Letní sociologické komentáře

Socioložka Renáta Topinková poskytla rozhovor, v němž se věnuje problematice online seznamek. Hovoří o algoritmech, které tyto platformy běžně používají, a o jejich možných nástrahách. „Tinder jednu dobu používal algoritmus na principu ELO ratingu, což je metoda párování známá z šachových partií. Rating počítal, kolika lidem jste se líbil, ale také to, jak moc se tito lidé líbili ostatním uživatelům. Uživatele tak vlastně zařadil na určitý stupeň atraktivity a podle toho profil ukazoval dalším uživatelům,“ vysvětluje například Topinková v podcastu Seznam Zpráv.

K tématu souvislosti původu studentů uměleckých škol s jejich úspěchem hovoří v podcastu Raut socioložka Johana Chylíková spolu s umělcem a pedagogem Jiřím Skálou. V rozhovoru představují svůj výzkum zaměřený na prostředí, v němž studenti vyrůstali. Podle výsledků tohoto výzkumu studenti s umělecky zaměřenými rodiči často využívají síť jejich kontaktů, klíčové je ale také materiální a kulturní zázemí spolu s emocionální podporou. „Neříkáme, že vždycky, když jste z bohaté rodiny, tak to máte jednoduché. Z našich dat vyplývá, že to můžete mít těžké. Šlo nám i o to ukázat barvitost, která tu hraje roli,“ dodává Chylíková.

Antropoložka Marie Heřmanová se v Lidových novinách ze dne 20. 7. vyjadřuje k plánovanému vydání knihy influencerky Terezy Hlůškové. Hlůšková byla v Pákistánu odsouzena za pašování drog, minulý rok se ale úspěšně odvolala proti soudu a aktuálně je zpět v Česku. O svých zážitcích z pákistánské věznice napsala knihu a po návratu do vlasti si založila instagramový profil, k němuž se socioložka vyjadřuje následovně: „Obecně nás na influencerech a internetových celebritách nejvíce přitahuje autenticita a to, že za sebou mají nějaký příběh, který jim můžeme uvěřit a který nás zajímá.“

Znojemský deník (dostupné online - placená verze) se v jednom ze svých červencových čísel zabývá mimo jiné i kriminalitou a jejímu růstu z důvodu inflace. K tématu se zde vyjadřuje i socioložka Eva Krulichová. Podle ní se dnes „nacházíme ve zcela bezprecedentní situaci, kdy očekáváme, že kvůli energetické krizi a vysoké inflaci klesne značné části obyvatel životní úroveň pod únosnou mez, což bude mít v dlouhodobějším horizontu zcela jistě vliv jak na kriminalitu, tak na obavy z ní“. Dodává také, že pokles kriminality v letech 2019 a 2020 souvisel s epidemií koronaviru a nízkou mobilitou obyvatelstva jí způsobenou.

Marcela Linková, vedoucí oddělení NKC – gender a věda, usedla v porotě Summer School for Female Leadership in the Digital Age. Jedná se o program zaměřený na zapojení žen do práce v digitálním prostředí, kterého se aktuálně účastní 29 žen z 27 zemí EU, Ukrajiny a Balkánu. „Myslím, že je velice důležité vytvářet příležitosti, kde mohou mladé ženy sdílet svoje zkušenosti, učit se od zkušenějších a budovat si svoje kompetence pro leadership. Ženy do vedení ve všech sférách lidské činnosti patří a bohužel jich tam stále není dost,“ popisuje v internetovém magazínu Žena-in Linková.

„České důchody jsou obecně nízké, jejich průměr se dlouhodobě pohybuje mírně nad hranicí příjmové chudoby, od roku 2017 dokonce mírně pod hranicí, čemuž odpovídá i nárůst míry ohrožení příjmovou chudobou u důchodců obecně,“ říká ekonomka Kamila Fialová v analýze Seznam Zpráv. Článek hovoří také o tzv. wage gap – rozdílu v platu mužů a žen. Ten je podle Fialové v České republice způsoben zejména nadstandardně dlouhou rodičovskou dovolenou. „Zatímco muži pracují ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi nadprůměrný počet let, u žen se tato doba pohybuje výrazně pod evropským průměrem,“ vysvětluje.