|
|
Close Help | ||||||||||||||
V průběhu V. kongresu světové literárněvědné bohemistiky v červnu 2015 se konala diskuze mezi zástupci bohemistických pracovišť v zahraničí o postavení oboru ve světě. Jedním z jejích výsledků byla myšlenka založení mezinárodního Konsorcia literárněvědné bohemistiky. Jeho cílem by mělo být zprostředkování profesionální oborové komunikace napříč jednotlivými zeměmi, v nichž se česká literatura vyučuje nebo je předmětem bádání.
Hlavní náplň činnosti Konsorcia představuje primárně sběr a zpracování bibliografických dat o výstupech zahraničních bohemistů a bohemistek do databází infrastruktury Česká literární bibliografie (aktuálně více než 15000 záznamů pocházejících ze zahraničních zdrojů, z čeho přes 500 činí „členské“ záznamy) a příprava newsletteru „Literárněvědná bohemistika: zprávy z oboru“. Obě činnosti poskytují dlouhodobě udržitelnou možnost informovat o dění v oboru a zkvalitňovat informace o aktivitách zahraničních bohemistik. Členové Konsorcia jsou v současnosti instituce působící v Belgii, Francii, Chorvatsku, Itálii, Německu, Polsku, Rakousku a Slovensku. Členská základna se však neustále rozšiřuje, v těchto dnech se například jedná o přijetí dalších členů z řad polských univerzit.
Po sedmi letech působení Konsorcia se ÚČL při příležitosti VI. kongresu světové literárněvědné bohemistiky rozhodl připravit anketu, jejímž cílem byl průzkum názorů na stav mezinárodní spolupráce zahraničních a českých akademických pracovišť v oboru literárněvědné bohemistiky. V návaznosti na vznik Konsorcia bude na budoucích kongresech nově svolávána i jeho Vědecká rada, složená ze zástupců a zástupkyň všech členských institucí. Výsledky této ankety se tak staly významným podkladem pro první jednání Rady na letošním kongresu. Následující text je shrnutím odpovědí shromážděných během této ankety. Představuje odborný vhled do debaty o současném stavu literárněvědné bohemistiky ve světě.
Cílem dotazníku bylo identifikovat postavení bohemistických studií v širším kontextu literární vědy na základě odpovědí z řad badatelů a univerzitních pedagogů. Jejich názory jsou utvářeny každodenní akademickou praxí a představují klíčový vhled do problematiky. Dalším cílem bylo získat zpětnou vazbu na stav mezinárodní spolupráce a roli Ústavu pro českou literaturu AV ČR v ní. Jedná se jak o poskytování podpory zahraničním bohemistům a bohemistkám pro výzkumné pobyty, tak kupř. o sběr bibliografických dat námi vydaných publikací. Jelikož se jedná o agendu, kterou se zaobírá přímo Konsorcium, součástí ankety se staly i dotazy přímo týkající se jeho působení a jeho hodnocení.
Pro zmapování situace bylo připraveno 7 otázek. Celkově reagovalo 35 respondentů ze 17 států, a to v následujícím počtu: Česko (11; 30 %), Bulharsko (2), Francie (2), Maďarsko (2), Polsko (2), Rakousko (2), Slovensko (2), USA (2), Švýcarsko (2), Belgie (1), Chorvatsko (1), Itálie (1), Německo (1), Norsko (1), Portugalsko (1), Švédsko (1) a Velká Británie (1). Dohromady bylo odesláno 173 platných odpovědí. Na první dotaz odpovědělo 35 respondentů, na druhý 27, na třetí 25, na čtvrtý 26, na pátý 25, na šestý 22. Nejmenší počet odpovědí (20) získala poslední otázka. Zřejmý pokles byl způsoben skutečnosti, že vyčerpávající odpovědí na otázky obecnějšího charakteru do značné míry předcházely reakce na následující upřesňující dotazy. I přesto se celkově podařilo získat přes 70 % plnohodnotných reakcí. V následující částí textu přiblížíme reakce na jednotlivé otázky, které byly položeny dotazovaným.
Jak vnímáte z pozice zahraničního bohemisty / zahraniční bohemistky postavení a proměnu tradičních národních filologií na vašem pracovišti? V jakých výzkumných a studijních rámcích se na něm otevírají možnosti se českou literaturou zabývat?
Odpovědi na první otázku zdůrazňovaly především postupné ustupování tradičně vedených bohemistických oborů na univerzitách ve prospěch zastřešujících oborů, jako jsou slavistika, středoevropská či kulturní studia nebo komparatistika (či ostatních široce zaměřených oborů filologických) nebo nejnověji i digital humanities. Tato slučovací tendence a postupné mizení „menších“ oborů se děje i u ostatních národně-filologických oborů. Nejedná se pouze o specifikum bohemistiky. Příčinou těchto změn je probíhající restrukturalizace evropského vysokoškolského systému. Ta probíhá již několik posledních let. Jedná se nejen o rozdělení studia na bakalářské, magisterské a doktorské programy (tzv. Boloňský proces), ale i nutnost přizpůsobit se jeho systémovým požadavkům. To vede k věnování větší pozornosti jednotlivým studijním programům, jejich udržitelnosti a v neposlední řadě také jejich atraktivitě. V širší perspektivě se okrajové postavení bohemistiky (a její problémy s naplněním jednotlivých ročníků studenty) zvyšuje atraktivitou dvouoborového (případně i víceoborového) studia. Současným studentům to poskytuje přitažlivější vzdělávací programy a obecnější oborovou specializaci. Díky ní pak mají absolventi větší možnosti pracovního uplatnění i mimo univerzitní prostředí.
Jako další klíčový problém udržitelnosti bohemistiky na univerzitách byl uváděn nedostatek akademických pracovníků. Situace je obzvláště nepříznivá v oblasti obsazování profesorských pozic. Důsledkem toho klesá i prestiž jednotlivých pracovišť v rámci větších center (převážně slavisticky zaměřených). V nejhorším případě to může vést i k úplnému zániku bohemistických kateder či seminářů. V kontextu obsazování univerzitních pracovišť bylo také několikrát v odpovědích upozorněno na generační obměny akademiků a jejich vliv na udávání dalšího směru a vývoje literárněvědného bádání. Nedostatek kvalifikovaných bohemistů také poněkud podvazuje možnosti další intenzifikace mezinárodní spolupráce v oboru. Tento faktor často omezuje i plánování rozsáhlejších projektů, poněvadž počet potenciálních partnerů je relativně omezený. Zahraniční bohemisté, kteří vedou projekty v ČR, často upozorňují na to, že překážkou pro výzkum je i v poslední době čím dál tím náročnější přístup k jednotlivým archivům. Ty jsou často přístupné pouze z české, nikoli však ze zahraniční IP adresy. Pokud jde o rozvoj mezinárodní spolupráce, respondenti zmiňují jako důležitý předpoklad též navýšení finanční podpory pro zahraniční pracoviště, obzvláště ta, která čelí dlouhodobě hrozbě zániku.
Problematika generační obměny byla zmíněna i ve vztahu ke studentům bohemistiky. Pro ty přestává být literárněvědná bohemistika jako jednooborový program filologie atraktivní. Objevuje se zde také rozpor mezi směřováním univerzitních oborů a tématy vědeckých výzkumů, které se čím dál tím více od sebe vzdalují. Ukazuje se, že souhra obou těchto faktorů v univerzitním prostředí představuje pro zúčastněné velkou výzvu a vyžaduje užší spolupráci s institucemi působícími mimo akademickou půdu (např. s Českými centry v jednotlivých zemích). V tomto ohledu bylo odkazováno i na další nepříznivý faktor – obtíže v navazování mezinárodní spolupráce. Ty se odrážejí i v problémech s vytvořením mezinárodní komunikační platformy mezi zástupci oboru v jednotlivých zemích. Na druhou stranu víceoborová perspektiva ve výuce bohemistiky (a ostatních národních filologií v zahraničí) byla také několikrát vyzdvihována jako pozitivní prvek, podstatný pro vědeckou praxi. Je to také předpoklad k otevření se (na úrovni oboru) novým teoretickým a metodologickým směrům. Jedná se kupříkladu o výzkum doposud opomíjených tematických okruhů či nové metodologické pokusy o zodpovězení otázky „čím je česká literatura?“.
Jak hodnotíte možnosti spolupráce s českými státními, vědeckými a kulturními institucemi a míru podpory z jejich strany? Kde vidíte silné stránky a kde naopak spatřujete v tomto ohledu rezervy? Jaká je v tomto směru situace jiných srovnatelných oborů?
Spolupráce byla hodnocena vesměs pozitivně, a to na vícero úrovních. Vyzdvihovány byly především možnosti pro studenty a akademické pracovníky, v neposlední řadě též i pro překladatele a spisovatele. Již odpovědi na předchozí otázku podtrhly význam Českých center v procesu navazování kontaktů mezi českými a zahraničními univerzitami (s tou výhradou, že z perspektivy zahraničních bohemistů je nutno rozlišovat mezi rozsahem a kvalitou podpory nabízené Českými centry a velvyslanectvími v jednotlivých zemích). V reakcích na otázku se rovněž upozorňuje na aktivity samotných univerzit. Zdůrazněna byla ústřední role ÚČL (obzvláště ve vědecké sféře) jako instituce, která zastřešuje zahraniční spolupráci a poskytuje stipendijní příležitosti badatelům/badatelkám ze zahraničí.
Pozitivně hodnocen byl počet nabídek spolupráce, který v některých zemích dokonce převyšuje poptávku. Část odpovědí upozorňovala na skutečnost, že vědeckou a kulturní spolupráci s Českou republikou lze realizovat i v rámci mezinárodních programů, jako jsou kupříkladu Erasmus+, Visegrádské fondy, bilaterální smlouvy nebo evropské mobilitní projekty. Všechny zmíněné možnosti pozitivně ovlivňují pozici bohemistiky ve vztahu k ostatním filologickým oborům, které nedisponují tak pestrou škálou možností navazování, vedení a udržování kontaktů a v neposlední řadě také financování. Za nepostradatelnou respondenti považují i spolupráci v rámci udržování kulturních vztahů prostřednictvím organizace literárních akcí (jako jsou setkání se spisovateli, literární festivaly, bohemistický seminář a další) nebo zásobování bohemistických pracovišť současnou literární produkcí. Mezi hlavní problémy v navazování spolupráce s českými institucemi uváděno komplikovanost administrace, malou aktivitu bohemistické komunity (obecnou informovanost, neznalost aktuálních projektů a nedostatečné síťování) a chybějící platformu pro vzájemnou komunikaci. Část negativních komentářů tudíž mířila k samotným bohemistům a ke komunitě, kterou vytvářejí.
Ústav pro českou literaturu AV ČR pro spolupráci se zahraničními bohemisty a bohemistkami a jejich vzájemné zasíťování založil Konsorcium literárněvědné bohemistiky. Víte o jeho existenci? Co od takovéto kooperační sítě očekáváte a jak hodnotíte jeho dosavadní aktivity?
Povědomí o existenci Konsorcia vyjádřila jen polovina respondentů. Část odpovědí také naznačovala, že činnost Konsorcia ještě není úplně vyjasněna a prezentována veřejnosti způsobem, který by umožňoval jasné určení jeho cílů a úkolů. Zřejmá je také tendence k vnímání Konsorcia jako orgánu, který by mohl v budoucnu ve větší míře mapovat a koordinovat aktivity zahraničních (a českých) bohemistů, zaručovat jejich odborné síťování a podporu ve společných projektech. Spuštění newsletteru Konsorcia bylo hodnoceno kladně. Oceněny byly jak jeho vizuální podoba, tak struktura. V návrzích byl zmíněn možný rozvoj směrem k bulletinu, detailnější sledování bohemistických aktivit ve světě a možnosti poskytovat informace o literárním dění v ČR.
Jaké on-line dostupné zdroje pro svůj literárněbohemistický výzkum využíváte? Existují další relevantní bohemistické, slavistické a/nebo literárněvědné zdroje ve vaší zemi, např. pro studium překladů z češtiny (budeme vděčni za odkaz), a jak hodnotíte jejich úroveň?
V reakci na tuto otázku uvedli dotazovaní pestrou škálu českých zdrojů, ale i zdrojů existujících ve státech s bohemistickými pracovišti. Nejčastěji zmiňovaným českým zdrojem byly databáze České literární bibliografie (ČLB) a ostatní elektronické zdroje zpřístupňované ÚČL v rámci e-studovny. Tyto zdroje byly jednotně chváleny za kvalitu zpracování a postupné zpřístupnění jinak obtížně dostupných materiálů. Uvedeny byly také digitální archivy dalších českých institucí, jako jsou Moravská zemská knihovna, Národní knihovna, Památník národního písemnictví, Městská knihovna v Praze, digitální archivy zahraničních bohemistických časopisů (např. Homo bohemicus, Slavjanski dialozi, Przekłady Literatur Słowiańskich) nebo i další tematické databáze (Legie.info, Osmikon, litreception.wordpress.com). Upozorněno bylo také na národní repozitáře vědeckých a odborných prací ve Francii, Polsku, USA nebo Německu. Přestože tyto digitalizované archivy zjednodušily přístup ke zdrojům, jejich rozsah respondenti identifikovali jako stále nedostačující. Častým důvodem byla například přístupnost, která je možná pouze z české, nikoli však ze zahraniční IP adresy.
Jaké zdroje české provenience využíváte? Jsou pro vás v tomto ohledu nápomocné informační portály Ústavu pro českou literaturu a databáze České literární bibliografie? Máte návrhy na jejich zlepšení?
Odpovědi se do značné míry překrývaly s reakcemi na předchozí dotaz. ČLB byla nejčastěji zmiňovaným a primárním zdrojem hledání bohemistické vědecké informace a příklad dobré oborové praxe. Na druhou stranu dotazovaní zdůrazňovali užitečnost nově zpřístupněné funkce exportu bibliografických dat ve vyhledávacím rozhraní VuFind, který umožňuje vytváření rešerší v širším tematickém záběru a v komplikovanější struktuře s možnostmi jednoduchých vizualizací. Mezi nejčastěji zmiňovanými zdroji byla také Městská knihovna v Praze se svou širokou nabídkou elektronických knih, Národní digitální knihovna provozovaná NK ČR a ostatní elektronické zdroje ÚČL (základní oborové příručky, konferenční materiály, archiv časopisů, korpus české poezie aj.). Význam těchto zdrojů zdůrazňuje i fakt, že zahraniční bohemistická obec živě reaguje na jakékoliv delší přerušení jejich provozu. I zde byla jako ústřední kritérium užitečnosti konkrétních internetových zdrojů uvedena dostupnost materiálů v digitalizované podobě, která umožňuje okamžitý přístup odkudkoliv na světě. V období protipandemických opatření bylo jejich využití nezbytností. V tomto smyslu byl zmíněn i význam zpřístupnění univerzitních repozitářů diplomových prací, které mohou sloužit jako alternativní zdroj bibliografických informací.
Cílem dotazníku bylo identifikovat postavení bohemistických studií v širším kontextu literární vědy a ve světle sedmi let fungování Konsorcia literárněvědné bohemistiky. Odpovědi naznačují několik výrazných tendencí, které doprovázejí vnímání současné pozice literárněvědné bohemistiky ve světě. Z drtivě většiny reakcí vyplývá obava o pohlcení tradičně vnímané bohemistiky širšími vědeckými disciplínami (slavistika, komparatistika). Lze to ale vnímat i jako výhodu. Jako silná stránka oboru je vnímána mezinárodní spolupráce spojující bohemistiky tuzemské a zahraniční. Proto pro její další fungování a rozvoj bude potřeba zajistit podporu a udržení komunikačních kanálů mezi bohemisty. To povede k většímu povědomí o aktuálním dění na poli vědeckých projektů a iniciativ. Budoucí úkolem Konsorcia tak i nadále zůstává zajištění těchto komunikačních kanálů, udržování jejich kultivovanosti a aktivnější sledování dění v bohemistické komunitě.
Prezentaci činnosti konsorcia můžete v nejbližší době navštívit na VI. kongresu světové literárněvědné bohemistiky ve čtvrtek 30. června od 9 hodin v sálu č. 206 v rámci panelu Mnohost metod, mnohost bohemistik. Budeme rádi za jakýkoliv příspěvek do diskuze nebo na e-mailovou adresu: konsorcium@ucl.cas.cz.
Tento článek podléhá licenci CC BY-NC-ND 4.0 Mezinárodní. Plný text licenčních podmínek
