Tiskové zprávy

Bez trvale udržitelného zemědělství bude lidstvo jen těžko překonávat společenské i ekologické krize a narazí na planetární limity, za kterými už dochází k degradaci systémů, na jejichž fungování lidstvo závisí. Vědci z celého světa přinášejí návrhy a příklady, jak se k udržitelné produkci potravin dostat a co doopravdy znamená. Současné zemědělské systémy totiž stojí za většinou problémů, se kterými pak bojují. Na výzkumu spolupracoval Petr Jehlička ze Sociologického a Etnologického ústavu AV ČR.

Pro vývoj cenově dostupnějších a vysoce výkonných fotovoltaických článků využívají vědci v současnosti uměle krystalizované perovskity. Ty patří do skupiny materiálů, jejichž struktura byla odvozena od minerálu perovskit (CaTiO₃). Nyní se mezinárodnímu týmu výzkumníků vedenému profesorem Feng Gao z univerzity ve švédském Linköpingu podařilo objasnit mechanismus, jak zvýšit životnost a účinnost tohoto typu organických solárních článků. Na výzkumu se významně podíleli také vědci z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR. Výsledky nové studie byly zveřejněny v prestižním vědeckém časopisu Science.

Od tohoto týdne najdete na webu Intersucho záložku Svět, kde je pro uživatele připraveno přímé napojení mapové aplikace portálu windy.com. V interaktivní mapové prohlížečce jsou k dispozici vrstvy Intenzity sucha, Půdní vlhkost a Anomálie půdní vlhkosti. Díky globálnímu pokrytí nového modelu mohou uživatelé portálu Intersucho nově sledovat aktuální stav sucha a jeho předpověď v celosvětovém měřítku.

 V posledních týdnech v lesích vrcholí letní žír klikoroha borového. Tento dvoucentimetrový brouk je považován za kalamitního škůdce, protože v lesních monokulturách ve velkém okusuje sazenice jehličnanů. Na vzestupu je zejména na místech, kde vznikly paseky po vykácení smrků zasažených kůrovcem a kde se nyní vysazují nové stromky. Odborníci z Biologického centra  AV ČR vyvinuli společně s firmami L.E.S. CR a Scitech novou past, která pomůže lesníkům nápor tohoto škůdce zmírnit. Projekt je spolufinancován se státní podporou Technologické agentury ČR v rámci Programu Gama 2.

Letní vědecký kemp je pojatý jako škola v přírodě pro dospělé a určený proaktivním pedagogům přírodních věd. Učitelé mají možnost poznat nové pokusy a ihned je přidat do výuky. Na akci si také mohou vyměnit zkušenosti s kolegy a kolegyněmi z celé republiky. Kurzy se konají formou interaktivních workshopů v prostředí zámku Třešť a jsou určené pedagogům základních i středních škol.

Systematický výzkum etických problémů spojených se změnou klimatu, vývojem umělé inteligence a nových technologií v Česku dosud chybí. Situaci má změnit nově vznikající mezinárodní výzkumné Centrum pro environmentální a technologickou etiku – Praha (CETE-P) při Filosofickém ústavu Akademie věd ČR. Na jeho zřízení a rozvoji se díky prestižnímu evropskému grantu udělenému Filosofickému ústavu Akademie věd bude podílet přední světový odborník na danou problematiku Mark Coeckelbergh z Vídeňské univerzity.

Býval jednou z nejběžnějších ryb tůněk a návesních rybníčků, dnes je na pokraji vyhynutí. Ačkoli je karas obecný mistrem v přežívání nehostinných podmínek, přišel o své původní přirozené biotopy. Navíc jej z vodního prostředí vytlačuje silná konkurence v podobě invazního karase stříbřitého. Tuto nepříznivou situaci se rozhodli zvrátit vědci z Biologického centra Akademie věd ČR ve spolupráci s odborníky z České zemědělské univerzity a Zoo Praha. Díky pomoci více než sedmi set lidí z široké veřejnosti se podařil slibně odstartovat projekt na záchranu této původní české ryby. Zapojení veřejnosti je, obzvlášť teď v létě, nadále velmi žádoucí.  

Naučí děti zpracovávat data z meteorologické stanice, postavit si raketu i „prolomit“ genetický kód. Radka Kellnerová z Ústavu termomechaniky AV ČR, Olga Heidingsfeld a Pavla Trembulaková z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR se zapojí do projektu Česká věda do Malého Tibetu. Pojedou učit do školy v indickém městě Mulbekh, která se slavnostně otevře 31. července.

Rozsáhlou sérii pokusů provedli vědci Ústavu fyziky plazmatu AV ČR a mezinárodního projektu ITER, jehož cílem je v příštích čtyřech letech spustit výrobu čisté a téměř nevyčerpatelné energie prostřednictvím tzv. tokamaku. Vědcům se podařilo poprvé předložit experimentální důkaz o fyzikálním limitu pro elektrické proudy tekoucí mezi plazmatem a první stěnou reaktoru v době, kdy je plazma nestabilní. Nové zjištění, publikované v časopise Nuclear Fusion, pomůže zdokonalit počítačové modely pro budoucí fúzní reaktory.

Se změnou teploty prostředí čolci mění chování. V teplejší vodě jejich larvy svůj vývoj urychlují, zároveň ale tempo jejich růstu ovlivňuje i konkurence ostatních živočichů. Jedinečný experiment Lumíra Gvoždíka z Ústavu biologie obratlovců AV ČR naznačuje, že nelze předpovědět vliv změny klimatu na populace obojživelníků pouze na základě obecných trendů týkajících se změny teploty vzduchu.