Novinky

Profesor Vladimír Karas shrnul svoje období funkce ředitele

Profesor Vladimír Karas, který vedl Astronomický ústav AV ČR minulých deset let, připravil pro zaměstnance ústavu své shrnutí. Připadá nám ale natolik zajímavé a inspirativní, že se s vámi o něj chceme podělit.

„Jsem velmi hrdý na to, že se v uplynulém desetiletí podařilo udržet charakter ústavu zaměřeného po celou jeho dosavadní historii na excelentní základní výzkum. Ondřejovský areál je mimořádně krásnou astronomickou observatoří, náš obor má pevnou pozici mezi vědeckými směry v naší zemi a ústav je mezinárodně respektovanou vědeckou institucí. Jako příklad významného, organizačně náročného a úspěšně završeného programu kosmického výzkumu lze uvést podíl našich astronomů a techniků na konstrukci družice Evropské kosmické agentury pro sluneční výzkum Solar Orbiter (vypuštěna v r. 2020). Dalším příkladem pokračující účasti ústavu na pozemních pozorováních je účast v rámci Evropské jižní observatoře na radiointerferometrické observatoři ALMA nebo ve výzkumné síti Solarnet. Nelze nezmínit tradiční obor studia meziplanetární hmoty, asteroidů a meteorů.

Mezi nejvýznamnější objevy astronomického bádání posledních desetiletí patří zmapování historie vesmíru během téměř 14 miliard roků jeho trvání. Pojmům temné hmoty a temné energie však dosud nerozumíme. Asi je nedokážeme pochopit, dokud fyzikální věda nedosáhne zásadního průlomu na mikroskopické Planckově škále. Přes nezměrné úsilí však dosud doba
pro tento průlom nenazrála. K pozoruhodnému pokroku směřuje také studium exoplanet, kde se Astronomický ústav také angažuje. Téměř každá hvězda má kolem sebe planety, tudíž jich musí být miliardy miliard a já věřím, že na mnohých existuje život v nejrozličnějších podobách.
Astrobiologie je na samém počátku, ale to se velmi rychle změní s uvedením nových instrumentů do vědeckého provozu: největší pozemský Extremely Large Telescope se staví a největší kosmický dalekohled James Web Space Telescope se již ve vesmíru aktivuje.

Moderní technologie nám umožňují konat pozorování a experimenty, díky kterým se daří rozlousknout dříve neproniknutelné kosmické záhady. Právě v této době zkoušíme nové přístroje v sadu ondřejovské observatoře, kde budou během května představeny odborné veřejnosti, novinářům a všem dalším zájemcům o nový typ pozorování na těch nejvyšších energiích.

Avšak ani superexcelentní výzkum nedokáže vyřešit všechny problémy, s nimiž se lidé potýkají. To si žádá trpělivého vzdělávání, které má být přístupné nastupující generaci a všem lidem na naší planetě (jinou k dispozici nemáme). Mnoho našich kolegů a kolegyň na pracovištích v Praze i Ondřejově se účastní výuky a vzdělávání mladé generace.

Astronomie mě fascinuje tím, jak se v ní spojuje matematická fyzika s filozofujícím vnímáním Vesmíru, ale také tím, jak nám zprostředkuje velice jiný a neobyčejně užitečný pohled na dění tady na Zemi. Díky digitalizaci zajišťujeme mnoho našich výzkumných i administrativních úkolů s pomocí počítačů, hlavní inspiraci jsem však vždy nacházel při procházce nádherným arboretem nebo během posezení v historické knihovně pod obrazem zakladatele hvězdárny.

Využívám tuto příležitost především, abych co nejsrdečněji poděkoval svým kolegyním a kolegům v práci. Ani v době svého založení na přelomu 19.-20. století nebyla tehdy malá soukromá hvězdárna bratrů Fričových podnikem jedné osoby. Tak i dnes je Astronomický ústav naším společným projektem, který svým trváním a významem přesahuje jednu generaci a jeden obor. Nepochybuji o tom, že můj nástupce bude nacházet nové příležitosti a že se bude potýkat s novými výzvami, jak výzkum v našem oboru usměrňovat a kam pootočit kormidlo ústavního bádání.

Je mně moc líto, že předávám svůj úřad v nešťastném období válečného konfliktu. Věřím však v lepší budoucnost a jsem rád, že mohu observatoř předat v alespoň stejně dobré kondici, v jaké byla před deseti roky, když jsem poprvé vstupoval do ředitelské kanceláře na adrese Hvězdárna bratří Fričů, Fričova 298, Ondřejov.

"Chcem-li se setkati nelučme se radš tedy // Sbohem a šáteček Vyplň se osude!" [3].

S pozdravem Vladimír Karas.“

Seznam [2]:

1751-1777 Josef Stepling
1777-1781 František Zeno
1781-1799 Antonín Strnad
1799-1836 Alois David
1837-1844 Adam Bittner
1845-1851 Carl Kreil
1852-1868 Joseph Boehm
1868-1882 Carl Hornstein
1883-1912 Ladislav Weinek
1913-1917 Artur Scheller
1917-1918 Adalbert Prey
1918-1938 František Nušl
1938-1939 vaccuum iuridis
1939-1943 Otto Seydel
1943-1945 Vincent Nechvíle
1945-1948 Otto Seydl
1948-1953 František Link
1953-1954 Václav Bumba
1954-1968 Bohumil Šternberk
1968-1974 Luboš Perek
1975-1990 Václav Bumba
1990-1996 Ladislav Sehnal
1996-2004 Jan Palouš
2004-2012 Petr Heinzel

Literatura:

[1] https://cs.wikipedia.org/wiki/Astronomický_ústav_Akademie_věd_České_republiky

[2] https://biblio.hiu.cas.cz/records/fb2fbce2-b4aa-41b0-b760-1270d0f9f7b0?locale=cz

[3] https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%ADtězslav_Nezval