ČT Týden v regionech (9. 7. 2022, Brno)

V seriálu O vědě, vědcích a jejich projektech představil v reportáži „Holografická mikroendoskopie“ reportér České televize Zdeněk Skokan výzkum vědecké skupiny Komplexní fotoniky, ÚPT AV ČR.
V reportáži se divák dozví unikátnost výzkumu holografické mikroendoskopie a její uplatnění při odhalování  neurologických onemocnění  jako jsou například epilepsie, Parkinsonova nemoc nebo  mrtvice.
Problematiku divákům představili Prof. Tomáš Čižmár, vedoucí vědecké skupiny, fyzik a specialista na fotoniku, který se problematikou zabývá již více jak deset let představil divákům  princip metody, MVDr. Petra Ondráčková, Ph.D., bioložka a veterinářka, Ing. Petr Jákl, Ph.D., fyzikální inženýr a Ing. Miroslav Stibůrek.
„Myš má mozek velký asi jako lískový oříšek a my se snažíme naším endoskopem zjistit, jak vlastně ten mozek funguje…“  představuje divákům výzkum Petra Vondráčková.

A co si představíte pod pojmem „rozsypaný čaj“  v souvislosti s optickým vláknem?
Tomáš Čižmár a Petr Jákl  divákům vysvětlili základní vlastnosti multimodového optického vlákna a rozložení paprsku světla.  
V reportáži uvidíte názorný příklad na modelu, který popisuje Petr Jákl.
„Když posvítíte jeden bod na čelo optického vlákna, pak na výstupu uvidíte chaos - neuspořádané světlé a tmavé body, vypadá to jak rozsypaný čaj na bílém papíře. Takto se zobrazovat nedá.
Ale když na vstupní plošce vytvoříte přesně definovaný chaos, dokážete tak na druhém konci vytvořit jeden ostrý bod. Vy vlastně tu situaci otočíte ("z bodu je chaos" změníme na "z chaosu je bod").
Optické vlákno je tenčí než lidský vlas, jeho výstupní ploška má průměr kolem 100 mikrometrů. Tento ostrý bod si v dané plošce můžete vytvořit, kde chcete (každá poloha má jiný chaos na vstupu vlákna). Střídáním těchto přesně definovaných chaosů tak můžete ostrým bodem na konci vlákna cestovat přes celý průměr vlákna. Když ostrý bod dopadne na obarvenou buňku, tak ji rozsvítí. Tento proces nazýváme fluorescence a když stejným vláknem cestuje světlo zpátky do aparatury, měřením intenzity (jasu) dané fluorescence zjistíme, zda tam sledovaná buňka je nebo není. Pokud tím bodem procestujeme celou plošku a všude zaznamenáme jas, získáme tak obrázek dané tkáně, kde buňky budou světlé a místa bez buněk budou tmavá“  vysvětluje v reportáži tématiku Petr Jákl.

Celou reportáž je možné shlédnout zde