadu prezidenta republiky. Prezidentem by se měl podle Šalinga stát správný muž ve správný čas.

500
Předseda vlády M. Čalfa spolu s prvními místopředsedy V. Komárkem a J. Čarnogurským, kteří byli pověřeni řízením ministerstva vnitra, přijali v Praze náměstky ministra vnitra ČSSR. Zmocnili prvního náměstka federálního ministra vnitra A. Lorence k provedení personálních změn a ustavili svého zmocněnce pro kontrolu a informovanost vlády o činnosti ministerstva.

501
Předsednictvo SNR jmenovalo do funkce předsedy vlády SSR M. Čiče a na jeho návrh jmenovalo slovenskou vládu ve složení Jozef Markuš, první místopředseda vlády dočasně pověřený řízením ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí SSR (bezpartijní); Vladimír Ondruš, místopředseda vlády (bezpartijní); Alexander Varga, místopředseda vlády (bezpartijní); Vladimír Lexa, první místopředseda vlády a předseda Slovenské komise pro plánování a vědeckotechnický rozvoj (KSČ); Michal Kováč, ministr financí, cen a mezd (bezpartijní); Ladislav Chudík, ministr kultury (bezpartijní); Ivan Veselý, ministr lesního a vodního hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu (KSČ); Matej Roľko, ministr obchodu a cestovního ruchu (bezpartijní); Miroslav Belanský, ministr zemědělství a výživy (KSČ); Ján Ducký, ministr průmyslu (KSČ); Ladislav Košťa, ministr spravedlnosti (bezpartijní); Ladislav Kováč, ministr školství, mládeže a tělesné výchovy (bezpartijní); Ivan Šteis, ministr výstavby a stavebnictví (KSČ); Mária Kolaříková, ministryně dočasně pověřená řízením VLK (bezpartijní). Nová vláda složila v Síni federace Bratislavského hradu slib do rukou předsedy SNR R. Schustra [412, 495].

502
KV VPN vydal prohlášení ke složení slovenské vlády [501]: »(...) Domnievame sa, že niektoré kreslá dostali schopní odborníci. Sú však i rezorty obsadené narýchlo a rezorty bez ministra. Kandidáti na zatiaľ neobsadené kreslá ministra vnútra a životného prostredia, ministra zdravotníctva a sociálnych vecí a predsedu Výboru ľudovej kontroly sa budú musieť predstavovať verejnosti so svojím programom. Verejnosť tiež čaká na urýchlené predstavenie programov ostatných ministrov, ktorí boli zvolení. Do tretice, koordinačný výbor a celá slovenská verejnosť očakáva v najbližších dňoch konkrétny politický, sociálny a ekonomický program slovenskej vlády. Pokiaľ ide o zastúpenie VPN v novej vláde - súhlasili sme s účasťou jedného z členov KV VPN, ing. Vlada Ondruša, ktorý je vo vláde... podpredsedom povereným nadrezortnou problematikou životného prostredia. Považujeme ho zároveň za pozorovateľa, ktorý nám bude sprostredkovávať priame informácie o situácii vo vláde Slovenska [437, 439]. VPN v budúcnosti bude spolu s celou slovenskou verejnosťou pozorne sledovať počínanie nového predsedu, ministrov jeho vlády.

Očakávame neodkladné legislatívne zmeny, ktoré dajú právne garancie (dali sme konkrétne návrhy, ktoré prijal). Očakávame otvorenú hru. Očakávame odbúranie starých rezortných aparátov, ktoré brzdia štrukturálne zmeny na jednotlivých ministerstvách. Očakávame maximálne posilnenie samostatnosti a akčnosti slovenskej vlády voči federálnej vláde. Očakáváme nový prístup vo vzťahu medzi vládou a občanmi. Očakávame odvážne, netradičné rozhodnutia, nový priestor pre každého aktívneho občana - politický i ekonomický. Očakávame zbúranie bariér, ktoré bránia podnikavosti a rozvoju tržného hospodárstva. Očakávame, že vláda zaradí národné výbory pod svoju pôsobnosť a v zhode s požiadavkami miestnych občianskych iniciatív preverí odbornú a občiansku spôsobilosť funkcionárov na všetkých stupňoch štátnej správy.«

503
Zasedání ÚV NF SSR projednalo návrh kandidatury A. Dubčeka do úřadu prezidenta republiky, který podpořily Demokratická strana, Strana slobody, akční výbor KSS a představitelé všech společenských organizací sdružených v NF SSR. Akční výbor KSS podpořil rovněž návrh, aby prezident ČSSR byl zvolen z několika kandidátů ve všelidovém hlasování [479]. Kandidaturu A. Dubčeka podpořilo rovněž předsednictvo SNR (»Je to občan s demokratickým humánnym cítením. Je reprezentantom demokracie nášho národa. Je najvýznamnejšou postavou moderných československých dejín. On prvý vniesol nové myšlienky, posúvajúce náš štát do európskeho domu.«) [471, 472].

504
Účastníci celostátní porady předsedů krajských, městských, okresních a obvodních výborů SSM, kterou řídil předseda ÚV SSM M. Ulčák, se shodli v názoru, že prezident republiky by měl být zvolen z více kandidátů všelidovým hlasováním [475].

505
Společné schůzi obou sněmoven FS [516], která začala v 17 hodin, předcházelo oddělené jednání Sněmovny lidu a Sněmovny národů, zahájené ve 13 hodin. Schůze sněmoven se zabývaly personálními změnami ve svých předsednictvech. Společnou schůzi řídil předseda ČSS a místopředseda FS B. Kučera. V úvodu oznámil, že předsednictva sněmoven vzala na vědomí rezignaci těchto poslanců FS: Vasil Biľak, Jozef Fekete, Karel Hoffmann, Alois Indra, Miloš Jakeš, Ján Janík, Marie Kabrhelová, Jozef Lenárt, Ján Marko, Viliam Šalgovič, Václav Štáfek, Vladimír Vedra, Miroslav Zavadil a Zbyněk Žalman.

Předseda SN A. Blažej navrhl jménem poslanců KSČ, aby se volba prezidenta republiky uskutečnila formou všelidového hlasování - referendem. Doporučil přijetí ústavního zákona o referendu, podle něhož by mohl být prezident zvolen do jednoho měsíce od dnešního dne [479]. Návrh A. Blažeje podpořili komunističtí poslanci H. Pleskotová, V. Baruš, F. Axmann, J. Kryll, J. Obzina a F. Štafa.

Předseda ČSL poslanec J. Bartončík zpochybnil přímou volbu prezidenta a navrhl změnu ústavního zákona, jež by umožnila odvolání zkompromitovaných poslanců. Uvolněná místa by po dohodě doplnili představitelé NF, OF a VPN. Takto rekonstruovaný poslanecký sbor by zvolil prezidenta republiky. Bartončíkův návrh podpořili další poslanci ČSL a poslanec za Demokratickou stranu (SSO) J. Šimúth.

Poté přistoupilo FS k volbě předsedy, kterým se stal poslanec bez politické příslušnosti Stanislav Kukrál, navržený komunistickými poslanci. Prvním místopředsedou FS byl zvolen J. Stank (KSČ) a dalšími místopředsedy J. Bartončík (ČSL), A. Blažej (KSČ) a J. Pampúch (Strana slobody). Ve funkcích místopředsedů zůstali B. Kučera (ČSS) a J. Šimúth (Demokratická strana). Sněmovna národů FS zvolila za svého předsedu poslance A. Blažeje, za místopředsedkyni B. Hykovou (ČSS) a za členy předsednictva v české části sněmovny H. Kantorovou, S. Kukrála, B. Servuse, M. Šutku a ve slovenské části sněmovny J. Combu, J. Stanka, A. Vargovou. Sněmovana lidu FS zvolila za svého předsedu J. Bartončíka. Ustavila výbor Sněmovny lidu pro životní prostředí v čele s předsedou K. Löblem (ČSS). FS přijalo stanovisko, v němž odsoudilo invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa
v srpnu 1968.

506
Obyvatelé prvního pražského obvodu se shromáždili v sálech Malostranské besedy a Slovanského domu, kde se jednomyslně vyslovili pro okamžité odvolání zkompromitovaných poslanců všech stupňů zastupujících Prahu 1.

507
KC OF vydalo první číslo interního informačního bulletinu Inforum.

508
Tiskové středisko KC OF uvedlo, že OF ČKD Polovodiče uskutečnilo ve svém závodě anketu, která zjišťovala popularitu kandidátů na úřad prezidenta. Pro L. Adamce se vyjádřilo 59, pro Č. Císaře 53 a pro V. Havla 1155 lidí. Pro ostatní kandidáty se vyslovilo 10 zaměstnanců [377, 389, 496].

509
Na večerní tiskové konferenci KC OF přečetl jeho mluvčí L. Dobrovský stanovisko k návrhu komunistické strany, aby prezident ČSSR byl zvolen ve všelidovém hlasování [493]. Občanské fórum s tím vyjádřilo zásadní nesouhlas a vyslovilo se pro běžný ústavní způsob volby prezidenta Federálním shromážděním.

510
Ve večerních hodinách vystoupil v televizi představitel KC OF P. Pithart. Odsoudil záměr komunistických poslanců, kteří na dnešní schůzi FS [505] navrhli urychlené přijetí ústavního zákona o referendu, na jehož základě by se mohla realizovat přímá volba prezidenta republiky.

Pithart mj. uvedl: »Nelze jinak než trvat na klidném zachování ústavy tam, kde odpovídá našim tradicím. Nesouhlasíme ani s vytvářením atmosféry nátlaku na poslance zastupitelských sborů všech stupňů, aby všichni najednou odstoupili. I takové kampaně se dnes vedou. To by přece znamenalo uplatňovat veskrze pochybenou zásadu kolektivní viny. Buďme k sobě upřímní: za skutečný stav naší země odpovídají nejen ti, kteří byli do svých funkcí nedemokraticky zvoleni, ale také ti, kteří je zvolili. Tedy i my všichni, nebo skoro všichni.«

 
tobacamptobacamp
tobacamp