Brněnská kavárna – diskuse na téma Česká věda
O důležitosti vědy a její propagace, českých úspěších a dopadech pandemie debatoval dne 23. září profesor Josef Lazar, ředitel Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR, v rámci Brněnské kavárny na téma Česká věda s Ludmilou Hamplovou, redaktorkou Zdravotnického deníku, a Michalem Kurečkou z Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR a předsedou správní rady fondu NEUROSMART.
Společnou diskusi moderoval Viktor Votruba, redaktor Hospodářských novin.
Úvod debaty byl věnován úspěchům české vědy, oborům, ve kterých Česká republika dlouhodobě vyniká, a otázce strategie podpory vědy.
Pro Josefa Lazara je věda proces, ne jednotlivé výsledky, kterých jsme dosáhli. Existují dva způsoby, jak ji dělat. Buď hrubou silou, což znamená pořídit nejlepší přístroje, vytvořit výzkumná centra a velké týmy pracující na jednom tématu. Druhou možností je dát lidem volnost a doufat, že průlomový objev učiní jedinec. Chápe snahu politiků mít strategickou vizi, definovat progresivní obory a do těch pak investovat. Varuje však před touto představou stanovování priorit a předem definovaných témat. Nelze předvídat budoucí vývoj poznání. Můžeme se soustředit na obory, ve kterých jsme dlouhodobě dobří, zároveň je však důležité podporovat širokospektrální výzkum, alespoň ten základní. Kromě technických oborů potvrzují diskutující nárůst významu společenských věd. Josef Lazar vidí jejich potenciál mimo jiné v tom, vychovat kompetentní pracovníky státní správy, schopné definovat otázky pro vědce.
Dalším okruhem byla mezioborová spolupráce vědců a její podpora.
Pandemie ukázala, jak je věda důležitá. Věda se specializuje, proto je pro řešení problémů nutný multidisciplinární pohled. Vznikla například Mezioborová skupina pro epidemické situace (MESES), která sdružuje epidemiology, vakcinology, matematiky či statistiky, popsala Ludmila Hamplová. Josef Lazar ocenil jako příklad mezioborové a meziinstitucionální spolupráce Projekt Strategie AV21, který definuje velká průřezová, multidisciplinární témata a setkáním vědců z různých pracovišť v pracovních skupinách pomáhá překlenout bariéry dané oborovou fragmentací v rámci Akademie věd ČR.
Klíčovou otázkou je také komunikace vědy veřejnosti.
Vědci i vědečtí novináři musí být schopni s lidmi komunikovat srozumitelně, zároveň musí dodržovat zásady odborné práce. Povedlo se to například skupině Medici pro očkování, kteří zvládli na sociálních sítích vysvětlovat epidemiologii srozumitelně a zároveň věcně správně, vyzdvihla Ludmila Hamplová. Na závěr Josef Lazar upozornil na rozdíl mezi výsledky výzkumu a praktickými doporučeními, která jsou ovlivněna mnoha aspekty a jsou tedy spíše záležitostí politiky. Stejně tak je třeba rozlišovat vědu a stanoviska a osobní názory jednotlivých vědců.
Text: Martina Šillerová, ÚPT AV ČR
Foto: Ondřej Charvát
