Poslední svazek této řady se souhrnně věnuje činnosti vatikánské Kongregace pro mimořádné církevní záležitosti, která měla na starosti zahraniční vztahy. Zejména se soustředí na záležitosti vztahů s Československem v prvním desetiletí existence republiky (obsahuje ale rovněž i kontextově zajímavou kapitolu věnovanou jugoslávsko-vatikánským vztahům). Nejvíce prostoru je tu pak věnováno nejvýznamnější události této periody, československo-vatikánské krizi z období let 1925–1928, která byla ukončena uzavřením modu vivendi.