Oddělení se zabývá sociologií literární komunikace v českých zemích od osvícenství do současnosti. Odborný zájem jeho členů se soustředí na sociální a ekonomické kontexty literární komunikace a na dějiny literárních institucí, historické proměny autorství, psaní, distribuce a čtení textů.
Na základě série konferencí, jež oddělení pro výzkum literární kultury (VLK) pořádalo po svém založení v roce 2003, vznikly např. publikace Povídka, román a periodický tisk (2005) či „O slušnou odměnu bude pečováno…“ Ekonomické souvislosti spisovatelské profese (2009). V letech 2009–2015 se pak oddělení soustředilo na problematiku cenzury literatury a tisku. Hlavním výsledkem byla zaprvé antologie Nebezpečná literatura? Antologie z myšlení o literární cenzuře (2012), zadruhé dvousvazková syntéza V obecném zájmu (2015), která měla hojný zahraniční i domácí ohlas a získala různá ocenění (např. Cenu Josefa Hlávky). Poté se členové VLK věnovali dějinám knižního trhu v dobách osvícenských reforem a nástupu národních hnutí. Výstupem tohoto výzkumu jsou monografie Na cestě k „výborně zřízenému knihkupectví“ a Buchwesen in Böhmen 1749–1848 (obě 2019). Na kvantitativní a kvalitativní výzkumy současného čtení a čtenářů v České republice, probíhající od roku 2007, navázal aktuální zájem oddělení o historického čtenáře a zapojení členů VLK do různých evropských projektů. V evropském projektu READ-IT přispívají k vývoji digitálního prostředí, které bude shromažďovat, popisovat, sdílet popularizovat doklady o čtenářských aktivitách.
Druhou výzkumnou linii VLK představuje studium žánrů a médií populární kultury, teorie a dějin komiksu. Oddělení stojí za aktivitami Centra pro studia komiksu, společného pracoviště ÚČL a Filozofické fakulty Univerzity Palackého, jehož prací vznikly např. Dějiny československého komiksu 20. století (2014) nebo teoretické kompendium V panelech a v bublinách (2015).
VLK rovněž zajišťuje vědeckou výchovu doktorandů, jeho členové přednášejí na univerzitách v Brně, Praze a Olomouci.
Vedoucí oddělení: Mag. Dr. Michael Wögerbauer
Proponovaný projekt václavkovský počítá mimo jiné s hlubším průzkumem literární pozůstalosti významného představitele literárněvědného marxismu, jehož dílo je organicky zakotveno v kulturních souvislostech meziválečného období. Hlavním publikačním výstupem by měla být literárněhistoricky koncipovaná monografie, první svého druhu od roku 1989.
Přes existenci dílčích exkurzů orientovaných k jednotlivým textům, edicím, okruhům či (sub)žánrům postrádá domácí literární věda byť jen úvodní přehledové pojednání o českojazyčné populární literatuře let 1918–1939. Rozsáhlá kolektivní monografie, jež bude výstupem předkládaného projektu Obrysy české populární literatury 1918–1939: díla a kontexty, chce představovat první vykročení k budoucí syntéze.
V rámci projektu bude na příkladu románu Ludvíka Vaculíka Český snář zkoumáno fungování neoficiální literární komunikace v 70. a 80. letech 20. století. Formou hloubkové sondy, analyzující genezi a sociální „život“ jediného díla, projekt přispěje k poznání forem existence specifického okruhu spisovatelů a bude věnovat pozornost otázkám, jež se nacházejí v centru pozornosti současného bádání o literárním samizdatu (mj. podoby literární výměny, transnacionalita, materialita).
Dějiny čtení představují mezinárodně respektovanou oblast kulturní historiografie. Česká literární věda ani historiografie jim však dosud nevěnovaly potřebnou pozornost. Projekt Posilování “okraje” v historiografii čtení. Perspektiva českých zemí, 1750–2021 chce na tento nedostatek reagovat a to zejména průzkumem doposud opomíjených pramenů z českých zemí, na jejichž základě budou představeny možnosti jejich metodologicky reflektované analýzy.
