| Masarykův ústav a Archiv Akademie věd České republiky

Hlavní záložky

Středa, 1. Červen 2022


Celý den


Před	Jana K. Lipman: Refugee Camps in America, 1975–1982, and beyond?

Červen

P	Ú	S	Č	P	S	N
		1	2	3	4	5
6	7	8	9	10	11	12
13	14	15	16	17	18	19
20	21	22	23	24	25	26
27	28	29	30

Aktuality

10. 6. 2022

Masaryk známý neznámý? Debata nad završeným projektem Spisů T. G. Masaryka

Masaryk známý neznámý? Debata nad završeným projektem Spisů T. G. Masaryka

Masaryk známý neznámý? Debata nad završeným projektem Spisů T. G. Masaryka

Datum konání:
10. 6. 2022, 16:00
Místo konání: Veletrh Svět knihy 2022, Praha - Výstaviště, sál Ateliér Evropa

Tento rok bude takřka po třech desetiletích příprav završeno vydávání Spisů T. G. Masaryka, který (s 39 svazky) představuje největší ediční projekt u nás po roce 1989. Zveme vás na diskusi o koncepci a významu tohoto edičního celku za účasti vedoucího redaktora Spisů Jiřího Brabce a historiků Josefa Tomeše, Vratislava Doubka a Petra Zídka. Debatu moderuje redaktorka Českého rozhlasu – Vltava Milena M. Marešová.

Tisk (PDF)
17. 6. 2022 - 18. 6. 2022
Workshop: Geschichte der deutschen Übersetzungen tschechischer Literatur: Akteure, Kontexte, Tendenzen
Workshop: Geschichte der deutschen Übersetzungen tschechischer Literatur: Akteure, Kontexte, Tendenzen

Workshop: Geschichte der deutschen Übersetzungen tschechischer Literatur: Akteure, Kontexte, Tendenzen

Datum konání:
17. 6. 2022, 9:00 - 18. 6. 2022, 12:45
Tagungsraum, Hilton Mainz City, Münsterstraße 11, Mainz

Organisation:

Univ.-Prof. Dr. Renata Makarska (Johannes Gutenberg-Universität Mainz, Arbeitsbereich Polnisch, FB 06 Translations-, Sprach- und Kulturwissenschaft)

Mgr. Lucie Merhautová, Ph.D. (Masaryk-Institut und Archiv der Akademie der Wissenschaften der Tschechischen Republik, Prag)

Programm

FREITAG, 17. JUNI 2022

9.00

Eröffnung des Workshops, Organisatorisches

9.15

Sektion I: Übersetzungen, Verleger- und Übersetzerfiguren im 19. und zu Beginn des 20. Jahrhunderts

Zuzana Urválková (Masaryk Universität, Brünn): Übersetzertätigkeit des Verlegers I. L. Kober für seine deutschsprachige Album-Bibliothek (1846–1861) im Kontext zeitgenössischer Übersetzungen populärer Belletristik

Veronika Jičínská (Universität J. E. Purkyně, Ústí nad Labem): Ottilie Malybrok-Stieler (1830–1913): eine Liebhaberin der tschechischen Kultur

10.30–11.00 Kaffeepause

Lucie Merhautová (Masaryk-Institut der Akademie der Wissenschaften der Tschechischen Republik, Prag): Zwischen den Kriminalgeschichten, der Selbsthilfe und dem unveröffentlichten Manuskript. Tschechische Literatur auf dem deutschen und österreichischen Buchmarkt 1880–1910

Jan Budňák (Masaryk Universität, Brünn): Interkulturelle Poesie der Klasse. Rudolf Illový als Übersetzer, Dichter und Feuilletonist in sozialdemokratischer Presse 1900–1938

12.20–14.00 Mittagspause

14.00

Sektion II: Übersetzungen, Verleger- und Übersetzerfiguren im 20. Jahrhundert

Štěpán Zbytovský (Karls Universität Prag): Julius Mader: eine Übersetzerfigur zwischen Demokratie und Nationalsozialismus

Roman Kopřiva: Der sichtbare Übersetzer und der unsichtbare Autor? Reiner Kunze und Jan Skácel

Václav Petrbok (Institut für tschechische Literatur der Akademie der Wissenschaften der Tschechischen Republik, Prag): „Kein Lobeswort ist zu viel für das tätig dienende, aller Widrigkeit widerstehende Liebeswirken dieses Übersetzers“: Versuch einer kollektiven Biographie der Übersetzerinnen aus dem Tschechischen ins Deutsche

16.00–16.30 Kaffeepause

16.30

Diskussion – Geschichte der deutschen Übersetzungen tschechischer Literatur. Ein (Buch)Projekt

(Moderation: Renata Makarska)

19.00 Abendessen (außerhalb des Hauses)

SAMSTAG, 18. JUNI 2022

9.00

Sektion III: Übersetzungen tschechischer Literatur in der Bundesrepublik: Akteure, Tendenzen, Kontexte

Andreas Kelletat (JGU Mainz/Germersheim): František Halas und der August 1968 – oder: Wie dem Tschechischen ein großartiger Übersetzer verloren ging

Julia Miesenboek (Karls Universität Prag): Kassiber. Übersetzungen tschechischer Lyrik im Kontext – Akteure und Tendenzen in den 1960er und 1970er Jahren

10.20–10.50 Kaffeepause

10.50

Sektion IV: Tschechische Literatur in der DDR

Anne Hultsch (Universität Wien): Franz Fühmann als Übersetzer

Renata Makarska (JGU Mainz/Germersheim): Tschechische Literatur in der DDR: Verlagslandschaft, Übersetzer*innen, Projekte

12.10

Abschlussdiskussion, Ende des Workshops

12.45 Mittagessen im Hotel, Abreise

Programm (PDF)
31. 7. 2022
Střed | Centre, 2/2022 – výzva autorům
Střed | Centre, 2/2022 – výzva autorům

Střed | Centre, 2/2022 – výzva autorům

Datum konání:
31. 7. 2022, 0:00
Téma čísla: Životní prostředí pohraničních regionů střední Evropy

Redakční uzávěrka pro zaslání rukopisů: 31. 7. 2022

Kontakt: stred@mua.cas.cz

Publikační jazyky: čeština, slovenština, angličtina, němčina

Webová stránka časopisu: https://www.mua.cas.cz/cs/stred-casopis-pro-mezioborova-studia-stredni-evropy-19-a-20-stoleti

Indexace: SCOPUS, CEEOL, ERIH+, CEJSH, EBSCO

Pohraniční regiony byly ve střední Evropě v některých historických obdobích odděleny nepropustnou státní hranicí, v jiných zase představovaly téměř jednolitý prostor. Vždy je však bez ohledu na hraniční režim propojovalo životní prostředí. V životním prostředí a různých přístupech k němu po obou stranách hranice se tak odrážely odlišnosti v politice, hospodářských zájmech nebo kultuře. Politika utvářená v centru mohla přispívat ke společnému řešení problémů životního prostředí v pohraničí, stejně jako vyvolávat přeshraniční „ekologické války“. Známými příklady je třeba dlouhodobý spor mezi Českou republikou a Rakouskem o jadernou elektrárnu v jihočeském Temelíně, slovensko-maďarské rozpory ohledně vodního díla Gabčíkovo-Nagymaros nebo nedávný česko-polský konflikt ohledně hnědouhelného dolu Turów v jihozápadním Polsku.
Vztah k životnímu prostřední pohraničních regionů však neformovaly jen konkrétní konflikty, ale také každodennost spojená s utvářením a udržováním přeshraniční infrastruktury nebo společný přeshraniční postup při užívání přírody a jejích zdrojů. Příroda pohraničních regionů střední Evropy navíc mohla nést také specifické kulturní významy, které se projevovaly v regionálních a národních identitách někdy sdílených po obou stranách hranice, jindy vnímaných odlišně. Výzkum vztahu mezi člověkem a přírodou napříč pohraničím vícero států umožňuje nejen vytvořit transnacionální perspektivu ale v případě střední Evropy, v níž se prolíná evropský Západ a Východ, také kriticky přehodnotit zjednodušující mentální stereotypy o ekologickém Západu a neekologickém Východu. Výzkum pohraničí v souvislosti s otázkami týkajícími se vztahu k životnímu prostředí může sloužit jako laboratoř pro zkoumání různých cest mezi moderními a postmoderními hodnotami napříč různými státy, politickými režimy a diskurzivními prostředími.

Toto číslo časopisu Střed | Centre poptává články analyzující otázky týkající se vztahu životního prostředí a středoevropských pohraničních regionů od 19. století do současnosti. Komparativní a transnacionální přístupy jsou v této souvislosti obzvláště vítány.

Možná téma studií mohou například zahrnovat:

Proměnu vztahu člověka k životnímu prostředí v pohraničních regionech

Vliv zemědělství a průmyslu na životní prostředí pohraničních regionů

Mezistátní environmentální konflikty a jejich dopad na pohraniční regiony

Přeshraniční ochrana přírody

Přeshraniční spolupráce při zvládání přírodních katastrof

Turismus v pohraničních regionech

Tisk (PDF)
31. 7. 2022
Střed | Centre, 2/2022 – Call for Papers
Střed | Centre, 2/2022 – Call for Papers

Střed | Centre, 2/2022 – Call for Papers

Datum konání:
31. 7. 2022, 0:00
Issue topic: Environment of Central European Border Regions

Deadline for submissions of full papers: July 31, 2022

Contact: stred@mua.cas.cz

Languages of publication: Czech, Slovak, English, German

Journal website: https://www.mua.cas.cz/en/stred-centre-journal-for-interdisciplinary-studies-of-central-europe-in-the-19th-and-20th-centuries-323

Indexing: SCOPUS, CEEOL, ERIH+, CEJSH, EBSCO

In certain historical periods, the border regions of Central Europe were separated by an impenetrable state border, while at other times they were a virtually uniform area. But regardless of the border arrangement, they have always been connected by the environment. Thus, in the environment and the different approaches to it on both sides of the border were reflected differences in politics, economic interests and culture. Policies developed at the centre could not only contribute to the joint solution of environmental problems in the borderlands, they could also provoke cross-border ‘ecological wars.’ High-profile examples of the latter include the long-running dispute between the Czech Republic and Austria over the Temelín nuclear power plant in South Bohemia, the Slovak-Hungarian dispute over the Gabčíkovo-Nagymaros Dams, and the recent Czech-Polish conflict over the Turów lignite mine in south-western Poland.

Nevertheless, relationships to the environment of the border regions were not only shaped by specific conflicts, but also by the everydayness associated with creating and maintaining cross-border infrastructure or a shared cross-border approach to the use of nature and its resources. Moreover, the natural environment of the border regions of Central Europe could also imply specific cultural meanings manifested in regional and national identities, some of which were shared on both sides of the border, while others were perceived differently. In the case of Central Europe, which intersects the West and East of the continent, research into the relationship between people and the environment across the borders of several countries makes it possible not only to form a transnational perspective, but also to critically re-evaluate simplistic stereotypes regarding the ecological West and the unecological East. Borderlands research in relation to environmental issues can serve as a laboratory for exploring the different paths between modern and postmodern values across various states, political regimes and discursive environments.
This issue of Střed | Centre will be devoted to articles analyzing issues related to the relationships of the environment and Central European border regions from the 19th century to the present day. Comparative and transnational approaches will be particularly welcome in this context.

Themes of potential contributions could include, for example:

changes in the relationship of people to the environment in the border regions;

the influence of agriculture and industry on the environment of the border regions;

environmental conflicts between states and their impact on the border regions;

cross-border nature conservation;

cross-border cooperation in the management of natural disasters;

tourism in the border regions.

Print (PDF)
5. 9. 2022 - 7. 9. 2022
Call for Papers: Oriental Studies and Research (not only) in Central Europe. Conference organized to mark the centenary of the Prague Oriental Institute. 5-7 September 2022, Villa Lanna, Prague
Call for Papers: Oriental Studies and Research (not only) in Central Europe. Conference organized to mark the centenary of the Prague Oriental Institute. 5-7 September 2022, Villa Lanna, Prague

Call for Papers: Oriental Studies and Research (not only) in Central Europe. Conference organized to mark the centenary of the Prague Oriental Institute. 5-7 September 2022, Villa Lanna, Prague

Datum konání:
5. 9. 2022, 0:00 - 7. 9. 2022, 0:00
The conference is organized to commemorate the centenary of the Oriental Institute in Prague. Since its inception, this institution has reflected the interconnection of cultural and economic circles, both in practice and research, which has contributed to the establishment of Orientalist disciplines (not only) at the Charles University in Prague. The beginnings of research in Oriental Studies in Europe came to the forefront of scientific circles rather slowly. The great syntheses that arose in the Western European environment drew attention to the specific development of individual disciplines and their gradual establishment, from the interest in biblical languages to comprehensive studies of Oriental countries in its broadest sense.

Oriental Studies has been established in European universities since the end of the 19th century, and in connection with the growing economic interest in the Middle East and Asia, Oriental societies and institutes were founded. Middle East and Asia-focused scholarship have had a long tradition in the Czech lands since the 19th century. After the division of the university into its Czech and German factions in 1882, lectures were held at both universities, and in the interwar period, there was a wide range of disciplines from Hebrew and Arabic Studies to Turkology, Iranian Studies, Indology, Hittite Studies, and Egyptology. The Oriental Institute in Czechoslovakia was founded in 1922 and, despite numerous regime changes, the hardships of World War II, and the reconstruction of academic infrastructure after the war, it has been carrying out its mission for a hundred years.

Convenors:

Dr. Adéla Jůnová Macková (Masaryk Institute and Archives of the Czech Academy of Sciences)

Dr. Tomáš Petrů (Oriental Institute of the Czech Academy of Sciences)

Proposed panels:

Orientalism and the Orient

Specific developments of Oriental Studies across Europe

Oriental institutes and Orientalist societies

Oriental programs at universities

Great personalities of Oriental Studies

Development of Orientalist disciplines and research areas of the past and the present

Orientalism and oral history

Historical correspondence and the use of databases in the processing of scientific material of personalities, institutions, and scientific research

How to submit your paper proposal

If you intend to participate at this conference as a speaker, please send the title of your paper, the abstract (250-word limit) and a short resume to Dr. Adéla Jůnová Macková (junovamackova@mua.cas.cz) and Dr. Tomáš Petrů (petru@orient.cas.cz), 15 February 2022.

Fees and provided services

There is no conference fee. Accommodation for the duration of the conference is provided to the selected speakers. Refreshments are also provided throughout the conference. Transportation is the responsibility of the participants.

We look forward to meeting you in Prague in September 2022!

Print (PDF)

více

Adresa

Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i.

Gabčíkova 2362/10
Praha 8
182 00

tel: +420 286 010 110
e-mail: mua@mua.cas.cz
ID datové schránky: cgsns2j

IČO: 67985921
DIČ: CZ67985921
číslo účtu: 7654270028 / 5500
IBAN: CZ48 5500 0000 0076 5427 0028
BIC/SWIFT: RZBCCZPP

Informace o podatelně

Hlavní záložky

Středa, 1. Červen 2022

10. 6. 2022

Masaryk známý neznámý? Debata nad završeným projektem Spisů T. G. Masaryka

17. 6. 2022 - 18. 6. 2022

Workshop: Geschichte der deutschen Übersetzungen tschechischer Literatur: Akteure, Kontexte, Tendenzen

Programm

FREITAG, 17. JUNI 2022

Sektion I: Übersetzungen, Verleger- und Übersetzerfiguren im 19. und zu Beginn des 20. Jahrhunderts

Sektion II: Übersetzungen, Verleger- und Übersetzerfiguren im 20. Jahrhundert

SAMSTAG, 18. JUNI 2022

Sektion III: Übersetzungen tschechischer Literatur in der Bundesrepublik: Akteure, Tendenzen, Kontexte

Sektion IV: Tschechische Literatur in der DDR

31. 7. 2022

Střed | Centre, 2/2022 – výzva autorům

Téma čísla: Životní prostředí pohraničních regionů střední Evropy

31. 7. 2022

Střed | Centre, 2/2022 – Call for Papers

Issue topic: Environment of Central European Border Regions

5. 9. 2022 - 7. 9. 2022

Call for Papers: Oriental Studies and Research (not only) in Central Europe. Conference organized to mark the centenary of the Prague Oriental Institute. 5-7 September 2022, Villa Lanna, Prague

Convenors:

Proposed panels:

How to submit your paper proposal

Fees and provided services