Tiskové zprávy

Do Prahy se sjedou největší světoví odborníci na Tibet a tibetskou kulturu. Šestnáctý ročník konference Mezinárodní tibetanistické asociace (International Association of Tibetan Studies, IATS) organizuje v roce oslav stoletého výročí své existence Orientální ústav AV ČR spolu s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy. Nejprestižnější setkání expertů v oblasti tibetanistiky se vůbec poprvé pořádá v postkomunistickém státě Evropy. Koná se od 3. do 9. července.

Věrozvěst Cyril a Jan Hus, které si připomínáme 5. a 6. června, mohou mít víc společného, než se na první pohled zdá. Oba se totiž do dějin zapsali jako tvůrci evropského písma. Cyril vytvořil pro Velkou Moravu nové písmo hlaholici. Jan Hus podle řady autorů zase systemizoval český diakritický pravopis (dnešní háčky a čárky), který pak inspiroval úpravu latinského písma řady evropských jazyků. Přitom je možné, že vznik předchůdce dnešního českého pravopisu úzce souvisí právě s hlaholicí.

Hlas je pro sýčky obecné, stejně jako další sovy, jeden ze základních způsobů komunikace. Teritoriální houkání každého sýčka má zároveň svoji charakteristickou melodii, díky které dokáže tato sova rozeznat své známé sousedy od potulných samců – případných soků. Hlasovou variabilitou sýčka se zabývají ornitologové z Ústavu biologie obratlovců AV ČR, České společnosti ornitologické a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Pomocí akustického monitoringu získávají cenné záznamy o přežívání jedinců a celkovém vývoji populace sýčka v České republice. Houkání sýčků tak představuje důležitý zdroj informací pro management této ohrožené sovy.

Vzniká Národní institut pro výzkum metabolických a kardiovaskulárních onemocnění – historicky největší tuzemský projekt tohoto typu, který spojuje pět center vědecké, výzkumné a klinické excelence. V jeho rámci budou prestižní instituce pomáhat pacientům s civilizačními chorobami, které mají v součtu na svědomí násobně víc životů než nádorová onemocnění. Týmy odborníků z IKEM, Fyziologického ústavu a Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, Masarykovy Univerzity v Brně a Univerzity Karlovy budou společně pracovat na hlubším poznání příčin vzájemně propojených chorob, na vývoji nových léků i větším zapojení moderních technologií v léčbě.

Nová studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR s názvem „Rozdíly v přísnosti známkování žáků a dopady na vzdělanostní aspirace“ odhaluje odlišnosti českých základních škol v přísnosti klasifikace žáků a ukazuje, že známky mají nezanedbatelný vliv i na vzdělanostní aspirace žáků.

Vědci z Akademie věd vyvinuli nový typ ultracitlivého senzoru, který dokáže změřit a identifikovat velmi malé množství molekul. Při jeho konstrukci použili grafen, což otevírá novou cestu pro vývoj vysoce účinných a biologicky šetrných biosenzorů. Výhodou nového typu senzoru je vysoká citlivost, nižší cena, možnost použití pro organické látky a přesnější odhalení nemocí. Experti studii publikovali v časopise Advanced Materials Interfaces.

Od konce 18.  století vznikaly v Rusku kolem Krymu různé mýty. Mezi první patří „touha“ po Krymu jako „svém“ kousku antického světa. Některé z nich posloužily jako oficiální legitimizace krymských anexí. Nová kniha Slovanského ústavu AV ČR Poloostrov Krym: od křižovatky kultur k ruské kolonii podrobně rozebírá kořeny deklarovaných nároků Ruska na toto území a nezapomíná ani na to, co Krym znamenal pro Ukrajince.

„Vykašli se na pokusy s mikrovlnkou, pojď dělat opravdovou vědu“, zní už několik let motto Talentové akademie, kterou pořádají laserová centra HiLASE a ELI Beamlines v Dolních Břežanech. V pátém ročníku „Talentovky“ se dvanáctka středoškoláků od domácích experimentů pustí rovnou do aplikací laserů v kosmickém výzkumu.

Než začnou samy tikat vnitřní biologické hodiny plodu, ovlivňuje funkci a vývoj této struktury rytmické chování matky. Zjistil to a v nové studii v časopise PLOS Biology publikoval tým Aleny Sumové z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR. Tento objev významně přispívá k pochopení vývoje vnitřních hodin a může nalézt uplatnění při léčbě předčasně narozených dětí.

Umělá inteligence bude pomáhat při stanovování diagnózy pacientů na základě jejich laboratorních vzorků. Na unikátní pilotní technologii MAIA spolupracuje https://www.bc.cas.cz/Biologické centrum Akademie věd ČR, Nemocnice České Budějovice a biotechnologická společnost Aiolite. Projekt spolufinancovala Technologická agentura ČR a vyvrcholí na konci června letošního roku. Výsledkem spolupráce bude vývoj pokročilého softwarového nástroje, který lékařům pomůže v rozhodování o léčbě pacienta.