ŽIVA

Voda je divná (a díky za to)

Vtipálkové občas říkají, že naší planetě Zemi by se mělo říkat Voda, už jen proto, že oceány zaujímají přes 70 % zemského povrchu. Ale důvodů je víc. Bez kapalné vody by to zkrátka nešlo, neexistoval by život v té podobě, jak ho známe, a bez vodní páry v atmosféře, hlavního hráče skleníkového efektu, by se Země stala planetárním „mrazákem“. Voda jako sloučenina má přitom celou řadu podivných vlastností. Některé z nich, jež zásadně ovlivňují fungování sladkovodních ekosystémů, si zde představíme.

Obrazové přílohy

• Sezonní průběh míchání a stratifikace dimiktických (dvakrát se míchajících) nádrží mírného pásu. Jaro – míchá se celý vodní sloupec. Léto – teplotní stratifikace vede k vytvoření míchaného epilimnia a nemíchaného hypolimnia, toto rozdělení ovlivňuje řadu dalších chemických a fyzikálních parametrů včetně koncentrace kyslíku. Podzim – míchání celého vodního sloupce. Zima – stagnace, pod ledem se vodní sloupec nemíchá a může docházet k výraznému úbytku kyslíku. Plná linie – teplota, čárkovaná nebo šedá linie – koncentrace kyslíku, šedě – termoklina/metalimnion. Blíže v textu. Upraveno podle různých zdrojů, kreslila R. Bošková
  
• Typický profil chemických a fyzikálních parametrů meromiktické nádrže. Blíže v textu článku. Upraveno podle: B. Boehrer, M. Schultze (2005)
  
• U nás meromixii často najdeme v zatopených lomech, které jsou díky tomu zajímavým objektem pro terénní cvičení studentů (3). Odběr vzorků z Řečického lomu na okraji Blatné. Foto A. Petrusek
  

Archiv článků pro pedagogy a studenty

© 2022 Časopis ŽIVA – Rozhled v oboru veškeré přírody.
Založil roku 1853 J. E. Purkyně.
Vydává Nakladatelství Academia,
Středisko společných činností AV ČR, v. v. i., za podpory Akademie věd ČR.