Jak šel čas se žlutým časopisem...
Československý časopis pro fyziku má svoji současnou podobu již od roku 1993, respektive 2008, kdy došlo i ke změně grafické úpravy.
Československý časopis pro fyziku má svoji současnou podobu již od roku 1993, respektive 2008, kdy došlo i ke změně grafické úpravy.
Podívejme se zblízka na technologie, které byly vyvinuty pro účely adaptivní optiky a stojí za jejím úspěchem.
Knižně vydaných pamětí českých fyziků najdeme v knihovnách relativně velmi málo (natož na pultech knihkupectví). Jde přitom o velmi cenný zdroj informací o vývoji příslušného oboru, o vztazích ve vědecké komunitě i o prostředí, ve kterém se vyvíjí.
ELI Beamlines je evropské výzkumné centrum s nejintenzivnějším laserovým systémem na světě. Při příležitosti 60. výročí objevu laseru jsme se na podrobnosti týkající se vzniku a plánovaného výzkumu v ELI zeptali profesora Jana Řídkého, jenž stál spolu se svými kolegy přímo u jeho zrodu.
Článek shrnuje různé teoretické úvahy i empirické pokusy o dosažení laserové akce na mezipásových elektronových přechodech v polovodičích s nepřímým zakázaným pásem.
Koncem září 2019 proběhl v Praze mimořádný workshop, zaměřený na aplikace výkonových laserů v oblasti detekce a odklánění nebezpečných blízkozemních objektů či dálkového průzkumu Sluneční soustavy.
Polovina Nobelovy ceny za fyziku pro rok 2019 byla udělena americkému kosmologovi Jamesu Peeblesovi za „teoretické objevy ve fyzikální kosmologii“. Připomeňme dva klíčové objevy, které objevu reliktního záření předcházely, a několik osobností, které při tom hrály důležité role.
Přečtěte si o vlastnostech 2D materiálů, jejich vlastnostech, metodách přípravy a možných aplikacích.
Metoda zesilovaní rozmítnutých pulzů otevřela brány výzkumu interakcí záření s látkou, který je rovněž hlavním zájmem evropského projektu Extreme Light Infrastructure (ELI).