Astronomický ústav Akademie věd České republiky (AsÚ) je veřejná výzkumná instituce zabývající se základním výzkumem v oblasti astronomie a astrofyziky, především hvězdnou a galaktickou astronomií, fyzikou meteorů, sluneční astronomií a pohybem kosmických těles.
Rádi se podělíme o výsledky naší práce. Pravidelně pořádáme nejrůznější akce pro děti i dospělé, kde vám rádi povíme více o tom, co děláme.
Novinky
Den a noc na Jizerce v sobotu 6. srpna 2022
V rámci Jizerské oblasti tmavé oblohy Muzeum Jizerských hor ve spolupráci s Klubem astronomů Liberecka - pobočkou České astronomické společnosti, Astronomickým ústavem AV ČR a Hvězdárnou Turnov vás zve na zábavně vzdělávací akci pro celou rodinu. Při pěkném počasí se akce koná venku, při dešti se uskuteční v Muzeu Jizerských hor.
Na čem pracujeme: Jak dlouho spí hvězdná modřenka?
Modré svítivé proměnné jsou hmotné hvězdy známé silnou spektrální a fotometrickou proměnností. Není zcela uzavřeno, v jaké vývojové fázi se tyto vzácné hvězdy nacházejí, ani jakým směrem se bude dále ubírat jejich vývoj. Olga Maryeva ze Stelárního oddělení ASU vedla mezinárodní tým studující hvězdu MN 112. Jejich závěrem je, že jde o velmi hmotnou spící modrou svítivou proměnnou.
Ředitel Astronomického ústavu AV ČR Dr. Michal Bursa, Dr. Jiří Svoboda a Dr. Richard Wünsch komentují pro média první snímky z dalekohledu Jamesa Webba.
Astronomický ústav AV ČR zveřejnil na Výroční zprávu za rok 2021. Kromě této aktuální výroční zprávy najdete na https://www.asu.cas.cz/cz/asu/vyrocni-zpravy i ty minulé a také např. Střednědobý výhled na roky 2022 - 2024 a další podle zákona zveřejněné informace.
Mezinárodní den asteroidů je připomínkový den OSN vyhlášený rezolucí Valného shromáždění OSN na 30. června. Každoročně si tak připomínáme výročí dopadu Tunguzského meteoritu 30. června 1908 jakožto nejničivější události nedávné historie spojené s asteroidy.
Na čem pracujeme: Rentgenové záření větrů v hvězdokupách
Některé zajímavé typy galaxií, např. takzvané Zelené hrášky (Green Pea galaxies), vykazují značný přebytek rentgenového záření, než je pro galaxie obvyklé. Tento přebytek není snadné vysvětlit, je ale velmi zajímavý, protože naznačuje, že tyto galaxie by mohly být zodpovědné za re-ionizaci vesmíru. Astronomové z ASU společně s kolegy ze zahraničí studovali, zda by za tento přebytek nemohlo být odpovědné rentgenové záření horkého plynu v mladých hvězdokupách.
Velmi jasný bolid časně ráno 24. června 2022 nad jižním Rakouskem podrobně zachycený přístroji české části Evropské bolidové sítě
V časných ranních hodinách v pátek 24. června 2022 krátce po druhé hodině ranní středoevropského letního času ozářil území především Rakouska, Slovinska, ale i sousedních zemí včetně České republiky velmi jasný meteor - bolid. Na našem území, na Slovensku, v Maďarsku a nad severní částí Rakouska bylo tou dobou jasno a tak upoutal pozornost těch náhodných svědků, kteří byli v tuto pozdní noční dobu vzhůru. Pro objasnění tohoto velmi vzácného přírodního úkazu bylo ovšem rozhodující, že se podařil zaznamenat speciálními přístroji celkem na 17 stanicích, které jsou rozmístěny po celém našem území, ale i v Rakousku a na Slovensku a patří k tzv. Evropské bolidové síti, jejíž centrum je v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově. Díky těmto fotografickým a video záznamům bylo možné velmi rychle a i podrobně a přesně popsat jak atmosférickou dráhu bolidu, tak i jeho předsrážkovou dráhu ve Sluneční soustavě. Kromě toho jsme také určili oblast, kde by měly zbytky původního meziplanetárního tělesa (meteoroidu), tedy meteority, na zemském povrchu ležet. Touto formou tedy podáváme vysvětlení, k čemu přesně dnes nad ránem došlo, co tento jev způsobilo a kde a jak probíhal.
Asteroid Day aneb diskuze s odborníky na téma "Blízkozemní asteroidy - nebezpečí i příležitost"
V úterý 28. června od 18 hodin v knihovně hvězdárny. Zdarma.
Diskuze s týmem výzkumu asteroidů na Astronomickém ústavu AV ČR. Po úvodní prezentaci vedoucího skupiny fyziky asteroidů Dr. Petra Pravce se budete moci ptát a s vědci diskutovat o otázkách, které se nás týkají. Některé jsou právě velmi aktuální. Besedy se zúčastní: Dr. Petr Pravec, Dr. Petr Scheirich, Dr. Petr Fatka a Kamil Hornoch. Koná se v rámci celosvětového "Asteroid Day", který připadá na 30. června. Akce je podpořena z programu EU Horizon 2020 grantem "NEOROCKS" (č. 870403).
Exoplanety z vesmírné mise TESS změřeny a zváženy v Ondřejově
V prvním čtvrtletí roku 2022 ondřejovští astronomové potvrdili objev čtyř nových plynných exoplanet. Jedná se o obří planety podobné našemu Jupiteru a Saturnu. Tím ale veškerá podobnost končí. Všechny čtyři exoplanety obíhají své hvězdy s periodou řádově několika dní a jsou na povrchu velice horké. Jedna z hvězd je ve stádiu červeného obra, dvě jsou naopak mladé hvězdy. Zbývající hvězda je podobná našemu Slunci.
Na čem pracujeme: Mají aktivní galaktická jádra spektrální stavy jako rentgenové dvojhvězdy?
Aktivní galaktická jádra a některé rentgenové dvojhvězdy spojuje to, že u nich dochází k dopadu hmoty na černou díru. V případě galaxií má černá díra hmotnost milion až miliardakrát větší, než je hmotnost našeho Slunce. U rentgenových dvojhvězd má černá díra jen několik jednotek až desítek hmot Sluncí a její rozměr čítá jen několik desítek km. Proto u černých děr v rentgenových dvojhvězdách můžeme pozorovat v průběhu času výrazné změny v množství dopadající hmoty a s tím související stavy s vysokou a nízkou svítivostí, vytváření a vyhasínání relativistických výtrysků. V nedávné publikaci vedené Emily Moravec se astronomové blíže podívali na velký soubor aktivních galaktických jader s cílem prozkoumat vztah mezi mírou dopadu hmoty na černou díru a vyvrhováním relativistických výtrysků v porovnání s rentgenovými dvojhvězdami.
Profesor Andreas Eckart převzal v Brně čestnou medaili Ernsta Macha
Profesor Andreas Eckart z univerzity v Kolíně nad Rýnem převzal 1. června 2022 v Brně z rukou předsedkyně Akademie věd České republiky profesorky Evy Zažímalové čestnou medaili Ernsta Macha za celoživotní přínos fyzikálním vědám, a to v rámci akce CPB meeting 2022, třídenního setkání expertů na černé díry, formování hvězd v galaktických jádrech, jejich dynamiku a fyziku. Udělení medaile navrhl Astronomický ústav AV ČR. Česká televize při této příležitosti natočila s profesorem Eckartem pořad Hyde Park Civilizace.
Na čem pracujeme: Horizontální pohyby v penumbře sluneční skvrny
Pohyby jemných struktur v rámci penumbry jedné sluneční skvrny byly cílem práce Michala Sobotky z ASU. S využitím velmi kvalitního pozorování z metrového pozemního dalekohledu v práci upřesnil model dynamiky plazmatu v konvektivních strukturách tvořících penumbrální vlákna.
Odhalení pravé podstaty vícenásobných hvězdných systémů může být obtížné, a to zejména v případě, kdy se přinejmenším jedna ze složek schovává v plynu, který je nedílnou součástí soustavy. Petr Hadrava z ASU vedl rozsáhlý mezinárodní tým, který přispěl k dešifrování konfigurace systému UU Cas.
Společná pozorovací kampaň NASA a Astronomického ústavu AV ČR – černá díra Cyg X-1
Rentgenová mise NASA IXPE (Imaging X-ray Polarimetry Explorer), která byla vypuštěna v prosinci minulého roku a která umožňuje vědcům zkoumat rentgenové záření včetně jeho polarizace, se poprvé zaměří na stelární černou díru. Není překvapením, že první zkoumanou černou dírou bude právě ta prvně objevená - černá díra v souhvězdí Labutě s označením Cyg X-1.
Dva unikátní optické dalekohledy rozšířily pozorovací možnosti observatoře v Ondřejově
Oba už mají za sebou tzv. první světlo, tedy první pozorování. Dalekohledy jsou provozované Astronomickým ústavem AV ČR, Fyzikálním ústavem AV ČR, Univerzitou Palackého v Olomouci, Ústavem jaderné fyziky Henryka Niewodniczańskiho Polské akademie věd, Univerzitou v Ženevě a dalšími institucemi konsorcia SST-1M.
Částečné zatmění Měsíce 16. 5. 2022 před východem Slunce
V pondělí 16. května ráno se nám v případě bezoblačného počasí a dobrého výhledu k jihozápadnímu obzoru naskytne zajímavý pohled na zapadající ukousnutý úplněk Měsíce. Částečné zatmění Měsíce začne ve 4:28 SELČ, ale uvidíme jej pouze necelou hodinu, neboť po páté hodině ráno Měsíc zapadá. Úkaz bude vidět očima z celého území ČR. Toto zatmění Měsíce bude probíhat velmi těsně nad obzorem, a tak pozorovací podmínky mohou být i velmi špatné, proto je dobré si vybrat místo ve vyšší nadmořské výšce. V případě dobrého počasí vás na pozorování zvou také vybrané hvězdárny, včetně té naší.
Podcast Akademie věd se slunečním fyzikem Michalem Švandou
Helioseismolog docent Michal Švanda ze Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR se věnuje výzkumu nitra Slunce. V nové epizodě podcastu Věda na dosah se ho Jitka Kostelníková ptá, jak se ze Země sleduje a měří sluncetřesení, nakolik naši planetu ohrožují geomagnetické bouře a jestli se na ně lze nějak připravit.
Profesor Vladimír Karas shrnul svoje období funkce ředitele
Profesor Vladimír Karas, který vedl Astronomický ústav AV ČR minulých deset let, připravil pro zaměstnance ústavu své shrnutí. Připadá nám ale natolik zajímavé a inspirativní, že se s vámi o něj chceme podělit.
Pierre Vermot ze Skupiny galaxií a planetárních systémů ASU analyzoval interferometrická pozorování blízké aktivní galaxie NGC 1068. Povšiml si, že pořízené údaje svědčí o nesymetriích v umístění struktur aktivního jádra, v rozporu se současnými modely.
Dr. Michaela Kraus ze Stelárního oddělení Astronomického ústavu AV ČR převzala 19. dubna 2022 ocenění "RAÍCES Award", které jí za významný přínos k podpoře a upevnění mezinárodní spolupráce v oblasti vědy, techniky a inovací udělilo argentinské
Ministerio de Ciencia, Tecnología e Innovación.
Dosavadního ředitele prof. RNDr. Vladimíra Karase, DrSc. vystřídal 1. května 2022 dosavadní vedoucí pražského pracoviště ústavu Mgr. Michal Bursa, Ph.D.
Profesor Vladimír Karas byl ředitelem Astronomického ústavu AV ČR od 1.5. 2012 do 30.4.2022. Za jeho působení se Astronomický ústav AV ČR řadil mezi nejlépe hodnocené ústavy Akademie věd.
Na čem pracujeme: Gama záblesk s neobvyklým optickým dosvitem
Kolektiv autorů studoval zajímavý gama záblesk zachycený přístroji družice INTEGRAL a následně pozemní pozorovací sítí optických dalekohledů. Autoři pořízená pozorování detailně analyzují a ukazují, že záblesk a následně pozorovaný optický dosvit jsou nejspíše dílem dvou různých fyzikálních procesů.
V rámci Jizerské oblasti tmavé oblohy Muzeum Jizerských hor ve spolupráci s Klubem astronomů Liberecka - pobočkou České astronomické společnosti, Astronomickým ústavem AV ČR a Hvězdárnou Turnov vás zve na zábavně vzdělávací akci pro celou rodinu. Při pěkném počasí se akce koná venku, při dešti se uskuteční v Muzeu Jizerských hor.
Na čem pracujeme: Jak dlouho spí hvězdná modřenka?
Modré svítivé proměnné jsou hmotné hvězdy známé silnou spektrální a fotometrickou proměnností. Není zcela uzavřeno, v jaké vývojové fázi se tyto vzácné hvězdy nacházejí, ani jakým směrem se bude dále ubírat jejich vývoj. Olga Maryeva ze Stelárního oddělení ASU vedla mezinárodní tým studující hvězdu MN 112. Jejich závěrem je, že jde o velmi hmotnou spící modrou svítivou proměnnou.
Ředitel Astronomického ústavu AV ČR Dr. Michal Bursa, Dr. Jiří Svoboda a Dr. Richard Wünsch komentují pro média první snímky z dalekohledu Jamesa Webba.
Astronomický ústav AV ČR zveřejnil na Výroční zprávu za rok 2021. Kromě této aktuální výroční zprávy najdete na https://www.asu.cas.cz/cz/asu/vyrocni-zpravy i ty minulé a také např. Střednědobý výhled na roky 2022 - 2024 a další podle zákona zveřejněné informace.
Mezinárodní den asteroidů je připomínkový den OSN vyhlášený rezolucí Valného shromáždění OSN na 30. června. Každoročně si tak připomínáme výročí dopadu Tunguzského meteoritu 30. června 1908 jakožto nejničivější události nedávné historie spojené s asteroidy.
Na čem pracujeme: Rentgenové záření větrů v hvězdokupách
Některé zajímavé typy galaxií, např. takzvané Zelené hrášky (Green Pea galaxies), vykazují značný přebytek rentgenového záření, než je pro galaxie obvyklé. Tento přebytek není snadné vysvětlit, je ale velmi zajímavý, protože naznačuje, že tyto galaxie by mohly být zodpovědné za re-ionizaci vesmíru. Astronomové z ASU společně s kolegy ze zahraničí studovali, zda by za tento přebytek nemohlo být odpovědné rentgenové záření horkého plynu v mladých hvězdokupách.
