Šlechtitelé se od našich vědců učili, jak zrychlit a zlevnit svou práci

   

Nejmodernější metody molekulární biologie a genomiky začnou díky olomouckým vědcům více využívat čeští šlechtitelé. Jejich používáním můžou šlechtění výrazně urychlit, usnadnit a zefektivnit.

   

Na dvoudenním workshopu v Centru strukturní a funkční genomiky rostlin na olomouckém pracovišti našeho ústavu se zájemci 4. až 5. května 2022 seznámili konkrétně s vývojem a aplikací takzvaných DNA markerů. Ilustrační rostlinou pro tuto metodu byl ječmen.

Workshop Molekulární metody ve šlechtění zemědělských plodin nabídl českým šlechtitelům ojedinělou příležitost. Přímo v jednom z prestižních vědeckých center Akademie věd ČR se seznámili s principy nejmodernějších metod molekulární biologie a genomiky a současně si vyzkoušeli jejich praktickou aplikaci.

   

„Využití těchto metod je jednou z nejefektivnějších cest, jak urychlit šlechtění odrůd plodin s novými vlastnostmi. Každý výzkum má smysl pouze tehdy, když se jeho výsledky dostanou co nejdříve do praxe. Příkladem dobrého transferu výsledků především směrem ke šlechtitelské veřejnosti je právě tento workshop.“

„Děkuji organizátorům za uspořádání a věřím, že účastníci ocení význam předávaných informací,“ vysvětluje Jan Nedělník, koordinátor Národního centra kompetence (NCK) zaměřeného na genotypování rostlin, které podporuje Technologická agentura ČR (TA ČR).

   

Olomoučtí vědci přivítali na workshopu přes tři desítky šlechtitelů.

   

Moderní metody pro levnější a efektivnější práci

Čeští šlechtitelé pracují převážně konvenčními postupy; molekulární metody zatím využívají v omezeném rozsahu. Na rozdíl od velkých zahraničních firem si totiž nemohou dovolit financovat laboratoře s nákladnými přístroji a zaměstnávat specialisty. Metody moderní molekulární biologie a genomiky se přitom velmi rychle vyvíjejí a mohou výrazně urychlit, usnadnit a zefektivnit šlechtění.

   

„Tento workshop jsme věnovali práci s DNA markery,“ říká rostlinný genetik Jan Šafář z našeho olomouckého pracoviště. Podle něj si tyto markery můžeme představit jako značky, které v dědičné informaci ukazují na některé pro šlechtitele důležité vlastnosti.

„Zájemce jsme naučili pracovat s DNA markery v celé šíři, od toho, jak se taková značka vyvíjí, až k tomu, jak ji v konkrétní rostlině identifikovat. Cílem našeho workshopu bylo, aby se je šlechtitelé naučili využívat a zavedli je do běžné praxe. Vše jsme předváděli na konkrétním případu ječmene,“ doplňuje Jan Šafář. Praktickou část šlechtitelé absolvovali v Aplikační laboratoři pro zemědělský výzkum Ústavu experimentální botaniky AV ČR.

   

Využití DNA markerů může být pro mnoho šlechtitelských firem výhodné, protože tyto metody celý proces šlechtění zlevňují a urychlují až o několik let.

Při selekci pomocí DNA markerů totiž nemusí šlechtitel nechat pokusné rostliny dorůstat do konečného stadia, ale už u malých semenáčků může identifikovat potenciálně nadějné jedince. Ušetří tak čas i peníze, protože nebude například potřebovat tak velkou plochu skleníků či fóliovníků.

   

Teoretická část workshopu

   

Klasické metody v konkurenci neobstojí

Do Olomouce se sjeli šlechtitelé zeleniny, ovoce, bylin, květin či brambor z celé České republiky. Workshopu se zúčastnili také odborníci z několika výzkumných ústavů a vysokoškolští studenti.

Velký zájem o akci ukazuje, že podobná spolupráce s vědci je pro praxi přínosná: klasickými metodami šlechtění už totiž není možné v současné době konkurovat zahraničním firmám.

   

Ve vyspělých zemích je intenzivní spolupráce mezi výzkumem a šlechtěním samozřejmá, což potvrzuje i koordinátor výzkumného programu Potraviny pro budoucnost Strategie AV21 rostlinný genetik Jaroslav Doležel:

„Jsem rád, že náš program Strategie AV21 spolu s projektem NCK Biotechnologické centrum pro genotypování rostlin TA ČR této spolupráci napomáhá a urychluje přenos nejnovějších výsledků a metod do praxe. Jen tak můžeme v budoucnu předejít problémům s nedostatkem potravin v důsledku rostoucí světové populace, změny klimatu, nedostatku půdy či válečných konfliktů.“

„Naplňujeme tak i jednu z priorit Akademie věd ČR pro blížící se české předsednictví EU, kterými je kromě odolné společnosti a energetiky také dostatek bezpečných potravin. V pořádání těchto specializovaných workshopů proto budeme pokračovat,“ říká Jaroslav Doležel.

   

Workshop organizovalo Národní centrum kompetence Technologické agentury ČR zaměřené na genotypování rostlin společně s výzkumným programem Potraviny pro budoucnost Strategie AV21.

   

   

Moderní metody si šlechtitelé osobně vyzkoušeli v laboratoři.

   

* * *

   

Text a foto Radoslava Kvasničková, editace pro web Jan Kolář