Projekty 2021

Program Strategie AV21 „Paměť v digitálním věku“ je strukturován podle čtyř základních tematických okruhů. V roce 2020 se do programu „Paměť v digitálním věku“ zapojuje 15 ústavů Akademie věd ČR (vč. pracoviště koordinátora), které participují celkem na 56 aktivitách rozdělených do 4 témat:

T1 Paměť: její utváření a proměny

T2 Ostrovy spolehlivého poznání. Encyklopedická báze digitálního věku

T3 Digital Humanities – zpřístupňování, uchovávání a záchrana pramenů v digitálním věku

T4 Poklady paměti: kritické zpřístupňování a interpretace pramenů českých dějin a kultury

T1 / Paměť: její utváření a proměny

Prague Digital Musicology Workshops 2021 (Jan Hajič, MÚA)

Projekt si klade za cíl prohloubit znalosti v oblasti digitálních technologií aplikovaných na muzikologický výzkum. V důsledku světové pandemie přešly semináře v roce 2020 do digitálního prostředí a upoutaly neplánovaně zájem muzikologů a knihovníků z celého světa. V roce 2021 se proto i nadále počítá s využitím onlinového rozhraní s výjimkou semináře k digitálním edicím, který se bude konat v Praze a který bude sestávat ze čtyř částí: Optical Music Recognition, Scientific Horizons of Digital Musicology, Digital Musicology in Cultural Practice, Digital Editions (Music after 1600).

Paměť současnosti: vizualizace, popularizace a zpřístupňování dat o názorech, postojích a náladách českých občanů a jejich změnách v čase (Naděžda Čadová, SoÚ)

Aktivita navazuje na práce, které proběhly již v letech 2016 až 2020 a v rámci kterých byla zlepšena grafická prezentace výstupů CVVM, zpřístupněna česká i anglická verze aplikace s časovými řadami výsledků výzkumů CVVM a vytvořen agregovaný graf volebních modelů. V roce 2021 je hlavním cílem aktivity zlepšit povědomí veřejnosti o aplikaci s databází časových řad zpřístupněné na webových stránkách provozovaných CVVM v české i anglické verzi. Dále má být v roce 2021 pokračováno v navázané spolupráci s Českým sociálněvědním datovým archivem na zpřístupňování primárních dat z výzkumů CVVM zájemcům z jiných zemí prostřednictvím překladu materiálů k výzkumu a všech popisků dat do angličtiny.

Výstupy:

Aplikaci CVVM můžete navštívit zde.
Webové stránky CVVM s tiskovými zprávy lze navštívit zde.

Byli jsme před koronou, budeme i po ní… Proměny metodologických aspektů (distančního) vedení rozhovorů v rámci společenskovědního výzkumu v období krize Covid-19 (březen 2020 – současnost) (Jiří Hlaváček, ÚSD)

Pandemie Covid-19 na jaře roku 2020 významným způsobem zasáhla do všech sfér společenského života, včetně té výzkumné. Cílem navrhované aktivity je vytvořit tematický informační web a specializovaný manuál pro realizaci základního výzkumu založeného na metodě rozhovoru, a to v období pandemických krizí. Řešena bude zejména otázka využití moderních technologií a nástrojů digital humanities při realizaci (distančně vedených) rozhovorů v rámci společenskovědního výzkumu, včetně jejich technických, etických a praktických aspektů. Volně dostupná metodika bude publikovaná jako vědecký článek a následně v podobě doporučení a praktických návodů uveřejněna také na tematickém webu věnovaném pamětnické a mediální reflexi období mimořádného stavu v ČR na jaře 2020 v souvislosti s Covid-19. Pro účely tohoto webu budou realizovány orálně-historické rozhovory s pamětníky, které budou využity nejen pro reflexi zkoumaného období, ale také jako ilustrativní příklady pro připravovanou metodiku.

Výstupy:

Databázi "Covid-19 v paměti české společnosti" můžete navštívit zde.
HLAVÁČEK, Jiří. Covido, ergo zoom! Metodologické, technické a etické aspekty distančně vedených rozhovorů během pandemie Covid-19, MEMO, č. 1, 2021, s. 57–72.
VANĚK, Miroslav – WOHLMUTH MARKUPOVÁ, Jana. Orální historie v oku hurikánu. Reflexe terénního výzkumu koronavirové krize v České republice a zahraničí, MEMO, č. 1, 2021, s. 8–21.

Právo – paměť – rovnoprávnost (Jan Kober, ÚSP)

Aktivita Paměť – právo – rovnoprávnost volně navazuje na aktivitu Ženy – právo – paměť z roku 2020. Zkoumání vztahu paměti, práva a speciálních otázek historických snah o zrovnoprávnění žen a mužů bude v navazujícím projektu rozšířeno a obecněji uchopeno směrem k širším perspektivám mnohdy napjatého, konfliktního a kontroverzního vztahu práva a rovnosti, to vše v rámci historického vývoje především sklonku 19 a dále 20. století v prostoru středoevropských států. V rámci aktivity Paměť – právo – rovnoprávnost budou vydány dvě menší publikace, vztahující se k této problematice.

Výstupy:

KOBER, Jan (ed.). První republika interaktivně: právo a společnost. Výuková pomůcka. Praha, 2021.
Na "XVII. konferenci o historii advokacie" (12. 11. 2021) vystoupil řešitel s příspěvkem "Nesnadná cesta a široká perspektiva: k prvorepublikovému životu advokátky Marie Mikulové".
Na mezinárodní konferenci "Proměny právního postavení ženy v průběhu historie" (Praha, 1. – 2. 12. 2021) vystoupil řešitel s příspěvkem "Kritika právního postavení československé ženy 30. let u Marie Mikulové".
Na workshopu "Legal Professions Working Group" (10.–11. 6. 2021) vystoupil řešitel s příspěvkem "Professional Careers and Family Background of Women Lawyers in Interwar Prague".

T2 / Ostrovy spolehlivého poznání. Encyklopedická báze digitálního věku

TEATER – budování mezioborového přesahu (Stanislav Velčev, ArÚB)

V minulých dvou letech byla výrazně zkvalitněno jádro Tezauru archeologické terminologie (TEATER) archeologické terminologie tezauru. Výsledkem je, že každý termín je opatřen anglickými a německými ekvivalenty a tam, kde to bylo možné nebo uznáno za vhodné, i vysvětlujícími úryvky z odborné literatury. Cíl aktivity spočívá letos v rozšíření mezioborového přesahu webového tezauru. Naplánováno je doplnit terminologii příbuzných oborů archeologie. Míra hloubky zpracování nebude stejná jako u archeologické terminologie, ale přesto by měla uživateli tezauru poskytnout relevantní vhled do příslušného oboru.

Výsledky:

Webový tezaurus je možné navštívit zde.

Akademická encyklopedie českých dějin sv. 3 (Č/2) – zpřístupnění plných textů (Václava Horčáková, HiÚ)

Cílem projektu je pokračovat v bibliografickém zpracování hesel Akademické encyklopedie českých dějin s připojením plných textů. Dosud bylo vydáno 5 svazků. Všichni autoři hesel dali písemný souhlas se zveřejněním. Plné texty hesel budou provázány s relevantní literaturou v databázi Bibliografie dějin Českých zemí (BDČZ) formou hypertextových odkazů. Vazby mezi souvisejícími dokumenty včetně jejich plných textů budou dalším obohacením bibliografické databáze. V roce 2019 byla zpracována hesla z prvního svazku (A-C), v roce 2020 byla zpracována hesla z druhého svazku (Č/1). Pro rok 2021 je plánováno zpracování třetího svazku stejnou formou (Č/2).

Výsledky:

Databázi lze navštívit zde.

Biografický slovník českých zemí, elektronická databáze (Zdeněk Doskočil, HiÚ)

Průběžně aktualizovaná biografická databáze je od roku 2015 otevřena veřejnosti formou webového portálu. Na něm jsou k dispozici základní údaje o cca 51 500 významných osobnostech, které se vztahují k teritoriu českých zemí, a to včetně osob žijících. Databáze se průběžně rozrůstá o nově zařazované osobnosti. Umožňuje vkládání všech dostupných informací o zachycených osobách, a to včetně fulltextů uveřejněných v tištěné verzi Biografického slovníku českých zemí. V roce 2021 je naplánována digitalizace 22. sešitu BSČZ, bude se rovněž plynule pokračovat v aktualizaci a doplňovaní databáze o další údaje v souladu se stanovenou koncepcí.

Výsledky:

Biografickou databázi lze navštívit zde.
Řešitel projektu představil Biografický slovník českých zemích v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu plus. Rozhovor si můžete poslechnout zde.

Taiwan Biographical Ontology (TBIO) (Táňa Dluhošová, OÚ)

Taiwan Biographical Ontology je databáze koncipovaná jako platforma a nástroj prosopografické analýzy pro vědecké pracovníky i jednotlivce zaujímající se o dějiny Taiwanu a republikánské Číny (1911–1949). V současnosti databáze obsahuje informace o téměř 23 000 taiwanských a čínských osobnostech z konce 19. a 20. století. S pomocí grantu je pro rok 2021 naplánováno v rámci kategorií PEOPLE (podpořené 2019) a ORGANIZATION (podpořené 2020) přidat vizualizaci dat pomocí systému GIS. Specifikum této úlohy spočívá ve spárovaní historických a současných názvů měst se souřadnicovým systémem. TBIO databáze obsahuje 8 397 případů místních jmen, která je možno zahrnout do analýzy.

Výsledky:

Databázi lze navštívit zde.
DLUHOŠOVÁ, Táňa. Fields and Capitals: Identification of different types of prestige in elite studies, in: Alice Velková – Martin Klečacký (edd.) Social Mobility of Elites in East-Central Europe in Historical Perspective De Gruyter, 2022 (v tisku).

Persian Biographical Anthologies Database and Web Portal (Kevin L. Schwartz)

The purpose of the project is to develop a database and web portal of biographical anthologies of Persian poets produced across Islamic Eurasia between the years 1200 and 1900. During the first phase of this project, the website and searchable database were created as well as two interactive functions: 1) a map function; 2) a timeline function. During this second phase in 2021, two additional interactive functions will be added: 1) the travel itineraries of authors; 2) the networked relationships between texts. Also, images of the texts and additional bibliographic information will be added to the database. The database and web portal will serve as an interactive platform enabling the pursuit of further research by providing scholars with the raw data for their own prosopographic projects and a methodological framework for conceptualizing projects focused on textual production and circulation in Islamic history.

Výsledky:

Databázi lze navštívit zde.
SCHWARTZ, Kevin. A Transregional Persianate Library: The Production and Circulation of Tadhkiras of Persian Poets in the 18th and 19th Centuries, International Journal of Middle East Studies roč. 52, č. 1, 2020, s. 109–135. Bližší informace k článku lze nalézt zde.
SCHWARTZ, Kevin. A Lost Literacy: Reading Tadhkiras of Persian Poets in the 21st Century, in: Routledge Handbook of Persian Literature (v tisku).

Rozšíření encyklopedické informační báze Sociologického ústavu AV ČR II – Obsahové rozšíření Religionistické encyklopedie (Zdeněk R. Nešpor, SoÚ)

V rámci Strategie AV21 vznikla v letech 2017–2018 internetová Sociologická encyklopedie. V roce 2020 byla tato encyklopedie dále doplněna a softwarově inovována, současně vznikla „demoverze“ sesterské Religionistické encyklopedie. Cílem aktivity je rozšíření stávající Religionistické encyklopedie, a to ve dvojím směru. Zaprvé bude do encyklopedie vložen osvědčený terminologický slovník Judaismus – Křesťanství – Islám, jeho obsah bude aktualizován a prostřednictvím navigačních struktur propojen s ostatními částmi encyklopedie. Zadruhé bude encyklopedie rozšířena o další existující české encyklopedické religionistické texty, a to buď o soubor tzv. malých encyklopedií náboženství, vydávaných nakladatelstvími Práce, Atlantis a později Libri, nebo o soubor biografických encyklopedií moderních českých náboženských osobností. Vysokou odbornou úroveň a multidisciplinární charakter obsahu podpoří též vytvoření meziinstitucionální ediční rady Religionistické encyklopedie, která bude určovat další směr jejího zpracovávání a současně participovat na tvorbě navigačních struktur pro prezentaci obsahu a různé metody vyhledávání informací.

Výsledky:

Encyklopedii je možné navštívit zde.

Tematické katalogy českých skladatelů online a historické hudební inventáře (Václav Kapsa, ÚDU)

Aktivita navazuje na projekty Tematické katalogy děl českých skladatelů online – přípravná fáze (2018), Tematické katalogy českých skladatelů online (2019) a Tematické katalogy českých skladatelů online – pražští tvůrci raného 18. století (2020). Oproti předcházejícím projektům je letošní projekt rozkročen do dvou směrů. První je zaměřen na tematické katalogy děl českých skladatelů. V jeho rámci budou dle stávající metodiky (zpracování dat pomocí editoru „MerMEId“ ve formátu MEI) ve spolupráci s externími badateli vytvářeny tematické katalogy děl s přednostním zaměřením na komponisty působící v Praze raného 18. století s cílem vytvořit soubor dat týkající se místně a časově obdobného repertoárového okruhu. Cílem této části projektu je publikovat dva rozpracované tematické katalogy. Druhá část projektu se zaměří na přípravu digitálního zpracování a publikace historických hudebních inventářů. Hlavním výstupem této části projektu bude rozšíření stávajícího portálu o bibliografický přehled historických hudebních inventářů v českých zemích.

Výstupy:

Portál lze navštívit zde.
Nově zpracovaný katalog děl Bohuslava Matěje Černohorského lze navštívit zde.
KAPSA, Václav. Joseph Brentner (1689–1742): A Catalogue of His Works, Eighteenth-Century Music, roč. 18, č. 1, 2021, s. 227–229. Článek je dostupný zde.
PODROUŽEK, Vojtěch. New Insights into the Origins and Biography of the Composer Antonin Reichenauer (1696–1730) / Nové poznatky o původu a biografii skladatele Antonína Reichenauera (1696–1730), Hudební věda, roč. 59, č. 1, 2022, s. 3–28. Studii lze v elektronické podobě nalézt zde.

Vokabulář webový (Kateřina Voleková, ÚJČ)

Cílem aktivity je rozvoj obsahu internetového portálu Vokabulář webový. V roce 2021 je v plánu zapojení dalších elektronických edic starší české literatury, které budou připraveny z rukopisů a starých tisků a stanou se součástí edičního modulu a korpusových bází. Jedná se o tři edice Janova evangelia ze zástupců staročeského překladu Bible.

Výsledky:

Databázi lze navštívit zde.
Edice evangelia byly zapojeny rovněž do databáze sloužící ke komparaci verzí českých biblických překladů Diabible.
Získaná textová data a edice byly prezentovány např. v rámci přednášky Ondřeje Batky a Andrey Svobodové Úvod do četby staročeských rukopisů nebo přednášky Štěpána Šimka Cesty k výkladovému slovníku historické češtiny v rámci Týdne Akademie věd 4. 11. 2021. Bližší informace k přednášce Štěpána Šimka lze nalézt zde.

AcademicLex (František Cvrček, ÚSP)

Projekt AcademicLex započal v roce 2020. Jde o dlouhodobější projekt jehož cílem je propojení bází NAKI, PES a AcademicLex (AL v užším smyslu). V prvním roce projektu byly vytvořeny základy nové platformy AL pro doktrinální texty a zpracováno prvních 30 klasických a nových učebnic práva z řady oborů. Letošní projekt je zaměřen primárně na vytvoření originálních prostředků podporujících digitalizaci výuky práva. AV ČR je ideálním místem pro tvorbu inovačních postupů, které mohou výrazně ovlivnit výuku na současné technologické úrovni a rychle předat výsledky výzkumu do praxe. Cílem projektu v roce 2021 je: a) programově rozvíjet funkce automaticky analyzující doktrinální texty v AL, b) rozšířit datově doktrinální texty, zejména z oblasti dějin práva, c) udržovat aktuální korpusy v programu PES a rozšířit hesla z oblasti teorie práva, d) podpořit NAKI speciálními právními slovníky.

Výsledky:

Manuál pro AcademicLex si lze v pdf.-formátu stáhnout zde.
CVRČEK, František. Manuál AcademicLex. Praha: Ústav státu a práva AV ČR, 2020.
CVRČEK, František. Několik poznámek k digitalizaci výuky práva, in: František Cvrček - Helena Jermanová: Metamorfózy práva ve střední Evropě 2020 téma: Právo a krize. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, 2020, s. 60–76.

Po stopách první republiky (Jan Kober, ÚSP)

Na ÚSP je pracováno na řešení specializované databáze, zaměřené na místa, události, instituce, sídla a osobnosti spojené především s počátečními roky republiky. Databáze je propojena s geografickými informacemi a obsahuje vedle hlavních textových informací také obrázky a doprovodné texty. Databázi bude možné pomocí aplikace procházet rovněž z telefonu. Záměrem pro rok
2021 je doplnit především další programátorské práce a v menším rozsahu zlepšit a doplnit také obsah.

Příprava a zpřístupnění bibliografie knižních překladů české beletrie (Ondřej Vimr, ÚČL)

Záměrem projektu je odborně připravit a veřejnosti zpřístupnit rozsáhlou databázi knižních literárních překladů z české literatury do cizích jazyků, která v českém prostředí na rozdíl od mnoha evropských zemích zcela chybí. V ÚČL existuje rostoucí interní databáze překladů z češtiny publikovaných po roce 1945, pořizovaná pro specifické účely výzkumu ve velkém měřítku. Cílem aktivity je databázi normalizovat a zveřejnit. Současná podoba je vzhledem k mnohosti zdrojů dat (katalogy národních knihoven a další relevantní zdroje) příliš heterogenní a veřejné zpřístupnění báze vyžaduje kvalitativní posun. Je nutné navrhnout podobu nového záznamu v digitálně kompatibilním formátu vhodném pro následné zveřejnění v open access režimu (MARC21), databázi sjednotit po formální i jazykové stránce a nedostatečné záznamy opravit, normalizovat a případně rozšířit. Databáze bude zveřejněna na portálu České literární bibliografie a bude integrována do příslušných databázových a vyhledávacích systémů.

Výstupy:

Česká verze webových stránek o databázi se nachází zde.
Anglická verze webových stránek o databázi se nachází zde.

T3 / Digital Humanities – zpřístupňování, uchovávání a záchrana pramenů v digitálním věku

Česko-rakouská spolupráce na tvorbě archeologických datových bází II (Ondřej Švejcar, ArÚP)

Aktivita představuje pokračování projektu Česko-rakouská spolupráce na tvorbě archeologických datových bází. V jejím rámci byla do struktury OpenATLAS transformována data z raně středověkého pohřebiště z Libice nad Cidlinou. Cílem aktivity v roce 2021 by mělo být zpracování dalších významných raně středověkých pohřebišť založených na publikovaném katalogu J. Slámy Mittelböhmnen im Frühen Mittelalter, která představuje uceleně zpracovaný soubor raně středověkých pohřebišť, který je podstatným zdrojem výzkumných dat pro poznání středních Čech v době formování českého státu, jenž je ale stále méně a méně badatelsky dostupný. Zpracování bude probíhat na základě zkušeností s dosavadním převodem dat z raně středověkých pohřebišť do struktury OpenATLAS.

Výsledky:

Odbornou mapu si můžete prohlédnout zde.

Železo z Mikulčic. Konzervace, dokumentace a zpřístupnění fondu železných výkovků z velkomoravského hradiště v Mikulčicích (Lumír Poláček, ArÚB)

Soubor železných výkovků z šestašedesátileté etapy výzkumu v Mikulčicích představuje kromě svého obrovského rozsahu pramenný materiál zásadního významu pro studium hmotné kultury raného středověku v evropském měřítku. V kontrastu s tím stojí současný stav systematické publikace fondu. Část funkčních kategorií nálezů (např. zbraně, zemědělské nástroje apod.) se dočkala nadstandardního zpracování a zveřejnění, velká část fondu však zůstává dosud bez publikace. Celý proces zpracování a zveřejňování fondu bohužel negativně ovlivňují důsledky tragického požáru mikulčické základny ARÚB v roce 2007. Záměrem projektu je celý fond železných artefaktů aktualizovat ve stávající databázi nálezů z mikulčického výzkumu a provázat jej jednak s Obrazovým digitálním archivem mikulčického nálezového fondu, jednak výběrově zpřístupnit širší veřejnosti v podobě knihy (průvodce MP-6).

Výsledky:

Železo z Mikulčic. Objevování, konzervace, dokumentace fondu železných výkovků z velkomoravského hradiště v Mikulčicích, (Mikulčice-průvodce 6) Brno: Archeologický ústav AV ČR Brno, 2022.

Zpracování unikátního archivu archeologických nalezišť bývalého Městského muzea v Uničově (Olga Lečbychová, ArÚB)

V roce 1928 začaly pod záštitou německého Městského muzea v Uničově archeologické výzkumy v regionu, které trvaly až do roku 1945. Od počátku se na nich podílela Mizzi Manethová, jedna z prvních žen v moravské archeologii. Unikátní archivní fond dokumentace archeologických výzkumů bývalého muzea v Uničově je dochován v úplnosti a v původním stavu. Zachycuje komplexně nejvýznamnější éru archeologických výzkumů regionu a představuje jeden z nejdůležitějších pramenů k dějinám moravské archeologie především pro léta 1938–1945. Cílem projektu je komparace dokumentů s fondem archivu ArÚB kvůli vyhledání případných duplicit, indexace a příprava dokumentů pro digitalizaci, kontrola digitalizátů, jejich indexace a zařazení do struktury veřejně dostupné centrální oborové evidence Digitální archiv AMČR, studium pramenů a výběr archiválií a práce na textu a grafické podobě knihy.

Střední Podyjí – Protohistorická krajina jako digitální archiv lidských aktivit v prostoru a čase (Balázs Komoróczy, ArÚB)

Projekt je výzkumným záměrem syntetizující povahy, jehož hlavním nástrojem je multidisciplinární studium protohistorické krajiny a komunitních areálů ve vybraném regionu a tvorba digitálního datového a mapového prostředí pro uchování a prezentaci jeho výsledků. Disponibilní „izolovaná“ data o prostorovém, časovém a sociálním rozvrstvení klíčových clusterů osídlení v regionu středního toku Dyje budou během prvního roku řešení projektu doplněna o chybějící komponenty pomocí aplikované série nedestruktivních (dálkový průzkum země, geofyzika) a málo destruktivních metod (detektorový sběr). Inovativním přístupem je zapojení multispektrálního průzkumu. V prostředí GIS a formalizované databázové struktury SQL budou veškerá data digitálně uchována, sjednocena, interpretována a zpřístupněna odborné i laické veřejnosti. Výstupy projetu budou odborné a popularizační studie a volně dostupná webmapová aplikace užitečná mj. pro příslušné autority (památková péče, samosprávy).

Výsledky:

Webovou prezentaci projektu si lze prohlédnout zde.
Projekt byl prezentován na následujících akcích: The 2021 Annual Meeting of the European Association of Archaeology, Widening Horizons, on-line (Kiel 6. 9. – 11. 9. 2021), Konference Archeologie Barbarů 2021 (Trnava, 30. 9. – 1. 10. 2021), Počítačová podpora v archeologii 2021 (Bořetice, 25. 10. – 27. 10. 2021).

DIGITALIZACE SBÍREK ÚSTAVŮ AV ČR: Kritické zhodnocení a zpřístupnění památek lidových a společenských písní české kultury 19. a 20. století (Lubomír Tyllner, EÚ)

Jedná se o pokračující aktivitu z předešlého roku se stejným názvem. Protože sběratelský fond EÚ je nejen mimořádně cenný, ale rovněž rozsáhlý, byl první rok dostatečný pouze na to, aby se mohla vytvořit odborná východiska, softwarový program a základní vzorek zpracování pramenů. Práce ve druhém roce budou pokračovat v obdobném modu jako v roce předešlém s cílem zaevidování a zhodnocení významné části sbírkového fondu ústavu tak, aby nedošlo k fyzickému opotřebení či znehodnocení fondu a aby mohl být zpřístupněn odborné veřejnosti i jiným zájemcům o tradiční písňovou (hudební) kulturu.

Výsledky:

TYLLNER Lubomír. Volodymyr Hošovskyj a jeho vize univerzálního písňového katalogu, Muzikologické fórum, roč. 9, č. 1–2, 2020, s. 81–94.
KRATOCHVÍL Matěj. Lidová hudba a tanec v databázích, mapách a multimédiích. Přínosy a rizika. Muzikologické fórum, roč. 10, č. 1–2, 2021, s. 299–333.

Zpřístupnění fondu Zaměřovací akce České akademie věd a umění – Národopisné komise vystavením na webu (Dana Motyčková, EÚ)

Cílem aktivity je pokračovat ve zpřístupnění fondu Zaměřovací akce, stejně jako revidovat a doplnit vědeckou databázi plánové dokumentace a fotografií. Fond je již digitalizovaný, je vytvořena specializovaná databáze a nástroje k vystavení na webu. Databáze je odzkoušena na jednom kraji a zveřejněna na webu EÚ. Doplněna je podrobnou úvodní studií a databází autorů. Pokračovací práce vyžadují její rozšíření o nové údaje, včetně životopisných dat. Protektorátní projekt Národopisné komise dokumentoval především vesnickou roubenou architekturu. Vzniklý soubor plánů a kreseb, fotografií a písemných materiálů má nevyčíslitelnou historicko-oborovou hodnotu. Jeho zpřístupněním získá odborná veřejnost mimořádně cenný materiál, jehož důležitost dnes vzrůstá v závislosti na zrychlení stavební činnosti na venkově a s měnícím se ekonomickým a sociálním prostředím spojeným s klimatickými změnami a živelními událostmi.

Výsledky:

Databázi si lze prohlédnout zde.
Projekt byl prezentován na akci pořádané Národním památkovým ústavem "Architektura vesnického charakteru ve městech a městských aglomeracích II" (2.–3. 9. 2021, Praha).

DIGITALIZACE SBÍREK ÚSTAVŮ AV ČR: Databáze dějin všedního dne (Vojtěch Kessler, HiÚ)

Databáze dějin všedního dne je jedním z výstupů dlouhodobého mezinárodního vědeckovýzkumného projektu, na kterém se podílí Institut für Wirtschafts- u. Sozialgeschichte der Universität Wien (Mag. Günter Müller), Ústav českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a HiÚ. Jedním z cílů tohoto projektu je vytvoření dokumentační sbírky starých pamětí, rodinných kronik, deníků a jiných životopisných vzpomínek. Již dnes je tato sbírka cenným svědectvím o životě prostých lidí v dřívějších dobách. Obsahuje více než tři stovky životopisných záznamů různého obsahu, které byly v rámci prostředků AV21 2017 odborně digitalizovány. V letech 2018 až 2020 byla vytvořena metodika, částečný zápis metadat a katalogizace do zavedeného systému Verbis. V roce 2021 je záměrem nejen katalogizovat zbylé dokumenty, ale též připravit centrum, případně platformu pro udržitelnost projektu a jeho případné rozšíření.

Výsledky:

Databázi lze navštívit zde.
Propagační video na YouTube si lze prohlédnou zde.
Databáze byla prezentována v rámci projektu Vědecká zastávka (3. 11. 2021) a na ČT. Videa si lze prohlédnout zde a zde.
Databáze byla dále prezentována na Českém rozhlasu 2 (14. 7. 2021) a Českém rozhlasu Vltava (3. 8. 2021).
KESSLER, Vojtěch – SMRČEK, David. Děti křtěné Dunajem. České vzpomínky na meziválečnou Vídeň, Praha: Historický ústav AV, 2022.

Návštěva historické knihovny v době digitální (Kateřina Bobková-Valentová, HiÚ)

Aktivita chce ukázat možnosti, které při prezentaci rekonstrukce historického knihovny skýtá využití kombinace on-line výstavy vycházející z již realizované výstavy a prostředků pokročilé 3D modelace. Cílem je vytvoření 3D modelu, který by ukázal, jak knihovna premonstrátské kanonie v Nové Říši do sebe absorbovala nejen část fondu, ale i mobiliář knihovny ze zrušení jezuitské koleje v Telči. Ukáže využití a adaptaci staršího telčského knihovního nábytku, který vznikl pro odlišný prostor i knižní fond. Ozřejmí postupy, jimiž bylo možné využití staršího mobliliáře prokázat. Zájemcům budou k dispozici záznamy, které byly vytvořeny během katalogizace části telčského knižního fondu uloženého v Nové Říši.

Výsledky:

Databázi lze navštívit zde.
O významu akvizic ze zrušených klášterů pro budování novoříšské knihovny hovořila řešitelka na konferenci "Monasteria abolita. Osudy klášterních statků od 2. poloviny 18. do 2. poloviny 20. století" (Klášter Želiv, 5.–7. 10. 2021). Program konference si lze prohlédnout zde.

DIGITALIZACE SBÍREK ÚSTAVŮ AV ČR: Databáze a portál „Ovidiovy Proměny v historické knižní ilustraci“ (Martin Krahulcová, KnAV)

V minulých letech postupně vznikla databáze, která byla naplněna daty, otestována a zpřístupněna na webu. Cílem pro rok 2021 je digitalizace zbývajících Proměn z historického knižního fondu KnAV, jejich metadatový popis a zpřístupnění v Digitální knihovně AV ČR, dále jejich zpracování a zveřejnění v databázi Ovidiovy Proměny, otestování výkonu webu, uživatelské testování „user experience“, analýza SEO a klíčových slov a návrh úprav pro další vývoj webu, audit přístupnosti pro zdravotně postižené a kompletní grafický redesign.

Výsledky:

Databázi lze navštívit zde.
Motivy z Ovidiových Proměn byly využity pro pořad Knihovědní detektivové, který si lze prohlédnou zde.

DIGITALIZACE SBÍREK ÚSTAVŮ AV ČR: Musica hussitica moderna – fonotéka husovsko-husitských skladeb 19. a 20. století (Viktor Velek, MÚA)

Za cíl si projekt vytkl vytvoření online fonotéky (tj. virtuální knihovny s digitalizovanými nahrávkami). Jejím obsahem bude výběr z bohatého repertoáru skladeb (z 19.–20. století) reflektujících osobnost Mistra Jana Husa a epochu husitství. V plánu je postupovat tak, že se nejdříve zvolí reprezentativní skladby. Poté se pořídí profesionální nahrávky a vytvoří softwarový support pro fonotéku. V posledním kroku se nahrávky umístí do fonotéky jako součást webu (projekt EXPRO GAČR Staré mýty, nová fakta) a doplní se odpovídajícím komentářem.

Výsledky:

Řešitel připravil program pro Český rozhlas Vltava. Program si lze poslechnout zde.
VELEK, Viktor: Dějiště husitských bitev v české hudbě devatenáctého a dvacátého století / Schauplätze der Hussitenschlachten in der tschechischen Musik des 19. und 20. Jahrhunderts, in: Urbánní studie (Přírodní útvary – Město – Národ – Identita), sv. 14. Praha: FHS UK, 2021.

Potenciál digitálních výškopisných modelů krajiny pro evidenci mohylových pohřebišť (Barbora Machová, ArÚP)

Archeologické terénní relikty jsou nedílnou součástí krajiny. Předkládaný návrh cílí na jeden z konkrétních typů památek v krajině Čech – na pravěká a raně středověká mohylová pohřebiště. V příznivých podmínkách, zejména v zalesněných oblastech, se dobře zachovala a jsou patrná jak přímo v terénu, tak i na digitálním modelu reliéfu zhotoveném pomocí leteckého laserového skenování (LLS). Cílem navrhované aktivity je analyzovat, s jakou mírou přesnosti a spolehlivosti lze při evidenci pohřebišť využít LLS data veřejně dostupná na portálu ČUZK (DMR 5G), a to ve srovnání s kvalitnějšími komerčně dostupnými daty (data po tzv. robustní filtraci). Data budou ve vybraných případech konfrontována též s přímým terénním průzkumem. Základem postupu bude rešerše v literatuře a archivech vedoucí k vytvoření pracovního seznamu zachovalých mohylových pohřebišť v modelové oblasti (zejména jižní Čechy, příp. část západních a východních Čech). Seznam bude tvořit jeden z hlavních výstupů aktivity a bude využit též pro doplnění dat Archeologické mapy ČR.

Výsledky:

Seznam všech implementovaných mohylových pohřebišť v Digitálním archivu AMČR si lze prohlédnout zde
MACHOVÁ, Barbora - JOHN, Jan et al. The potential of LiDAR data for the identification of burial mounds in the area of Hluboká nad Vltavou, (Fines Transire, vol. 29) Rahden/Westf.: Verlag Marie Leidorf, 2020, s. 95-105. Příspěvek si lze přečíst zde.

DIGITALIZACE SBÍREK ÚSTAVŮ AV ČR: Analýza a zveřejnění zápisů folklorní prózy z Moravy (sběr studentů FF Masarykovy univerzity v Brně v letech 1929-1933 pod vedením prof. F. Wollmana (Anna Zelenková, SlÚ)

Jedná se o třetí rok řešení projektu, jehož cílem je digitalizace, zveřejnění a odborné zhodnocení moravského sběru lidové slovesnosti, který představuje dosud nezmapované zápisy lidové prózy z vybraných moravských regionů na přelomu 20.–30. let 20. století. V prvním roce (2019) proběhla digitalizace celého souboru textů sběru moravské lidové slovesnosti, OCR převod části dokumentů, přepis textů a byly zahájeny jazykové korektury. Ve druhém roce řešení byly dokončeny první jazykové korektury celého souboru a byly zahájeny ediční práce na připravované knižní publikaci . Ve třetím roce budou probíhat přípravy textů publikací. Popularizačním výstupem projektu bude čtenářská edice pro dětského příjemce sestavená z vybraných textů edice, doplněná komentářem a ilustracemi. V roce 2021 bude proveden výběr textů a jejich zpracování.

Výsledky:

ZELENKOVÁ, Anna. Folkloristické a etnologické výskumy podporované Sborom pre výzkum Slovenska a Podkarpatské Rusi v Prahe v medzi-vojnovom období, in: Slovenský národopis, roč. 68, č. 1, 2020, s. 84-98.
ZELENKOVÁ, Anna. Wollmanovské sběry moravské lidové slovesnosti, in: Sborník anotací z vědecko-uměleckého sympózia Veda a umenie bez bariér (FF UJPŠ v Košicích). Košice, 2019. Příspěvek si lze přečíst zde.

HISTORICKÁ KORESPONDENCE ONLINE: zajištění technické infrastruktury (Martin Lhoták, KnAV)

Aktivita navazuje na spolupráci mezi KnAV, FlÚ a MÚA, která byla zahájena v roce 2019. Aktivitu zastřešuje název Historická korespondence online a její účastníci dle svého zaměření přispívají po technické nebo obsahové stránce ke vzniku a provozu webového portálu zaměřeného na historickou korespondenci. V rámci aktivity bude tento portál obsahově a funkčně rozvíjen. Mezi zapojené aktivity patří zejména rozsáhlá vědecké a kulturní korespondence bohemistky, komenioložky, literární historičky a překladatelky Milady Blekastadové-Topičové (1917–2003) a rovněž korespondence T. G. Masaryka. Od roku 2020 byl posílen rozvoj též rozšířením na korespondenci dalších osobností – např. českého filozofa a historika Roberta Kalivody (1923-1989), jehož korespondence je zpracovávána ve FlÚ. Cílem KnAV je zajištění technické podpory formou programátorských a administrátorských prací na vývoji a správě webových stránek pro Historickou korespondenci a pro rozhraní na zpřístupnění pořízených metadat a obrazových souborů o korespondenci a na zajištění replikací dat ve formátu EMLO vytvořeného v rámci mezinárodního projektu historické korespondence v britském Oxfordu.

Výsledky:

Portál lze navštívit zde.

HISTORICKÁ KORESPONDENCE ONLINE: Digitalizace a prezentace pozůstalosti Milady Blekastadové-Topičové (Vladimír Urbánek, FlÚ)

Aktivita navazuje na aktivitu HISTORICKÁ KORESPONDENCE ONLINE: Digitalizace a prezentace pozůstalosti Milady Blekastadové-Topičové realizovanou v roce 2020. Cílem aktivity je pokračovat v digitálním zpracování vědecké a kulturní korespondence bohemistky, komenioložky, literární historičky a překladatelky Milady Blekastadové-Topičové (1917–2003) a v jejím zpřístupnění a prezentaci širší veřejnosti. Korespondence je významná zejména z hlediska studia dějin vědy a kultury v období studené války a komunikačních sítí mezi českými vědci a spisovateli a jejich západními partnery. V roce 2021 plánujeme pokračovat v digitalizaci korespondence a v tvorbě metadat pro databázi v rámci webového portálu Historická korespondence online, jež překročí 2000 položek. Kvůli online zveřejnění skenů originálních rukopisů a strojopisů se bude nadále jednat s dědici práv. Pokračovat bude i tvorba mapových a jiných vizualizací, jež umožní ověřit některé badatelské hypotézy spojené např. s geografickým horizontem či profesním složením studovaných sítí. Digitální vizualizace umožní i sofistikovanou prezentaci dosavadních výsledků širší odborné i laické veřejnosti.

Výsledky:

Databázi s korespondencí Milady Blekastadové-Topičové lze navštívit zde.

HISTORICKÁ KORESPONDENCE ONLINE: Digitální prezentace korespondence T. G. Masaryka III (Martin Jemelka, MÚA)

Cílem aktivity, která navazuje na aktivity z let 2019 a 2020, je udržování a rozvíjení webového portálu, a to ve spolupráci KnAV, FlÚ a MÚA, který umožní prezentovat historickou korespondenci a vyhledávat v ní prostřednictvím digitální aplikace. MÚA zde bude prezentovat domácí a zahraniční korespondenci T. G. Masaryka z let 1870–1918, jejímž zpracováním a editací se dlouhodobě zabývá. Ve výběru bude prostřednictvím metadat v anglickém jazyce zpřístupněna nejen Masarykova korespondence deponovaná v archivních fondech spravovaných MÚA, ale především korespondence uložená v zahraničních archivech. Prostřednictvím digitalizace a analýzy Masarykovy korespondence projekt usiluje jak o sledování vývoje Masarykova veřejného angažmá, tak o kontextuální interpretaci jeho názorů na fungování moderní občanské společnosti a státu, a to přinejmenším ve středoevropském kontextu. Projekt vychází vstříc aktuální vlně zvýšeného zájmu o Masaryka, související s jubilejním rokem 2018.

Výsledky:

Databázi s korespondencí T. G. Masaryka lze navštívit zde.
Databáze se stala východiskem pro specializovanou mapu, kterou si lze prohlédnout zde.
Projekt je popularizován na webu Po stopách T. G. Masaryka.

HISTORICKÁ KORESPONDENCE ONLINE: Komunikační sítě českých dějin umění – korespondence odeslaná Z. Wirthem (Hana Kábová, MÚA)

Projekt vytvoří platfomu umožňující postupné zpřístupnění badatelsky cenného souboru osobní korespondence historika umění a klíčového představitele české kulturní politiky Zdeňka Wirtha (1878–1961). Zaměří přitom svou pozornost na evidenci Wirthem odeslané korespondence uložené v různých paměťových institucích ČR, zvláště v MÚA, Archivu Národní galerie, Archivu Národního muzea, Literárním archivu Památníku národního písemnictví, dále též v regionálních muzeích a archivech. Primárně se bude soustředit na dohledání protějšků větších a významnějších souborů Wirthem přijaté korespondence, uchované v oddělení dokumentace ÚDU. Korespondenční celky budou skenovány, excerpovány a zanášeny do počítačové databáze, přičemž bude využito existující webové rozhraní Historická korespondence online. Na analýzu a zhodnocení evidovaného celku korespondence v dalších letech naváží tematické edice.

Výsledky:

Podrobné informace k projektu si lze přečíst zde.
KÁBOVÁ, Hana – UHLÍKOVÁ, Kristina. Komunikační sítě českých dějin umění. I. fáze – Korespondence Zdeňka Wirtha (1878–1961), in: Práce z dějin Akademie věd, roč. 13, č. 2, 2021.

HISTORICKÁ KORESPONDENCE ONLINE: Komunikační sítě českých dějin umění – korespondence odeslaná Z. Wirthem (Kristina Uhlíková, ÚDU)

Projekt vytvoří platformu umožňující postupné zpřístupnění jedinečného konvolutu úřední i soukromé korespondence Zdeňka Wirtha (1878–1961), klíčové osobnosti českých dějin umění, památkové péče, muzejnictví i kulturní politiky. Větší část těchto písemností dokumentuje jeho řadu let budovanou bohatou síť kontaktů, která pro něj byla klíčovým východiskem při koordinaci kulturní sféry v meziválečném období, kdy byl přednostou osvětového odboru ministerstva školství a národní osvěty. Korespondence uložená v oddělení dokumentace ÚDU zahrnuje období od 90. let 19. století až do Wirthovy smrti. V první fázi budou vybírány soubory korespondence s významnějšími osobnostmi, které projdou restaurátorským ošetřením, budou skenovány, excerpovány a zanášeny do počítačové databáze. Přitom bude využito existující webové rozhraní Historická korespondence online, na jehož stránkách bude projektová databáze uveřejněna. Evidovaný soubor Wirthovy korespondence bude následně analyzován, zhodnocen a navrženy konkrétní formy jeho dalšího (plnotextového) zpřístupnění formou tematických edicí.

Výsledky:

Podrobné informace k projektu si lze přečíst zde.
KÁBOVÁ, Hana – UHLÍKOVÁ, Kristina. Komunikační sítě českých dějin umění. I. fáze – Korespondence Zdeňka Wirtha (1878–1961), in: Práce z dějin Akademie věd, roč. 13, č. 2, 2021.

Vytváření metadatových záznamů článků a jejich propojení na plné texty v Digitální knihovně AV ČR (Kateřina Neradová, KnAV)

Výsledky vědeckého bádání, technické, technologické i jakékoliv práce nabývají plné hodnoty teprve tehdy, když jsou srozumitelně zveřejněny v jakékoliv formě. Tyto informace jsou zachycené zejména ve vědeckých časopisech, ročenkách a sbornících. Články z těchto periodik obsahují původní, nové, dosud jinde nepublikované výsledky, tj. nové, primární informace. Bibliografické zpracování článků významným způsobem urychluje a zjednodušuje proces přenosu relevantních informací od původce k uživateli. V Digitální knihovně AV ČR se nachází přibližně 200 titulů periodik, vydávaných ústavy AV ČR, jejich předchůdci a přidruženými vědeckými spolky. Nejnovější ročníky časopisů, které vyšly v posledních deseti letech, mají metadata zpracovaná na úroveň článků. Konkrétně se jedná o 44 titulů periodik. Záměrem projektu je analyticky (na úroveň článků) zpracovat také starší ročníky akademických periodik a zlepšit tak přístup uživatelů k vědeckým informacím. Takto zpracované články budou propojeny na plné texty periodik a zpřístupněny prostřednictvím Digitální knihovny AV ČR. Za roky 2018–2020 bylo již vytvořeno 12 800 metadatových záznamů článků.

Portál Historický atlas měst ČR (Eva Semotanová, HiÚ)

Jedná se o pokračování prací na portálu Historický atlas měst ČR a jeho obsahové aktualizace v oblasti rekonstrukcí městských sídel v časových etapách (polovina 19. století a současnost), nově s ohledem na zázemí pražské velkoměstské aglomerace (Praha a okolí). V roce 2021 se pozornost zaměří na proměny okolí Prahy jako zázemí velkoměstské aglomerace, vznikající ve druhé polovině 19. století. Nové téma bude obsahovat reprodukce starých map, rekonstrukční mapy a vysvětlující texty.

Výsledky:

Portál lze navštívit zde.

Zpřístupnění bibliografických záznamů k rukopisům Knihovny pražské metropolitní kapituly (Martin Hrdinová, MÚA)

Oddělení pro soupis a studium rukopisů již od dob svého vzniku zaměřovalo své aktivity na evidenci a katalogizaci rukopisných fondů v České republice, včetně vyhledávání, shromažďování a publikování odborné kodikologické bibliografie (Česká literatura kodikologická) týkající se rukopisných sbírek nebo jednotlivých rukopisů. K důležitým fondům, které obsahují nejstarší památky rukopisného dědictví, patří Knihovna pražské metropolitní kapituly (KPMK). Bibliografické údaje, které se týkají rukopisů z těchto sbírek, byly excerpovány pracovníky Oddělení při odborném zpracování rukopisů i v rámci prací na České literatuře kodikologické. Záměrem aktivity je zpřístupnění bibliografických záznamů prostřednictvím Databáze rukopisů a kodikologické literatury budované Oddělením pro soupis a studium rukopisů na půdě MÚA AV ČR. Projekt tím navazuje na aktivitu realizovanou v roce 2019, která se zaměřila na zpřístupnění bibliografických záznamů k rukopisům z fondů Strahovské knihovny.

Výsledky:

Záznamy lze vyhledávat přes rozhraní, které lze navštívit zde.

Digital Humanities v Akademii věd – informační portál (Vojtěch Šícha, KnAV)

Informační portál Digital Humanities byl vytvořen a spuštěn již v roce 2015. Práce související s údržbou, aktualizací a další vývojem portálu byly podpořeny také v letech 2016–2020. Portál obsahuje informace o elektronických informačních zdrojích, elektronických sbírkách, databázích, ale i sbírkách, které na svou digitalizaci teprve čekají, provozovaných v oblasti společenských a humanitních věd v AV ČR. Záměrem pro rok 2021 je průběžná kontrola a aktualizace všech informací, které se na webu nacházejí, aby portál zůstával spolehlivým zdrojem informací. Stálá pozornost bude kromě monitoringu odborných akcí a nově dosažených výsledků v oblasti digital humanities věnována také probíhajícím a chystaným dotačním programům a možnostem zapojení ústavů III. VO. Bude dokončen vývoj nové funkce portálu – databázově uspořádaný přehled výstupů ústavů III. VO s propojením do databáze ASEP – a nasazen do ostrého provozu. Ústavy budou cíleně oslovovány a ve spolupráci s nimi začne být přehled výstupů postupně naplňován konkrétním obsahem. Průběžně bude probíhat také údržba, aktualizace a zabezpečování redakčního systému a rozvoj nového webového rozhraní.

Výsledky:

Informační portál lze navštívit zde.

Index sequentiarum Bohemiae medii aevi (Hana Vlhová-Wörner, MÚA)

Projekt Index sequentiarum Bohemiae medii aevi navazuje na projekt online databáze sekvencí z českých pramenů doby předhusitské a 15. století. Cílem projektu je katalogizace sekvencí z mešních pramenů a raných tisků 15.–16. století s hlavním důrazem na prameny monastické provenience, dále vytvoření webové rozhraní (systematické propojení s mezinárodní databází cantusindex, tj. přiřazení CantusID pro sekvence, které zatím nejsou v mezinárodním systému), převedení databáze na portál projektu Staré mýty, nová fakta a konečně vytvoření systému pro katalogizaci latinských kontrafakt a původně českých sekvencí a jejich propojení se systémem databáze cantusindex.

Švédská knižní kořist z českých zemí 1646–1648 (Lenka Veselá, KnAV)

Cílem projektu je tvorba databáze zajišťující komplexní zmapování dochovaných knih, které byly z českých zemí odvezeny do Švédska na sklonku třicetileté války jako válečná kořist, a odborné zhodnocení tohoto kulturně-historického fenoménu. Výzkum probíhá v řadě evropských, zejména pak švédských knihoven (v současné době více než 20). Získané údaje jsou zpřístupňovány prostřednictvím specializované databáze, která je koncipována i jako nástroj pro popularizaci a zpřístupnění dosud nedostupných informačních zdrojů. V roce 2021 je plánováno pokračování výzkumu ukořistěných knih v Kapitulní knihovně ve Strängnäs, Královské knihovně ve Stockholmu a Univerzitní knihovně v Uppsale, které uchovávají větší soubory knih se zajímavou provenienční historií. Na základě fyzického průzkumu budou přednostně zpracovány tyto exempláře (cca 150), dalších cca 400 záznamů bude do databáze převedeno na základě publikovaných katalogů. V roce 2021 je plánována také série čtyř přednášek na téma švédské kořisti pro Univerzitu třetího věku na FFUK.

Výsledky:

Databázi lze navštívit zde.
Řešitelka přednášela o švédské knižní kořisti na akcích „In The Baltic Battle of Books: Formation, Transfiguration and Replacement of European Libraries in the Confessional Age (c. 1500 – c. 1650) and Their Afterlife“ (březen 2021) a „Protestantská literatura a knižní kultura ve střední Evropě v 16. a 17. století" (Praha, 14. 9. 2021), na online semináři univerzity v Uppsale (19. 11. 2021) a na přednáškách pro Univerzitu třetího věku na FF UK.

Ruská emigrace v meziválečném Československu - digitální zpřístupnění (Dana Hašková, SlÚ)

Jedná se o pokračování projektu z let 2016–2020. V roce 2021 bude dokončen druhý publikační výstup – česká verze Biografického slovníku. Bude připravována rozsáhlá obrazová příloha pro slovník a publikace bude odevzdána do nakladatelství Academia. Budou také probíhat tiskové korektury ruské verze slovníku. Databáze Bibliografie ruských emigrantů v československých periodikách bude postupně doplňována a bude po vydání knihy zpřístupněna on-line. V databázi ruských emigrantských institucí a organizací v meziválečném Československu budou doplňovány základní údaje (datace existence, adresa, jména členů aj.). Obě databáze budou průběžně převáděny do SQL databáze. Hlavním cílem aktivity je seznámení veřejnosti s dějinami a osobnostmi ruské emigrace v meziválečném Československu a jejich přínosem československé společnosti.

Výsledky:

Databázi lze navštívit zde.
HAŠKOVÁ, Dana a kol. Представители эмиграции из территории бывшей Российской империи в Чехословакии. (1918–1945). Био-библиографический словарь. Praha: Slovanský ústav AV ČR, v. v. i. a Nakladatelství Academia, 2021.
HAŠKOVÁ, Dana a kol. Osobnosti ruské emigrace v meziválečném Československu. (1918–1945). Biobibliografický slovník. Praha: Academia, 2022.
HAŠKOVÁ, Dana. Akce Konstruktér (ruský šéfkonstruktér tanků ČKD Alexej Surin), in: Radomír Vlček – Lenka Vlčková Kryčerová (edd.). Ne-svoboda, despocie a totalitarismus v kultuře a kulturních dějinách. Praha 2021, s. 443–464.
Řešitelka se s příspěvkem Личные материалы русских инженеров в архиве «Завода Шкода» zúčastnila konference „Mezinárodní vědecké kolokvium 100 let Ruské akce československé vlády pohledem 21. století (Moskva, 19. 10. 2021).

Elektronická česko-ruská lexikální databáze (Karolína Skwarska, Iveta Krejčířová, Eva Šlaufová, SlÚ)

Jedná se o dlouhodobý úkol řešený v rámci Strategie AV21 od roku 2015. Elektronická česko-ruská lexikální databáze vychází z cenného, podrobně lexikograficky zpracovaného, dosud však nevydaného materiálu ze 70. a 80. let 20. století. Po úspěšné digitalizaci dochází od roku 2019 ke zpřístupňování části hesel přes web SlÚ. Dosud bylo uživatelům zatím zpřístupněno dalších 25 994 slovníkových hesel. V roce 2021 budou zpřístupněna hesla písmene V, bude pokračovat lexikografické zpracování hesel s náslovím, jež nebyla na přelomu 80. a 90. let dokončena. V roce 2019 byl tematický záběr aktivity rozšířen o výzkum neologismů v rusko-českém plánu a jejich zpracování ve formátu elektronického slovníku neologismů. Také v roce 2021 bude prováděn výzkum ruských neologismů, který doplní dříve zpracovanou rusko-českou elektronickou slovníkovou databázi. Cílem je vytvořit rusko-český elektronický slovník neologismů, který umožní také výzkum dynamiky slovní zásoby obou jazyků. V současnosti je hotový heslář (cca 4 200 hesel), zpracována hesla písmen A, B, V, K a rozpracována hesla písmene L.

Výsledky:

Slovník lze využít zde.

Prameny ke studiu jihokarpatských nářečí (Michal Vašíček, SlÚ)

Projekt elektronického zpracování ukrajinského nářečního materiálu je pokračováním projektu Digitální zpřístupnění lexikálního materiálu k výzkumu východoslovanského prostoru řešeného již od r. 2015. Hlavním výstupem aktivity Prameny ke studiu jihokarpatských nářečí je Lexikální databáze jihokarpatských nářečí z materiálů I. Paňkevyče. Dialektologický materiál z terénních výzkumů I. Paňkevyče a jeho žáků na východním Slovensku a Podkarpatské Rusi z 20.–60. let 20. století je mimořádně unikátní materiál. Při zpracování byly do databáze vkládány naskenované kartotéční záznamy. Tím je zajištěno zachování autentického materiálu. Současně byl do databáze přepsán obsah kartotéčních záznamů. Nyní probíhají korektury, doplňování a sjednocování materiálu. Na konci r. 2021 bude lexikální databáze dokončena a zpřístupněna on-line. Tento digitální zdroj umožní teoretický výzkum dynamiky slovní zásoby jihokarpatských nářečí i konkrétní lexikografické výstupy.

Výsledky:

Databázi lze navštívit zde.
SKWARSKA, Karolína, KREJČÍŘOVÁ, Iveta, VAŠÍČEK, Michal. Cesta k digitalizaci slovníků v Oddělení slavistické lingvistiky a lexikografie SLÚ, in: Eva Šlaufová – Karolína Skwarska – Václav Čermák (edd.). Proměny české slavistiky po roce 1989. Praha: Slovanský ústav AV ČR, 2020, s. 137–148.
Řešitel o jihokarpatských nářečích hovořil v Českém rozhlasu Vltava, Českém rozhlasu Plus a také v Národnostném magazínu NEV. Tento rozhovor si lze poslechnout zde.
O knize Dynamika jihokarpatských nářečí řešitel poskytl rozhovor ČTK. Informace poté přejaly různé servery a lze je nalézt například zde, zde či zde.

Epigrafická databáze (Jiří Roháček, ÚDU)

Databáze zachycuje nápisové texty na území ČR od 10. do 18. století. Je budována ze sekundárních zdrojů (starší literatura, archivní prameny všeho druhu) i terénního výzkumu. Přidanou hodnotou je ohled na možnost IT vyhodnocení, zejména pak metodami aplikované lingvistiky. Tomu je přizpůsoben i variantní zápis textů a specializovaná metadata, což v budoucnu umožní společné vyhodnocení nápisů zpracovaných ze zdrojů různého charakteru a spolehlivosti (teritoriální, chronologický, funkční, formulářový a jazykový aspekt, datace, nositelé, citáty, epiteta, víceúrovňové rejstříkování, projekce do digitálních map, vizualizace dat ad.). Na překladech a analýze latinských textů se počítá se spoluprací s klasickými filology a neolatinisty. Budoucí částečně automatizované integrované zpracování, produktivní až při shromáždění minimálně 20 000 nápisů, umožní obecně platné závěry pro český epigrafický fond jako celek. Kromě dalšího rozvoje databáze jsou pro 2021 zamýšleny na jejím základě publikační a přednáškové výstupy.

Výsledky:

Databázi lze navštívit zde.
LUNGA, Radek, ROHÁČEK, Jiří. Umlčené hlasy. Rekviziční dokumentace zvonů českého, moravského a slezského pohraničí z let 1942–1943 / Zum Schweigen gebrachte Stimmen. Requisitionsdokumentation der Glocken der böhmischen, mährischen und schlesischen Grenzgebiete aus den Jahren 1942–1943. Sv. 1–3, 2. opravené a doplněné vyd., 1. tištěné, Praha: Artefactum 2021,

Muzikologická bibliografická databáze – retrospektivní bibliografie muzikologické produkce (Markéta Kratochvílová, ÚDU)

Projekt Muzikologická bibliografická databáze shromažďuje bibliografické záznamy zachycující tuzemskou muzikologickou produkci plus zahraniční publikace českých muzikologů. Jednotlivé záznamy jsou vytvářeny v programu Aleph a zpřístupňovány on-line. Vybrané záznamy jsou poskytovány databázi českých článků ANL. Pro rok 2021 je plánováno zpracovávat retrospektivní bibliografii muzikologické produkce z tištěných bibliografií a jiných veřejně přístupných zdrojů. Databáze bude prezentována mj. na mezinárodní konferenci hudebních knihoven IAML 2021 v Praze.

Výsledky:

Databázi lze navštívit zde.

Zpřístupnění středověkých rukopisů Strahovské knihovny v Praze (Marta Hradilová, MÚA)

Knižní sbírky Královské kanonie premonstrátů na Strahově obsahují kolem 200 000 svazků, z toho rukopisná sbírka cca 3 000 svazků. Sbírka je pouze zčásti zpřístupněna v tištěných katalozích, digitalizované rukopisy v databázi Manuscriptorium. Doposud nezpracovaná zůstává část rukopisné sbírky (sign. DA-DE), což představuje cca 1 200 rukopisů. Cílem aktivity je zpřístupnění středověkých rukopisů (cca 50 svazků), které nejsou doposud zpřístupněny v tištěném katalogu. Katalogové popisy připraví zkušený katalogizátor Mgr. Stanislav Petr z oddělení pro soupis a studium rukopisů MÚA s využitím podkladů Jiřího Pražáka, shromážděných při přípravě jím připravovaného nedokončeného katalogu. Popisy rukopisů budou zpřístupněny v Databázi rukopisů a kodikologické literatury; zároveň je bude možné vyhledávat v rámci portálu Knihověda.

HISTORICKÁ KORESPONDENCE ONLINE: Korespondenční sítě pobělohorských učenců zemí Koruny české (Kateřina Šolcová, Iva Lelková, FlÚ)

Cílem aktivity je shromáždit, utřídit a zpřístupnit metadata korespondence významných učenců pobělohorských českých zemí Jana Marka Marciho (1595–1667), profesora medicíny a hodnostáře pražské univerzity, vlámského jezuitského matematika Theodora Moreta (1602–1667) a dalších jezuitských matematiků působících v českých zemích a rovněž slezského lékaře Philippa Jakoba Sachse z Löwenheimu (1627-1672). Mezi příjemce jejich dopisů patřili přední doboví učenci Athanasius Kircher, Caramuel z Lobkovic a Galileo Galilei. Korespondence dokumentuje šíři zájmů těchto učenců a úroveň vědeckého bádání té doby. Metadata, která zahrnou zejména údaje o osobách, datech, místech a klíčových slovech, budou zpřístupněna uživatelům v databázi na webovém portálu Historická korespondence online a stanou se tak východiskem pro vytvoření repozitáře raně novověké učenecké korespondence vztahující se k českým zemím a základem pro studium pozice tohoto regionu v komunikačních sítích evropské republiky učenců.

Výsledky:

Korespondenci Philippa Jakoba Sachse z Löwenheimu lze studovat zde.
Řešitelka přednesla společně s Vladimírem Urbánkem referát „Možnosti srovnávání raně novověkých korespondenčních souborů v databázi HIKO s pomocí vizualizací“ na workshopu "Mezinárodní korespondenční sítě TGM a vznik Československa v roce 1918" (Praha, 21. 10. 2021).

Rozvoj virtuální výstavy „Filosofovo bytí – a čas“ (Ivan Chvatík, FlÚ)

Cílem projektu je průběžné technologické rozvíjení úspěšně rozpracované virtuální podoby výstavy Filosofovo bytí – a čas, která se fyzicky konala na přelomu let 2018/2019 ve výstavní síni AV ČR na Národní třídě. Plánováno je vytvoření doprovodného portálu s repozitářem pro další zvukové, fotografické a textové obsahy. V roce 2021 proběhne také doplňková informatizace JP biografických a korporátních archiválií.

T4 / Poklady paměti: kritické zpřístupňování a interpretace pramenů českých dějin a kultury

EDICE DOKUMENTŮ K ČESKÝM DĚJINÁM A KULTUŘE: Příprava elektronické edice výročních zpráv jezuitské rezidence – poutního místa v Bohosudově (Markéta Holubová, EÚ)

Cíl projektu spočívá ve vytvoření a spuštění vzorové e-edice výročních zpráv jezuitské rezidence. Shromážděné a z nich vybrané korpusy latinských textů budou testovat a prověřovat funkčnost prostředí e-edice vyvíjené v HIÚ a ÚČJ (vokabulář webový). Budou sestavovány rejstříkované šablony vybraných výročních zpráv a v závěru roku bude spuštěna elektronická e-edice výročních zpráv jezuitské rezidence. Výroční zprávy jednotlivých domů jezuitského řádu představují výjimečný pramen nejen pro dějiny Tovaryšstva, ale především pro sledování způsobů a forem působení jezuitů ve společnosti, v tomto případě i každodennosti poutního místa a duchovního života laiků. Rozsáhlost korpusu latinských textů vedli badatele k jejich opomíjení. Jejich zveřejněním formou e-edice umožníme badatelům intenzivnější využívání pramene i hlubší poznání projevů lidové zbožnosti. Finální verze se zaměří na překladatelské práce, zpracování, revizi a úpravy šablon, jejich rejstříkování a programátorské práce.

Výsledky:

Elektronickou edici lze navštívit zde.
Na workshopu „Soumrak klasických edic? Diplomatáře, regestáře a aktuální problémy edičního zpřístupňování pramenů listinného charakteru ze 14.–19. století" (Praha, 4. a 5. 11. 2021) vystoupily řešitelka a Jana Borovičková s příspěvkem „Metodika zpracování digitální edice ve formátu TEI 5 a její propojení se specializovanou databází". Prezentaci k příspěvku si lze prohlédnout zde.

EDICE DOKUMENTŮ K ČESKÝM DĚJINÁM A KULTUŘE: Třetí exil Vojty Beneše (Martin Nekola, MÚA)

Starší bratr druhého československého prezidenta Vojta Beneš (1878–1951) byl velmi činný v zahraničním odboji za první světové války. Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava opět odešel do exilu a v letech 1939–1945 jako činitel Československé národní rady americké opět vydatně napomohl získat finanční pomoc od krajanů v USA. V roce 1948 odcházel z Československa potřetí, následkem komunistického převratu. Navzdory stáří a zhoršujícímu se zdravotnímu stavu se i tentokrát zasadil u budování pilířů exilových aktivit jako přední člen sociálně demokratické strany, Rady svobodného Československa a dalších těles. O třetím exilovém období Vojty Beneše, jež trvalo do jeho smrti v listopadu 1951, se mnoho neví. Zamýšlený svazek bude tvořit výběr korespondence, vzpomínek a deníkových záznamů Vojty Beneše, ilustrující, jakými tématy rodící se třetí exil žil, jakým těžkostem čelil, jak Benešovy bohaté zkušenosti ovlivňovaly ostatní, jak obecně on sám posuzoval poválečný vývoj v Československu a vyhlídky na porážku totality a návrat domů.

Výsledky:

Autor podnikl cyklus popularizačních přednášek „Osobnosti a metropole české Ameriky", v nichž představil i Vojtu Beneše. Tyto přednášky se konaly v Praze, Pelhřimově, Svitavách, Chebu, Ústí nad Labem, Znojmě, Děčíně, Jablonci nad Nisou a Ostravě.

EDICE DOKUMENTŮ K ČESKÝM DĚJINÁM A KULTUŘE: Deníky Václava Tilleho – komentovaná edice pramenů (Lukáš Holeček, MÚA)

Cílem projektu je ediční příprava deníků z pozůstalosti Václava Tilleho (1867–1937), uložených v několika domácích archivech. Vzhledem k rozsáhlosti a ediční náročnosti zpracování rukopisného textu byla práce rozdělena do dvou let (2020–2021), přičemž v prvním roce (2020) byly provedeny přepisy rukopisného celku autorových deníků (cca 1000 rukopismých stran), ve druhém roce (2021) bude prováděno poznámkování a finalizace edičních prací.

EDICE DOKUMENTŮ K ČESKÝM DĚJINÁM A KULTUŘE: Publikování válečných deníků Eduarda Táborského (Pavel Horák, MÚA)

Cílem předkládaného projektu je příprava kritické edice deníků Eduarda Táborského, tajemníka Edvarda Beneše v době druhé světové války. V prvním roce řešení byl pořízen přepis dokumentu (cca. 1100 stran strojopisu) a vytvořen rejstřík. Ve druhém roce bude prováděna editace textu a poznámkování. Na tomto základě bude rovněž ve druhém roce řešení připraven komentovaný výběr z těchto dosud nepublikovaných pamětí, který bude nabídnut ke čtení v rámci pořadů Českého rozhlasu. Deníky Eduarda Táborského jsou základním pramenem ke studiu čs. politického exilu za druhé světové války. Jde o pozoruhodné svědectví muže přítomného jednáním vrcholných politických kruhů. Záznamy dobré literární úrovně se navíc prolínají s popisem každodenního života politických elit v exilu.

EDICE DOKUMENTŮ K ČESKÝM DĚJINÁM A KULTUŘE: Jan B. Čapek – Literární studie (Lukáš Holeček, ÚČL)

Cílem záměru je publikování vybraných literárních studií z díla meziválečného literárního kritika, komeniologa a literárního historika Jana Blahoslava Čapka v podobě vědecky zaměřené komentované antologie. V roce 2021 bude dokončena ediční příprava textu započatá v roce 2020 a dojde k publikování knihy.

Výsledky:

ČAPEK, Jan B. Literární studie. Ed. Lukáš Holeček. Praha: Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i., 2021.

EDICE DOKUMENTŮ K ČESKÝM DĚJINÁM A KULTUŘE: Česká knižnice (Jiří Flaišman, ÚČL)

Projekt Česká knižnice byl v rámci programu Paměť v digitálním věku poprvé podpořen v roce 2016. Do roku 2020 se díky těmto financím podařilo vydat 22 knižních titulů a 28 svazků Semináře ČK. Česká knižnice jako jedinečná knižní řada významně posiluje povědomí české čtenářské obce o kánonu české literatury. Pro rok 2021 jsou plánovány čtyři nové svazky a jeden titul reeditovaný. Ze starší české literatury bude připraven svazek Tomáše Pešiny z Čechorodu Prodromus moravographie. Z literatury 19. století edice zpřístupní kompletní soubor knižně vydaného básnického díla Otokara Březiny. Z poezie 20. století bude publikován komponovaný svazek z básnického díla Jiřího Wolkera a českou prózu druhé poloviny 20. století bude reprezentovat svazek Novely Ladislava Fukse. V reedici Česká knižnice přinese výbor z povídek Jaroslava Haška Moje zpověď a jiné povídky. Současně bude jako v uplynulých letech pokračovat vydávání edukačního modulu Seminář České knižnice (výkladové materiály k jednotlivým svazkům ČK s pracovními listy). Nadále budou pokračovat práce na internetových

stránkách České knižnice, které již dnes představují bohatou informační platformu o autorech a dílech klasické české literatury.

Výsledky:

FUKS, Ladislav. Tři prózy. Ed. a komenář Erik Gilk. Praha – Brno: ÚČL AV ČR, NF ČK a Host, 2021.
WOLKER, Jiří. Básně. Ed. Irena Vaňková, komentář Jan Wiendl. Praha – Brno: ÚČL AV ČR, NF ČK a Host, 2021.
HAŠEK, Jaroslav. Moje zpověď a jiné povídky. Ed. a komentář Milan Jankovič a Marie Havránková. Praha – Brno: ÚČL AV ČR, NF ČK a Host, 2021.
PĚŠINA Z ČECHORODU, Tomáš. Prodromus Moravographiae. Ed. a komentář Ondřej Koupil a Jiří M. Havlík. Praha – Brno: ÚČL AV ČR, NF ČK a Host, 2021.
BŘEZINA, Otokar. Básnické spisy. Ed. Tereza Nováková, Jiří Flaišman a M. Kosák, kom. Josef Vojvodík. Praha – Brno: ÚČL AV ČR, NF ČK a Host, 2021.

EDICE DOKUMENTŮ K ČESKÝM DĚJINÁM A KULTUŘE: Paměť dětství a mládí (Dagmar Hájková, MÚA)

V roce 2021 uplyne 55 let od smrti první předsedkyně Československého červeného kříže Alice Masarykové (1878–1966). Přestože již byly publikovány její životopisy, bohaté aktivity Alice Masarykové, především v oblasti sociální práce, stále nabízí možnost nových interpretací a analýz. Zamýšleno je tudíž připravit nové, kritické vydání vzpomínek Alice Masarykové Dětství a mládí (první exilové vydání 1960), které by zohledňovalo i nové archivní výzkumy a metodologické přístupy. Edice bude doplněna dvěma studiemi týkajícími se osobnosti Alice Masarykové a problematiky autobiografické paměti a fenoménu dětství. Paměti budou sloužit jako základní materie i pro další aktivity v rámci programu. Ve spolupráci s Českým rozhlasem bude připraven pořad o Alici Masarykové, v jehož rámci budou prezentovány také nově editované paměti. Ve spolupráci se Slovenským národným muzeem (Muzeum kultúry Čechov na Slovensku) bude realizován seminář Alice Masaryková, Slovensko a paměť.

Výsledky:

Program semináře si lze prohlédnout zde. Jednotlivé příspěvky jsou jsou k vidění na YouTube.
Během akce „Týden vědy a techniky" měla řešitelka 2. 11. 2021 přednášku „Alice Masaryková: první dáma republiky?". Pozvánku na přednášku si lze prohlédnout zde.

EDICE DOKUMENTŮ K ČESKÝM DĚJINÁM A KULTUŘE: Kritická edice pamětí Karla Kreibicha (Jakub Vrba, MÚA)

V roce 1921 uběhne sto let od založení Komunistické strany Československa. Prvně však zde nebyla založena v Praze, ale v tehdy německojazyčném Liberci, sídle levicové opozice německé sociální demokracie. Jedním z jejích hlavních představitelů byl již před válkou Karl Kreibich, rodák ze severočeského Cvikova. Nové kritické vydání jeho pamětí, které původně vyšly pod názvem Těsný domov – širý svět v dobově podmíněné podobě na konci 60. let, umožní přiblížit osudy této komplikované osobnosti až do založení KSČ. Edici je však v plánu doplnit několika dalšími vybranými osobními dokumenty tak, aby za pomoci jejich i odborné úvodní studie byly přiblíženy také jeho další osudy, kdy byl nejprve čelním funkcionářem meziválečné KSČ, ale také jediným Němcem v exilové londýnské Státní radě Československa i druhým poúnorovým velvyslancem ČSR v Moskvě. Hranice jeho dříve bezmezné loajality vůči straně se pak naplnily v 50. letech, kdy se stal kritikem stalinistických procesů. Tato kritická edice bude představovat důležitý příspěvek nejen k dějinám KSČ, ale i německé menšiny v Českých zemích.

EDICE DOKUMENTŮ K ČESKÝM DĚJINÁM A KULTUŘE: Tož poslouchejte - Vzpomínky Karla Engliše (Martin Hlaváč, MÚA)

Tož polouchejte jsou netradičně napsané paměti významného ekonoma meziválečného období minulého století Karla Engliše. Nejedná se o autobiografii v pravém slova smyslu, autor se soustředil na některé z jeho pohledu důležité momenty svého života, které vypráví s nadhledem a jistou dávkou humoru. Možná i proto se čtou jedním dechem, což u prací Karla Engliše není obvyklé. Tož poslouchejte obsahuje více jak 150 historek z Englišova života, jsou v nich zahrnuty vzpomínky na jeho mládí, studia, tak i pozdější politickou kariéru během první republiky, uzavírá je jeho nedobrovolný odchod z Karlovy univerzity po únoru 1948.

Historický text a jeho interpretace: mezioborové kolokvium II (Andrea Svobodová, ÚJČ)

Cílem aktivity je pořádání třídenního kolokvia zaměřeného především na problematiku diachronního lingvistického bádání, které však také umožní diskusi a vzájemnou inspiraci odborníků ze styčných vědních oborů. Kolokvium naváže na diachronní workshopy, které jsou pořádány od r. 2014 a na nichž každoročně zazní na 40 diskusních příspěvků. Jeho náplní budou tematicky zaměřené přednášky a workshopy pracovníků Oddělení vývoje jazyka a dalších zvaných odborníků z řad bohemistů, klasických filologů, historiků ad. Na kolokviu budou též prezentovány výsledky aktivit podpořených Strategií AV 21, řešených v minulých letech (aktivita Vokabulář webový, Lexikální databáze humanistické a barokní češtiny aj.).

Výsledky:

Pozvánku na kolokvium naleznete zde.
Program kolokvia si lze prohlédnou zde.
Vybrané prezentace přednášek jsou k dispozici zde.