Mysíková a Fialová v podcastu Vinohradská 12: hrozí nám spirála chudoby, vláda se k tomu musí postavit čelem

Kamila Fialová, která k podobnému tématu nedávno vystoupila také Událostech, komentářích (6. května, 22:13), potvrzuje, že počet domácností s příjmem pod hranicí chudoby je alarmující:. „Je zjevné, že zde existuje velká část domácností, jejichž životní standard byl výrazně negativně zasažen cenovým vývojem, které opravdu jsou nuceny omezovat svoje výdaje, šetřit - a to i v takových položkách, jako jsou bydlení nebo jídlo, což jsou základní potřeby, kde to šetření samozřejmě je velice bolestivé. V tomto směru je samozřejmě alarmující a je potřeba na něj nějakým způsobem reagovat,“ myslí si ekonomka. Podle ní je tou nejzásadnější položkou, která ohrožuje životní standard českých domácností s nejnižšími příjmy, bydlení, kde došlo k velkým růstům energií. „Rostou nájmy, rostou náklady také samozřejmě na hypotéky a to zasahuje každou domácnost. A vzhledem k tomu, že ty nejchudší domácnosti vydávají za ty základní potřeby, jako je bydlení, jako je jídlo, největší část svého rozpočtu, tak samozřejmě pro tyto domácnosti je to největší problém,“ vysvětluje Fialová.

Podle Martiny Mysíkové patří mezi nejvíce ohrožené skupiny obyvatel příjmovou chudobou důchodci, zejména ti, kteří žijí samostatně. „Pokud žijí ve dvojici, tak oni se zpravidla těmi svými příjmy nad tu příjmovou hranici dostanou. Ty důchody se často shromažďují okolo té hranice chudoby. Takže sice je určitá část důchodců, která je pod hranicí chudoby - u těch jednotlivců je to asi 30 % - ale další zhruba dvojnásobek je těsně nad hranicí chudoby. Ta hranice chudoby je 60 % mediánu. A kdybychom se podívali, kolik je nad hranicí do 70 % mediánu, tak je tam zhruba další stejné množství důchodců. Mezi nimi jsou to zejména důchodkyně ženy. V podobné situaci jsme byli i kolem roku 2018, kdy byly průměrné důchody dokonce nižší, než byla hranice chudoby,“ popisuje problematiku v chudnoucí společnosti Mysíková.

Jak je na tom Česko v porovnání s okolními státy? „Tím, jak je ukazatel příjmové chudoby odvozený od mediánu příjmu domácností, tak patří do skupiny, které se říká relativní ukazatele. To znamená, že srovnáváme příjmy v zemi relativně vůči nějakému standardu, který má být 60 % tohoto mediánu. Ten ukazatel vlastně neříká, jaký ta hranice chudoby představuje životní standard v jednotlivých zemích. My máme ten ukazatel stabilně nejnižší, to ale neznamená, že máme nejméně chudých lidí nebo že je naše životní úroveň vyšší než v ostatních zemích. Říká v podstatě jen to, že máme relativně malou nerovnost příjmů v té spodní části populace,“ vysvětluje hru se statistikou Mysíková. Rozdíly v tom, kdo je ohrožený chudobou, jsou přitom v české populaci zásadní, jak potvrzuje Fialová. „Když se podíváme třeba na situaci v Praze, která má nejvyšší mzdovou hladinu, tak příjmy lidí jsou tu v celorepublikovém srovnání nejvyšší. Srovnáme to třeba s regionem severozápad - což je Ústí, Karlovy Vary -, kde jsou dlouhodobě mzdy velice nízké, nejnižší v celé České republice. Z toho potom vyplývají i rozdíly v míře chudoby, hranice chudoby nastavena jednotně pro celou republiku. Takže v Praze například byla míra chudoby v roce 2019 kolem 5 % a v regionu severozápad to bylo 17 %,“ doplňuje.

Vystoupení obou ekonomek v podcastu Vinohradská 12 reaguje na aktuální výzkum Život k nezaplacení, vycházející ze společného projektu agentury PAQ Research a Českého rozhlasu. Ten například sleduje, jak se vyvíjí příjmová chudoba domácností, na čem šetří či kolik korun měsíčně české domácnosti utratí za bydlení. Spolu s přepisem je celý dostupný online.