Výzva autorům k zasílání textů do tematického (anglického) čísla 3/2022 - Politika dějin a paměti: aktéři, nástroje, narativy
15. 3. 2022 - Pád autoritativních režimů v euroamerickém prostoru, který se postupně odehrával v poslední třetině dvacátého století, byl přirozeně následován revizí vztahu k vlastní minulosti, ať už komunistické, nebo fašistické. Tento proces se stal organickou součástí přechodu k demokracii či společenské liberalizace a nebyl nekonfliktní ani bezbolestný. Více či méně se vyhraňoval do dilematu mezi požadavkem poznání historické pravdy a restituce historické spravedlnosti na jedné straně a potřebou společenské stability a elementárního konsenzu na straně druhé. Zatímco v některých zemích se ruku v ruce se systémovou transformací dařilo otevřeněji pojmenovat a částečně zahladit nepříliš dávné tíživé události, křivdy a viny, v jiných zemích vytěsňovaná historická traumata o to naléhavěji stavějí společnost před nemilosrdné zrcadlo a spolu s tím se o slovo hlásí paměť někdejších poražených a obětí, aby se domohla alespoň symbolického odčinění minulých příkoří.
Proměnu historické sebereflexe po pádu starých režimů bylo možné zaznamenat nejprve v prolomení s nimi spjatých legitimizačních historických narativů, v rozšíření zdrojů informací a otevírání tabuizovaných témat. Následně se transformovala institucionální základna výzkumu, školní výuky i kulturních institucí. Se svými strategiemi a inovacemi se přihlásily různé zahraniční autority, společenskovědní přístupy i pamětničtí aktéři. Proměnil se také panteon národních hrdinů a rituály komemorace, ve veřejném prostoru spolu přirozeně soupeřily odlišné, ba protikladné verze minulosti. Taková pluralita ovšem začala překážet některým politickým a intelektuálním elitám, které v ní spatřovaly potenciální ohrožení vlastních hodnot, cílů nebo společenské integrity a konformní výklady minulosti začaly užívat jako politický kapitál v domácí a zahraniční politice. Jestliže je minulost přirozeným bitevním polem současníků, jako munice tu už neslouží jen odborné argumenty, hodnotové preference nebo žité zkušenosti, ale také mocenské nároky a nástroje. Čerstvý válečný konflikt na Ukrajině se svým propagandistickým zdůvodněním pak demonstruje, jak zhoubný může být potenciál účelových historických konstruktů a manipulací.
V tematickém čísle časopisu Soudobé dějiny/CJCH se chceme pokusit tento proces měnící se historické sebereflexe konceptualizovat, postihnout jeho nadnárodní souvislosti i národní specifika a zachytit metanarativy, které ho provázejí. Nechtěli bychom se přitom omezovat na reflexe postkomunistického světa, uvítáme i texty zprostředkující zkušenost zemí jižní Evropy a Latinské Ameriky. Lze si klást například otázky: Jsou proměny institucionální základny výzkumu a komemorace srovnatelné napříč hranicemi a časem? Čím jsou typické státem zřizované ústavy paměti a různá muzea ve vztahu k reprezentaci autoritářské minulosti i současným aspiracím a jaký mají vliv na paměť jednotlivých společností? Jaké představy o této minulosti a jejím dědictví prosazují relevantní političtí aktéři a jaké nástroje k tomu používají? Jak se ve sporech o tuto minulost uplatňuje a proměňuje historická symbolika a místa paměti? A jaká je role samotných historiků a historiček v konfrontaci s politickou instrumentalizací historie?
Rukopisy studií v angličtině je možné zasílat do 15. 8. 2022 prostřednictvím elektronického redakčního systému časopisu. Vedle rukopisů je možné zasílat i abstrakty a návrhy zamýšlených textů na: sd@usd.cas.cz
Revizionismus a výzkum soudobých dějin - druhá výzva
13. 12. 2021 – Mediální polemika o revizionismu v bádání o socialistickém Československu upozornila na důležitou skutečnost, že také historiografie a obecně humanitní a společenské vědy pravidelně přehodnocují východiska i závěry svých výzkumů. Tyto revize jsou základem odborných kontroverzí, které často odrážejí aktuální politické spory a mohou se proto přenášet do diskuzí probíhajících daleko za hranicemi akademické sféry. Témata ze soudobých dějin jsou dlouhodobě ústředním tématem takových polemik.
Diskuze o totalitarismu a revizionismu ve výzkumu státního socialismu, které se nejnověji věnuje článek Radka Bubna a Martina Štefka Konceptuální labyrinty. Kolik pojetí totalitarismu znáš, tolikrát jsi revizionistou? (Soudobé dějiny 2/2021 https://sd.usd.cas.cz/corproof.php?tartkey=sod-000000-0019), je slavnou a dnes již archetypální polemikou tohoto typu. Jednalo se však pouze o jeden z mnoha podobných sporů o metodologické inovace a výkladové revize ve studiu soudobých dějin.
Redakce časopisu Soudobé dějiny/CJCH v návaznosti na publikaci zmíněného článku vyhlašuje výzvu autorkám a autorům k zasílání článků pro tematické číslo věnované tomuto fenoménu. Cílem čísla je otevřít diskuzi o revizionismu, která by ukázala šíři této problematiky a poukázala například na komplikované dějiny pojmu revizionismu, interakci mezi historiografií a politikou v polemikách o výkladech nedávné minulosti či na další „revizionistické“ spory, které současná česká debata zatím přehlížela. Vedle rukopisů je možné zasílat i abstrakty a intence.
Témata studií mohou zahrnovat například:
1) Revizionismus – dějiny pojmu
2) Metodologie výzkumu soudobých dějin a problém revizionismu
3) Historické revize a zkoumání vědeckých kontroverzí
4) Diskuze o revizionismu ve výzkumu studené války
5) Popírání holokaustu a další extrémní podoby historické revize
6) Genderově inspirované revize dominantních historických konceptů a aktérů
7) Revizionismus a mediální obraz výzkumu v soudobých dějinách
8) Historické revize a politika dějin
Rukopisy studií je možné zasílat do 15. 2. 2022 prostřednictvím elektronického redakčního systému časopisu na adrese https://sd.usd.cas.cz PRO AUTORY - ZASLAT RUKOPIS
Výzva pro reflexi nebo diskusi na stránkách SD/CJCH
3. 3. 2021 – Aktuální číslo Slovo a smysl (odkaz zde: https://wordandsense.ff.cuni.cz/magazin/2020-17-35/) systematicky mapuje normalizaci sociálněvědních oborů v Československu. Vstupuje tak na široké pole debat o povaze a podobách československé normalizace a komunistického režimu a může být také impulsem pro reflexi nebo diskusi na stránkách SD/CJCH!
Call for papers in English
15. 2. 2021 – We are pleased to announce that as of 2021, the peer-reviewed journal Soudobé dějiny - Czech Journal of Contemporary History is published in two Czech and one English issue per year.
The editorial team is now accepting original article submissions in English exploring the history of the 20th and 21st century, with a primary focus on Czechoslovak and Czech themes in the broader international context, as well as the history of the wider Central and Eastern European region. Comparative and transnational perspectives are also welcome and the journal aims to cover a wide range of topics across political, social, intellectual and cultural history. The journal is open to contributions not only from historians, but also all scholars from related fields of the humanities and social sciences employing a historical perspective in their work.
The editors further invite English submissions of book reviews of recent monographs and edited volumes published in Czech, English or other languages related to contemporary Czech, Czechoslovak, as well as broader Central and East European history.
Soudobé dějiny - Czech Journal of Contemporary History is the leading scholarly journal in the field of Czech contemporary history and has been published by the Institute of Contemporary History of the Czech Academy of Sciences since 1993. The journal’s aim is to contribute to a deeper understanding of the recent past and to act as a platform for the exchange of the newest findings in the field, including conceptual and methodological innovations in contemporary history. Its new English edition aims to familiarize the broader scholarly community with the newest research on recent Czech and Czechoslovak history and serve as a medium of communication between Czech and international scholars.
The English issue is published in print in December of each year. The online version of the journal is fully Open Access (on a CC BY-NC license) and pre-print articles will be available on the journal’s website prior to print publication.