FNUSA-ICRC je vědecko-výzkumným centrem nové generace a zároveň veřejným centrem špičkové lékařské péče zaměřujícím se na hledání nových metod, technologií a léčiv pro efektivní prevenci, včasnou diagnostiku a individualizovanou léčbu kardiovaskulárních a neurologických onemocnění. Ty se řadí mezi nejčastější příčiny úmrtí v moderní společnosti. Centrum je budováno na základech dlouholeté úspěšné spolupráce fakultní nemocnice s americkou Mayo Clinic a dalšími českými i zahraničními partnery. FNUSA-ICRC kombinuje čtyři hlavní součásti: mezinárodní vědecko-výzkumné centrum, veřejné zdravotnické zařízení, mezinárodní vzdělávací středisko a centrum pro průmyslovou spolupráci. O aktuálních aktivitách centra jsme hovořili s René Samkem, ředitelem pro mezinárodní strategická partnerství. Pane řediteli, můžete mně říci, co je nejdůležitějším posláním vašeho centra? Kromě hledání nových cest pro efektivní léčbu a prevenci se snažíme praktikovat takzvanou translační medicínu – propojení výzkumu přímo s praxí. Našim heslem je „Tvoříme budoucnost medicíny“. Kolik má centrum specialistů? V současné době 285 výzkumníků z 19 zemí světa, je tu například 6 Italů, Španěl, Argentinec. Šéf centra je Slovinec, který studoval medicínu v Itálii, Británii a v USA a 10 let v USA pracoval ve výzkumu. Můžete, prosím, uvést nějaké zajímavé projekty z oblasti klinických hodnocení a klinických zkoušek zdravotnických prostředků? Ročně začínáme cca 40–50 nových klinických zkoušek a klinických hodnocení léčivých prostředků a zdravotnických prostředků. Jsme tzv. Prime Site největšího zprostředkovatele klinických zkoušek na světě, americké společnosti Quintiles, což znamená, že se podílíme na velké části jejich projektů. Jsme jediná taková organizace v ČR, jedna z pěti ve střední a východní Evropě a jedna z asi 25 na celém světě. V poslední době jsme dělali například klinická hodnocení monitoru životních funkcí pro lůžka jednotek intenzivní péče nebo monitoru pro kardiochirurgické sály. Na jakých projektech a s jakými partnery z průmyslové sféry pracujete v současné době? Klinické zkoušky jsem již zmínil, na nich pracujeme pro velkou část světových hráčů ve farmaceutickém průmyslu. Dále bych například uvedl: S pražskou společností M&I spolupracujeme na vývoji zařízení pro elektrokardiografii a máme s ní a s Ústavem přístrojové techniky už podané dvě patentové přihlášky. S britskou společností Select Research spolupracujeme na vývoji nových metod měření pro preventivní kardiologii, například Body Volume Index, což je nový způsob měření obezity. Budujeme výzkumné a vzdělávací centrum stereotaktické magnetické navigace pro kardiologii a neurologii ve spolupráci s americkou firmou Stereotaxis. Pomocí této metody a technologie mohou lékaři provádět zákroky v lidském srdci a mozku. Další partnery pak průběžně hledáme. Účastnili jsme se nedávno například prezentace českých výzkumných center na Life Sciences Week ve švýcarské Basileji. FNUSA-ICRC se svými partnery podalo 5 patentových přihlášek. Úspěšná již byla společná přihláška s Masarykovou univerzitou nové látky s potenciálním využitím jako léčivo karcinomu prostaty. Další 3 patentové přihlášky jsou společně s Ústavem přístrojové techniky AV ČR a pražskou společností M&I s. r. o. na novou technologii pro diagnostiku srdečních onemocnění. Patentová přihláška podaná s Mayo Clinic u patentového úřadu USA chrání novou technologii epikardiální kardiostimulace, epikardiálního mapování a ablace a epikardiální defibrilace. Na výzkumu se podílelo pět pracovníků FNUSA- ICRC. Hmatatelnými výstupy našich výzkumných aktivit je dále celkem 12 vykázaných aplikovaných výsledků výzkumu v podobě úspěšné registrace 2 užitných vzorů, 3 softwarů a 6 prototypů. Na vyřízení žádostí o registraci dalších 2 průmyslových a 3 užitných vzorů se čeká. Pro všechny tyto nové technologie hledáme průmyslové partnery, kteří by je využili v praxi. Které oddělení patří v centru k nejmodernějším? Je těžké vybrat jedno. Celé centrum je moderní – vždyť EU schválila peníze na jeho vybudování teprve v červnu 2011 a fáze pořizování přístrojů pro výzkum probíhala od začátku roku 2012 do minulého měsíce, takže všechny pořízené přístroje jsou moderní. Máme například v ČR nejmodernější prostory odstíněné od rušivých signálů pro ultrapřesná měření signálů vysílaných lidským tělem, tzv. Faradayovy klece. Naše laboratoř pro výzkum spánku a spánkové apnoe (porucha dýchání ve spánku) nedávno získala jako první v ČR certifikát Evropské společnosti pro spánkovou medicínu. Již byla zmíněna technologie stereotaktické magnetické navigace – jako jediní v Evropě máme jeden přístroj pro experimenty na zvířecích modelech a druhý na kardiologické klinice, takže jsme schopni otestovat nový nástroj nebo léčebný postup pro tuto technologii jak na zvířecích modelech, tak na lidských pacientech (dobrovolnících). Snažíme se, aby s nejmodernějšími technologiemi pracovalo všech našich aktuálně 15 výzkumných týmů. Jeden výzkumný tým, Centrum biomedicínského inženýrství (BME), se na vývoj nových moderních technologií přímo specializuje, ale na vývoji nových léčebných a preventivních technologií se podílejí prakticky všechny. Jakými vyspělými technologiemi centrum disponuje? Jako nejmodernější technologie bych jmenoval: ▸▸nukleární magnetickou rezonanci Ingenia 1,5 T pro neurozobrazování ▸▸angiografický komplet Allura Xper FP 10 R8 Niobe pro kardioelektrofyziologii ▸▸jednofotonový tomograf SPECT Discovery NM530c pro nukleární kardiologii a neurologii ▸▸ultrazvukový tomograf Vevo 2100 pro preklinické experimenty ▸▸automatický magnetický separátor CliniMACS Prodigy pro výzkum kmenových buněk ▸▸stereotaktický magnetický navigační systém NIOBE ES ▸▸stereotaktický magnetický navigační systém Epoch TM ▸▸Faradayovy klece – odstíněné prostory pro ultrapřesná měření ▸▸laserový skenovací mikroskop Axio- Examiner s konfokálním nástavcem LSM 7 MP ▸▸systém pro zobrazování struktur v orgánech a tkáních malých laboratorních zvířat Vevo 2100 ▸▸kapalinový chromatograf s tandemovým hmotnostním spektrometrem a kompatibilním generátorem dusíku QTRAP 4500 ▸▸systém pro snímání a analýzy velkého množství obrazů buněčných kultur pomocí konfokální mikroskopie ImageXpress Micro XL ▸▸konfokální mikroskop pro sledování rychlých dějů AxioObserver s nástavci LSM 7 Duo (780+Live) ▸▸upgrade NMR (nukleární magnetická rezonance) – rozšíření 3T MR systém Discovery MR750 ▸▸kardiologické ultrazvukové přístroje Vivid E9 ▸▸mapovací elektroanatomické 3D systémy pro navigaci katetrů v srdci Carto 3 System ▸▸přístroj pro neinvazivní měření rychlosti a analýzu pulzové vlny SphygmoCor CPVH ▸▸systém pro dlouhodobé snímání živých buněk v kultuře BioStation CT ▸▸fluorescenční mikroskop se širokým zorným polem Delta vision Elite Imaging System ▸▸dvourovinný angiografický komplet INOVA IGS 630 ▸▸CT (počítačový tomograf) Brilliance iCT Je známo, že FNUSA-ICRC je zároveň organizátorem řady významných setkání s odborníky světové úrovně. Jaké další zajímavé konference, semináře chystáte? V uplynulých dvou měsících jsme pořádali nebo spolupořádali celkem tři odborné konference, byla to například mezinárodní konference lékařských inovací a technologií SMIT 2015, na niž přijela celá řada odborníků ze zahraničí, např. z Mayo Clinic nebo z GE Healthcare, dále konference Creating life in 3D: Frontiers in Material and Life Sciences na téma vytváření živých organismů a biomateriálů ve 3D prostředí a na počátku listopadu konference Structure- -Specific Endonucleases in Genome Stability Meeting. Na jaře to byla konference, která se zaměřila na Simulační vzdělávání. Před rokem jsme hostili významnou mezinárodní konferenci na téma pomoci závislým na tabáku. V roce 2016 plánujeme opět konference o simulačním vzdělávání v medicíně a preventivní kardiologii, a konferenci o komercializaci výsledků medicínského výzkumu. FNUSA-ICRC je také spolupořadatelem Mendel Lectures, projektu který do Brna na přednášky v angličtině přiváží významné vědce z celého světa, včetně několika držitelů Nobelovy ceny. Na závěr rozhovoru bych se zeptala na trend, který malými krůčky vchází i do přísně konzervativního vědeckého světa. Co vás vedlo k tomu, že jste se rozhodli zabývat čínskou medicínou? Snažíme se hledat potenciální nové partnery pro výzkum – ti stávající jsou převážně v Evropě a severní Americe, zatímco v Asii spolupracujeme pouze s Korejským národním ústavem pro výzkum mozku. Na konci října jsme měli návštěvu ze Singapuru a nedávno jsme navázali kontakt s výzkumným centrem v Austrálii. Věda je dnes globální záležitost. Zajímá nás účinnost čínské medicíny a možnosti jejího využití v případech, kdy naše západní metody si zatím nejsou schopny s některými onemocněními poradit. Letos dostala Nobelovu cenu za medicínu čínská vědkyně za objev léku proti malárii, který je založen na látce syntetizované z čínské byliny používané už stovky let. Takže možnosti pro spolupráci ve výzkumu tu jsou. Děkuji za rozhovor Ivana Strasmajerová
