Fárová k omezení interrupcí: „Zákaz znevýhodní už dnes znevýhodněné ženy“

Podle Niny Fárové můžeme vnímat právo na interrupci jako základní lidské právo. „Je to tak i zakotveno v některých ústavách, i v ústavách některých států v USA. Určitě se o tom tak můžeme bavit a měli bychom se o tom tak bavit, protože se ukazuje, že to, jestli můžete nebo nemůžete libovolně zacházet se svým tělem, do velké míry ovlivňuje, jak svobodně se můžete cítit a co můžete se svým životem dělat,“ popisuje Fárová a dodává, že nastavení systému péče v Česku je na dobré úrovni: „Je tady vysoká kvalita zdravotní péče a poměrně dobrá kvalita toho, že když ženy porodí, tak mohou být s dítětem doma a mají zajištěná základní práva a možnosti.“ Oproti tomu v USA je takzvaná rodičovská velmi krátká, takže ženy, které nebudou mít možnost potratu, budou ještě dále znevýhodněny. Chybí totiž následný podpůrný systém.

Potrat jako lidské právo je podle Fárové věcí společenského konsenzu, v čemž právě spočívá současná problematika jeho omezení – pro svobodu volby jsou dlouhodobě až dvě třetiny americké společnosti. Proti tomu stojí pak názory, že není možné sahat na nenarozený život a rozhodovat o něm. „Kdy začíná započetí života a můžeme se o plodu bavit jako o potenciálním dítěti? Odpověď by měla vycházet z dat a medicínských poznatků, ne na základě dojmů nebo víry,” říká k tomu socioložka.

Podle ní je případný zákaz potratů, chystaný nyní v řadě amerických států, katastrofou v tom smyslu, že ženy spolu s tímto zákazem nepřestanou potraty podstupovat, budou k tomu však hledat jiné cesty. „Ženy se začnou přesouvat do států, kde to bude povolené, nebo kde ta pravidla budou jiná. Nebo přinejhorším se začnou samy v domácnosti snažit prostřednictvím nějakých prostředků těhotenství ukončit, což povede k většímu ohrožení jejich zdraví,“ vysvětluje Fárová. To zároveň přinese větší zatížení zdravotnických zařízení v některých státech a například prodloužení lhůt pro občanky těchto států. Podle statistik bude mít zákaz potratů zároveň největší dopad na znevýhodněné ženy z chudých prostředí, které již dnes tvoří více než 70 % „cílové skupiny“, a zejména pak ženy jiné než bílé barvy pleti.

Celý rozhovor je k dispozici online.